Správní právo Flashcards
dynamický charakter veřejné správy
charakter (mění se v průběhu času – změna společnosti, pokroky, procesy v EU…)
co je to správa
◆ správa = druh záměrné a uvědomělé činnosti, jejímž cílem a smyslem je uspořádání určitých záležitostí, výkon oprávnění, obstarávání nebo řízení
● správa domu, majetku, dědictví, vkladu…
rozdělění správy podle obsahu
● SS → správa vlastních záležitostí v soukromém zájmu, soukromými osobami (někdy management)
● VS → správa vykonávaní ve veřejném zájmu a je správou veřejných záležistoí, obstarávání, řízení, organizování a kontrolu veřejných záležitostí, plnění úkolů ve veřejném zájmu → je více vázána právem
○ základní principy stanoví Ústava, princip legality
◆ hranice se v mnoha případech stírá ⇒ samospráva, vlastní záležitosti ale výkon veřejné moci, veřejné správa poskytuje veřejné služby – zdravotnictví, školství, kultura, sociální věci
hlediska vysvětlení veřejné správy
- Materiální (funkční) hledisko → jednotlivé druhy správních činností, vydávání rozhodnutí, realizace správního dozoru, správní exekuce, registrace živnostníků ⇒ je to samotný výkon správy – uskutečňování úkolů a funkcí státu a dalších subjektů, poskytování veřejných služeb
- Institucionální (formální) hledisko → subjekty a instituce (vykonavatelé), realizují úkoly ⇒ ministerstvo, obce, kraje, profesní komory, soustava subjektů, správa činností organizačních jednotek a osob, jejich postavení a charakter, některé subjekty nevykonávají pouze správu
- Pozitivní vymezení → nejpřesnější popis – definici – činností a organizační struktury veřejné správy = činnost vrchnostenská, podzákonná, mající výkonný, řídící a kontrolní charakter, sledující veřejný zájem (nestačí to, proto je i negativní vymezení)
- Negativní vymezení → teorie dělby státní moci, odečítací/vylučovací, odečtou ty složky státní moci, které nejsou veřejnou správou = veřejná správa není činností zákonodárnou a soudní = je to zbytková kategorie, tedy výkonná, ze které se pak také odečítají například: prezident, vláda, ČNB při určitých činnostech
definice veřejné správy
Činnost mající výkonná, vrchnostenský i nevrchnostenský, podzákonný charakter, která není zároveň mocí zákonodárnou a soudní a kterou vykonávají jednotlivé subjekty, kterým byla tato činnost svěřena zákonem nebo na základě zákona, sleduje veřejný zájem a spočívá v obstarávání veřejných záležitostí a plnění veřejných úkolů.
členění veřejné správy podle:
organizační uspořádání
povaha metod užitých při výkonu
úkoly/cíle veřejné správy
organizační uspořání veřejné správy
najaké úrovni jsou realizované úkoly
centralizace a decentralizace, koncentrace a dekoncentrace výkonu:
a. ústřední, celostátní
b. oblastní í, regionální
c. obecní, místní
povaha metod užitých při výkonu veřejné správy
metody veřejnoprávní nebo soukromoprávní
a. vrchnostenská
● rozhodování, nařizování, kontrola
● nerovné postavení účastníků
● vydávání povolení, rozhodování o přestupku, správní dozor, exekuce, právní předpisy…
● jednostranné rozhodování o jejich právních poměrech (vůči osobám SP)
b. nevrchnostenská, fiskální
● majetková správa
● soukromoprávní metody, principy právní rovnosti a smluvní volnosti
● stát → spravuje majetek pomocí úřadů = státní fondy (stejně jako ostatní orgány)
c. obstaravatelská
● poskytování pomoci občanům → sociální funkce státu, služba veřejnosti
● využívání obou metod
úkoly/cíle veřejné správy
jednotlivé specifické oblasti (zdravotnictví, školství, bezpečnost, finance, doprava, kultura…)
správní právo definice
= soubor právních norem, předmětem je úprava společenských vztahů ve sféře veřejné správy při realizaci výkonné moci, společenské vztahy regulované normami nazýváme správněprávní vztahy neboli administrativně-právní vztahy
správní právo co dělá
➔ vytváří předpoklady a podmínky pro výkon VS
➔ správní právo představuje právní rámec – orgány veřejné správy mohou jednat pouze v případech, způsobem a v mezích vymezených normami správního práva
➔ správní právo upravuje vztahy v oblasti veřejné správy a při jejím výkonu
systém správního práva rozdělění- části
- Obecná část
● společné pro celou oblast správního práva = zásady, pojmy, právní instituty, platí pro celou VS
● společný základ pro tvorbu, aplikaci a kontrolu hmotného správního práva - Zvláštní část
● souhrn předpisů na jednotlivé úseky VS
● stavební právo, vodní, živnostenské…
správní právo hmotné a správní právo procesní, trestní
- Hmotné právo
● stanoví, jaká práva a povinnosti mají adresáti
● obsahově upravuje činnost správních orgánů - Procesní právo
● upravuje organizaci a působnost správních úřadů a orgánů a řízení před nimi
● nebo jako správní řízení ve věcech rozhodování o právech a povinnostech adresátů, jak mohou být uplatněna páva adresátů - Správní právo trestní
● základy, následky za správní delikty
Hmotné právo upravuje konkrétní právní vztahy a procesní právo upravuje práva a povinnosti účastníků správního řízení nebo jiného typu řízení, které je vedeno orgány veřejné správy
správní právo vnější a vnitřní
(právní úprava postavení vykonavatelů VS, vnější je vše ostatní)
nekodifikovanost
neexistence jednotného kodexu
prameny práva + smysl
= pravidlo chování → formální smysl, příčina vzniku → materiální smysl
➔ Formální → závazné normativní akty působící ve sféře veřejné správy, mezinárodní smlouvy a další akty
jaké jsou prameny práva pro SP
právní řád EU závazný, stovky zákonů a prováděcích právních předpisů + autonomní normotvorba → obecně závazné vyhlášky vydané kraj
norma
správního práva je obecně závazné pravidlo chování, má předepsanou formu, které je vynutitelné státní mocí nebo v některých případech veřejnoprávní samosprávnou mocí.
➔ znaky, závaznost, obecnost, formální určitost a vynutitelnost
vnitřní struktura právní normy
◆ hypotéza → právní skutečnosti, adresáty a objekty, podmínky, za kterých se realizuje pravidlo chování obsažené v dispozici, obsahují neurčité právní pojmy
◆ dispozice → vlastní pravidlo chování, správní uvážení
◆ sankce → stanoví důsledky, které nastanou porušením právní povinnosti vyplývající z dispozice… správní uvážení (=diskreční pravomoc, oprávnění správních orgánů určitou věc samostatně posoudit a rozhodnout o ni)
členení norem
- povaha regulativního působení
- zaměření
- právní charakter
- obsah
rozdělení právních norem podle regulativního působení
a. normy kogentní → určují práva a povinnosti jejich adresátů, nemohou se odchýlit ani dohodou (veřejnoprávní smlouva musí být uzavřena písemně a projevy vůle všech smluvních stran musí být téže na listině.)
b. normy dispozitivní → prostor pro řešení vzájemných vztahů vlastním projevem vůle = soukromé právo
rozdělení právních norem podle zaměření
a. normy regulativní → postavení a chování subjektů (na pozemních komunikacích se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak)
b. normy ochranné → ochrana příslušným společenským vztahům (Přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na PK řídí vozidlo nebo jede na zvířeti ve stav vylučujícím způsobilost, kterou si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo použitím jiné návykové látky)
rozdělení právních norem podle právního charakteru
a. normy zavazující (občanský průkaz je povinen mít občan, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území ČR, tuto povinnost má i občan, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena)
b. normy zakazující (občanský průkaz je zakázáno ponechávat a přijmout ho jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky)
c. normy opravňující (účastník si může zvolit zmocněnce, účastníci mají právo vyjádřit v řízení své stanovisko, účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud není stanoveno jinak)
rozdělení právních norem podle obsahu
a. normy hmotněprávní → materiálně právní, obsahují subjektivní práva a povinnosti subjektů (přestupku se dopustí ten, kdo neuposlechne výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci), sankce: napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci nebo náhradní hodnoty, zveřejnění rozhodnutí
b. kompetenční a organizačně právní → upravují postavení, pravomoc subjektů VS, (nestanoví-li zákon jinak, přestupky projednávají obecní úřady s rozšířenou působností, nestanoví-li zákon jinak, je odvolacím správním orgánem nejblíže nadřízený správní orgán)
Př.: Stavební úřad: vydává územní rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak, vydává územní souhlas, poskytuje informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace, vykonává další činnosti podle tohoto zákona
c. normy procesní, které upravují postup orgánů VM (správní orgán věc bezodkladně i v průběhu řízení předá orgánům činný v trestném řízení, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin)
působnost PN
okruh společenských vztahů, na které se daná norma uplatňuje
a) věcná působnost → předmět právní úpravy a určuje určitý druh vztahů podle jejich věcné oblasti, jednotlivé oblasti? zdravotnictví, školství, kultury, průmyslu
b) místní působnost → územní rozsah platnosti a účinnosti PN, na území podle subjektu, který danou normu vydal, může být uvedena, pokud není může se jednat o normu, která působí na území celého státu (ústřední správní orgán), na území kraje (orgány kraje), územní obvod obce (orgány obcí)
c) časová působnost → doba její platnosti, platnost = okamžikem, kdy byla předepsaným způsobem vyhlášena jako součást pramene, účinnost = účinnost pramene, normy mohou jednom prameni nabýt účinnosti jinak → uvedeno, normy nabývají účinnosti 15. dnem od jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů, normy mohou pozbýt platnosti a současně účinnosti uplynutím času, mohou být zrušeny podle právní síly
d) zpětná účinnost → výslovně stanoveno, pouze pokud by bylo pro pachatele správního deliktu výhodnější
e) osobní působnost → okruh osob
uplatnění právních norem
- realizace → přímá realizace, přímo se uskutečňuje a není potřeba aktivity jiného subjektu, ne toho, který se chová v souladu s danou normou, není potřeba veřejné správy (Vlastník domu spravuje dům v souladu se stavebním zákonem a tím zároveň plní povinnost, která mu ze stavebního zákona vyplývá)
- aplikace → prostřednictvím orgánů veřejné moci, obecné pravidlo chování se uplatní na konkrétní případ vůči konkrétnímu subjektu, autoritativní činnost orgánu veřejné správy → vystupuje jako orgán veřejné moci → individuální správní akt = aplikace správního práva (Uvedený vlastník bez příslušného povolení/ohlášení realizuje přístavbu ke svému domu – na černo, následkem je projednání příslušného přestupku a uložení správního trestu formou správního rozhodnutí)
interpretace+ rozdělení podle:
výkladem interpretace prováděná orgánem, který právo aplikuje
◆ výklad podle kritérií: subjektů, metod výkladu, rozsahu výkladu, textu, rozsahu stanovené normy
neurčité správní pojmy
◆ neurčité správní pojmy → výrazy jako veřejný zájem, veřejná pořádek, občanské soužití, obecný zájem, spolehlivost, přiměřenost, nebezpečí… není jejich legální definice, hodnotit podle situace a okolností (řízení lze přerušit na dobu nezbytně nutnou, přestupku se dopustí ten, kdo vzbudí veřejné pohoršení)
správní uvážení
◆ správní uvážení → posuzování samostatně, používá se, pokud není spojen právní následek, zákon poskytuje správnímu orgánu rozhodnout podle jeho uvážení, může, je oprávněn, má právo. (Správní orgán může rozhodnutím uložit pokutu do výše … tomu, kdo …, tím že …)
analogie
→ platné právo nemá pro danou situaci příslušnost právní úpravu: (výjimečně, trestní právo)
a) analogie legis = použije se právní norma obdobná
b) analogie iuris = postupuje se podle obecně charakteristického režimu pro dané právní odvětví
správně právní vztahy
jsou společenské vztahy upravené normami správního práva
vznik správněprávních vztahů
➔ vznik ze zákona nebo po nastoupení určité právní skutečnosti (uzavření smlouvy, určitý věk…), právní skutečnost = právní jednání, protiprávní jednání, právní událost nebo protiprávní stav
předmět vztahů
◆ předmět = veřejná správa jako činnost
subjekt vztahů
= vykonavatelé veřejné správy (subjekty veřejné správy, nositelé, vykonavatelé) a vůči kterým je správa vykonávána (FO, PO, adresáti)
● subjekty → stát působí prostřednictvím svých orgánů (ministerstva, správní úřady),
veřejnoprávní korporace (sdružení FO, PO, obstarávání veřejných záležitostí, obce, kraje, profesní komory, vysoké školy…), veřejné ústavy a veřejné podniky
FO/PO (VZP), FO/PO, o nichž to stanoví zákon (lesní stráž, rybářská stráž, stanice technické kontroly)
● adresáti (viz Soukromé právo)
○ FO → právní osobnost, svéprávnost, deliktní způsobilost, procesní způsobilost…
○ PO → fiktivní, uměle vytvořené osoby…**
obsah vztahů
vzájemná práva a povinnosti mezi jeho subjekty, pro subjekty je určen okruh jejich práv a povinností zákonem stanovenou působností a pravomocí, FO a PO (které jsou spravovanými) → subjektivní veřejné práva a veřejné subjektivní povinnosti
● veřejná subjektivní práva jsou zajištěna tak, že pro subjekty veřejné správy jsou stanoveny určité povinnosti, nositelem je stát +
● synalagmatické → právu jednoho subjektu odpovídá povinnost druhého subjektu
● povinnost platit daně, silniční provoz, respektovat práva jiných…
● administrativně-právní vztah = právní vztah existuje v oblasti veřejné správy, kdy alespoň jedním ze subjektů je orgán veřejné správy, tento subjekt vystupuje vůči FO a PO vrchnostensky → může vzniknout i bez souhlasu (trest)
● správní soudnictví, správní trestání
organizace veřejné správy
➔ vždy koresponduje s aktuální ústavou, organizační uspořádání veřejné správy má v každém státě svá vlastní specifika → rule of law
➔ systém, který vymezuje postavení daných subjektů v organizační struktuře, hierarchické vztahy nadřízenosti a podřízenosti, stanoví pravidla pro jednání, odpovědnost za plnění tak, aby byl zajištěn výkon veřejné správy = organizace veřejné správy
nositelé
➔ subjekty VS, kterým byly v rámci organizačního systému výstavby VS svěřeny určité činnosti a úkoly, přebírá zároveň odpovědnost za jejich řádné plnění
kdo jsou nositelé
◆ stát
◆ veřejnoprávní korporace → územní, zájmové, věcné
◆ veřejné ústavy a podniky
◆ PO a FO, o nichž to stanoví zákon
nositelé - co dělají
➔ plní úkoly VS, neplní úkoly samy o sobě, ale realizují svěřené činnosti vždy prostřednictvím svých orgánů, součástí, zařízení či FO
nositel vs vykonavatel
➔ nositel = subjekt, kterému byly svěřeny určité činnosti a která je odpovědný za jejich řádné plnění (stát, obec, VŠ)
➔ vykonavatel = subjekt, který jménem nositele a na jeho odpovědnost plní konkrétní úkoly, oprávněný zástupci (organizační složky státu → ministerstvo vnitra, VŠ → rektor…)
správní úřad vs správní orgán
◆ SÚ → součástí výkonné moci, orgán veřejné moci (NSÚ), při výkonu působí jako správní orgán, orgán veřejné moci
◆ SO → název organizační jednotky, část výkonné moci, jako správní orgán může působit i úřad samosprávného celku → územní samosprávy
působnost a pravomoc nositelů
◆ působnost = okruh činností, které byly danému orgánu VS svěřeny a které je tento orgán oprávněn, ale i povinen řešit
● věcná → všeobecná, speciální, určuje druh a okruh svěřených činností
● územní → celostátní, nebo územně vymezená, regionální, místní
● osobní → vždy součást věcné, osoby podle postavení č nějaké jejich zvláštní vlastnosti, exempce osob z působnosti orgánů
◆ se svěřenou působností je spjata i odpovědnost za plnění svěřených úkolů
◆ pravomoc = souhrn právních prostředků, jimiž byl orgán nadán za účelem řádného plnění jemu svěřených úkolů
● forma vydávání abstraktních aktů, správních rozhodnutí, uzavírání veřejnoprávních smluv, oprávnění k provádění správního dozoru…
◆ nelze svou pravomoc vykonávat bez zřetele na jemu vymezenou působnost
adresáti
=vůči nimž nositelé veřejné správy prostřednictvím svých vykonavatelů uplatňují svěřené pravomoci v oblasti své působnosti
adresáti - vztah
➔ není to vztah nadřízenosti a podřízenosti, adresáti VS nejsou v systému organizace podřízeni jednotlivým nositelům
co musí splňovat adresát
➔ způsobilost k právům a povinnostem, způsobilost právně jednat, způsobilost samostatně vystupovat v řízení před orgány veřejné správy, způsobilost nést následky svého protiprávního jednání = právní osobnost, svéprávnost, procesní a deliktní způsobilost
zastoupení
➔ pokud není procesní způsobilost → zastoupení:
a) obligatorní
● zastoupení zákonným zástupcem
● zastoupení opatrovníkem
b) fakultativní (osoba je plně svéprávná)
● zastoupení na základě plné moci
systém organizace VS
= státní správa a samospráva (územní samospráva a zájmová samospráva) → nejsou to oddělené systémy, prolínají se
➔ právo na samosprávu je dáno Ústavou + další předpisy
➔ ostatní veřejná správa → část veřejné správy, která není ani státní správou ani samosprávou, souvisí se zřizováním institucí, které mají prvky samosprávy i státní správy a zpravidla zabezpečují veřejné služby
státní správa
➔ jediným nositelem je stát, veřejná správa je vykonávána státem a jeho orgány → státní správa
přímý výkon státní správy
plnění úkolů skrze správní úřady nebo organizační složky státu
◆ výčet není taxativní:
● prezident
● vláda
● úřad vlády
● ministerstva a další ústřední správní úřady → v kompetenčním zákoně, tyto úřady stojí nejvýše v organizační struktuře (14 ministerstev a 11 ústředních správních úřadů)
● jiné správní úřady s celostátní působností → podléhají ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu řízeného vládou (úřad pro technickou normalizaci, česká obchodní inspekce…), dekoncentrované správní úřady
● územní odborné správní úřady → finanční úřady, úřady práce…
● veřejné sbory → Policie ČR, HZS…
nepřímý výkon státní správy
jiní nositelé veřejné správy
◆ na základě zákonné delegace subjekty odlišné od státu (kraje, obce, autorizované zkušebny…), skrze přenesenou nebo propůjčenou působnost, i PO/FO
◆ krajské úřady a jiné orgány kraje → rada kraje při vydávání nařízení
◆ obecní úřady, jiné orgány obce → přestupková komise, rada obce, rozeznáváme obce (tzv “trojkové členění obcí”)
◆ PO → výkon státní správy propůjčen, stanice technické kontroly
◆ FO → 卝 myslivecká stráž, lesní, finanční arbitr
tzv “trojkové členění obcí”
● obce prvního stupně → základní rozsah, pouze na svém území, správní obvod
● obce druhého stupně, obce s obecním úřadem s pověřenou působností → obecní úřad vykonává zvláštní zákony v obvodu určeném prováděcím předpisem, správní obvod přesahuje vlastní území obce, nad základní rozsah agendu stavebního a matričního úřadu
● obce třetího stupně, obce s obecním úřadem s rozšířenou působností
samospráva - rozdělění
= veřejná samospráva → veřejná správa uskutečňovaná veřejnoprávními subjekty nestátního charakteru, zabezpečuje správu státu, právo uspořádat a řídit část veřejných záležitostí ve vlastním zájmu a na vlastní odpovědnost, vlastními silami a prostředky
➔ územní samospráva → teritoriální, územní základ, obce a kraje, osoby na základě místa trvalého bydliště
➔ zájmová samospráva → osobní základ, určité vlastnosti dané osoby (výkon profese, statut), jednotlivé profesní komory a vysoké školy
samospráva
➔ zajišťují výkon skrze své vlastní orgány
samospráva - ustanovení
● ústavní základy organizace ÚS jsou v hlavě VII Ústavy → základní územně samosprávné celky a vyšší územně samosprávné celky = obce a kraje
čl. 8 Ústavy zaručující právo na samosprávu + Evropská charta místní samosprávy
● Právní základ obecního a krajského zřízení představují:
○ zákon o obcích
○ zákon o krajích
○ zákon o hlavním městě Praze
○ zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností
○ zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
○ zákon o úřednících územních samosprávných celků
zájmová samospráva rozdělění
Zájmová samospráva:
1. Profesní komory
vysoké školy
profesní komory
- Profesní komory → stavovské veřejnoprávní korporace zřizované zákonem, nucené členství (požadavek na výkon určité profese → advokát, lékař, zubař…), nikdy jiný, než člen dané komory není oprávněn profesi dělat
● úkoly a odpovědnosti: stanovení podmínek pro výkon profese, dohled nad výkonem, ochrana stavovských zájmů
● působnost a pravomoci pouze vůči členům, uchazečům o členství, oprávnění vydávat stavovské předpisy
● spravováno orgány, které se názvy liší → obecně: sněm, představenstvo, předseda (prezident), kontrolní rada, kárná (disciplinární) komise, zkušební komise
● seznam profesních komor vede Nejvyšší správní soud ČR
○ česká advokátní komora, architektů, auditorů lékařská, notářská
● všechny komory nejsou profesní → pedagogická komora není profesní
vysoká škola
veřejné a státní školy, nejdůležitější předpis je statut vysoké školy
● oblast organizování studia, počet přijatých studentů, rozhodování o právech a povinnostech studentů, v organizaci vědecko-výzkumné činnosti…
● orgány: rektor, prorektor, vědecká rada, akademický senát, disciplinární komise
● jednotlivé fakulty
Ostatní veřejná správa
= část veřejné správy, která není vykonávána ani státní správnou ani územní samosprávou, jsou to formy podnikatelských aktivit, které mají kvalifikované veřejnoprávní důsledky (úřední měření, výkon státního zkušebnictví, měření emisí, revize elektrických a plynových zařízení) a další instituce
právní akt
= právní akt je jednání vykonavatele veřejné správy, je tak realizována veřejná moc
materiální pojetí správní činnosti
→ činnost podzákonná, výkonná a nařizovací
nauka o činnosti veřejné správy
nauka o tom, v jakých formách veřejná správa (její orgány) vykonávají veřejnou správu, popis jednotlivých forem
správní činnost
právní jednání veřejné správy
➔ jejich prostřednictvím se realizuje obsah norem → předmět administrativně právních vztahů
➔ jednající subjekt (orgán veřejné správy) působí na základě právních norem s právní relevancí, vystupují pouze v rámci svých kompetencí
nečinnost subjektu
➔ jen činnosti provedené v předepsaných formách má právní důsledky, někdy není forma předepsána (opomenutí, nečinnost orgánu)
➔ nečinnost subjektu → má právní následky pouze tehdy, je-li to stanoveno výslovně
◆ př. Stavební úřad vydat rozhodnutí do 40 dnů, na jeho základě je povolena stavba, pokud se do 40 dní neozvou lze toto jednání považovat za povolení stavby → presumpce vydání pozitivního rozhodnutí
klasifikace správních činností:
podle toho vůči komu jednání orgánu směřuje
jiné možné členění
členění činnosti s s abstraktním charakterem a konkrétní povahou
členění podle právních následků
podle toho, vůči komu jednání orgánu veřejné správy směřuje
a. vnější akty směřují vně systém veřejné správy → vůči adresátům (správní rozhodnutí)
b. vnitřní akty směřují dovnitř, vztahy nadřízenosti a podřízenosti (interní předpisy)
jiné možné členění forem správních činností:
a. jednostranné → správní rozhodnutí, nařízení
b. dvou a vícestranné → veřejnoprávní smlouvy
členění na činnost, která má abstraktní charakter a konkrétní povahu:
(podle stupně obecnosti, jakým je vyjádřen okruh povinných osob, věcí, na něž se akt vztahuje)
abstraktní, konkrétní, smíšené hybridní
abstraktní akty
druhové vyjádření (občané, vlastníci nemovitostí, studenti…)
př. Toto nařízení vlády upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy EU některé podmínky pro poskytování podpory v rámci zvláštního opatření na podporu trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků… (druhové, neurčité, abstraktní vyjádření věci)
konkrétní akty
individuální, daný subjekt nemůže být zaměněn za jiný (Jaroslav Novák, nar. 1985, trvale bytem…, nebo budova č. p. 58, st. parcela 63…)
př. Městský úřad …, odbor životního prostředí, ve věci žádosti pana …, o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les na pozemku … (konkrétní vyjádření věci i osoby)
smíšené neboli hybridní akty
mají znaky jak abs. tak kon.
(opatření obecné povahy)
př. Vyhlašuje se stavební uzávěra na území vymezeném ulicemi …, zahrnujícím tyto zastavěné a nezastavěné pozemky obytného bloku: výčet parcel (konkrétní vyjádření věci, opatření neobsahuje žádný výčet povinných osob, směřuje tedy vůči každému → nikdo tam nesmí stavět = neurčitý počet osob – konkrétní věc)
členění podle právních následků
a. právotvorné → způsobují právní následky
b. neprávotvorné → nezpůsobují je
abstraktní akty
nařízení, výsledek právotvorné činnosti orgánů veřejné moci, nařizovací povaha, mocenský a autoritativní charakter
jednostranné právní akty
obecně závazná pravidla chování, neurčitý okruh adresátů
akty podzákonné
musí být vydávány podle zákon a v mezích zákona – secundum et intra legem
prováděcí právní předpisy
nejčastější provedení zákona, konkretizace
(nařízení vlády, nařízení a vyhlášky ministerstev, a jiných ústředních správních úřadů + statuty vysokých škol a profesních komor → neslouží k provedení zákona, ale realizace na právo k samosprávě = statutární předpisy)
interní a provozní předpisy
k řízení podřízených pracovníků a orgánů v rámci daného hierarchického systému nebo těch, kteří dané zařízení budou používat → provozní řád školy, ubytovny
druhy normativních aktů
● nařízení
● statutární předpisy územní a zájmové samosprávy (statuty)
● interní předpisy
● provozní předpisy
společné charakteristické znaky
● jednostrannost
○ jednostranný projev vůle orgánu, autoritativní a mocenské postavení orgánu
● podzákonnost
○ nesmí být vydán v rozporu se zákonem
○ nižší právní síla
● právní závaznost
○ adresáti nemohou rozhodovat o tom, zda stanovené pravidlo dodrží nebo ne → správní trest
● obecnost ve smyslu relativně neomezené územní a osobní působnosti
○ předpisy s neomezenou územní působností, ale s omezenou působností osobní → nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě – celostátně platný, ale vztahuje se pouze na uvedené zaměstnance
○ předpisy, které mají neomezenou osobní působnost, ale omezenou územní působnost → veškeré obecně závazné vyhlášky obcí
○ předpisy, které jsou (ne)omezené v obou působnostech
○ za obecně závazné normativní právní akty lze považovat ty akty, které jsou neomezené ve své osobní působnosti
● abstraktnost
○ neurčitost je spatřována v:
◆ druhovém, odvětvovém vyjádření věci (školství, doprava)
◆ neurčitém počtu adresátů (občané, vlastníci nemovitostí, právnické osoby…)
◆ v obou těchto znacích
NAŘÍZENÍ
= obecně závazný právní předpis, který je vydáván na základě zákona a k jeho provedení → prováděcím předpisem k zákonu, konkretizuje jeho jednotlivá provedení
nařízení - Obecné náležitosti jsou
➔ pravomoc příslušného orgánu veřejné správy vydat nařízení
➔ soulad nařízení se zákonem a nařízeními vyšší právní síly:
➔ publikace předepsaným způsobem
➔ platnost
pravomoc příslušného orgánu veřejné správy vydat nařízení
◆ na základě Ústavy nebo na základě speciálního zmocnění:
a. vládě
b. ministerstvu a jiným ústředním správním orgánům
c. radě kraje
d. radě obce, zastupitelstvu obce a v těch obcích, kde rada obce nebyla zřízena
Obce a kraje pouze v přenesené působnosti
soulad nařízení se zákonem a nařízeními vyšší právní síly
◆ předpisy druhotné, odvozené
publikace předepsaným způsobem
◆ Sbírka zákonů, Věstník právních předpisů kraje, vyvěšení předpisu po stanovenou dobu na úřední desce obecního úřadu a současně elektronická deska
platnost
je spojena s řádnou publikací, účinnost nastává dnem v nařízení uvedeným jako den účinnosti, pokud není uvedeno 15. den od jeho vyhlášení
➔ dnem platnosti se stává nařízení součást právního řádu, dnem účinnosti je schopno vyvolat právní následky
STATUTÁRNÍ PŘEDPISY
= právní předpis samosprávných veřejnoprávních korporací
jak se statutární předpisy odlišují od nařízení
➔ neslouží k provedení zákona
➔ jejich obsahem je regulace záležitostí v oblasti samosprávy
➔ je věcí příslušného orgánu, zda předpis vydá nebo ne, je to právo ne povinnost → právo autonomní normotvorby
statutární předpisy územní samosprávy:
➔ předpisy s neomezenou osobní působností, ale s omezenou působností územní → obecně závazné vyhlášky obcí a krajů
➔ k vydání jsou zmocněna zastupitelstva obcí a krajů → Ústava, generální zmocnění
➔ jsou prvotní, neodvozené, princip praeter legem – vedle zákona
➔ schválení nadpoloviční většiny všech svých členů, publikace na úřední desce obecního úřadu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup, Věstník právních předpisů kraje
➔ dozor vykonává ministerstvo vnitra, ústavní soud ČR
➔ porušování → správní delikt
statutární předpisy územní samosprávy: čím se musí řídit
zákona (znak podzákonnosti):
◆ zákony vymezují, jak záležitosti spadají do oblasti samostatné působnosti, a které do přenesené
◆ ústavní princip, že povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod → bez zákonného zmocnění tedy nelze statutárními předpisy ukládat povinnosti, zákazy či omezení právní povahy
◆ obsah obecně závazné vyhlášky nesmí být v rozporu se zákonem
statutární předpisy zájmové samosprávy
➔ právní předpisy s omezenou osobní působností, ale s neomezenou územní → bez obecné závaznosti, nejsou to prameny práva (zkušební řád České advokátní komory má formu vyhlášky, vydává ji ministerstvo spravedlnosti po vyjádření ČAK a působí vůči uchazečům o advokacii)
➔ volební, organizační, disciplinární, zkušební … řádech vysokých škol a profesních komor = stavovské předpisy
➔ přijímá → valná hromada profesní komory, akademický senát vysoké školy
➔ omezení v předložení příslušnému ministerstvu → podmínka je souhlas
VNITŘNÍ PŘEDPISY
interní
➔ zabezpečování a fungování určitého organizačního celku a regulace jeho vnitřního chodu
➔ omezená působnost osobní = nejsou to prameny práva
➔ není třeba zákonné zmocnění, oprávnění vydat vyplývá z nadřazeného postavení orgánu, vůči adresátům
➔ usnesení vlády, závazný pokyn Policejního prezidenta, metodické pokyny Ministerstva financí… → porušení = disciplinární důsledky ve státní službě
PROVOZNÍ PŘEDPISY
➔ postavení a vztahy osob v institucích (režim pohybu), které poskytují veřejné služby
➔ školní řády, nemocniční řády, řády veřejných pohřebišť…
➔ dobrovolné podřizování, odpovědnost za jejich porušení podle předpisů (odpovědnost za škodu na zařízení)
Správní akty
= pouze správní akty individuální = správní akt je individuální, abstraktní je normativní
➔ jednostranné právní jednání, kterými věcně a místně příslušné správní úřady upravují v konkrétním případě právní poměry individuálně určeným FO, PO
➔ vznik změny nebo zániku práva, povinnosti, autoritativně potvrzují, že práva a povinnosti existují nebo ne
➔ závazný a vynutitelný
➔ správní rozhodnutí
stavební povolení, rozhodnutí o koncesi, rozhodnutí o přestupku…