Máj - Karel Hynek Mácha Flashcards
Kdo napsal Máj?
Karel Hynek Mácha
Řekni něco o Karlu H. Máchovi? Život
(16. listopadu 1810 Praha – 6. listopadu 1836 Litoměřice)
básník a prozaik, nejvýznamnější představitel českého romantismu
psal básně, emotivně laděné prózy, deníky
- narodil se v Praze na Újezdě na Malé Straně
-otec byl mlynářský pomocník, matka pocházela z muzikantské rodiny, syn po ní zdědil hudební vnímavost
- pokřtěn Ignác, jméno si počeštil a připojil Karel
- navštěvoval svatopetrskou farní školu, poté novoměstské gymnázium
- první verše napsal na piaristickém gymnáziu, psal německy i česky
- studoval filozofii na UK a práva
- účastnil se českého společenského života, hrál v ochotnických divadelních představeních ve Stavovském a Kajetánském divadle, patřil do skupiny spolupracovníků Josefa Kajetána Tyla
- herec Tylovy ochotnické družiny, zde poznal Eleonoru (Lori) Šomkovou
- vedle studia, četby a lásky bylo zdrojem Máchových zážitků cestování, podnikal dlouhé pěší túry, lákala ho zejména místa, kde jeho fantazie mohla dokreslovat zbytky dávné minulosti
- rád se toulal po zříceninách českých hradů a často je kreslil
- s přítelem Strobachem došel pěšky až do Benátek
- v roce 1834 podnikl svojí nejdelší cestu - přes Rakousko a Alpy se vydal do Itálie. O této cestě napsal svůj Deník na cestě do Itálie
- posledních 5 měsíců života pracoval jako praktikant v Litoměřicích
- listopadu 1836 náhle zemřel v Litoměřicích po vleklém onemocnění po hašení požáru
pohřben v Litoměřicích, ostatky přeneseny na Vyšehrad
syn Ludvík se nedožil roku
- listopadu 1836 náhle zemřel v Litoměřicích po vleklém onemocnění po hašení požáru
Znaky tvorby Karla H. Máchy?
- Úvahy o smrti, vině, trestu
- Obdiv loupežníkovi, který vzdoruje společnosti a za vzor položí svůj život
- Kritika myšlení společnosti, ženské nerozhodnosti, chování otce
- Lyrické, silné emoce
Díla Karla H. Máchy?
začínal německy psanými básněmi
od r. 1830 psal česky
Máj - hlavní
Svatý Ivan – první báseň psaná česky
Kat – zamýšlený čtyřdílný román (části Vyšehrad, Valdek, Karlův tejn – nedokončeno), dokončena je pouze část Křivoklad
Obrazy ze života mého – obsahuje texty Večer na Bezdězu a Marinka
Cikáni – nejrozsáhlejší text, román
Pouť krkonošská, Návrat, Klášter sázavský, Valdice, Sen
vedl si šifrované deníky
Kdy vzniklo dílo Máj?
Vznik díla Máj: 1836 - první polovina 19.století
Jaký je kontext doby ve kterém psal K.H. Mácha? (Máj)
KONTEXT - Romantismus, národní obrození
Národní obrození
- 1. polovina 19. století
- Národní hnutí
- Cíl: obnovit český jazyk
- poslední fáze národního obrození (1. fáze = obranná, 2. f. = ofenzivní, 3. f. = vyvrcholení obrozeneckých snah), nár. obrození vedlo ke zformování moderního českého národa, snaha pozvednout čj, konec 1848 (revoluce vEvropě)
- roste politické uvědomování a projevuje se národní svoboda a šíří se národní kultura
Další autoři:
- Karel Hynek Mácha (Máj – lyricko-epická báseň, Cikání – román, Marika – povídka)
- Božena Němcová (Babička, Divá Bára – povidky, V zámku a podzámčí – novela)
- Karel Jaromír Erben (Kytice z pověstí národních – soubor balad)
- Josef Kajetán Tyl (Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka – drama, hra se zpěvy; Strakonický dudák aneb Hody divých žen – drama)
Romantismus
Romantismus: konec 19. Stol.
- Vznik v Anglii
- Cit, individualita, duše (trýzněná duše)
- Vznik jako reakce na osvícenské myšlení a strohý klasicismus
- Návrat ke středověku, inspirace i v exotických zemích
- Hlavní znaky: iracionální cit, touha zakusit a prožít, sentimentalismus, melancholismus, zoufalství, odhodlání k oběti, mystika a tajemno, individualita
- Romantický hrdina: nešťastná láska (polovička má příliš vysoké postavení, vdaná, platonická láska apod.), nepochopen okolím, zklamán společností
- Román
- Národní obrození
Další autoři: Josef Jungmann, František Palacký, František Ladislav Čelákovský
Další autoři:
Romantismus ve světě:
Anglie: Mary Shelley (Frankenstein, Poslední muž), Jane Austenová (Rozum a cit, Pýcha a předsudek)
Francie: Alexandre Dumas (Tři mušketýři, Hrabě Monte Christo), Victor Hugo (Bídníci, Chrám Matky Boží v Paříži)
Německo: Bratři Grimmové (Pohádky)
Amerika: Edgar Allan Poe (Černý kocour a jiné povídky, Havran a další básně), Walt Whitman (Stébla trávy)
Rusko: Alexandr Sergejevič Puškin (Kapitánská dcerka, Evžen Oněgin), Michail Jurjevič Lermontov (Démon, Maškaráda)
Romantismus v Čechách:
Josef Kajetán Tyl (Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Jiříkovo vidění, Paličova dcera), Karel Sabina (Oživené hroby, Vesničané), Václav Kliment Kicpera (Divotvorný klobouk, Bělouši)
Jaké je Literární zařazení díla Máj od Máchy?
Literární druh: lyrika
Literární forma: poezie
Literární žánr: lyricko-epická báse
časoprostor, Vypravěč, kompozice - Máj od Máchy?
Časoprostor: u Hradu Bezděz - okolí Máchova Jezera, čas není specifikován - nejspíš básníkovi současnost
Název díla: Máj - podle měsíce, v němž se odehrává děj
Vypravěč: er forma (konec ich forma)
Kompozice:
4 zpěvy, 2 intermezza
Složitá vnitřní struktura
Rým a Verš díla Máj od Máchy?
Rým: Obkročný (ABBA)
Verš: Jambický verš - dvouslabičká básnická stopa
- první slabika krátká a druhá dlouhá
Jazyk díla Máj od Máchy?
Jazyk:
- Jazyk tehdejší doby (archaický)
- Kontrasty
- Epiteta (básnický přívlastek: bělavé páry, modrý blankyt)
- Přirovnání (co slzy lásky)
- Oxymóron (protichůdná pojmenování: umřelé hvězdy svit, mrtvé milenky cit)
- Metonymie (obrazné pojmenování na základě podobnosti: hrdliččin zval ku lásce hlas)
- Rým: sdružený, střídavý, obkročný
- Opakování počáteční sloky - anafora
- spisovný jazyk, archaický, knižní
- vyprávěcí styl, popis
- zpěvně melodické verše, pravidelný rým
- kontrast - krása májové přírody x tragický osud hlavního hrdiny
- zvukomalba
- dramatická kompozice - vzestup, vrchol, sestup
- opakování počáteční sloky
- v závěru vyprávěno ich-formou
- monology, dialogy
- expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
Postavy díla Máj od Máchy?
VILÉM - strašný lesů pán, žárlivý, pomstychtivý, odsouzený na smrt - nevěří ve svou vinu, lituje sám sebe, zatracuje se za svůj osud a vinu dává svému otci, který jej v mládí vyhnal z domu, má strach z posmrtného života - neví co přijde
JARMILA - krásná, zamilovaná - oddaně čeká na Viléma, slabá - zpráva od plavce ji zdrtila, neunesla Vilémův osud - skočila ze skály a utopila se (jeden z výkladů)
HYNEK - sám autor, zamyšlený, depresivní, otřesen Vilémovým osudem, ztotožňuje se s VIlémem
Děj díla Máj od Máchy?
Děj
1. ZPĚV
Úvodem básně je líčení májové krajiny kolem jezera. Začíná zde i epický děj. Jarmila sedí na břehu jezera a vyhlíží svého milého Viléma, který by měl přijet na loďce. Nejdříve spatří na jezeře jen bílý bod. Básník jej přirovnává k bílé vodní lilii. Z loďky vystoupí plavec, který oznámí Jarmile, že Vilém byl uvězněn a bude popraven, protože zabil svého otce, když bránil čest své dívky. Nevěděl, že svůdcem je jeho otec, který ho v mládí vyhnal z domu. Jarmila se v zoufalství utopí v jezeře.
- ZPĚV
Je noc, vězeň sedí ve věži. Přemýšlí, jestli na něj jeho milá myslí. Usíná a ve snu si promítá svůj život. Otec ho vyhnal do světa, šel k loupežníkům a stal se „strašným lesů pánem“. Zamiloval se a zavraždil svůdce své milé, aniž by v tu chvíli věděl, že je to jeho otec. Nyní řeší, na čí straně je vlastně vina a co bude po smrti. Padající kapky mu odměřují čas. Strážný, který vyslechl vězňovy myšlenky, se již nikdy neusmál. Zvon bije půlnoc.
Ten začíná motivem padající hvězdy. Pak nás básník zavádí do vězení, kde je Vilém. Básník zde popisuje chmurné vězení a každé věci vdechne život. Vilém klečí a přemýšlí o svém životě a o svém mládí. Ptá se sám sebe, čím se provinil, že byl uvězněn. Vrací se do dětství a myslí na to, čí vina je větší, jestli otcova, který ho vyhnal nebo jeho, že se nechal strhnout životem a stal se loupežníkem. Jako loupežník pak přijal přezdívku “Strašný lesů pán”. Dívá se do krajiny a uvědomuje si její krásu. Slyší lesní rohy a ví, že je už nikdy nebude slyšet. Nevěří, že po smrti něco existuje a lituje, že musí zemřít. Jeho čas mu odměřují kapky, které skapávají ze sloupků. Ve svém zoufalství mluví nahlas a jeho monolog zaslechne stráž, která se již nikdy neusměje, neboť je nešťastná nad osudem Viléma.
I. INTERMEZZO
Sbor duchů se připravuje na přijetí nového odsouzence na popravišti. Sundávají starou lebku a ptají se přírody, co dá Vilémovi k pohřbu. Zvířata i rostliny, mraky i vítr slíbí, že mu obstarají hudbu, smuteční závoje i rakev.
- ZPĚV
Začíná obrazem probouzející se májové přírody. Lidé spěchají na popravu. Ptáci zpívají a mládí slaví máj. Zločinec je vyveden, modlí se, naposled se dívá na kraj, kde žil. Posílá po větru a obláčkách pozdrav své matce – zemi. Potom odchází na popraviště, kde už čeká kat. Vilémovi je useknuta hlava a tělo je vpleteno do kola a lámáno.
II. INTERMEZZO
Básník nás přivádí k loupežníkům, kteří truchlí nad Vilémovou smrtí.
- ZPĚV
Do děje vstupuje sám autor. Projíždí kolem popraviště do hostince. Hostinský mu vypráví Vilémův příběh. Básník odjede, ale tento příběh ho táhne zpět. Vrátí se sem 1. máje a zastaví se u popraviště, kde je Vilémova lebka. Zdá se mu jako by plakala nad ztraceným mládím (v očních důlcích má kapky rosy), které se nedá nikdy vrátit. Básník přemýšlí o svém životě. A uvědomuje si, že o své budoucnosti nic neví a do dětství, kam by se chtěl vrátit, se už nikdy nevrátí. Je z toho velice nešťastný a proto svůj osud přirovnává k osudu Vilémovu.
Po sedmi letech, 31. prosince, přijíždí na koni na pahorek vypravěč příběhu. Na pohorku stále stojí kolo s Vilémovou lebkou. Druhý den, 1. ledna, se ptá hostinského, čí tělo viděl, a hostinský mu vypráví nám již známý Vilémův osud. Poutník poté odchází, ale místo popravy ho vábí zpátky. Vrací se 1. května, usedá na zem a rozjímá o životě.
„Hynku! Viléma!! Jarmilo!!!“
→ poutníkem byl sám Hynek Mácha
+ Poznamenání – Máchova vysvětlivka k I. intermezzu
Téma a motivy díla Máj od Máchy?
Hlavní myšlenka, téma
- Motivy: láska, příroda, vztahy
- oslava májové přírody
- láska
- kritika tehdejší společnosti
- nezvratitelný osud
- touha člověka po lásce a svobodě a schopnost obětovat se pro ni
- nadčasové dílo (vězni nejsou smířeni se svým osudem)
Z jakého díla je tento úryvek?
I světy jich v oblohu skvoucí co ve chrám věčné lásky vzešly; až se – milostí k sobě vroucí změnivše se v jiskry hasnoucí – bloudící co milenci sešly. Ouplné lůny krásná tvář – tak bledě jasná, jasně bledá, jak milence milenka hledá – ve růžovou vzplanula zář; na vodách obrazy své zřela a sama k sobě láskou mřela. Dál blyštil bledý dvorů stín, jenž k sobě šly vzdy blíž a blíž, jak v objetí by níž a níž se vinuly v soumraku klín, až posléze šerem v jedno splynou. S nimi se stromy k stromům vinou. – Nejzáze stíní šero hor, tam bříza k boru, k bříze bor se kloní. Vlna za vlnou
Máj - Mácha
