Tropy a figury Flashcards
Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem,
sto roků kopal jsem uhlí,
(Petr Bezruč)
anafora
Jaký je to divný kraj,
milý Bože, divný kraj!
(František Ladislav Čelakovský)
epifora
Až bude růst nade mnou tráva.
eufemismus
Démanty noci – hvězdy.
metafora
Četl Čapka.
metonymie
Řinčí řetězů hřmot (Karel Hynek Mácha) – písmeno ř v několika slovech vyvolá dojem skutečného řinčení.
onomatopoie ( zvukomalba )
zbortěné harfy tón, ztrhané strůny zvuk,
zašlého věku děj, umřelé hvězdy svit,
zašlé bludice pouť, mrtvé milenky cit,
(K. H. Mácha)
oxymóron
o lásce šeptal tichý mech
(Karel Hynek Mácha)
personifikace
Praha pomohla – (lidé z Prahy pomohli.)
synekdocha
To bych mohl inzerovat sto let, že se mně ztratil pes. (J.Hašek)
hyperbola
Oheň vzteklý
epiteton ornans (básnický přívlastek zdobný) - vyjadřuje subjektivní, citové hodnocení
Hloupý Honza
epiteton constans (básnický prostředek stálý) - očekávané, opakované vlastnosti
Čas nový nové chce mít činy. (Neruda)
inverze, změněné pořadí slov
Tam žádný-žádný-žádný cíl.
epizeuxis
Obraze rámu prastarého…(Hrubín)
apostrofa ( oslovování neživého)
Co pravíš, Maryčko Magdónova?
řečnická otázka
Hrubý výraz, např. “Že tě huba nebolí!”
dysfemismus
“Hynku! Viléme!! Jarmilo!!!”
Apostrofa
stříbrné ticho
epiteton ornans
opakování delší části textu nebo celého verše, většinou v pravidelných intervalech (např. po každé sloce)
refrén
Potkal potkan potkana…( J. Suchý)
aliterace (náslovný rým) = opakování shodných hlásek na začátcích slov.
moře lidí
metafora
Zakoupilas místo,
otcova, kde hlava
na sedmé již léto
věčný sen vyspává
(Jan Neruda)
eufemismus
Synestézie
Záměna jednotlivých vjemů smyslů - Ostrá chuť.
Antiteze
Mnoho mluvíte, málo děláte.
Člověk míní, Bůh mění.
Příliš černý pro nebesa, ale stále příliš bílý pro peklo. (Opakování slov významově protikladných)
Anafora
Opakování na začátku po sobě blízkých celků. -
Manon je můj osud.
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první a poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.
život bych dala pro něho
inverze
Apostrofa
Oslovení neživého - Hoj, ty Štědrý večere, ty tajemný svátku
Epanastrofa
Opakování na konci jednoho verše a na začátku druhého:
Já neznám jména květin
v záplavě zeleně,
jsem očarován před tím
a co mi po jméně.
A co mi po jméně,
jen klidně ulehni si
tu na mém rameně,
ať dech tvůj s mým se smísí.
Ať dech tvůj s mým se smísí,
jak voní mi tvá pleť!
Ten parfém v Paříži si
nemohu vymyslet.
Stokrát jsem vám to říkala.
Hyperbola, nadsázka
Nepřišla ani noha
synekdocha
Ironie
Pěkně ses odřela.
Smrdí jako pes.
Přirovnání
Krásná ošklivka.
Oxymorón
nápoj to chutný, lahodný, chuť skvělá, zlatavý mok rajský, ba přímo božský
Gradace
Ach dítě! Mé dítě drahé!
Dítě drahé – drahé – drahé!
Co to máš na té tkaničce
na krku na té tkaničce?
Epifora
mít ji jak z praku = být opilý; chytá lelky - nic nedělá, je líný
frazémy (konkrétně přirovnání)
„Promiň, ale pomůžeš mi prosím hledat? Někde jsem ztratila na tebe náladu a nemůžu ji najít.“
Sarkasmus
vzít na lehkou váhu = podcenit
Frazém, fraseologismus
Vrané koně
epiteton constans
Krvavá růže
epiteton ornans
Katastrofická Kateřina; Hrabě hrábě nepoužívá
Paronomázie
Pan Kaplan v kapli plakal.
Zvukosled (pravidelné opakování stejných hlásek)
