test Flashcards
PSYCHOLOGIE-co je psyché
duše
PSYCHOLOGIE- co je logos
rozum
kdy se psychologie odpojila od filosofie
+kdo
1879 wilhelm wundt
Empirická přírodně je
společenská věda
s čím spolupracuje psychologie
Spolupracuje s ostatními společenskými vědami (historie, právo,
sociologie), ale i antropologií, biologií, medicíno
kde se psychologie uplatnuje
Široké uplatnění ve školství, zdravotnictví, ekonomice, politologii apod
co je psychologie obecne veda o cem
Věda o prožívání a chování.
• Prožívání a chování člověka, které jsou východiskem k poznání
osobnosti člověka.
• Osobnost je mnohem více než jen proces prožívání a chování.
• K poznání osobnosti je nezbytné zkoumat tyto procesy v dalších souvislostech.
prožívání
Vnitřní subjektivní procesy a stavy, které si člověk uvědomuje jen do
určité míry.
• Vjemy, představy, emoce, rozhodování, vybavování z paměti.
chování
Vnější projevy, které jsou zpracováním a vyjádřením vnitřní situace
člověka (prožívání).
• Zahrnuje všechny činnosti, pohyby, úkony, jednání, reakce, řeč, výrazy člověka.
• Pocení pláč, rudnutí, blednutí, smích, mimika, změny v dýchání, držení těla atd.
Dělení psychologických disciplín
•Základní psychologické disciplíny;
• Aplikovaná psychologie;
• Speciální psychologické disciplíny.
Základní psychologické disciplíny
•Obecná psychologie;
• Psychologie osobnosti;
• Vývojová (ontogenetická) psychologie; • Sociální psychologie;
• Psychopatologie.
Základní psychologické disciplíny-Obecná psychologie
• Základní teoretické otázky psychologie, celkový obraz o člověku;
• Problematika poznávacích procesů, dynamiky citového života, zaměřenosti a usilování člověka (motivy, zájmy, postoje), autoregulací člověka apod.
• V úzké souvislosti s dějinami psychologie a s psychologickou metodologií;
• Paměť, inteligence – vše, co je lidem společné.
Základní psychologické disciplíny-Psychologie osobnosti
• Struktura a vývoj osobnosti;
• Zkoumá podobnosti a odlišnosti mezi lidmi.
Základní psychologické disciplíny- Vývojová (ontogenetická) psychologie
Zkoumá psychický vývoj člověka a činitele ovlivňující charakteristiku vývojových období člověka.
Základní psychologické disciplíny-Sociální psychologie
• Formy a mechanismy začleňování lidí do mezilidských vztahů, sociálních skupin a společenských institucí.
Základní psychologické disciplíny-Psychopatologie
• Psychické poruchy a potíže, zkoumání příčin jejich vzniku. • Hledání léčebných metod, které je odstraňují.
Aplikovaná psychologie dělí
Pedagogická psychologie;
• Poradenská psychologie;
• Klinická psychologie;
• Soudní (forenzní) psychologie;
• Psychologie zdraví, sportu, práce, reklamy, umění atd.
Aplikovaná psychologie-
Pedagogická psychologie
• Psychologické aspekty rozvoje člověka v podmínkách výchovy.
• Zkoumá problematiku účinného vyučování i poznání žáka.
• Určena především učitelům, vychovatelům a lidem, kteří pracují s dětmi.
Aplikovaná psychologie- Poradenská psychologie
• Školní, výchovné, profesní a manželské poradenství.
Aplikovaná psychologie -Klinická psychologie
• Orientace na diagnostiku duševních nemocí a potíží a na psychoterapeutickou péči o nemocné, včetně somaticky nemocných lidí.
Aplikovaná psychologie-Soudní (forenzní) psychologie
• Studium zločinnosti, psychologie pachatelů trestných činů. • Psychologické expertízy pro soudní potřeby.
Aplikovaná psychologie-Psychologie zdraví, sportu, práce, reklamy, umění atd.
Psychologie zdraví, sportu, práce, reklamy, umění atd.
Speciální psychologické disciplíny-Psycholingvistika
• Souvislost mezi myšlením, řečí a jazykem
Speciální psychologické disciplíny-Zoopsychologie
Psychika živočichů na různých stupních vývoje, přičemž získané poznatky využívá i pro objasnění některých psychických jevů člověka
Speciální psychologické disciplíny-Farmakopsychologie
Negativní ovlivnění psychiky člověka léčivy.
Wilhelm Wundt (1832–1920)
• Německý psycholog a filosof.
• Založil v Lipsku 1879 první experimentální laboratoř.
• Orientoval se na oblast duševních pochodů pomocí vědecké introspekce.
• Předmětem je zkušenost.
Behaviorismus
• Chápe psychologii jako vědu o chování.
• Přeceňuje roli výchovy, neuznává vrozené psychické dispozice. • Ovlivněn reflexologií I. P. Pavlova.
• Chování = postup naučených odpovědí, které jsou viditelné. • stimul → reakce (S-R)
• John B. Watson (1878–1958)
Psychoanalýza-Sigmund Freud
• Vídeňský lékař, zabýval se problémem, zda se v psychologickém výzkumu stačí zabývat pouze vědomím a zda vedle vědomí neexistují ještě další pochody, jež mohou ovlivňovat i naše jednání a chování, a to v nevědomí.
• Zjistil vztah mezi minulou zkušeností člověka a jeho současnými problémy, a tím upozornil na vliv nevědomí na chování člověka.
• Podle Freuda jsou rozhodujícím činitelem psychického vývoje jedince pudy, zejména pud sexuální a destrukční.
Psychoanalýza co zahrnuje
Vědomí = co je právě teď.
• Předvědomí = zkušenosti uložené v mozku a lze je přivolat do vědomí.
• Nevědomí = lidské pudy.
• Ego = vědomí + předvědomí.
• Superego (alter ego) = ideály a normy chování.
• Id = nevědomí – pudy.
• Mezi egem, superegem a id vznikají konflikty, proto jsou lidé duševně nemocní.
Psychoanalýza-stádia života1
I/ Orální (1. rok života)
• Uspokojení při příjmu potravy.
Psychoanalýza-stádia života 2
II/ Anální (2. rok života)
• Uspokojení při vyměšování.
Psychoanalýza-stádia života 3
III/ Falické (3. rok života)
• Dítě si uvědomuje genitálie jako zdroj potěšení. • Oidipův/Elektřin komplex.
• Syn/dcera je sexuálně vázán/a na matku/otce.
Analytická psychologie
Carl Gustav Jung (1875–1961)
• Vytvořil teorii o společném kolektivním nevědomí lidstva, jež je souborem archetypů (předobrazů), ze kterých se zrodila naše kultura.
• Teorie extroverze x introverze
Humanistická psychologie
• Formuje se od počátku 50. let 20. stol.
• Do popředí staví člověka.
• V opozici k behaviorismu zdůrazňovala tvořivost osobnosti.
• Oproti psychoanalytickému nevědomí zdůraznila vědomí a sebeuvědomování.
• Okolí člověka je třeba zlidšťovat, aby každý měl příležitost svou identitu projevit.
• Ústředním pojmem je seberealizace.
• Jak vnímám sebe, tak vnímám svět.
• Čím jsem, za to si můžu sám.
• Abraham Herold Maslow (1908-1970)
Humanistická psychologie
piramida
- potřeba seberealizace
- potřeba uznání, úcty
- potřeba lásky, přijetí
- potřeba jistoty, bezpečí
- základní tělesné, fyziologické požreby
Biologická podmíněnost osobnosti
• Genetika - biologická individualita;
• Aktuální zdravotní stav;
• Dlouhodobý zdravotní stav – nemoci, úrazy;
• Reakce psychiky na chemické ovlivnění těla – alkohol, nikotin, drogy,
• Kosterně svalová soustava – pohyb, vzhled;
• Oběhová soustava – transport látek v těle – kyslík, živiny, hormony; • Nervová soustava člověka – CNS a PNS.
Motivace
Jeden ze základních psychických procesů.
• Je to vnitřní pohnutka, která podněcuje jednání člověka k něčemu. Je
to to, co nás pohání něco dělat.
• Motivace může být aktivována vnitřně (sebemotivace) nebo z vnějšího prostředí.
• Úzce souvisí s výkonností člověka – motivovaný člověk je výkonnější, více se soustředí na dosažení určitého cíle.
• V zásadě nás motivují dvě základní věci, a to je odměna (pozitivní motivace) a strach (negativní motivace).
• Odměna je určitě vnímána lépe, ale oba typy motivace jsou rovnocenné a přirozené.
Druhy motivů
•pud
• Zájem
• Aspirace
• Cíl
• Ideál
• Zvyk
druhy motivů- pud
• Pud – vrozená pohnutka činnosti, označení pro energii nebo cílenou činnost až nutkání (pud pohlavní, mateřský apod.)
Druhy motivů-Zájem
Zájem – získaný motiv, který se projevuje kladným vztahem člověka k předmětům nebo činnostem, které ho upoutávají po stránce poznávací nebo citové. Vyhraněný zájem označujeme pojmem záliba.
druhy motivů-Aspirace (ambice)
Aspirace (ambice) – snaha o sebeuplatnění, vyniknutí. Někdy se označuje také jako ctižádost.
Druhy motivů-Cíl
Cíl – uvědomělý směr aktivity, když chceme něčeho dosáhnout, něco vykonat, něčemu se vyhnout, něco dělat či nedělat apod.
Druhy motivů-Ideál
Ideál – jsou vzorové cíle, např. ideál životního partnera, způsobu života apod.
Druhy motivů-zvyk
• Zvyk – tendence vykonávat za určitých okolností určitou činnost
potřeby co je
• Potřeba je stav nedostatku nebo nadbytku něčeho, co nás vede k činnostem, jimiž tuto potřebu uspokojujeme.
dělení potřeb
•potřeby biologické (vrozené – primární)
•potřeby sociální (získané)
potřeby sociální (získané)
potřeby sociální (získané), které můžeme rozdělit na kulturní (vzdělání, kulturní a společenský život apod.) a psychické (radost, štěstí apod.)
potřeby biologické (vrozené – primární)
potřeby biologické (vrozené – primární), jako např. potřeba dýchat, přijímat potravu, mít pocit bezpečí, spánek apod.
