Uceni Pamet Ymsleni Flashcards
Uceni
- zamerne a systematicke ziskavani vedomosti, dovednosti, navyku a zvyk
- ziskavani zkusenosti po cely zivot
Obsah uceni 3
- vedomosti
- dovednosti
- navyky
Obsah uceni - vedomosti
- zapamatovana a pochopena fakta
- vzajemne souvislosti mezi nimi
Obsah uceni - dovednosti
- vykonavani cinnosti na zaklade ziskanych vedomosti
Obsah uceni - navyky
- zautomaticke cinnosti, kterych jsme dosahli prostrednictvim opakovani
Druhy uceni 3
- kognitivni (poznavaci, verbalni)
- motoricke (senzoromotoricke)
- socialni
Typy uceni 4
- zamerne
- nezamerne (nahodne)
- mechanicke
- logicke
Faktory ktere ovlivnuji uceni
- prostredi
- zdravotni stav
- Vztah k predmetu
- motivace
- prostredky
Pamet co to je
- pamet je zakladni vlastnosti zivych organu
- psychicky proces odrazu minuleho prozivani a chovani ve vedomi jedince
-proces vstepovani, uchovani a vyavovani urcite zkusenoti
Faze pameti - zapamatovani (vstipeni - recepce) co to je
- slozity fyziologicky dej, ktery vznika na zaklade vytvoreni docasnych stop a spoju v mozkove kure pusobenim vnitrnich nebo vnejsich podnetu
Faze pameti 4
- zapamatovani
- pamatovani
- zapominani
- reprodukce
Faze pameti - zapamatovani (vstipeni - recepce) co to je ve dvou slovech
- neumyslne
- umyslne
Faze pameti - zapamatovani (vstipeni - recepce) co potrebuju k uskutecni teto faze
- je potrebny urcity casovy interval a intenzita podnetu
Faze pameti - zapamatovani muze ovlivnit 7
- usporadani biologickych potreb a zdravotni stav
- motivace
- vule
- zajmy
- charakter
- schopnosti
- psychicke stavy - pozornost a emoce
Faze pameti - pamatovani (uchovavani - retence)
- casova etapa od zapamatovani do vybaveni
- zavisi na urovni zapamatovani, opakovani, emotivnim podtextu a individualnim vyznamu pro jedince
- v teto fazi dochazi k prirozenemu a zakonitemu procesu zapominani
Faze pameti - zapominani vyznam pro nas
Kladny - zapomenuti negativniho, neprijemneho zazitku
Zaporny - pri zapomenuti informaci, ktere jsme si chteli uchovat
Faze pameti - kolik toho zapomeneme za urcity cas 4
- prvni hodiny 56%
- po 9 hodinach 64%
- po dvou dnech 72%
- po mesici 79%
Faze pameti - vybavovani (reprodukce) 3
- znovupoznani
- vzpominani
- reprodukce
Faze pameti - znovupoznani
- vybavovani vznika pouze pri pritomnem a opakovanem pusobeni podnetu
Faze pameti - vzpominani
- vybavovani vznika bez pritomneho pusobeni podnetu, ale omoci jinych zazitku nebo zameru
Faze pameti - reprodukce
- zaamatovane je zcela shodne s vybabovanim
Druhy pameti 4
- podle prubehu
- podle zpusobu zapamatovani
- kratkodoba pamet
- dlouhodoba pamet
Druhy pameti - podle prubehu
- bezdecna, neumyslna pamet -> nevedoma
- umyslna, zamerna pamet -> uceni
Druhy pameti - podle zpusobu zapamatovani
- mechanicka pamet -> memorovani
- logicka pamet -> souvislosti, vyzaduje myslenkovou aktivitu
Druhy pameti - kratkodoba pamet
(Pracovni, operativni pamet)
- trva vteriny, vzáčně minuty
- pro zachovani informace v kratkodobe pameti je treba si informaci opkovat (fonologicka smycka), jinak je pametova stopa nenavratne ztracena
Druhy pameti - dluhodoba pamet
- muze uchovavat informace dels dobu, nekdy po cely zivot
- vstepovani informace do dlouhodobe pameti trva priblizne 30 minuty a muze probihat zamerne nebo nevedome
Druhy pameti - podle obsahu zapamatovaneho materialu 9
- slovni pamet
- zrakova pamet
- sluchova pamet
- cichova pamet
- chutova
- hmatova
- pohybova
- emocionalni
- socialni
Typy pameti 3
- nazorne obrazny ( zrakovy, sluchovy, pohybovy) -> jedinec si rychleji a lehceji zapamatuje nazorne podnety - co vidi slysi, citi, sam zkousi, zazije ZKUSENOSTI
- slovne logicky (pojmy, myslenky, cisla)
- emocionalni (emocionalni zazitky)
Cinitele ovlivnujici pamet 8
- vek
- zdravotni stav
- psychicky stav
- biologicke potreby
- cas
- intenzita podnetu
- vlastnosti osobnosti -> zajem, schopnosti, motivace, vujle
-prostredi
Rizikove faktory pro zhorseni pameti
- genetika
- vek nad 60
- uraz hlavy
- spatny zivotni styl (obezita, koureni)
- nezadouci ucinky nekterych leku
-onemocneni stitne zlazy
Poruchy pameti
- Alzheimer a demence -> ztrata pameti, dezorientace, zmena v chovani
- amnezie -> uplna ztata pameti, casove ohranicena
- hypomnezie -> snizeni pametove vykonnosti
- kryptomneziepr neumysly plagiat
Mysleni
- zobecnujici zpusob poznavani podstatnych, obecnych vlastnosti predmetu a jevu na zaklade pochopeni jejich zakladnich vztahu a souvislosti
Myslenkove operace 9
- analyza
- synteza
- dedukce
- indukce
- srovnavani
- zobecnovani
- analogie
- abstrakce
- konkretizace
Myslenkove operace - analyza
- myslenkove rozclenovani celku na jednotlive casti, vlastnosti a vztahy
Myslenkove operace - synteza
Myslenkove spojovani jednotlivych casti, vlastnosti nebo vztahu v celek
Myslenkove operace - dedukce
Aplikace obecneho poznatku na konkretni pripad
Myslenkove operace - indukce
Vyvozovani obecnych zaveru na zaklade znalosti jednotlivych pripadu
Myslenkove operace - srovnavani
Zjistovani podobnosti a rozdilnosti mezi jednotlivymi predmety nebo jevy
Myslenkove operace - zobecnovani
Zjistovani spolecnych souvislosti a znaku a vytvareni nadrazenych pojmu, kategorii
Myslenkove operace - analogie
Vyvozovani noveho poznatku na zaklade podobnosti s jinymi predmety a jevy
Myslenkove operace - abstrakce
Vycleneni podstatneho od nepodstatneho
Myslenkove operace - konkretizace
Aplike podstatnych a obecnych vlastnosti premetu a jevu na konkretni predmet patrici do teto skupiny
Formy mysleni 3
- pojem
- soud
- usudek
Formy mysleni - pojem
- zakladni forma mysleni
- recove vyjadreni obecnych a podstatnych znaku predmetu a jevu
- je vyjadrovan slovem nebo skupinovou slov
Formy mysleni - soud
- vyjadruje vztah mezi dvema a vice pojmy
- je vyjadren oznamovaci vetou, kdy neco tvrdime nebo popirame
- soudy vytvarime vlastnim myslenim nebo prebirame od ostatnich
Formy mysleni - usudek
- vyjadruje vztah mezi dvema nebo vice soudy
- soudy z nichz vychazi usudek=premisy
- dochazime k novemu soudu=zaver
Druhy mysleni 5
- prakticke
- nazorne
- abstraktni
- konvergentni
- divergentni
Druhy mysleni - prakticke
Mysleni se vyuziva pri praktickych ukolem (pokus omyl)
Druhy mysleni - nazorne
Mysleni se vyuziva pri reseni ukolu pomoci nazornych predstav, obrazu
Druhy mysleni - abstraktni
Se vyuziva v teoretickyh ukolech, pracuje s pojmy , symboly
Druhy mysleni - konvergentni
Mysleni se uplatnuje , pokud ma zadany ukol pouze jedno reseni
Druhy mysleni - divergentni
Mysleni se uplatnuje, pokud ma zadany ukol vice reseni, vybira se nejvhodnejsi
