Strašidlo Cantrvilské - Oscar Wilde Flashcards
Řekni něco o životě Oscara Wilde?
(Strašidlo Cantrvilské)
- Ir, narozen vDublinu
- prozaik, dramatik, básník a esejista
- nejúspěšnější dramaik pozdně viktoriánského Londýna
Život
- otec oční a ušní chirurg povýšen do šlechtického stavu, matka úspěšná spisovatelka (pseudonym Speranza) a nacionalistka
- uměl plynně francouzsky a německy
- studoval klasickou filologii vDublinu a na Oxfordu, byl vynikajícím studentem
- po škole se přestěhoval do Londýna, zajímal se o estetiku
- zvažoval, že konvertuje, ale po celý život zůstal katolíkem
- na studiích se seznámil sdekadenty, od té doby rád šokoval společnost
- vždy elegantní, šarmantní, ale výstřední
- vynikající vypravěč, bavil společnost
- přednášel vUSA a Kanadě
- oženil se sbohatou Constance Lloyovou, byl finanční zajištěn
- měli dva syny, Cyrila (zabit v1. světové válce) a Vyvyana (spisovatel, překladatel, autor pamětí)
od r. 1891 byl jeho milencem lord Alfred „Bosie“ Douglas - po čtyřech letech byl obžalován ze sodomie a obscénnosti(homosexualita byla tehdy trestná)
- odsouzen na dva roky nucených prací ve Wandsworthu, poté vReadingu
- ve vězení trpěl, byl nemocný, dopis pro milence mu nedovolili odeslat
- manželka ho opustila, změnila příjmení na Hollandovi
- po propuštění se toulal po Evropě, nejčastěji po Francii, nikdy se nevrátil
- sám se přejmenoval na Sebastiana Melmotha
- několik měsíců žil znovu smilencem Douglasem, ale rodiny jim nepřály
- zemřel na mozkovou meningitidu vhotelu vPaříži
- pochován na hřbitově vPaříži, pohřeb zaplatil lord Douglas
Kdo napsal Strašidlo Cantrvilské?
Oscar Wilde
Jaký je Literární styl a téma Oscara Wilde?
Literární styl a téma
- Sarkasmus a Humor: Wilde byl mistrem sarkasmu a jeho díla jsou proslulá ostrým humorem. Jeho výroky a dialogy často obsahují vtipné poznámky a ironii, která směřuje kritiku společenských konvencí.
- Estetismus: Wilde byl spojen s estetickým hnutím, které zdůrazňovalo důležitost krásy a uměleckého zážitku. Jeho díla odrážejí lásku k estetice, luxusu a vizuálnímu umění.
- Paradoxy: Wilde rád pracoval s paradoxy a protiklady. Jeho díla obsahují překvapivé náznaky a nečekané zvraty, což přidává jeho literatuře hloubku a složitost.
- Kritika Společenských Norm: Wilde často kritizoval konzervativní morální a společenské normy své doby. Jeho díla obsahují satirické a parodické prvky, které odhalují absurditu některých společenských tradic.
- Dialogy a Slovní Hříčky: Wilde byl excelentním tvůrcem dialogů. Jeho postavy často hovoří srozumitelně, plné vtipných slovních hříček a citátů. Jeho dialogy jsou důležitou součástí jeho uměleckého stylu.
- Kritika Umělé Morálky: Wilde odmítal umělou morálku a hypokrizii. V jeho dílech se objevují postavy, které vystavují společenskou falešnost a nespravedlnost.
- Elegance a Dekadence: Wildeho styl je často spojen s elegancí a dekadencí. Jeho postavy jsou často vyobrazeny v rafinovaných prostředích, a jeho jazyk reflektuje estetickou náklonnost.
- Nadpřirozeno a Fantazie: Některá z jeho děl, včetně “Strašidlo cantrvillské”, obsahují prvky nadpřirozena a fantastiky, které jsou zpracovány jeho specifickým způsobem.
Jaká jsou další díla Oscara Wilde?
poezie:
Balada o žaláři vReadingu – mluví o pobytu v žaláři
próza:
- andersenovské ladění
- Šťastný princ a jiné pohádky
- Strašidlo cantervillské
- Lady Fuckingham – erotická novela, autorství není prokázáno
drama:
- Salome – předloha pro operu R. Strausse
- Jak je důležité míti Filipa – konverzační komedie
Kdy vzniklo dílo Strašidlo Cantrvilské? Oscar Wilde
Vznik díla Strašidlo Cantrvilské: 1889 - druhá polovina 19. Století
Dekadence
Jaký je kontext doby do které se řadí Oscar Wilde?
KONTEXT - Dekadence, tzv. prokletí básníci
- označení pro francouzské básníky poslední třetiny 19. století
- označení použil Paul Verlaine veseji Prokletí básníci (vydáno 1884) pro sebe, Tristana Corbiéra, Arthura Rimbauda a Charlese Baudelaira
- spojeni sdekadentním způsobem života – drogy, alkohol, zločinnost, násilí, neúcta kpravidlům
- původně se označení prokletí básníci používalo jen pro autory zmíněné veseji, později se používal pro všechny spisovatele, jejichž život byl protispolečenský → i pro O. Wilda
- žili naplno – bohémsky, bouřili se proti vlastní rodině i proti společnosti
- scházeli se vkavárnách, oblékali se výstředně, vzájemně si půjčovali peníze
- např. je knim řazen renesanční básník Francois Villon nebo zakladatel hororu E. A. Poe, K. H. Mácha
znaky tvorby prokletých básníků:
- hlavní znak: krása vošklivosti, svoboda, nezávislost jedince na společnosti, soustředěnost na vnitřní život člověka, právo osobitého vidění světa
→ ve své době nebyli pochopeni, pobuřovali, inspirace dalších generací
- přinesli poezii novou inspiraci, protikladné dojmy hromaděny vedle sebe
- určení století, vněmž autor tvořil
- poslední čtvrtina 19. století
Další autoři:
Francie:
- Charles Baudelaire (šárl bodlér) (1821–1867)
o generaci starší, ale řazen do této skupiny kvůli myšlenkové příslušnosti
Květy zla
Paul Verlaine (pol verlén) (1844–1896)
představitel prokletých básníků a symbolismu, žil bohémským životem
žil sRimbaudem, propadl tuláctví a alkoholu, rozchod = postřelil ho, 2 roky ve vězení
sbírka Moudrost - předvedení polepšení
Amerika:
Edgar Allan Poe (1809–1849)
romantický básník, prozaik, literární teoretik, esejista
zrodiny kočovných herců, otec se upil, matka zemřela, když mu byly 2 roky
soubory detektivek: Zánik domu Usherů, Grotesky a arabesky, Vražda vulici Morgue, Jáma a kyvadlo, Zlatý brouk, Černý kocour
životní dílo = báseň Havran (+ stať Filozofie básnické skladby)
Jaké je literární zařazení díla Cantrvilské Strašidlo - Oscar Wilde
Literární druh: epika
Literární forma: proza
Literární žánr: povídka
ČAS, vypravěč, kompozice - S. Cantrvilské od Oscar Wilde
Časoprostor: 19. Stol, Zámek Cantrville
Vypravěč: er forma
Kompozice: Chronologická
Jaký je jazyk díla strašidlo Cantrvilské?
Jazyk:
Sarkasmus a ironie
Vtipné slovní hříčky
Dialogy
Spisovný jazyk
archaismy
Jaké jsou Hlavní postavy díla strašidlo Cantrvilské od Wilde?
sir Simon de Canterville- duch na zámku Canterville; před třemi sty lety tam zavraždil svou ženu Eleonor de Canterville, o devět let později náhle zmizel a od té doby tam straší; spoustu lidí vyděsil k smrti, nebo je dohnal k šílenství; po příchodu americké rodiny však ztrácí sílu…
Hiram B. Otis- americký vyslanec z New Yorku
paní Otisová- krásná žena středního věku
Washington Otis- nejstarší syn manželů Otisových
slečna Virginie E. Otisová- patnáctiletá dívka; milá, půvabná, tichá, ale dokázala v sobě najít i odvahu
dvojčata- dva kluci, kteří dělají strašidlu naschvály a mají z toho srandu
paní Umneyová- hospodyně na zámku Canterville, jež strašidlo viděla už několikrát a má z něj strach
vévoda z Cheshiru(Cecil) - Virginiin nápadník
Jaký je děj strašidla Cantrvilského od Wilde?
Děj
Rodina Otisů, amerických občanů, se rozhodne koupit Cantervillský hrad v Anglii, aniž by brali v úvahu jeho pověst o strašidlu, které má v něm sídlit. Při příjezdu do hradu jsou však brzy konfrontováni s neobvyklými jevy a záhadnými zvuky.
Strašidlo, sir Simon de Canterville, je duch starého šlechtice, který zabil svou ženu a byl potrestán, aby bloudil hradem a trpěl za své hříchy. Ovšem americká rodina se vůči němu chová neobvykle - nebojí se ho a spíše ho považují za zábavného a neškodného.
Rodina Otisů si začne dělat legraci ze strašidla a snaží se ho vyléčit od jeho nešťastného osudu. Přinášejí mu speciální přípravky na spaní a dokonce mu nabídnou peníze za úlevu od jeho utrpení.
Postupně se ukazuje, že sir Simon není jen strašidlem, ale také osamělou duší toužící po smíchu, lásce a odpuštění. Díky setkání s americkou rodinou a jejich nekonvenčním přístupem k němu začne nacházet klid a nakonec najde odpuštění.
Povídka kombinuje typický humor a sarkasmus Oscar Wilde s námětem o lidskosti, lásce a odpuštění, což dělá z “Strašidla cantrvillské” unikátní a oblíbený příběh.
Strašidlo Cantrvillské, sir Simon de Canterville, zažívá vztah s nejmladší dcerou rodiny Otisů, Virginii. Ta je jiná než ostatní členové rodiny a vnímá strašidlo s neobvyklým respektem. Sir Simon se postupně dozvídá o její citlivosti a dovednostech. Virginia se rozhodne pomoci strašidlu najít klid a mír, takže se s ním vydá na podzemní cestu k místu, kde spáchal svůj zločin.
Tam, ve skryté komoře, kde strašidlo ukrylo tělo své zavražděné ženy, Virginia objeví pohřešované ostatky. Sir Simon si začíná uvědomovat, že Virginia není pouze milosrdná a odpuštějící, ale také klíčem k jeho osvobození. S její pomocí a odpuštěním najde strašidlo konečně pokoj a zbaví se pout, která ho držela ve světě mrtvých.
Po těchto událostech se hrad Cantrvillský promění. Strašidlo zmizí a hrad, který byl kdysi symbolem hrůzy, se stává místem klidu. Virginia se vrací k rodině Otisů a strašidlo najde svůj vlastní pokoj v onom světě. Rodina Otisů si odnáší nejen vzpomínky na neobvyklé dobrodružství, ale také ponaučení o lásce, odpuštění a lidskosti.
Tak končí “Strašidlo cantrvillské” s příběhem, který spojil svět nadpřirozena s morálními hodnotami a humorem, což z něj činí jedinečný kousek v díle Oscara Wilda.
Jaká je myšlenka a motivy díla strašidlo Cantrvilské od Wilde?
Myšlenka, téma (motivy)
- Motivy - zámek, duch, nadpřirozeno,
- Láska a odpuštění: Jedním z hlavních prvků příběhu je vztah mezi strašidlem, sir Simonem de Canterville, a mladou dívkou z rodiny Otisů, Virginií. Toto téma zdůrazňuje sílu lásky a odpuštění při překonávání minulých chyb a hříchů.
- Satira společenských konvencí: Povídka se s vtipem vypořádává s konvencemi gotického hororu a tradičními očekáváními vztahujícími se k hradům a strašidlům. Autor se vysmívá společenským normám a konvencím své doby, což je typický rys jeho satirického stylu.
- Nedoceněná lidskost strašidel: Příběh ukazuje, že i strašidla, která jsou obvykle chápána jako hrozba, mají své vlastní lidské potřeby, touhy a citové záležitosti. Sir Simon de Canterville touží po odpuštění a klidu, což dodává povídce hloubku a emoční rozměr.
- Kontrast mezi americkou a britskou kulturou: Povídka často využívá kontrastu mezi americkými postavami rodiny Otisů a britským prostředím hradu Cantrvillského. Tento kontrast slouží k humoru a zároveň kritice některých kulturních a společenských rozdílů.
