Literární směry a hnutí

Question 1

Hnutí vzniklo ve 2. pol. 50. let, USA. Vyznačovali se provokativním způsobem života, odmítali konsum, honbu za kariérou. Pokoušeli se najít vlastní styl - popis svých životních zkušeností – toulání se po USA, happeningy, experimenty s drogami, sexem. Byli ovlivněni orientálními náboženskými a filosofickými představami, které si volně upravovali (zen-buddhismus). Dalším výrazným prvkem byl jazz, jazzovou hudbou byla často doprovázena jejich veřejná vystoupení.

Answer 1

Beat generation

Question 2

Poznamenáni útrapami front 1. světové války, v poválečných poměrech nenacházela osobní uspokojení a společenské uplatnění, válka - otřesné zkušenosti a strašné následky, autoři píší o válce z vlastních zkušeností, většina autorů válku odsuzuje, vyzdvihuje kamarádství a přátelství, všímá si mladých lidí, časté je téma lásky a války. Tento termín vymyslela německá historička Gertruda Steinová, původně to byli pouze autoři z USA.

Answer 2

Ztracená generace

Question 3

Přelom 19. a 20. stol., nepochopeni dobovou kritikou a čtenáři. Odmítali či zesměšňovali dobově platné mravní a náboženské hodnoty a normy. Vedli provokativní bohémský život a snili o ideální a čisté tvorbě.

Answer 3

Prokletí básníci

Question 4

1942 – 1948, členové: Josef Kainar (Nové mýty), Ivan Blatný (Stará bydliště), Jiří Kolář (Křestný list), hlavním teoretikem byl Jindřich Chalupecký (stať Svět, v němž žijeme), skupina básníků všedního dne, poezie běžných všedních věcí, obyčejného života, tématem je město a periferie města, svět techniky, která nás formuje, ale i deformuje.

Answer 4

Skupina 42

Question 5

Avantgardní sdružení, vznik 1920, sdružovali se v něm jak proletářští básníci, tak poetisté. Vydávali časopis. Sdružení založili Karel Teige, Vladislav Vančura, Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, Konstantin Biebl. Název vymysleli bratři Čapci ve své společné knize Krakonošova zahrada

Answer 5

Devětsil

Question 6

90. léta 19. stol., svým životem i dílem šokovali společnost, zklamání a pohrdání společností.
    Viktor Dyk (Krysař), František Gellner (Po nás ať přijde potopa), Fráňa Šrámek (Splav, Měsíc nad řekou), Petr Bezruč (Slezské písně), Karel Toman (Pohádky krve), Stanislav Kostka Neumann (Kniha lesů, vod a strání).

Answer 6

Protispolečenští buřiči

Question 7

Jejich manifest byl otištěn roku 1895 v časopisu Rozhledy. Ostře odmítli odkaz generace Vrchlického (přejímání cizích vzorů, pouze slovní vlastenectví), rozvoj individuality, přehodnocování všeobecně uznávaných hodnot a zcela nový pohled na umění.
Josef Svatopluk Machar (Zde by měly kvést růže), František Xaver Šalda …

Answer 7

Česká moderna

Question 8

70., 80. léta 19. stol., kosmopolitní autoři, orientace na západ, překládali z germánských a románských literatur, snaha povýšit českou literaturu na světovou úroveň.
Josef Václav Sládek (Zvony a zvonky, Na prahu ráje – zakladatel poezie pro děti), Jaroslav Vrchlický (Okna v bouři, Noc na Karlštejně, Zlomky epopeje), Julius Zeyer (Jan Maria Plojhar, Radúz a Mahulena)

Answer 8

Lumírovci

Question 9

1868, Škola národní, velcí vlastenci, orientace na východ, idea slovanské vzájemnosti (opět panslavismus), dobré vztahy s Ruskem a Slovenskem, překládali ze slovanských literatur, časopis Osvěta.
Svatopluk Čech (Písně otroka, Výlety pana Broučka), Eliška Krásnohorská (Ze Šumavy, libreta)

Answer 9

Ruchovci

Question 10

Dohánět Evropu, snaha o pravdivé zobrazení skutečnosti – realismus, odkaz na Boženu Němcovou a Karla Havlíčka Borovského, nebyli vlastenci, literatura nemá ničemu sloužit.
Jan Neruda (Hřbitovní kvítí, Povídky malostranské), Vítězslav Hálek (V přírodě, Muzikantská Liduška), Karolina Světlá (Kříž u potoka, Frantina – zakladatelka románu!), Jakub Arbes (romaneta: Svatý Xaverius)

Answer 10

Májovci

Question 11

konec 20. stol., slučování literatury s ostatními medii (filmy, hudbou), stírala se tabu, stále snadnější komunikace, komplikovanost textů, nejasnost autorova záměru, setření rozdílu mezi kvalitní literaturou a brakem, kniha je jako labyrint (každý čtenář ji může číst jinak), vše je zaměřeno na čtenáře. Představitelé: Umberto Eco (Jméno růže, Dějiny krásy), Woody Allen (Vše, co jste chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat), John Fowles (Sběratel)…

Answer 11

Postmodernismus

Question 12

50. léta 20. stol., zobrazuje skutečnost jako nesmyslnou, vyjadřuje pocity bezmoci osamoceného člověka a ztrátu schopnosti dorozumění s ostatními lidmi, ukazuje člověka, který je ohrožen moderní civilizací, kterou sám stvořil, odstranění souvislého děje, opomíjení charakteristiky postav, deformace jazyka, který ztrácí svou dorozumívací funkci, dialog sice umožňuje komunikaci, ale prázdnota frází znemožňuje dorozumění. Představitelé: Samuel Beckett (Čekání na Godota), Eugene Ionesco (Plešatá zpěvačka), Václav Havel (Zahradní slavnost)…

Answer 12

Absurdní drama

Question 13

2. pol. 20. stol., prolíná se reálná skutečnost s iluzivními prvky (sny, halucinace, mýty), zobrazuje události z různých úhlů pohledu, Dochází k zrcadlení minulosti a přítomnosti, astrální a fyzické roviny nebo jednotlivých postav. Představitelé: Gabriel García Marquez (Sto roků samoty), Isabela Allende (Dům duchů), Haruki Murakami (Norské dřevo)…

Answer 13

Magický realismus

Question 14

od 30. let 20. stol, projevoval budovatelskými romány a schematizací postav i prostředí – děj se většinou odehrává buď na venkově, nebo v továrnách a kladné postavy jsou oddanými členy komunistické strany nebo dělníky, záporné pak intelektuálové, kulaci a „imperialisté“. Díla jsou ideologicky orientovaná, a to často na úkor umělecké kvality i pravdivosti. Představitelé: Maxim Gorkij (Matka), Michail Šolochov (Rozrušená země), Václav Řezáč (Nástup)…

Answer 14

Socialistický realismus

Question 15

K rozšíření došlo po druhé světové válce, teorie „nahého člověka“ – neschopnost komunikace mezi lidmi, člověk je sám, nahý a ve tmě. Existuje mezi lidmi, ale není schopen s nimi komunikovat. Člověk je odsouzen ke svobodě. Jediné východisko je smrt. Smrt je definitivní konec, často depresivní literatura, pohled na člověka odsouzeného k smrti, pocity před popravou. Představitelé: Albert Camus (Cizinec, Mor), Jean Paul Sartre (Zeď, Mrtví bez pohřbu)…

Answer 15

Existencialismus

Question 16

Osvobození mysli, podvědomí, zachycení snů, představ, pocitů a myšlenek, pozitivní názor - svět může být změněn a transformován do místa lásky, svobody, a poezie, rozumem nekontrolovatelný proud asociací, své nitro a své sny zkoumali i pod vlivem drog a uměle navozovali stavy porušení psychické rovnováhy. Představitelé: André Breton a Phillipe Soupault, Čechy – V. Nezval – (Praha s prsty deště)…

Answer 16

Surrealismus

Question 17

výhradně český směr, básnictví volné obrazotvornosti a spontánní fantazie. Báseň měla být čistou poezií, přinášet pouze radost, neměla sloužit žádné ideologii, „umění žít, jako naplnění smyslu života“, metoda, jak nazírat na svět, aby byl básní. Obraznost, humor, hravost, intenzivní emocionální prožitek, exotika, básnické asociace. Představitelé : V. Nezval (Abeceda, Papoušek na motocyklu), J. Seifert (Na vlnách TSF), K. Biebl (S lodí, jež dováží čaj a kávu), V. Vančura (Markéta Lazarová, Pole orná a válečná)

Answer 17

Poetismus

Question 18

odmítání kulturních a uměleckých hodnot, ukázat moderní uspěchanou a rušnou dobu, kterou nekritizovali, ale která se jim líbila, námětem byla technika, schvaloval válku, kterou považoval za jediný možný způsob, jak očistit svět. Tento směr byl populární především v Itálii a Rusku. Později obdivoval fašismus a totalitní režimy. Představitelé: Filippo Thomasso Marinetti, Vladimir Majakovskij

Answer 18

Futurismus

Question 19

Vznikl po válce ve Švýcarsku, potřeba se oprostit od hrůz války. Byl prostředkem jak vyjádřit zmatek a strach z války, východiskem byl nesmysl, úmyslná nerozumnost, totální anarchie v životě i v kultuře, absolutní svoboda tvorby, náhodná slova, náhodné pořadí, hra se slovy, slova zbavená významu. Zakladatelem je Tristan Tzara.

Answer 19

Dadaismus

Question 20

především německý umělecký směr. Odmítl umění zobrazující skutečnost. Jeho hlavním cílem je vyjádřit vlastní prožitky a vlastní pocity bez ohledu na jakékoli konvence. Pro zvýšení efektu prožitku často dochází k deformaci reality. Představitelé: Franz Kafka (Zámek, Proces, Proměna), Richard Weiner

Answer 20

Expresionismus

Question 21

vyjadřuje pohrdání společností, měšťanskou morálkou a kulturou, provokativně používá tabuizovaná témata – erotika, morbidita, neuctivý vztah k Bohu, oslava Satana, kult smrti, opovržení životem, únik z reálného světa ke snům. Představitelé: Ch. Baudelaire, O. Wilde (Obraz Doriana Graye, Jak je důležité míti Filipa), A. Jarry (Král Ubu), J. Karásek ze Lvovic (Sexus necans), K. Hlaváček…

Answer 21

Dekadence

Question 22

označoval výtvarnou orientaci skupiny mladých malířů. Název je odvozen od obrazu Clauda Moneta …V literatuře jde o zachycení okamžitého, neopakovatelného smyslového vjemu, dojmu, nálady, mozaiky barev, krajiny v proměnách. „Pravda okamžiku“. Autoři se snaží oslovit čtenářovy smysly. Představitelé: P. Verlaine, F. Šrámek (Splav, Modrý a rudý), V. Mrštík (Pohádka máje, Santa Lucia), K. Hlaváček, A. Sova

Answer 22

Impresionismus

Question 23

uměleckým prostředkem se stává nepřímé pojmenování pomocí symbolu, náznaku, obraznosti. Vychází z vnitřního světa tvůrce, z jeho přání, snů. Prosazuje se zejména v poezii, která je velmi podmanivá a působivá, často se vyznačuje snahou po dokonalosti. Využívá hudebnosti veršů. Představitelé: P. Verlaine (Romance beze slov), E. A. Poe, Ch. Baudelaire (Květy zla), J. A. Rimbaud (Iluminace), K. Hlaváček (Mstivá kantiléna), O. Březina (Stavitelé chrámů, Ruce), A. Sova (Z mého kraje)

Answer 23

Symbolismus

Question 24

2. pol. 19. stol., vyhrocený realismus, zobrazuje patologické jevy ve společnosti (prostituce, alkoholismus, drogy), velkou roli hraje dědičnost

Answer 24

Naturalismus

Question 25

2. polovina 19. stol., zobrazení typických charakterů za typických okolností, každodenní tématika, přesně a všestranně sleduje společenský život, zobrazuje průměrného člověka, hrdina se vyvíjí pod vlivem doby a okolností, autor není v díle přímo účastníkem, realisty zajímá současnost, společensky angažovaný směr poukazující na křivdy a odhalující zlo, zobrazuje i negativní životní jevy (alkoholismus, prostituce), hlavní zásadou je pravdivé zobrazení skutečnosti.

Answer 25

Realismus

Question 26

vznik v 1. polovině 19. století v Anglii. Rozervaný výjimečný hrdina, který stojí na okraji společnosti – nepatří do ní a ani nechce. Setkáváme se s ním často až v jeho dospělosti, kdy je již hotovým člověkem. Často se autor ztotožňuje se svou hlavní postavou. Jeho láska je nešťastná, končí špatně, umírá, žena, kterou miluje, je nedostupná (je vdaná, starší, nemůže ji mít), pokud by byla dostupná, ztratil by o ní zájem, miluje spíše svůj vysněný ideál než skutečnou ženu. Příroda je divoká, nespoutaná, v bouři, v pohybu, temná, v dešti, zobrazuje hluboké lesy, zříceniny hradu….

Answer 26

Romantismus

Question 27

– 18. století, vznik v Anglii a ve Francii, v centru zájmu je člověk, kult rozumu, víra v pokrok, optimismus, zrovnoprávnění všech občanů (Francie – Velká francouzská revoluce, USA – boj kolonií o nezávislost), rozvoj techniky a vědy, panovníci – zakládání knihoven, muzeí, povinná školní docházka, věda nahradila náboženství

Answer 27

Osvícenství

Question 27

2. pol. 18. stol, nejvíce se projevil v Německu (hnutí Sturm und Drang) a v Anglii (jezerní básníci). Reakce na klasicismus a osvícenství – v čele zájmu je člověk, ale jako bytost s city, proti rozumu postavili city, důraz na citový život člověka, hrdinou je výjimečný jedinec, opovrhuje společností, nepatří do ní, končí tragicky, láska je nešťastná, velkou roli hraje příroda – odraz nitra hlavního hrdiny (příroda v bouři, motivy hřbitova, osamělých hradů, zřícenin, jezer)

Answer 27

Preromantismus

Question 28

Proces, kdy dochází ke vzkříšení a znovuobnovení českého jazyka a literatury.

Answer 28

Národní obrození

Question 29

17. století, vznik ve Francii a Itálii, návrat k antice, důraz na rozum, v centru zájmu stál člověk, ale ne člověk a jeho city a lásky! Ale člověk jako součást společnosti, jako rozumová a myslící bytost, city byly opomíjeny. Ideálem krásy byla vyrovnanost, střízlivost, inteligence, filozofie racionalismu – René Descartes: „Myslím, tedy jsem.“ („cogito ergo sum“)

Answer 29

Klasicismus

Question 30

16. – 18. století, vznik v Itálii a Španělsku, ve středu zájmu je Bůh, člověk je nepodstatný, lidský život je pouhé směřování ke smrti, není důležitý pozemský život, ale ten po smrti, člověk je proti Bohu nicotný, lidský život je jen strádání a bolest, po smrti vykoupení a ráj, používání alegorií (jinotajů), kontrastů, symbolů barev, čísel, kamenů.

Answer 30

Baroko

Question 31

13. – 16. století – vznik v Itálii, návrat k antice, ve středu zájmu je člověk, rozvoj literatury, vědy, umění, rovnost všech lidí, racionalismus, mecenášství…

Answer 31

Renesance a humanismus

Question 32

5. • 15. století, křesťanství, rozdělení na trojí lid, výhradní postavení měla církev, náměty z bible, hrdinou světec či mučedník, rytíř či král, cílem vychovávat, poučovat, dojímat, důležitý nebyl obsah, ale forma, autory neznáme, díla se často nedochovala celá, zpočátku se psalo latinsky, řecky nebo staroslověnsky, až od 12. stol. v národních jazycích, literatura šířena hlasitým přednesem, většinou ve verších, rozdělení literatury na duchovní (modlitby, kancionály, pašije, legendy) a světskou (eposy, cestopisy, kroniky, milostné písně).

Answer 32

Středověk

Question 33

Řecko – římská etapa starověku, 8. stol. př. n. l. – 6. stol., ve středu zájmu je člověk, který je ovlivňován bohy (polyteismus), kolébka filosofie, exaktních věd, astronomie, mytologie, kalokagathia (krása těla jde ruku v ruce s krásou duše, vzdělanost a fyzická krása)…

Answer 33

Antika

Question 34

4. – 1. tisíciletí př. n. l., Mezopotámie (Epos o Gilgamešovi – nejstarší literární památka, Gilgamešova výprava za nesmrtelností), Egypt (Knihy mrtvých – návod, jak se mají duše chovat v podsvětí), Indie (Máhábharátha – boj dvou znepřátelených rodů, Rámajána – princ Ráma a princezna Síta, Kámasútra), Čína (Li Po, Tu Fu)

Answer 34

Starověké orientální literatury