Správní právo

Question 1

dynamický charakter veřejné správy

Answer 1

charakter (mění se v průběhu času – změna společnosti, pokroky, procesy v EU…)

Question 2

co je to správa

Answer 2

◆ správa = druh záměrné a uvědomělé činnosti, jejímž cílem a smyslem je uspořádání určitých záležitostí, výkon oprávnění, obstarávání nebo řízení
● správa domu, majetku, dědictví, vkladu…

Question 3

rozdělění správy podle obsahu

Answer 3

● SS → správa vlastních záležitostí v soukromém zájmu, soukromými osobami (někdy management)
● VS → správa vykonávaní ve veřejném zájmu a je správou veřejných záležistoí, obstarávání, řízení, organizování a kontrolu veřejných záležitostí, plnění úkolů ve veřejném zájmu → je více vázána právem
○ základní principy stanoví Ústava, princip legality
◆ hranice se v mnoha případech stírá ⇒ samospráva, vlastní záležitosti ale výkon veřejné moci, veřejné správa poskytuje veřejné služby – zdravotnictví, školství, kultura, sociální věci

Question 4

hlediska vysvětlení veřejné správy

Answer 4

1. Materiální (funkční) hledisko → jednotlivé druhy správních činností, vydávání rozhodnutí, realizace správního dozoru, správní exekuce, registrace živnostníků ⇒ je to samotný výkon správy – uskutečňování úkolů a funkcí státu a dalších subjektů, poskytování veřejných služeb
2. Institucionální (formální) hledisko → subjekty a instituce (vykonavatelé), realizují úkoly ⇒ ministerstvo, obce, kraje, profesní komory, soustava subjektů, správa činností organizačních jednotek a osob, jejich postavení a charakter, některé subjekty nevykonávají pouze správu
3. Pozitivní vymezení → nejpřesnější popis – definici – činností a organizační struktury veřejné správy = činnost vrchnostenská, podzákonná, mající výkonný, řídící a kontrolní charakter, sledující veřejný zájem (nestačí to, proto je i negativní vymezení)
4. Negativní vymezení → teorie dělby státní moci, odečítací/vylučovací, odečtou ty složky státní moci, které nejsou veřejnou správou = veřejná správa není činností zákonodárnou a soudní = je to zbytková kategorie, tedy výkonná, ze které se pak také odečítají například: prezident, vláda, ČNB při určitých činnostech

Question 5

definice veřejné správy

Answer 5

Činnost mající výkonná, vrchnostenský i nevrchnostenský, podzákonný charakter, která není zároveň mocí zákonodárnou a soudní a kterou vykonávají jednotlivé subjekty, kterým byla tato činnost svěřena zákonem nebo na základě zákona, sleduje veřejný zájem a spočívá v obstarávání veřejných záležitostí a plnění veřejných úkolů.

Question 6

členění veřejné správy podle:

Answer 6

organizační uspořádání
povaha metod užitých při výkonu
úkoly/cíle veřejné správy

Question 7

organizační uspořání veřejné správy
najaké úrovni jsou realizované úkoly

Answer 7

centralizace a decentralizace, koncentrace a dekoncentrace výkonu:
a. ústřední, celostátní
b. oblastní í, regionální
c. obecní, místní

Question 8

povaha metod užitých při výkonu veřejné správy

Answer 8

metody veřejnoprávní nebo soukromoprávní
a. vrchnostenská
● rozhodování, nařizování, kontrola
● nerovné postavení účastníků
● vydávání povolení, rozhodování o přestupku, správní dozor, exekuce, právní předpisy…
● jednostranné rozhodování o jejich právních poměrech (vůči osobám SP)
b. nevrchnostenská, fiskální
● majetková správa
● soukromoprávní metody, principy právní rovnosti a smluvní volnosti
● stát → spravuje majetek pomocí úřadů = státní fondy (stejně jako ostatní orgány)
c. obstaravatelská
● poskytování pomoci občanům → sociální funkce státu, služba veřejnosti
● využívání obou metod

Question 9

úkoly/cíle veřejné správy

Answer 9

jednotlivé specifické oblasti (zdravotnictví, školství, bezpečnost, finance, doprava, kultura…)

Question 10

správní právo definice

Answer 10

= soubor právních norem, předmětem je úprava společenských vztahů ve sféře veřejné správy při realizaci výkonné moci, společenské vztahy regulované normami nazýváme správněprávní vztahy neboli administrativně-právní vztahy

Question 11

správní právo co dělá

Answer 11

➔ vytváří předpoklady a podmínky pro výkon VS
➔ správní právo představuje právní rámec – orgány veřejné správy mohou jednat pouze v případech, způsobem a v mezích vymezených normami správního práva
➔ správní právo upravuje vztahy v oblasti veřejné správy a při jejím výkonu

Question 12

systém správního práva rozdělění- části

Answer 12

1. Obecná část
   ● společné pro celou oblast správního práva = zásady, pojmy, právní instituty, platí pro celou VS
   ● společný základ pro tvorbu, aplikaci a kontrolu hmotného správního práva
2. Zvláštní část
   ● souhrn předpisů na jednotlivé úseky VS
   ● stavební právo, vodní, živnostenské…

Question 13

správní právo hmotné a správní právo procesní, trestní

Answer 13

1. Hmotné právo
   ● stanoví, jaká práva a povinnosti mají adresáti
   ● obsahově upravuje činnost správních orgánů
2. Procesní právo
   ● upravuje organizaci a působnost správních úřadů a orgánů a řízení před nimi
   ● nebo jako správní řízení ve věcech rozhodování o právech a povinnostech adresátů, jak mohou být uplatněna páva adresátů
3. Správní právo trestní
   ● základy, následky za správní delikty
   Hmotné právo upravuje konkrétní právní vztahy a procesní právo upravuje práva a povinnosti účastníků správního řízení nebo jiného typu řízení, které je vedeno orgány veřejné správy

Question 14

správní právo vnější a vnitřní

Answer 14

(právní úprava postavení vykonavatelů VS, vnější je vše ostatní)

Question 15

nekodifikovanost

Answer 15

neexistence jednotného kodexu

Question 16

prameny práva + smysl

Answer 16

= pravidlo chování → formální smysl, příčina vzniku → materiální smysl
➔ Formální → závazné normativní akty působící ve sféře veřejné správy, mezinárodní smlouvy a další akty

Question 17

jaké jsou prameny práva pro SP

Answer 17

právní řád EU závazný, stovky zákonů a prováděcích právních předpisů + autonomní normotvorba → obecně závazné vyhlášky vydané kraj

Question 18

norma

Answer 18

správního práva je obecně závazné pravidlo chování, má předepsanou formu, které je vynutitelné státní mocí nebo v některých případech veřejnoprávní samosprávnou mocí.
➔ znaky, závaznost, obecnost, formální určitost a vynutitelnost

Question 19

vnitřní struktura právní normy

Answer 19

◆ hypotéza → právní skutečnosti, adresáty a objekty, podmínky, za kterých se realizuje pravidlo chování obsažené v dispozici, obsahují neurčité právní pojmy
◆ dispozice → vlastní pravidlo chování, správní uvážení
◆ sankce → stanoví důsledky, které nastanou porušením právní povinnosti vyplývající z dispozice… správní uvážení (=diskreční pravomoc, oprávnění správních orgánů určitou věc samostatně posoudit a rozhodnout o ni)

Question 20

členení norem

Answer 20

1. povaha regulativního působení
2. zaměření
3. právní charakter
4. obsah

Question 21

rozdělení právních norem podle regulativního působení

Answer 21

a. normy kogentní → určují práva a povinnosti jejich adresátů, nemohou se odchýlit ani dohodou (veřejnoprávní smlouva musí být uzavřena písemně a projevy vůle všech smluvních stran musí být téže na listině.)
b. normy dispozitivní → prostor pro řešení vzájemných vztahů vlastním projevem vůle = soukromé právo

Question 22

rozdělení právních norem podle zaměření

Answer 22

a. normy regulativní → postavení a chování subjektů (na pozemních komunikacích se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak)
b. normy ochranné → ochrana příslušným společenským vztahům (Přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na PK řídí vozidlo nebo jede na zvířeti ve stav vylučujícím způsobilost, kterou si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo použitím jiné návykové látky)

Question 23

rozdělení právních norem podle právního charakteru

Answer 23

a. normy zavazující (občanský průkaz je povinen mít občan, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území ČR, tuto povinnost má i občan, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena)
b. normy zakazující (občanský průkaz je zakázáno ponechávat a přijmout ho jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky)
c. normy opravňující (účastník si může zvolit zmocněnce, účastníci mají právo vyjádřit v řízení své stanovisko, účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud není stanoveno jinak)

Question 24

rozdělení právních norem podle obsahu

Answer 24

a. normy hmotněprávní → materiálně právní, obsahují subjektivní práva a povinnosti subjektů (přestupku se dopustí ten, kdo neuposlechne výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci), sankce: napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci nebo náhradní hodnoty, zveřejnění rozhodnutí
b. kompetenční a organizačně právní → upravují postavení, pravomoc subjektů VS, (nestanoví-li zákon jinak, přestupky projednávají obecní úřady s rozšířenou působností, nestanoví-li zákon jinak, je odvolacím správním orgánem nejblíže nadřízený správní orgán)
Př.: Stavební úřad: vydává územní rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak, vydává územní souhlas, poskytuje informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace, vykonává další činnosti podle tohoto zákona
c. normy procesní, které upravují postup orgánů VM (správní orgán věc bezodkladně i v průběhu řízení předá orgánům činný v trestném řízení, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin)

Question 25

působnost PN

Answer 25

okruh společenských vztahů, na které se daná norma uplatňuje
a) věcná působnost → předmět právní úpravy a určuje určitý druh vztahů podle jejich věcné oblasti, jednotlivé oblasti? zdravotnictví, školství, kultury, průmyslu
b) místní působnost → územní rozsah platnosti a účinnosti PN, na území podle subjektu, který danou normu vydal, může být uvedena, pokud není může se jednat o normu, která působí na území celého státu (ústřední správní orgán), na území kraje (orgány kraje), územní obvod obce (orgány obcí)
c) časová působnost → doba její platnosti, platnost = okamžikem, kdy byla předepsaným způsobem vyhlášena jako součást pramene, účinnost = účinnost pramene, normy mohou jednom prameni nabýt účinnosti jinak → uvedeno, normy nabývají účinnosti 15. dnem od jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů, normy mohou pozbýt platnosti a současně účinnosti uplynutím času, mohou být zrušeny podle právní síly
d) zpětná účinnost → výslovně stanoveno, pouze pokud by bylo pro pachatele správního deliktu výhodnější
e) osobní působnost → okruh osob

Question 26

uplatnění právních norem

Answer 26

1. realizace → přímá realizace, přímo se uskutečňuje a není potřeba aktivity jiného subjektu, ne toho, který se chová v souladu s danou normou, není potřeba veřejné správy (Vlastník domu spravuje dům v souladu se stavebním zákonem a tím zároveň plní povinnost, která mu ze stavebního zákona vyplývá)
2. aplikace → prostřednictvím orgánů veřejné moci, obecné pravidlo chování se uplatní na konkrétní případ vůči konkrétnímu subjektu, autoritativní činnost orgánu veřejné správy → vystupuje jako orgán veřejné moci → individuální správní akt = aplikace správního práva (Uvedený vlastník bez příslušného povolení/ohlášení realizuje přístavbu ke svému domu – na černo, následkem je projednání příslušného přestupku a uložení správního trestu formou správního rozhodnutí)

Question 27

interpretace+ rozdělení podle:

Answer 27

výkladem interpretace prováděná orgánem, který právo aplikuje
◆ výklad podle kritérií: subjektů, metod výkladu, rozsahu výkladu, textu, rozsahu stanovené normy

Question 28

neurčité správní pojmy

Answer 28

◆ neurčité správní pojmy → výrazy jako veřejný zájem, veřejná pořádek, občanské soužití, obecný zájem, spolehlivost, přiměřenost, nebezpečí… není jejich legální definice, hodnotit podle situace a okolností (řízení lze přerušit na dobu nezbytně nutnou, přestupku se dopustí ten, kdo vzbudí veřejné pohoršení)

Question 29

správní uvážení

Answer 29

◆ správní uvážení → posuzování samostatně, používá se, pokud není spojen právní následek, zákon poskytuje správnímu orgánu rozhodnout podle jeho uvážení, může, je oprávněn, má právo. (Správní orgán může rozhodnutím uložit pokutu do výše … tomu, kdo …, tím že …)

Question 30

analogie

Answer 30

→ platné právo nemá pro danou situaci příslušnost právní úpravu: (výjimečně, trestní právo)
a) analogie legis = použije se právní norma obdobná
b) analogie iuris = postupuje se podle obecně charakteristického režimu pro dané právní odvětví

Question 31

správně právní vztahy

Answer 31

jsou společenské vztahy upravené normami správního práva

Question 32

vznik správněprávních vztahů

Answer 32

➔ vznik ze zákona nebo po nastoupení určité právní skutečnosti (uzavření smlouvy, určitý věk…), právní skutečnost = právní jednání, protiprávní jednání, právní událost nebo protiprávní stav

Question 33

předmět vztahů

Answer 33

◆ předmět = veřejná správa jako činnost

Question 34

subjekt vztahů

Answer 34

= vykonavatelé veřejné správy (subjekty veřejné správy, nositelé, vykonavatelé) a vůči kterým je správa vykonávána (FO, PO, adresáti)
● subjekty → stát působí prostřednictvím svých orgánů (ministerstva, správní úřady),
veřejnoprávní korporace (sdružení FO, PO, obstarávání veřejných záležitostí, obce, kraje, profesní komory, vysoké školy…), veřejné ústavy a veřejné podniky
FO/PO (VZP), FO/PO, o nichž to stanoví zákon (lesní stráž, rybářská stráž, stanice technické kontroly)
● adresáti (viz Soukromé právo)
○ FO → právní osobnost, svéprávnost, deliktní způsobilost, procesní způsobilost…
○ PO → fiktivní, uměle vytvořené osoby…**

Question 35

obsah vztahů

Answer 35

vzájemná práva a povinnosti mezi jeho subjekty, pro subjekty je určen okruh jejich práv a povinností zákonem stanovenou působností a pravomocí, FO a PO (které jsou spravovanými) → subjektivní veřejné práva a veřejné subjektivní povinnosti
● veřejná subjektivní práva jsou zajištěna tak, že pro subjekty veřejné správy jsou stanoveny určité povinnosti, nositelem je stát +
● synalagmatické → právu jednoho subjektu odpovídá povinnost druhého subjektu
● povinnost platit daně, silniční provoz, respektovat práva jiných…
● administrativně-právní vztah = právní vztah existuje v oblasti veřejné správy, kdy alespoň jedním ze subjektů je orgán veřejné správy, tento subjekt vystupuje vůči FO a PO vrchnostensky → může vzniknout i bez souhlasu (trest)
● správní soudnictví, správní trestání

Question 36

organizace veřejné správy

Answer 36

➔ vždy koresponduje s aktuální ústavou, organizační uspořádání veřejné správy má v každém státě svá vlastní specifika → rule of law
➔ systém, který vymezuje postavení daných subjektů v organizační struktuře, hierarchické vztahy nadřízenosti a podřízenosti, stanoví pravidla pro jednání, odpovědnost za plnění tak, aby byl zajištěn výkon veřejné správy = organizace veřejné správy

Question 37

nositelé

Answer 37

➔ subjekty VS, kterým byly v rámci organizačního systému výstavby VS svěřeny určité činnosti a úkoly, přebírá zároveň odpovědnost za jejich řádné plnění

Question 38

kdo jsou nositelé

Answer 38

◆ stát
◆ veřejnoprávní korporace → územní, zájmové, věcné
◆ veřejné ústavy a podniky
◆ PO a FO, o nichž to stanoví zákon

Question 39

nositelé - co dělají

Answer 39

➔ plní úkoly VS, neplní úkoly samy o sobě, ale realizují svěřené činnosti vždy prostřednictvím svých orgánů, součástí, zařízení či FO

Question 40

nositel vs vykonavatel

Answer 40

➔ nositel = subjekt, kterému byly svěřeny určité činnosti a která je odpovědný za jejich řádné plnění (stát, obec, VŠ)
➔ vykonavatel = subjekt, který jménem nositele a na jeho odpovědnost plní konkrétní úkoly, oprávněný zástupci (organizační složky státu → ministerstvo vnitra, VŠ → rektor…)

Question 41

správní úřad vs správní orgán

Answer 41

◆ SÚ → součástí výkonné moci, orgán veřejné moci (NSÚ), při výkonu působí jako správní orgán, orgán veřejné moci
◆ SO → název organizační jednotky, část výkonné moci, jako správní orgán může působit i úřad samosprávného celku → územní samosprávy

Question 42

působnost a pravomoc nositelů

Answer 42

◆ působnost = okruh činností, které byly danému orgánu VS svěřeny a které je tento orgán oprávněn, ale i povinen řešit
● věcná → všeobecná, speciální, určuje druh a okruh svěřených činností
● územní → celostátní, nebo územně vymezená, regionální, místní
● osobní → vždy součást věcné, osoby podle postavení č nějaké jejich zvláštní vlastnosti, exempce osob z působnosti orgánů
◆ se svěřenou působností je spjata i odpovědnost za plnění svěřených úkolů
◆ pravomoc = souhrn právních prostředků, jimiž byl orgán nadán za účelem řádného plnění jemu svěřených úkolů
● forma vydávání abstraktních aktů, správních rozhodnutí, uzavírání veřejnoprávních smluv, oprávnění k provádění správního dozoru…
◆ nelze svou pravomoc vykonávat bez zřetele na jemu vymezenou působnost

Question 43

adresáti

Answer 43

=vůči nimž nositelé veřejné správy prostřednictvím svých vykonavatelů uplatňují svěřené pravomoci v oblasti své působnosti

Question 44

adresáti - vztah

Answer 44

➔ není to vztah nadřízenosti a podřízenosti, adresáti VS nejsou v systému organizace podřízeni jednotlivým nositelům

Question 45

co musí splňovat adresát

Answer 45

➔ způsobilost k právům a povinnostem, způsobilost právně jednat, způsobilost samostatně vystupovat v řízení před orgány veřejné správy, způsobilost nést následky svého protiprávního jednání = právní osobnost, svéprávnost, procesní a deliktní způsobilost

Question 46

zastoupení

Answer 46

➔ pokud není procesní způsobilost → zastoupení:
a) obligatorní
● zastoupení zákonným zástupcem
● zastoupení opatrovníkem
b) fakultativní (osoba je plně svéprávná)
● zastoupení na základě plné moci

Question 47

systém organizace VS

Answer 47

= státní správa a samospráva (územní samospráva a zájmová samospráva) → nejsou to oddělené systémy, prolínají se
➔ právo na samosprávu je dáno Ústavou + další předpisy
➔ ostatní veřejná správa → část veřejné správy, která není ani státní správou ani samosprávou, souvisí se zřizováním institucí, které mají prvky samosprávy i státní správy a zpravidla zabezpečují veřejné služby

Question 48

státní správa

Answer 48

➔ jediným nositelem je stát, veřejná správa je vykonávána státem a jeho orgány → státní správa

Question 49

přímý výkon státní správy

Answer 49

plnění úkolů skrze správní úřady nebo organizační složky státu
◆ výčet není taxativní:
● prezident
● vláda
● úřad vlády
● ministerstva a další ústřední správní úřady → v kompetenčním zákoně, tyto úřady stojí nejvýše v organizační struktuře (14 ministerstev a 11 ústředních správních úřadů)
● jiné správní úřady s celostátní působností → podléhají ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu řízeného vládou (úřad pro technickou normalizaci, česká obchodní inspekce…), dekoncentrované správní úřady
● územní odborné správní úřady → finanční úřady, úřady práce…
● veřejné sbory → Policie ČR, HZS…

Question 50

nepřímý výkon státní správy

Answer 50

jiní nositelé veřejné správy
◆ na základě zákonné delegace subjekty odlišné od státu (kraje, obce, autorizované zkušebny…), skrze přenesenou nebo propůjčenou působnost, i PO/FO
◆ krajské úřady a jiné orgány kraje → rada kraje při vydávání nařízení
◆ obecní úřady, jiné orgány obce → přestupková komise, rada obce, rozeznáváme obce (tzv “trojkové členění obcí”)
◆ PO → výkon státní správy propůjčen, stanice technické kontroly
◆ FO → 卝 myslivecká stráž, lesní, finanční arbitr

Question 51

tzv “trojkové členění obcí”

Answer 51

● obce prvního stupně → základní rozsah, pouze na svém území, správní obvod
● obce druhého stupně, obce s obecním úřadem s pověřenou působností → obecní úřad vykonává zvláštní zákony v obvodu určeném prováděcím předpisem, správní obvod přesahuje vlastní území obce, nad základní rozsah agendu stavebního a matričního úřadu
● obce třetího stupně, obce s obecním úřadem s rozšířenou působností

Question 52

samospráva - rozdělění

Answer 52

= veřejná samospráva → veřejná správa uskutečňovaná veřejnoprávními subjekty nestátního charakteru, zabezpečuje správu státu, právo uspořádat a řídit část veřejných záležitostí ve vlastním zájmu a na vlastní odpovědnost, vlastními silami a prostředky
➔ územní samospráva → teritoriální, územní základ, obce a kraje, osoby na základě místa trvalého bydliště
➔ zájmová samospráva → osobní základ, určité vlastnosti dané osoby (výkon profese, statut), jednotlivé profesní komory a vysoké školy

Question 53

samospráva

Answer 53

➔ zajišťují výkon skrze své vlastní orgány

Question 54

samospráva - ustanovení

Answer 54

● ústavní základy organizace ÚS jsou v hlavě VII Ústavy → základní územně samosprávné celky a vyšší územně samosprávné celky = obce a kraje
čl. 8 Ústavy zaručující právo na samosprávu + Evropská charta místní samosprávy

Question 55

● Právní základ obecního a krajského zřízení představují:

Answer 55

○ zákon o obcích
○ zákon o krajích
○ zákon o hlavním městě Praze
○ zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností
○ zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
○ zákon o úřednících územních samosprávných celků

Question 56

zájmová samospráva rozdělění

Answer 56

Zájmová samospráva:
1. Profesní komory
vysoké školy

Question 57

profesní komory

Answer 57

1. Profesní komory → stavovské veřejnoprávní korporace zřizované zákonem, nucené členství (požadavek na výkon určité profese → advokát, lékař, zubař…), nikdy jiný, než člen dané komory není oprávněn profesi dělat
   ● úkoly a odpovědnosti: stanovení podmínek pro výkon profese, dohled nad výkonem, ochrana stavovských zájmů
   ● působnost a pravomoci pouze vůči členům, uchazečům o členství, oprávnění vydávat stavovské předpisy
   ● spravováno orgány, které se názvy liší → obecně: sněm, představenstvo, předseda (prezident), kontrolní rada, kárná (disciplinární) komise, zkušební komise
   ● seznam profesních komor vede Nejvyšší správní soud ČR
   ○ česká advokátní komora, architektů, auditorů lékařská, notářská
   ● všechny komory nejsou profesní → pedagogická komora není profesní

Question 58

vysoká škola

Answer 58

veřejné a státní školy, nejdůležitější předpis je statut vysoké školy
● oblast organizování studia, počet přijatých studentů, rozhodování o právech a povinnostech studentů, v organizaci vědecko-výzkumné činnosti…
● orgány: rektor, prorektor, vědecká rada, akademický senát, disciplinární komise
● jednotlivé fakulty

Question 59

Ostatní veřejná správa

Answer 59

= část veřejné správy, která není vykonávána ani státní správnou ani územní samosprávou, jsou to formy podnikatelských aktivit, které mají kvalifikované veřejnoprávní důsledky (úřední měření, výkon státního zkušebnictví, měření emisí, revize elektrických a plynových zařízení) a další instituce

Question 60

právní akt

Answer 60

= právní akt je jednání vykonavatele veřejné správy, je tak realizována veřejná moc

Question 61

materiální pojetí správní činnosti

Answer 61

→ činnost podzákonná, výkonná a nařizovací

Question 62

nauka o činnosti veřejné správy

Answer 62

nauka o tom, v jakých formách veřejná správa (její orgány) vykonávají veřejnou správu, popis jednotlivých forem

Question 63

správní činnost

Answer 63

právní jednání veřejné správy
➔ jejich prostřednictvím se realizuje obsah norem → předmět administrativně právních vztahů
➔ jednající subjekt (orgán veřejné správy) působí na základě právních norem s právní relevancí, vystupují pouze v rámci svých kompetencí

Question 64

nečinnost subjektu

Answer 64

➔ jen činnosti provedené v předepsaných formách má právní důsledky, někdy není forma předepsána (opomenutí, nečinnost orgánu)
➔ nečinnost subjektu → má právní následky pouze tehdy, je-li to stanoveno výslovně
◆ př. Stavební úřad vydat rozhodnutí do 40 dnů, na jeho základě je povolena stavba, pokud se do 40 dní neozvou lze toto jednání považovat za povolení stavby → presumpce vydání pozitivního rozhodnutí

Question 65

klasifikace správních činností:

Answer 65

podle toho vůči komu jednání orgánu směřuje
jiné možné členění
členění činnosti s s abstraktním charakterem a konkrétní povahou
členění podle právních následků

Question 66

podle toho, vůči komu jednání orgánu veřejné správy směřuje

Answer 66

a. vnější akty směřují vně systém veřejné správy → vůči adresátům (správní rozhodnutí)
b. vnitřní akty směřují dovnitř, vztahy nadřízenosti a podřízenosti (interní předpisy)

Question 67

jiné možné členění forem správních činností:

Answer 67

a. jednostranné → správní rozhodnutí, nařízení
b. dvou a vícestranné → veřejnoprávní smlouvy

Question 68

členění na činnost, která má abstraktní charakter a konkrétní povahu:

Answer 68

(podle stupně obecnosti, jakým je vyjádřen okruh povinných osob, věcí, na něž se akt vztahuje)
abstraktní, konkrétní, smíšené hybridní

Question 69

abstraktní akty

Answer 69

druhové vyjádření (občané, vlastníci nemovitostí, studenti…)
př. Toto nařízení vlády upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy EU některé podmínky pro poskytování podpory v rámci zvláštního opatření na podporu trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků… (druhové, neurčité, abstraktní vyjádření věci)

Question 70

konkrétní akty

Answer 70

individuální, daný subjekt nemůže být zaměněn za jiný (Jaroslav Novák, nar. 1985, trvale bytem…, nebo budova č. p. 58, st. parcela 63…)
př. Městský úřad …, odbor životního prostředí, ve věci žádosti pana …, o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les na pozemku … (konkrétní vyjádření věci i osoby)

Question 71

smíšené neboli hybridní akty

Answer 71

mají znaky jak abs. tak kon.
(opatření obecné povahy)
př. Vyhlašuje se stavební uzávěra na území vymezeném ulicemi …, zahrnujícím tyto zastavěné a nezastavěné pozemky obytného bloku: výčet parcel (konkrétní vyjádření věci, opatření neobsahuje žádný výčet povinných osob, směřuje tedy vůči každému → nikdo tam nesmí stavět = neurčitý počet osob – konkrétní věc)

Question 72

členění podle právních následků

Answer 72

a. právotvorné → způsobují právní následky
b. neprávotvorné → nezpůsobují je

Question 73

abstraktní akty

Answer 73

nařízení, výsledek právotvorné činnosti orgánů veřejné moci, nařizovací povaha, mocenský a autoritativní charakter

Question 74

jednostranné právní akty

Answer 74

obecně závazná pravidla chování, neurčitý okruh adresátů

Question 75

akty podzákonné

Answer 75

musí být vydávány podle zákon a v mezích zákona – secundum et intra legem

Question 76

prováděcí právní předpisy

Answer 76

nejčastější provedení zákona, konkretizace
(nařízení vlády, nařízení a vyhlášky ministerstev, a jiných ústředních správních úřadů + statuty vysokých škol a profesních komor → neslouží k provedení zákona, ale realizace na právo k samosprávě = statutární předpisy)

Question 77

interní a provozní předpisy

Answer 77

k řízení podřízených pracovníků a orgánů v rámci daného hierarchického systému nebo těch, kteří dané zařízení budou používat → provozní řád školy, ubytovny

Question 78

druhy normativních aktů

Answer 78

● nařízení
● statutární předpisy územní a zájmové samosprávy (statuty)
● interní předpisy
● provozní předpisy

Question 79

společné charakteristické znaky

Answer 79

● jednostrannost
○ jednostranný projev vůle orgánu, autoritativní a mocenské postavení orgánu
● podzákonnost
○ nesmí být vydán v rozporu se zákonem
○ nižší právní síla
● právní závaznost
○ adresáti nemohou rozhodovat o tom, zda stanovené pravidlo dodrží nebo ne → správní trest
● obecnost ve smyslu relativně neomezené územní a osobní působnosti
○ předpisy s neomezenou územní působností, ale s omezenou působností osobní → nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě – celostátně platný, ale vztahuje se pouze na uvedené zaměstnance
○ předpisy, které mají neomezenou osobní působnost, ale omezenou územní působnost → veškeré obecně závazné vyhlášky obcí
○ předpisy, které jsou (ne)omezené v obou působnostech
○ za obecně závazné normativní právní akty lze považovat ty akty, které jsou neomezené ve své osobní působnosti
● abstraktnost
○ neurčitost je spatřována v:
◆ druhovém, odvětvovém vyjádření věci (školství, doprava)
◆ neurčitém počtu adresátů (občané, vlastníci nemovitostí, právnické osoby…)
◆ v obou těchto znacích

Question 80

NAŘÍZENÍ

Answer 80

= obecně závazný právní předpis, který je vydáván na základě zákona a k jeho provedení → prováděcím předpisem k zákonu, konkretizuje jeho jednotlivá provedení

Question 81

nařízení - Obecné náležitosti jsou

Answer 81

➔ pravomoc příslušného orgánu veřejné správy vydat nařízení
➔ soulad nařízení se zákonem a nařízeními vyšší právní síly:
➔ publikace předepsaným způsobem
➔ platnost

Question 82

pravomoc příslušného orgánu veřejné správy vydat nařízení

Answer 82

◆ na základě Ústavy nebo na základě speciálního zmocnění:
a. vládě
b. ministerstvu a jiným ústředním správním orgánům
c. radě kraje
d. radě obce, zastupitelstvu obce a v těch obcích, kde rada obce nebyla zřízena
Obce a kraje pouze v přenesené působnosti

Question 83

soulad nařízení se zákonem a nařízeními vyšší právní síly

Answer 83

◆ předpisy druhotné, odvozené

Question 84

publikace předepsaným způsobem

Answer 84

◆ Sbírka zákonů, Věstník právních předpisů kraje, vyvěšení předpisu po stanovenou dobu na úřední desce obecního úřadu a současně elektronická deska

Question 85

platnost

Answer 85

je spojena s řádnou publikací, účinnost nastává dnem v nařízení uvedeným jako den účinnosti, pokud není uvedeno 15. den od jeho vyhlášení
➔ dnem platnosti se stává nařízení součást právního řádu, dnem účinnosti je schopno vyvolat právní následky

Question 86

STATUTÁRNÍ PŘEDPISY

Answer 86

= právní předpis samosprávných veřejnoprávních korporací

Question 87

jak se statutární předpisy odlišují od nařízení

Answer 87

➔ neslouží k provedení zákona
➔ jejich obsahem je regulace záležitostí v oblasti samosprávy
➔ je věcí příslušného orgánu, zda předpis vydá nebo ne, je to právo ne povinnost → právo autonomní normotvorby

Question 88

statutární předpisy územní samosprávy:

Answer 88

➔ předpisy s neomezenou osobní působností, ale s omezenou působností územní → obecně závazné vyhlášky obcí a krajů
➔ k vydání jsou zmocněna zastupitelstva obcí a krajů → Ústava, generální zmocnění
➔ jsou prvotní, neodvozené, princip praeter legem – vedle zákona
➔ schválení nadpoloviční většiny všech svých členů, publikace na úřední desce obecního úřadu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup, Věstník právních předpisů kraje
➔ dozor vykonává ministerstvo vnitra, ústavní soud ČR
➔ porušování → správní delikt

Question 89

statutární předpisy územní samosprávy: čím se musí řídit

Answer 89

zákona (znak podzákonnosti):
◆ zákony vymezují, jak záležitosti spadají do oblasti samostatné působnosti, a které do přenesené
◆ ústavní princip, že povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod → bez zákonného zmocnění tedy nelze statutárními předpisy ukládat povinnosti, zákazy či omezení právní povahy
◆ obsah obecně závazné vyhlášky nesmí být v rozporu se zákonem

Question 90

statutární předpisy zájmové samosprávy

Answer 90

➔ právní předpisy s omezenou osobní působností, ale s neomezenou územní → bez obecné závaznosti, nejsou to prameny práva (zkušební řád České advokátní komory má formu vyhlášky, vydává ji ministerstvo spravedlnosti po vyjádření ČAK a působí vůči uchazečům o advokacii)
➔ volební, organizační, disciplinární, zkušební … řádech vysokých škol a profesních komor = stavovské předpisy
➔ přijímá → valná hromada profesní komory, akademický senát vysoké školy
➔ omezení v předložení příslušnému ministerstvu → podmínka je souhlas

Question 91

VNITŘNÍ PŘEDPISY

Answer 91

interní
➔ zabezpečování a fungování určitého organizačního celku a regulace jeho vnitřního chodu
➔ omezená působnost osobní = nejsou to prameny práva
➔ není třeba zákonné zmocnění, oprávnění vydat vyplývá z nadřazeného postavení orgánu, vůči adresátům
➔ usnesení vlády, závazný pokyn Policejního prezidenta, metodické pokyny Ministerstva financí… → porušení = disciplinární důsledky ve státní službě

Question 92

PROVOZNÍ PŘEDPISY

Answer 92

➔ postavení a vztahy osob v institucích (režim pohybu), které poskytují veřejné služby
➔ školní řády, nemocniční řády, řády veřejných pohřebišť…
➔ dobrovolné podřizování, odpovědnost za jejich porušení podle předpisů (odpovědnost za škodu na zařízení)

Question 93

Správní akty

Answer 93

= pouze správní akty individuální = správní akt je individuální, abstraktní je normativní
➔ jednostranné právní jednání, kterými věcně a místně příslušné správní úřady upravují v konkrétním případě právní poměry individuálně určeným FO, PO
➔ vznik změny nebo zániku práva, povinnosti, autoritativně potvrzují, že práva a povinnosti existují nebo ne
➔ závazný a vynutitelný

Question 94

➔ správní rozhodnutí

Answer 94

stavební povolení, rozhodnutí o koncesi, rozhodnutí o přestupku…

Question 95

Správní akty
charakteristiky

Answer 95

◆ jednostrannost → autoritativní charakter, nařízení, uplatňována veřejná moc
◆ soulad se zákonem
◆ bezprostřední právní závaznost
◆ konkrétnost → nelze záměna za jiné

Question 96

Správní akty
Klasifikace:

Answer 96

1. podle obsahu regulovaných vztahů
2. podle povahy právních účinků
3. podle okruhu osob, které akt zavazuje
4. jiná kritéria

Question 97

podle obsahu regulovaných vztahů:

Answer 97

a. hmotněprávní (materiální)
● konečné rozhodnutí ve věci, rozhodnutí – meritorní = hlavní otázka řízení, ukládají se práva a povinnosti
● opravný prostředek proti
● rozhodnutí, souhlas
(hlavní otázky)
b. procesněprávní
● v průběhu řízení, způsob vedení, (někdy i hmotněprávní → předběžné opatření, pořádková pokuta
● usnesení
(vedlejší otázky)
c. přezkumné
● vyjadřují se o obsahu dříve vydaných aktů, věcná správnost

Question 98

podle povahy právních účinků:

Answer 98

a. konstitutivní
● zakládají, mění nebo ruší práva a povinnosti jmenovitě určených osob
● působí od okamžiku právní moci do budoucnosti
b. deklarativní
● potvrzují existenci či neexistenci práva a povinnosti, prohlašují, kdy k zániku nebo vzniku práva nebo povinnosti došlo
● působí od okamžiku do budoucnosti
● slouží k odstranění právní nejistoty
c. smíšené
● akty obojí povahy
● rozhodnutí o přestupku (stal se skutek a zároveň vzniká povinnost vykonat sankci)

Question 99

podle okruhu osob, které akt zavazuje

Answer 99

a. akty o osobách
● ad personam
● nepřechází na právní zástupce
● rozhodnutí o přijetí na VŠ, vydání cestovního pasu…
b. akty o věcech
● in rem
● mohou přecházet na právní zástupce, protože se práva a povinnosti vztahují k věci
● kdo se vyskytne k věci ve stejném postavení má stejná PaP

Question 100

jiná kritéria

Answer 100

● podle toho, zda se využije při jeho vydání správní uvážení nebo ne
● procesní režim
● trvání právních účinků
● zda se mění nebo nemění pozice adresáta

Question 101

Náležitosti správního aktu

Answer 101

➔ kompetenční
◆ vydáván pouze orgánem veřejné správy, který je k tomu věcně i místně, funkčně příslušný
➔ obsahové
◆ obsah → jasný, srozumitelný, určitý, jednoznačný
◆ obsahuje:
● označení orgánu
● řešení věci
● vedlejší ustanovení (suspenzivní nebo rezolutní podmínky, časové termíny, výhrady odvolání…)
● odůvodnění řešení
● informace pro další postup…
➔ formální
◆ forma je až na výjimky písemná + písemné obdržení adresáta
◆ datum vyhotovení, číslo jednací, spisovou značku, podpisy oprávněných úředních osob, kontakty na osoby, razítka…
➔ procedurální
◆ procesní postup, zvláštní procesní režim/podle správního řádu

Question 102

Vady správních aktů

Answer 102

1. akty formálně vadné (opravitelné)
2. akty věcně nesprávné (naříkatelné)
3. akty nezákonné
   ➔ Na všechny akty platí presumpce správnosti:
   ◆ na vadné akty se hledí jako kdyby byly bez vad, dokud se neprokáže opak
   ◆ vadné akty jsou platné akty, dokud nebyly úředním postupem změněny nebo zrušeny
   ➔ neplatí pro poslední kategorii → nulitní/nicotné akty = nulita aktu (neexistence aktu
   ◆ nekompetentnost orgánu, nedostatek formy, nedostatek právního podkladu, vnitřní rozporu v obsahu či neurčitost, nesrozumitelnost, faktická nemožnost splnit povinnost…
   ◆ orgán deklaruje, že nic je nic

Question 103

akty formálně vadné (opravitelné)

Answer 103

● písařské, početní pochybení
● nejmenší stupeň závažnosti, opravy se řeší nově vydaným aktem
● opravné usnesení, týká-li se oprava výroku rozhodnutí provádí se opravným rozhodnutím

Question 104

akty věcně nesprávné (naříkatelné)

Answer 104

● při rozhodování nebyl zákon porušen, správní orgán nesprávně použil institut správního uvážení
● určitá osoba považuje rozhodnutí např. za příliš přísná → věcně nesprávné (správní orgán může mít jiný názor)
● změněno pouze na základě odvolání adresáta

Question 105

akty nezákonné

Answer 105

● byly vydány v rozporu se zákonem, musí být změněn nebo zrušen
● ke změnám může dojít i z podnětu adresáta (odvolání)
● vady v obsahu a proceduře
● neumožnění účastníkům nahlédnout do spisu, chybné poučení, nesprávná kvalifikace skutku, chybějící vypořádání…

Question 106

Vlastnosti správních aktů:

Answer 106

a)platnost
právní moc
b)účinnost/vykonatelnost
c)vymahatelnost/exekuovatelnost

Question 107

platnost

Answer 107

● nastává, kdy byl projev vůle orgánu učiněn v předepsané formě vůči jeho adresátům, oznámení navenek
● platnost zaniká zrušením nebo uplynutím doby

Question 108

právní moc

Answer 108

● správní akt je v právní moci, pokud proti němu nelze podat řádný opravný prostředek
● procesní → právní moc znamená, že správní akt je konečným výsledkem správního procesu a nelze proti němu…
● hmotněprávní → důsledky znamenají, že správní akt je nezměnitelný, nezrušitelný a ve věci nelze vydat nové rozhodnutí mimo případy stanovené zákonem

Question 109

účinnost/vykonatelnost

Answer 109

● schopnost aktu vyvolat zamýšlené právní důsledky
● účinnost většiny aktů nastává současně s nabytím právní moci, v určitých případech účinnost právní moci předchází a nastává již spolu s platností aktu → v situacích, kdy je možnost podat opravný prostředek, ale není přiznán odkladný účinek (předběžně vykonatelné akty)

Question 110

vymahatelnost/exekuovatelnost

Answer 110

● úřední cestou (exekuce) lze vymáhat rozhodnutím uložené povinnosti, pokud ty nebyly dobrovolně, řádně a ve stanovené lhůtě splněny

Question 111

VYBRANÉ SPRÁVNÍ AKTY

Answer 111

a) schválení → souhlas, buď vydat nebo vydání odepřít, předběžně nebo následovně
b) povolení → povolovací akty, činnost zákonem dovolená, ale vázaná na hmotněprávní podmínky, pokud jsou splněny nelze odmítnout
c) samostatné příkazy nebo zákazy → inverzní povolení, orgány musí akt vydat
d) koncese
e) atestace → konstitutivní akt, na jehož základě vznikají oprávnění
f) certifikace → deklaratorní akt, kde se konstatuje, že vlastnosti se shodují se standardem
g) akreditace, autorizace → soukromá osoba je aktem zmocněna k provádění úkolů v souvislosti s plněním úkolů veřejné správy
h) generální opatření → akty vydávané v jednom řízení vůči většímu počtu individuálních adresátů
i) interní akty → dovnitř úřadu, rozkaz policejního prezidenta, rozhodnutí rektora vysoké školy

Question 112

Opatření obecné povahy:

Answer 112

= zvláštní forma správního aktu orgánu veřejné správy, který není ani právním předpisem, ani rozhodnutím (negativní způsob vymezení)
➔ nedefinuje, ale stanoví náležitosti, účinky a postup při jeho vydávání
➔ konkrétně-abstraktní správní akt s konkrétně určeným předmětem a s obecně vymezeným okruhem adresátů, který stojí na pomezí mezi správním předpisem a individuálním rozhodnutím
➔ nelze exekučně vymáhat
➔ může ho zrušit nebo nahradit novým správní orgán, který ho vydal
➔ nelze opravný prostředek

Question 113

VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY

Answer 113

= dvoustranné nebo vícestranné právní jednání, kterým zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva, stranou je správní orgán

Question 114

VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY
znaky:

Answer 114

a) smluvní charakter → vzájemné, svobodné, určité, obsahově shodné projevy vůle smluvních stran, dané subjekty jsou si rovny, princip oferty a její akceptace
b) soulad se zákonem → správní řád + subsidiárně ustanovení OZ, nedodržení až neplatnost smlouvy
● existence zákonného zmocnění
● obsah smlouvy nesmí být v rozporu se zákonem ani ho obcházet
● dodržení písemné formy
● dodržení zákonem stanovených minimálních obsahových náležitostí
● ve stanovených případech souhlas nadřízeného orgánu, nebo třetích osob
● uzavírání, forma, zánik, postup při přezkoumání…
c) soulad s veřejným zájmem → obsah smlouvy– zvláštní zákon, který se aplikuje v konkrétním případě
d) závaznost → spory ze smluv se řeší ve sporném řízení
e) jednou stranou je zpravidla orgán veřejné správy → připouští se i uzavření smlouvy, kdy správní orgán pouze připojuje svůj souhlas

Question 115

druhy veřejnoprávních smluv Podle smluvních stran

Answer 115

1. smlouvy koordinační
2. smlouvy subordinační
3. smlouvy o převodu nebo způsobu výkonu veřejných subjektivních práv a povinností

Question 116

smlouvy koordinační

Answer 116

➔ orgány veřejné správy
➔ smlouva o spolupráci mezi obcemi, smlouva o zakládání dobrovolného svazu obcí, dohody o sloučení…
➔ veřejnoprávní smlouva o plnění úkolů obecní policie (podmínka je, že se nachází ve stejném vyšším územně samosprávném celku)
➔ souhlas krajského úřadu
➔ obce skrze smlouvy plní povinnosti uložené jim zákonem → přenesení přestupkové či jiné správní agendy nebo o zajištění vedení úřední desky dálkovým způsobem (obec nemá internet) = souhlas ministerstva vnitra
➔ zákon o krajích → smlouva o splnění konkrétního veřejného úkolu, mezi sebou kraje

Question 117

smlouvy subordinační

Answer 117

➔ jednou stranou je orgán veřejné správy a druhou je FO/PO
➔ smlouva o zaměstnanosti, dohoda o zřízení společensky účelného pracovního místa, dohoda o zajištění pracovní rehabilitace
➔ písemně mezi úřadem práce a osobami
➔ zákony o ochraně přírody a krajiny…

Question 118

smlouvy o převodu nebo způsobu výkonu veřejných subjektivních práv a povinností

Answer 118

➔ smlouva o převodu nebo způsobu výkonu práv nebo povinností
➔ výslovné zmocnění a vyžaduje souhlas správního orgánu, který posoudí zákonnost smlouvy a její soulad s veřejným zájmem

Question 119

FAKTICKÁ JEDNÁNÍ

Answer 119

= neformální správní činnost, která musí být uskutečňována na základě zákona, realizována prostřednictvím jednotlivých úředních osob, vždy jsou zásahem do právních poměrů FO a PO

Question 120

faktická jednání příklad

Answer 120

➔ př. použití zbraně policistou, zákaz prodeje zdravotně závadného zboží, zásah při povodni či požáru, vykázání nepovolané osoby…

Question 121

FAKTICKÁ JEDNÁNÍ
charakteristiky

Answer 121

◆ neformálnost
◆ soulad se zákonem
◆ sepětí s úřední osobou
◆ zpravidla terénní výkon
◆ závaznost

Question 122

➔ formy FJ:

Answer 122

1. faktické pokyny
2. bezprostřední zásahy
3. exekuční úkony
4. zajišťovací úkony

Question 123

faktické pokyny

Answer 123

● vyslovení zákazu nebo příkazu určitého jednání, není výsledkem žádného formálního řízení
● ústně → posunek dopravního policisty
● správní dozor vždy písemně → opravný prostředek, někdy forma rozhodnutí (vydání příkazu k odstranění stavby, která ohrožuje zdraví nebo život osob)

Question 124

bezprostřední zásahy

Answer 124

● odvrací nebezpečí, pokud jsou splněny podmínky:
○ zákonná úprava
○ právem chráněný zájem, který je ohrožen
○ nebezpečí hrozící právem chráněnému zájmu a nelze v daném okamžiku odvrátit jinak (subsidiarita zásahu)
○ přiměřenost zásahu
○ podmínky jako předcházející výzva
● fyzické donucení, použití síly

Question 125

exekuční úkony

Answer 125

● donucovací charakter
● předpokladem je vydaný správní akt, který má povinnost

Question 126

zajišťovací úkony

Answer 126

● zajišťují průběh a účel nějakého procesu
● př. převedení, předběžné opatření, zajištění potřebné součinnosti…

Question 127

NEPRÁVOTVORNÁ JEDNÁNÍ

Answer 127

= jiné správní úkony jsou vyjádření, osvědčení, ověření, sdělení

Question 128

neprávotvorná jednání druhy

Answer 128

➔ osvědčení → úředně ověřuje skutečnosti, které jsou v něm uvedeny
➔ ověření → ověřuje shodu opisu nebo kopie s listinou (vidimace) nebo ověřuje pravost podpisu na listině (legalizace)
➔ posudky, vyjádření a stanoviska → odborné názvy, které nejsou závazné pro dotčené orgány nebo osoby, kterým jsou určeny

Question 129

neprávotvorné správní úkony

Answer 129

nezakládají, nezruší ani autoritativně nepotvrzují konkrétní právní vztahy, ani nevytvářejí jejich abstraktní předpoklady, právní význam:
a) subjekt veřejné správy je takovým jednáním zavázán
b) jejich uskutečňování má procesní význam
c) je třeba je brát v úvahu při dalších jednáních subjektů veřejné správy

Question 130

posudky, stanoviska a vyjádření

Answer 130

uplatnit hlediska ochrany zájmů, které jsou reprezentovány subjektem veřejné správy, který je vydává, většinou vydány na žádost jiných subjektů, obrana proti je možná posudkem nebo vyjádřením jiného orgánu veřejné správy, který má protichůdný názor nebo důkazy
vyjádření orgánu

Question 131

osvědčení a potvrzení

Answer 131

veřejná listina, potvrzují v nich uvedené skutečnosti, obrana proti osvědčení je možná protidůkazem
maturitní vysvědčení, státní občanství, potvrzení o trvalém pobyt

Question 132

ověření

Answer 132

→ ověřuje něco na žádost adresáta, vidimace – ověřuje se za pomocí ověřovací doložky, shoda opisu nebo kopie s listinou a nepotvrzuje obsah listiny, legalizace – ověřuje se, že osoba listinu vlastnoručně podepíše před orgánem, nebo podpis na listině uzná za vlastní, autorizovaná konverze dokumentů – úplné převedení dokumentu v listinné podobě do elektronické podoby a naopak

Question 133

dokumentační, informační, evidenční a registrační úkony

Answer 133

→ operují s informacemi, zpracování, předávání, vytváření, využívání informací veřejné správy, dokumentační mají popisný charakter a evidence sledují údaje v nich obsažené (rejstřík živnostníků), informační úkony směřující vůči třetí osobě a jejich smyslem je předat tyto informace, registrace má podobný charakter, ale pravidelně se údaje osvědčují (vydání dokladu o registraci)

Question 134

zjišťovací úkony

Answer 134

součástí řízení, zasahují do právních poměrů adresátů

Question 135

programové dokumenty

Answer 135

předpovídání budoucího času, nemají závazný charakter (dokumenty strategického plánování, plány, prognózy

Question 136

organizační úkony

Answer 136

pomocná činnost, úsek poskytování veřejných služeb, nejsou závazné

Question 137

Kontrola ve veřejné správě

Answer 137

➔ jedna ze záruk zákonnosti v procesu jejího výkonu
➔ kontrola jako systematická činnosti kontrolního (dozorčího) orgánu, pozorování a porovnáváním chování dozorovaného/kontrolovaného subjektu s chováním (stavem) žádoucím

Question 138

Kontrola ve veřejné správě
funkce

Answer 138

poznávací, zjišťovací, porovnávací, hodnotící, nápravnou

Question 139

Kontrola ve veřejné správě
stadia

Answer 139

◆ zjišťování a analýza skutečného stavu, chování
◆ porovnání tohoto stavu se stavem žádoucím
◆ přijetí opatření vedoucích k odstranění zjištěných nedostatků, odchylek

Question 140

Kontrola ve veřejné správě
cíl:

Answer 140

zjistit, zda je dosahováno stanovených cílů a zda jsou správně vytyčeny → povinnosti a pokud tomu tak není tak přijmou taková opatření, která směřují k naplnění stavu

Question 141

správní kontrola

Answer 141

správní kontrola vnější
správní kontrola vnitřní

Question 142

správní kontrola vnější

Answer 142

i. správní dozor → kontrola zaměřená na plnění povinnosti FO a PO stojící mimo organizační soustavu veřejné správy, nepodřízené subjekty
ii. dozor nad samosprávnými veřejnoprávními korporacemi → opět vůči nepodřízeným subjektům

Question 143

správní kontrola vnitřní

Answer 143

kontrola zaměřená na činnost podřízených orgánů, včetně kontroly uvnitř těchto orgánů:
i. dozor nad výkonem delegované činnosti → dozor nad přenesenou působností územně samosprávných celků
ii. služební dohled → dohled v rámci zaměstnaneckých či služebních vztahů, kontrola služebního funkcionáře vůči policistovi
iii. instanční kontrola ve správním řízení → přezkum zákonnosti či věcné správnosti rozhodnutí vydaných orgány v prvém stupni

Question 144

kontrola veřejné správy

Answer 144

→ zaměřenost na činnost orgánu ze stran subjektů stojící mimo organizační strukturu → jelikož subjekt není podřízený tak se nazývá = vnější kontrola veřejné správy:
a. parlamentní kontrola
b. vrcholná finančně-ekonomická kontrola
c. kontrola prováděná soudy
d. kontrola ombudsmanem
e. kontrola ze strany občanů

Question 145

opření o právní základ – kompetenční normy

Answer 145

◆ působnost a pravomoc dozorových orgánů
◆ postup při kontrole
◆ práva a povinnost subjektů kontroly
◆ prostředky(nástroje), které jsou předpokladem pro úspěšné provedení kontroly (oprávnění požadovat informace, právo vstupu…)
◆ nápravné prostředky (oprávnění činit výzvy, pozastavit výkon činnosti, uložit pokutu…)

Question 146

SPRÁVNÍ DOZOR

Answer 146

= správní dozor směřuje vůči FO a PO, předmětem je pozorování a hodnocení toho, zda tyto osoby plní povinnosti vyplývající jim ze zákona, tedy pouze hledisko zákonnosti

Question 147

➔ nezbytné podmínky dozoru

Answer 147

kvůli zasahování do práv osob) → soulad se zákonem, zákon o kontrole (kontrolní řád)

Question 148

funkce dozoru

Answer 148

preventivní, tak represivní, činnost má být vykonávána v souladu s právními předpisy, závadné chování má být odstraněno/potrestáno

Question 149

druhy dozoru

Answer 149

➔ daňová kontrola, živnostenská, bankovní dohled… mohou mít vlastní předpisy a zákon o kontrole se používá pouze subsidiárně

Question 150

dvě fáze dozoru:

Answer 150

◆ správní orgány pozorují a vyhodnocují, zda je chování subjektů v souladu s normou v příslušné oblasti
◆ ukládání povinnosti, sankce nebo sdělen jiným orgánům

Question 151

Druhy správního dozoru

Answer 151

➔ orgány vykonávají dozor jako jeden ze svých úkolů (př. živnostenský úřad – živnostenská kontrola ale + stavební dohled nad stavebními úřady, devizová kontrola vykonávaná ČNB, požární dozor…), nebo jako svou jedinou a hlavní činnost → dozorové orgány jsou vytvořeny výlučně za tímto účelem (česká obchodní inspekce, státní úřad inspekce práce…)

Question 152

běžný správní dozor a specializovaný správní dozor + dozor pořádkový

Answer 152

◆ ten souvisí se zajišťováním veřejného pořádku, veřejně ozbrojené sbory (dodržování pravidel silničního provozu)

Question 153

vrchní dozor

Answer 153

činnost ministerstev, kontrola vůči adresátům i vůči podřízeným dozorčím orgánům (vrchní dozor v oblasti pozemních komunikacích, ministerstvo dopravy ve vztahu k obcím a krajům)

Question 154

dozor podle časového hlediska

Answer 154

◆ jednorázový správní dozor → na základě stížnosti
◆ soustavný správní dozor → veterinární dozor

Question 155

Fáze správního dozoru

Answer 155

➔ první fáze → zjišťuje, hodnotí… zákon o kontrole
➔ musí se prokázat písemným pověřením, služební průkaz, šetřit práva a oprávněné zájmy kontrolovaných osob, které dozoru podléhají…
➔ osoby kontrolované musí strpět vstup na pozemek, předložení dokladů, sdělovat informace, poskytovat další činnost… (je možné proti vznést stížnost)
➔ o provedené kontrole se sepisuje protokol, kontrolované osoby musí obdržet stejnopis → podání námitek, o kterých rozhoduje kontrolní pracovník nebo nadřízený
➔ druhá fáze → v případě zjištění nedostatků, přijetí a realizace nápravných opatření, sankční prostředky (odstranění věci, omezení nebo ukončení činnosti, uzavření provozovny, pokuta…) = forma správního rozhodnutí, lze opravný prostředek
➔ je možné použít i bezprostřední zásahy (nařízení demolice stavby nebo odejmutí závadných potravin

Question 156

DOZOR NAD SAMOSPRÁVNÝMI VEŘEJNOPRÁVNÍMI KORPORACEMI

Answer 156

➔ dozor nad samosprávnými veřejnoprávními korporacemi → specifický druh správního dozoru, velmi odborná činnost
= kontrolní činnost, směřuje vůči nepodřízeným subjektům, které jsou však na rozdíl od osob součástí systému veřejné správy → podílejí se na plnění jejich úkolů (označováno též jako státní dozor, protože je realizován ze strany státních orgánů)

Question 157

Dozor nad územními samosprávnými celky

Answer 157

kontrola jejich činností realizovaných v obou sférách, věcně příslušná ministerstva a jiné ústřední správní úřady, Ústava a čl. 8 evropské charty místní samosprávy, zákony o obcích, zákon o krajích, zákon o hlavním městě Praze
a. dozor nad výkonem jejich samostatné působnost
přenesené působnosti
dozor nad hlavním městem Prahou
specifika dozoru nad městskými částmi, popř. městskými obvody ve statutárních městech

Question 158

a. dozor nad výkonem jejich samostatné působnost

Answer 158

dohled nad procesem vydávání a obsahem obecně závazných vyhlášek a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů územních samosprávných celků vydaných v samostatné působnosti, hlava VI. zákona o obcích
● dozor ve vztahu obecně závazným vyhláškám obce
○ odporuje-li obecně závazná vyhláška obce zákonu, vyzve Ministerstvo vnitra ke zjednání nápravy, do 60 dnů od doručení výzvy, rozhodne Ministerstvo vnitra o pozastavení účinnosti této vyhlášky, dnem doručení rozhodnutí, přiměřená lhůta ke zjednání nápravy, pokud to v lhůtě udělají, Ministerstvo zruší pozastavení vyhlášky hned poté, co obdrží sdělení obce o nápravě
○ pokud je vyhláška v rozporu s lidskými právy a základními svobodami, Ministerstvo ji zruší i bez předchozí výzvy
○ pokud nezjedná nápravu do stanovené lhůty, podá Ministerstvo vnitra návrh na zrušení vyhlášky Ústavnímu soudu, zjedná-li obec nápravu před rozhodnutím, ministerstvo rozhodnutí o pozastavení účinnosti vyhlášky do 15 dnů zruší
● dozor ve vztahu k usnesením, rozhodnutím a jiným opatřením obcí
○ obdobně
○ výjimkou je situace kdy to již bylo vykonáno, Ministerstvo vnitra nerozhodne o pozastavení výkonu, ale podá pouze návrh na jeho zrušení
● dozor nad samostatnou působností krajů je v zákoně o krajích a postup je shodná jako u obcí (zákon o obcích)

Question 159

dozor v přenesené působnosti

Answer 159

výkon dozoru nad přenesenou působností je v rámci hierarchického uspořádání organizačního systému veřejné správy

Question 160

dozor nad hlavním městem Prahou

Answer 160

Praha je obec i kraj, ustanovení §106 až 112 zákona o hlavním městě.

Question 161

d. specifika dozoru nad městskými částmi, popř. městskými obvody ve statutárních městech

Answer 161

→ působnost svěřena magistrátu měst, dohled pouze nad rozhodnutími, usneseními a jinými opatřeními, v přenesené působnosti mohou akty i rušit, pozastavit výkon (návrh krajskému soudu) §127 a 127 a zákona o obcích

Question 163

Dozor nad subjekty zájmové samosprávy

Answer 163

v rámci veřejné správy ale větší část ze strany soudu
● dohled (spíše než kontrola)
● velká část probíhá u správních soud, nesystematické úprava (kromě specifických oblastí např. ministrů…)
● správní řád a někdy předpisy stanoví, že první instanci rozhoduje exekutivní orgán komory a ve druhém stupni nejvyšší orgán komory
dohled nad profesními komorami
a. dohled nad vysokými školami

Question 164

a. dohled nad profesními komorami

Answer 164

● vyjadřování souhlasu či schválení obsahu statutárních předpisů,
● jmenování členů zkušební komise pro odborné zkoušky nebo jiné formy spoluúčasti,
● oprávnění podat návrh na zahájení kárného řízení, vyškrtnutí ze seznamu členů profesní komory nebo o pozastavení výkonu profese,
● dohled nad některými činnostmi členů profesních komor…

Question 165

b. dohled nad vysokými školami

Answer 165

● Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (veřejné školy) = v ohledu akreditace, ministerstvo vnitra/obrany (státní školy → POLAC a obrana)
● §87 o vysokých školách
● registrace vnitřních předpisů,
● projednávání a vyhodnocování dlouhodobých záměrů veřejných a soukromých škol,
● rozhodování o udělení akreditace studijních programů a o udělení akreditace habilitačního řízení ke jmenování profesorem v daném oboru,
● oprávnění jmenovat další členy zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky z významných odborníků v daném oboru…

Question 166

DOZOR VE VNITŘNÍCH VZTAZÍCH VEŘEJNÉ SPRÁVY

Answer 166

= kontrola vždy směřuje do vlastní organizační struktury
instanční kontrola
služební dohled

Question 167

instanční kontrola

Answer 167

vždy k procesním postupům, správní řízení + řád
◆ ochrana zákonnosti a správnosti rozhodování, náprava vadných aktů nebo postupu
a. opravné (odvolání, rozklad, odpor, obnova řízení na návrh účastníka) a dozorčí prostředky (přezkumné řízení a obnova řízení zahajované z úřední moci)
b. přezkum, u dalších forem činnosti správních orgánů
c. opatření proti nečinnosti správních orgánů
d. prohlašování nicotnosti správních rozhodnutí
e. prošetřování stížností
f. předchozí souhlas nadřízeného správního orgánu k některým postupům či úkonům při výkonu veřejné správy

Question 168

služební dohled

Answer 168

→ kontrola probíhající v rámci organizačních vztahů nadřízenosti a podřízenosti, upraven rámcově, o normy (zákoník práce, služební zákon, zákon o služebním poměru…) často i mimoprávní kritéria jako hospodárnost, efektivnost a účelnost…

Question 169

KONTROLY VEŘEJNÉ SPRÁVY

Answer 169

= kontrola, která je zajišťována mimo organizační systém, jak plní vykonavatelé své povinnosti
1. Parlamentní kontrola
2. Finančně ekonomická
3. Soudní
4. Kontrola ombudsmanem
5. Kontrola ze strany občanů

Question 170

PARLAMENTNÍ KONTROLA VEŘEJNÉ SPRÁVY

Answer 170

➔ parlament → zákonodárná činnost, dvě komory (Poslanecká sněmovna a Senát), ústavní právo
➔ parlamentní kontrola se týká poslanecké sněmovny, vláda důvěru od PS (do 30 dnů vyslovení důvěry, navržena nová vláda…rozpuštění PS, během období vyslovení nedůvěry absolutní většinou poslanců → demise)

Question 171

interpelace

Answer 171

každý poslanec může oslovit vládu nebo její členy o vysvětlení v určitých záležitostech ve věcech její působnosti

Question 172

PARLAMENTNÍ KONTROLA VEŘEJNÉ SPRÁVY co kontroluje

Answer 172

➔ finanční hospodaření státu, státní rozpočet, návrh o státním závěrečném účtu → příjmy a výdaje jednotlivých resortů a dalších institucí, vláda → PS, Vláda podává během roku Sněmovně zprávy o plnění státního rozpočtu, NKÚ
➔ projednávání peticí a jiných podání občanů → petiční výbor
➔ kontrola činnosti institucí → Pozemkový fond, volí jeho předsedu a členy dozorčí rady, přímý vliv na VZP → povinnost předložení pojistného plánu, Rada pro televizní a rozhlasové vysílání nebo její členy, které jmenuje předseda vlády, volí ombudsmana…
➔ specializované kontrolní orgány → výbory a komise, které jsou zřizovány podle zvláštních zákonů, z poslanců sněmovny, pro některé oblasti výkonu státní správy, kde mohou být občanská práva a svobody zvlášť ohroženy → Bezpečnostní informační služba, Vojenské obranné zpravodajství, kontrola použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí podle trestního řádu
➔ vyšetřovací komise, ad hoc, nenahrazují rozhodnutí, ale mohou ho ovlivnit, záležitosti mediálně známé, situace ex post (např. 1989 → Federálním shromážděním, cíl dohlížet na spravedlivé vyšetření zásahu na Národní třídě, komise, které se zabývaly privatizací státního majetku (Telecom). efektivita státních zakázek (Dálnice D47), vyšetřovaly za státem prohrané právní spory (Diag Human), bankovní sektor (Kreditní banky))
◆ návrh n zařízení musí podat alespoň ⅕ poslanců, usnesení, je to veřejné až na věci, které veřejné být nesmí, nebo je tak dáno

Question 173

FINANČNĚ EKONOMICKÁ KONTROLA – KONTROLA PROVÁDĚNÁ NKÚ

Answer 173

➔ zvláštní ústavní orgán, veřejné moci, stojí mimo strukturu všech tří složek státní moci
➔ nemá sankční ani jinou moc, zřízen zákonem o NKÚ, ten upravuje postavení, působnost, organizační strukturu, úkoly a i práva, povinnosti jednotlivých členů
➔ Praha, monokratická orgán, prezident, na návrh poslanecké sněmovny prezident, viceprezident, kolegium, senáty a kárná komora

Question 174

NKÚ
nezávislost a objektivita

Answer 174

kolektivní princip rozhodování v zásadních otázkách týkajících se jeho kontrolní působnosti – rozhodují kolegium a senáty
◆ zvolení prezidentem (viz nahoře) na dobu 9 let → státní občanství, bezúhonnost, splnění podmínek podle zákona, ukončené VŠ, 35+ let, svéprávnost + morální vlastnosti a zkušenosti (vše platí i pro jednotlivé členy, 30+ let, období do 65 let
◆ odvolat lze pokud člověk nevykonává svou práci po dobu 6 měsíců, nebo je tak rozhodnuto kárnou komorou, návrh poslanecké sněmovny a odvolání prezidentem – spolupodpis předsedy vlády
◆ Kárná komora → prezident Úřadu a dva soudci NS, proti lze podat odvolání nejvyššímu soudu
◆ činnost je hrazena ze státního rozpočtu
◆ kontrola spočívá v zajištění hospodárného nakládání s prostředky daňových poplatníků a s prostředky vybranými na základě zákona a s majetkem státu

Question 175

předmětem kontroly NKU

Answer 175

prověřování, zda subjekty nakládají se svěřeným majetkem a poskytnutými prostředky hospodárně, účelně a zda přitom postupují ze souladu s právními předpisy, soulad se zákony a ostatními právními předpisy, evropských společenství, mezinárodních smluv

Question 176

kontrola NKU kde je prováděna

Answer 176

➔ prováděno u ministerstev, správních úřadů, státních orgánů, FO a PO, ČNB kontrole nepodléhá (ale oblasti na provoz a pořízení majetku ano)
➔ plán kontrolní činnosti → každý rok, rozhodování o kontrolním závěru, odvolání proti námitkám

Question 177

kontrola NKU části

Answer 177

➔ dvě části = vlastní kontrola zajišťování a projednávání kontrolních závěrů
◆ provádění kontroly 19-31§ o NKÚ, zákon o kontrole, správní řád
◆ nedisponuje nařizovacím charakterem (až na pořádkové pokuty v první fázi kontrolní činnosti)
◆ kontrolní závěr → zasíláno oběma komorám, vládě a na požádání ministerstvům a ČNB, pokud je kontrolovanou osobou

Question 178

zpracování stanovisek úřadu

Answer 178

průběžné plnění státního rozpočtu a stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu, také k právním předpisům z oblasti účetnictví, státní statistiky a rozpočtového hospodaření

Question 179

SOUDNÍ KONTROLA

Answer 179

➔ každý, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech se může obrátit na soud, aby situace byla přezkoumána, nesmí být omezeno přezkoumání týkající se základních práv a svobod
➔ FO a PO mají tak nástroje k domáhání se nápravy nezákonných aktů
➔ záleží na povaze rozhodnutí → veřejnoprávní nebo soukromoprávní
➔ řízení o zákonnosti zajištění cizince a o jeho propuštění nebo přezkoumání statutárních předpisů profesních komor

Question 180

veřejná subjektivní práva osoby

Answer 180

správní soudnictví – kontrola je prováděna specializovanými senáty a samosoudci správních soudů dle soudního řádu správního (rozhodnutí vydaná ve stavebním řízení, přestupkovém řízení, volební či politické strany a hnutí)

Question 181

soukromoprávní povaha

Answer 181

soudy v občanském soudním řízení dle občanského řádu soudního (rozhodnutí vydaná ve sporných řízeních, rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu)

Question 182

správní soudnictví

Answer 182

přijetí zákona o soudním řádu správním 2003
● Brno, předseda, místopředseda soudu, předseda kolegií, předsedové senátu, soudci, poradním orgánem je Soudcovská rada, rozhoduje v senátech nebo v rozšířených senátech a je oprávněn uveřejňovat rozhodnutí a usnesení ve sbírce soudních rozhodnutí
● poskytují ochranu
● specializované senáty a specializovaní samosoudci krajských soudů a NSS

Question 183

krajské soudy

Answer 183

● krajské soudy → poskytují ochranu před nezákonným rozhodnutím, nečinností správního orgánu a nezákonným faktických zásahem, projednávají žaloby ve volebních věcech, o zrušení opatření obecné povahy nebo jen části, která je v rozporu se zákonem, jen takové žaloby, které jsou proti ministerstvu vnitra

Question 184

nejvyšší správní soud

Answer 184

● nejvyšší správní soud → kontrolu zákonnost, rozhoduje o kasačních stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů, rozhodují o žalobě ve věcech volebních (Parlament a Evropský parlament), soud prvního stupně – rozhoduje o rozpuštění politických stran, hnutí i pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti, kladné nebo záporné kompetenční spory mezi orgány veřejné správy

Question 185

účastníci soudu

Answer 185

navrhovatel-žalobce a odpůrce-žalovaný = klasické návrhové řízení

Question 186

průběh soudu

Answer 186

● předpokladem je vyčerpání všech řádných opravných prostředků, dodržení lhůty pro podání žaloby (doba prekluzivní), formální náležitosti – žalobní body (=pokud ne je návrh odmítnut)
● řízení je zahájeno dnem, kdy návrh došel věcně a místně příslušnému soudu (místně – krajský soud, který vydal rozhodnutí)
● může dojít i k pozastavení, zastavení řízení – pokud je žadatel uspokojen
● soud rozhoduje rozsudkem nebo usnesením podle zákona – nabývá moci doručením
● v řízení před NSS je narozdíl od krajského soudu nutno být zastoupen osobou s právnickým vzděláním

Question 187

kasační stížnost

Answer 187

● proti rozhodnutí krajského soudu je přípustná kasační stížnost – podává se u soudu, který napadené rozhodnutí vydal a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud, lhůta pro podání je 14 dní, pokud jsou nedostatky jiné než časové, je subjekt poučen a má možnost je ve lhůtě napravit (1 měsíc)

Question 188

obnova řízení

Answer 188

pouze podle zákona, v řízeních s nezákonnými zásahy a ve věcech politických stran a hnutí

Question 189

řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu:

Answer 189

○ přezkoumat nelze rozhodnutí předběžné povahy a další zákonem určená rozhodnutí
○ stejná kritéria jako u krajského soudu
○ žalobní legitimace → má ji ten, kdo tvrdí, že byl rozhodnutím zkrácen na svých hmotných právech nebo jako účastník správního řízení na právech procesních – tudíž nezákonné rozhodnutí ve věci, má ji i NS zástupce
○ nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí, N. státní zástupce má lhůtu 3 let od právní moci rozhodnutí
○ žalobní petit – uvedení toho, co žalobce požaduje od soudu, zpravidla zrušení rozhodnutí
○ náležitosti – petit a označení napadeného rozhodnutí, úplné a správné vymezení žalobních bodů → uvedení důvodů proč je napadené rozhodnutí nezákonné
○ může se požadovat zrušení, vyslovení nicotnosti, upuštění od sankce nebo snížení
○ účastníci – žalobce a žalovaný správní orgán, který vydal rozhodnutí ve věci v posledních stupni
○ proti rozhodnutí krajského soudu lze podat mimořádný opravný prostředek = kasační stížnost, lhůta je 2 týdny, podává se u krajského úřadu a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud

Question 190

žaloby ve věcech samosprávy

Answer 190

→ pouze některých případů, žaloba, která dává ministr vnitra a domáhá se zrušení usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce vydaného v samotné působnosti, Ministerstvo vnitra se domáhá zrušení rozhodnutí kraje v rámci samostatné působnosti, proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o rozpuštění zastupitelstva obce nebo kraje může být podána žaloba ke krajskému soudu

Question 191

řízení o ochraně proti nečinnosti správního orgánu

Answer 191

jestliže správní orgán nevydal v dané věci rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení, domáhat se lze uložení povinnosti vydat rozhodnutí, do jednoho roku ode dne, kdy marně proběhla lhůta stanovená pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, krajský soud, žalovaný je správní orgán, která má vydat …

Question 192

řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením

Answer 192

proti faktickému zásahu, který není rozhodnutím, subsidiární charakter, přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokud se jedná o ozbrojený orgán, podává se žalobu tomu, kdo jej řídí, dá se domáhat zákazu pokračovat v zásahu, určení toho, že to bylo nezákonné, do dvou měsíců od dozvědění se (subjektivní lhůta), a nejpozději do dvou let od opravdového zásahu (objektivní lhůta), krajský soud

Question 193

rozhodování ve věcech volebních a ve věcech místního referenda

Answer 193

rozhodování o následujících věcech
i) provedení opravy nebo doplnění stálého seznamu voličů – KS
ii) povinnosti registrovat listinu nebo přihlášku k registraci a o dalších otázkách spojených s registrací – KS, o evropském parlamentu – NSS
iii) neplatnosti voleb, neplatnosti hlasování nebo volby kandidáta – KS, volby do parlamentu nebo do evropského parlamentu – NSS
iv) zrušení usnesení nebo rozhodnutí o zániku mandátu člena zastupitelstva obce nebo kraje – KS
v) vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatém v místních referendu nebo neplatnosti hlasování v místních referendu – KS

Question 194

rozhodování ve věcech politických stran a politických hnutí

Answer 194

→ rozhoduje se o:
i) určení, že návrh na registraci, změny stanov nemá nedostatky – Městský soud v Praze
ii) rozpuštění politické strany nebo hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení – NSS

Question 195

řízení o kompetenčních žalobách

Answer 195

→ kompetenční spor je spor o pravomoc vydat rozhodnutí v téže věci, pozitivní nebo negativní (N = dva a více správních orgánů popírají svou pravomoc, P = osobují si pravomoc), mohou vzniknout mezi:
i) správními úřady
ii) SÚ a orgánem územní, zájmové nebo profesní samosprávy
iii) orgány … samosprávy
iv) ústředními správními úřady navzájem
žalobu podává správní orgán, nebo ten o jehož právech mělo být rozhodováno – rozhodování NSS, není možné podat opravný prostředek

Question 196

řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části

Answer 196

zkrácen o práva obecné povahy, může podat také ministerstvo vnitra – KS

Question 197

správní kontrola mimo správní soudnictví

Answer 197

● mezi obecnými soudy a veřejnou správou i v situacích, které nespadají do systému správního soudnictví
○ přezkoumávání platnosti právních předpisů, řešení předběžných otázek, soudní kontrola při výkonu správních rozhodnutí, soudní ochrana ve věcech omezení osobní svobody
● pravomocné rozhodnutí správního orgánu vydané v soukromoprávní věci přezkoumává obecný soud podle občanského soudního řádu → právní úprava telekomunikací, energetiky…, žaloba do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k okresnímu soudu
○ spory o kompetenci mezi soudy: soudy správními a soudy v občanském soudním řízení → řeší zvláštní senát podle zákona o rozhodování některých kompetenčních sporů, složeno ze 3 soudců NS a ze tří NSS
● vykonatelná rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy lze vymáhat správní cestou, ale i soudně → postup podle občanského soudního řádu

Question 198

správní soudnictví druhy

Answer 198

řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu:

žaloby ve věcech samosprávy

řízení o ochraně proti nečinnosti správního orgánu

řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením

rozhodování ve věcech volebních a ve věcech místního referenda

rozhodování ve věcech politických stran a politických hnutí

řízení o kompetenčních žalobách

řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části

Question 199

● soudní ochrana ve věcech omezení osobní svobody probíhá:

Answer 199

a) osoba může být bez svého souhlasu držena v ústavní zdravotní péči jen ze zákonných důvodů, infekční choroba, duševní choroba, intoxikace a ohrožuje sebe nebo své okolí, do 24 hodin oznámit soudu převzetí osoby, soud do 7 dnů rozhodne, zda to bylo zákonné nebo ne podle zákona o zdravotních službách
b) veřejné zdravotnické zařízení může podat také návrh na zahájení řízení o omezení svéprávnosti
c) obecní úřad obce s rozšířenou působností může podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí např, podat návrh soudu na předběžné opatření spočívající v předání dítěte do péče určené osoby, navrhnout zrušení nebo prodloužení ústavní výchovy…, soud může v důležitých důvodů ústavní výchovu prodloužit do 19 let
d) někdy je rozhodnutí soudu závislé na předběžné otázce, soudy jsou v řízení vázány i rozhodnutím příslušných orgánů o tom, zda byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt a kdo jej spáchal, jakž i rozhodnutí o osobním stavu, ostatní může soud posoudit sám
= př.: pro civilní soud, který rozhoduje o náhradě škody způsobené nemocí z povolání, je předběžnou otázkou, zda vůbec u účastníka řízení tato nemoc vznikla. Tuto předběžnou otázku ve formě rozhodnutí řeší zdravotnické zařízení
● jestliže soud zjistí rozpor mezi podzákonným právním předpisem a zákonem, je sám oprávněn posoudit jejich vzájemný soulad

Question 200

ústavní soudnictví

Answer 200

● ústavní soudu je orgánem ochrany ústavnosti
● působnost je vymezena v ods. 1 Ústavy, ústavní soud byl zřízen zákonem o Ústavním soudu 1993
● ovlivňuje veřejnou správu tím, že ruší zákony a jiné právní předpisy, rozhoduje o ústavních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím…
● je to specializovaný orgán, na základě specifického návrhu, kterým disponují konkrétní a přesně vymezené aktivně legitimované subjekty = konkrétní řízení návrhové, ve kterých je ÚS garantem zákonnosti a ústavnosti rozhodování orgánů veřejné správy

Question 201

ústavní soudnictví
pravomoci:

Answer 201

○ rozhodování o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jestliže odporují ústavnímu pořádku nebo zákonům, v plénu, informován je veřejný ochránce práv (může vstoupit jako vedlejší účastník, pokud není navrhovatel), pokud je to v rozporu rozhodne nálezem – den, kterým se to ruší, ve Sbírce zákonů, také rušení závazných vyhlášek územních samosprávných celků, navrhovat zrušení mohou pouze osoby stanovené zákonem
○ rozhodování o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné správy do Ústavou zaručených základních práv a svobod, podává FO/PO, která tvrdí, že bylo pravomocným rozhodnutím, opatřením nebo jiným zásahem orgánů porušeno její základní právo, rozhodnutí formou nálezu, návrh pouze po vyčerpání možností (viz nahoře), může podat zastupitelstvo obce nebo kraje (komunální ústavní stížnosti) → v tomto případě stačí, aby byl nezákonný, jde o ochranu toho aby se ústavně nezasahovalo do pravomocí samostatných celků
○ rozhodování kompetenčních sporů mezi státními orgány a orgány územní samosprávy podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy → od 2003 rozhoduje nejvyšší správní soud o kompetenčních sporech uvnitř veřejné správy, spory mezi soudy zvláštní senát → tudíž je Ústavní soud zbytková kategorie sporů = rozhodování sporů o rozsah kompetence vrcholných ústavních orgánů (komory, prezident, vláda a nejvyšší soud a správní soud)
○ ověřování volby poslance a senátora, přezkoumává rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věcí ověření volby poslance nebo senátora, opravný prostředek proti první instanci rozhoduje Ústavní soud, vyhlášení nálezu
○ soudní přezkum aktů prezidenta republiky, ústavní stížnost

Question 202

KONTROLA OMBUDSMANEM

Answer 202

➔ veřejný ochránce práv působí k ochraně před jednáními a nečinností úřadů a k ochraně základních práv a svobod, vykonává nezávisle a nestranně
➔ vlastní zákon → působnost vymezena pozitivně a negativně
➔ vztahuje se na ČNB, pokud působí jako správní úřad, Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, obecní a krajské úřady při výkonu přenesené působnosti, Policii ČR, Armádu ČR, Hradní stráž, Vězeňskou službu, zařízení, kde se vykonává trest a také na VZP
➔ nevztahuje se na: parlament, prezidenta, vládu, NKÚ, zpravodajské služby, vyšetřovatele, státní zastupitelství a na soudy, s výjimkou státní správy soudů
➔ volen PS na 6 let, nejvíce dvakrát po sobě z kandidátů, které po dvou navrhuje prezident a senát
➔ je odpovědný PS, předkládá jednou za tři měsíce informace o své činnosti
➔ mlčenlivost, nelze ho trestně stíhat bez souhlasu PS (jednou za rok také senát a prezidenta, ministerstva a jiné úřady)
➔ neslučitelnost s prezidentem, poslancem, senátorem, soudcem a s jakoukoliv činností ve veřejné správě, s jinou výdělečnou činností…
➔ úřady jsou povinny na žádost ombudsmana mu ve lhůtě poskytnou informace i součinnost
➔ pokud nařídil opatření, která nebyla splněna, informuje nadřízený úřad/vládu/informovat veřejnost
➔ doporučuje vydání, změnu nebo zrušení právního nebo vnitřního předpisu
➔ na jeho základě je často zahájeno trestní stíhání

Question 203

KONTROLA ZE STRANY OBČANŮ

Answer 203

➔ spoluúčast občanů a veřejnosti na správě veřejných věcí ⇔ tudíž i kontrolu
➔ kodex chování úředníků, který má doporučující charakter a upravuje základní principy by měly být přijaty do právních řádů a praxe jednotlivých zemí
◆ realizace jednotlivých ústavně zaručených práv obsažených v Listině, řada oprávnění

Question 204

realizace jednotlivých ústavně zaručených práv obsažených v Listině, řada oprávnění

Answer 204

petice a stížnosti
právo sdružovací
právo shromažďovací
právo na informace
kontrola občanů ve vztahu k územní samosprávě

Question 205

petice a stížnosti

Answer 205

FO/PO, petiční právo je zaručeno, ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi, peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu, peticemi se nesmí vyzývat k porušování základních práv a svobod zaručených Listinou
● podání podané ve veřejném nebo jiném společném zájmu
● petice – ochrana individuálních nebo kolektivních práv
● stížnost. uplatnění při ochraně osobních zájmů daného jedince

Question 206

právo sdružovací

Answer 206

každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích, občané mají právo zakládat politické strany, hnutí a sdružovat se v nich, výkon těchto práv lze omezit jen v případě stanovených zákonem, jestliže je to v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých

Question 207

právo shromažďovací

Answer 207

právo pokojně e shromažďovat je zaručeno, toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu

Question 208

právo na informace

Answer 208

svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny, každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem…, svobodně vyhledávat informace, přijímat je, rozšiřovat…, bez ohledu na hranice státu, orgány jsou povinny v přiměřené míře poskytovat informace o své činnosti, podmínky stanoví zákon
● subjekt nemusí prokazovat zájem a povinný subjekt není oprávněn to požadovat (povinnost zveřejňování)
● do 15 dnů zveřejnit, prodlouženo podle taxativního výčtu, při nesplnění podání stížnosti, odmítnutí poskytnutí informace → opravný prostředek a následná žaloba

Question 209

kontrola občanů ve vztahu k územní samospráv

Answer 209

1. místní referendum → zákon o místním referendu, formou souhlasu/nesouhlasu se řeší otázky spadající do samostatné působnosti celku, rozhodnutí je pro orgány obce závazné a zastupitelstvo které nepostupuje podle výsledků může být rozpuštěno
2. participace občanů nepřímo → realizace aktivního a pasivního volebního práva do zastupitelských orgánů

Question 210

právní odpovědnost

Answer 210

=právní odpovědnost → právní institut, reakce na protiprávní chování subjektů, s cílem odstranit jeho důsledky, řádné plnění právních norem a tím i dodržování zákonnosti
➔ sekundární povinnost vznikající FO/PO za porušení primární povinnosti vznikající FO/PO, která pro ni vyplývá ze zákona (smlouvy, rozhodnutí…), vznik nové právní povinnosti → sankce, nést následky
➔ sankce se odvíjejí od charakteru – mohou tak být i osobní povahy = finanční odškodnění, uvedení věci do původního stavu, náhradní plnění, omluva…

Question 211

právní odpovědnost předpoklad

Answer 211

◆ protiprávní jednání → jednání, které je v rozporu s právním předpisem, obsahem jiného jednání, i opomenutí
◆ vzniklá újma → následek, ohrožení subjektivních práv osob
◆ příčinná souvislost → újma musí mít přímý důvod v protiprávním jednání, jev, bez něhož nenastal následek, nebo by nastal jinak
◆ zavinění → na základě právních předpisů máme dva druhy:
● odpovědnost subjektivní → za zavinění, stanovena ve vztahu k FO
● odpovědnost objektivní → za následek či odpovědnost bez ohledu na zavinění, stanovena pro PO a FO podnikající
= předpoklady pouze v subjektivní odpovědnost – rozlišujeme úmyslnou a nedbalostní

Question 212

podle charakteru lze újmy rozdělovat na:

Answer 212

a) odpovědnost za škodu na věcech
b) za jinou majetkovou újmy, na zdraví, životě
c) za jinou (nemajetkovou) újmy, na cti, dobrém jménu, obchodním jménu

Question 213

způsob a rozsah náhrady vzniklé újmy závisí na povaze

Answer 213

○ náhrada škody – když jde vyjádřit v penězích
○ při škodě vzniklé na věcech má přednost finanční odškodnění, pokud se rozhodne jinak na požádání poškozeného tak původní stav
○ hradí se skutečná škoda+ušlý zisk, vychází se z ceny vzniklé v době poškození
○ zásada ekvivalence → uhrazeno tolik, aby si mohl pořídit věc stejného druhu, (v úvaze i cenové relace)
○ moderační právo soudu → právo soudu na přiměřené snížení náhrady s ohledem na okolnosti případu – finanční situace, míra zavinění – nelze při úmyslnému poškození
○ škoda způsobena na zdraví → hradí se náklady spojené s léčením, ztráta na výdělku, bolestné a náhrada za společenské uplatnění
○ usmrcení → zahrnuje náhrada i pohřebné, výživné pozůstalých a jednorázové odškodnění
● náhrada újmy, kterou nelze vyjádřit v penězích se realizuje nejčastěji formou veřejné omluvy, uložením povinnosti soudem zdržet se určitého jednání

Question 214

➔ v určitých situacích odpovědnost nevzniká, stanoveno zákonem:

Answer 214

◆ osoba jednala v duševní poruše, chybí zavinění a deliktní způsobilost
◆ osoba jednala v krajní nouzi či nutné obraně, jiné okolnosti…chybí protiprávnost
◆ jiné liberační důvody stanovené zákonem – odpovědný subjekt učinil vše co mohl, aby škoda nenastala, zprostil se odpovědnosti za zavinění
◆ v případě objektivní odpovědnosti, kdy nejsou stanoveny liberační důvody hovoříme o absolutní odpovědnosti – subjekt se nemůže zprostit

Question 215

Odpovědnost veřejné správy

Answer 215

1. správněhmotní odpovědnost → odpovědnost FO/PO za porušení pravidel stanovených zákonem, správní trest, odpovědnost adresátů, spáchání správního deliktu
   ● správní delikt = důsledek protiprávního jednání adresáta, nejsou kodifikovány
2. odpovědnost veřejné správy → povinnost nositele strpět zákonem předvídané důsledky protiprávního nebo nesprávného chování vykonavatele nebo jím vyvolaného protiprávního stavu
   ● nezákonné rozhodnutí/nesprávný úřední postup → způsobení újmy adresátovi → vznik odpovědnosti mezi nositelem a adresátem → náhrada škody

Question 216

SPRÁVNĚPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST

Answer 216

➔ delikt = jednání či čin porušující platnou právní normu, trestný čin, přečin, provinění, přestupek… dvě základní skupiny:
soudní delikty
správní delikty

Question 217

soudní delikty

Answer 217

– trestné činy (přečiny, zločiny → zvlášť závažné zločiny), provinění
● objekt je ochrana osobnosti člověka, jeho práv a svobod
● jsou závažnější

Question 218

správní delikty

Answer 218

přestupky, správní delikty disciplinární, pořádkové
● za objekt považuje zájem na řádném výkonu veřejné správy
● nelze uložit trest odnětí svobody
● více se vyskytují neurčité právní normy, blanketové normy – odkazující
● protiprávní jednání adresáta, jeho znaky jsou uvedeny v zákoně, spojuje trestní sankci,
● vnitřně strukturovaná a dělí se podle kritérií:
a) přestupky, v rámci, nichž se dále rozlišuje FO/PO a FO podnikající
b) správní disciplinární delikty
c) správní pořádkové delikty

Question 219

správní delikty
obecné pojmové znaky

Answer 219

○ protiprávnost
○ škodlivost → závažnost pro okolí, společensky nežádoucí, závadné, škodlivé, posuzování intenzity
○ trestnost → sankce, taxativně, hmotněprávní vztah mezi pachatelem a orgánem, povinnost uložit sankci a povinnost se podrobit
○ zákonné vyjádření skutkové podstaty → skutkové podstaty jsou charakterizovány 4 skupinami znaků:
1. objekt správního deliktu → zájem chráněný skutkovou podstatou, zájem na řádném výkon veřejné správy
2. objektivní stránka → jednání (konání nebo opomenutí), následek, příčinná souvislost, také se mohou stanovit fakultativní znaky – místo, čas, hmotný předmět útoku…
3. subjekt → znaky skutkové podstaty osoby pachatele, FO/PO
a. subjekt obecný – žádné zvláštní postavení, způsobilost, pachatelem může být kdokoliv (způsobilý)
b. subjekt speciální – specifické postavení, vlastnosti…
4. subjektivní stránka → zaviněním, vnitřní psychický stav pachatele k jednání, úmyslné/nedbalost, když tato stránka chybí je to objektivní odpovědnost bez ohledu na zavinění
○ zmocnění k ukládání → k práci se správními delikty musí být orgán zmocněn

Question 220

1. přestupky

Answer 220

výslovné označení, má legální definici jako jediný → přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin
● postačí zavinění z nedbalosti, PNSJ, 15+, příčetnost, naplnění znaků skutkové podstaty
● přestupky PO a pod.FO → odpovědnost za následek s možností liberace
● přestupky jsou k trestným činům subsidiární
● sankce – napomenutí, peněžitá pokuta, zákaz činnost, propadnutí věci, náhradní hodnoty zveřejnění rozhodnutí o přestupku

Question 221

2. správní disciplinární delikty

Answer 221

● FO, která je ve zvláštním právním vztahu k určité veřejnoprávní instituci → speciální subjekt (státní zaměstnanec, členi profesní komory, student, osoby ve výkonu trestu…)
● postačí z nedbalosti
● speciální zákony a pak správní řád

Question 222

3. správní pořádkové delikty

Answer 222

● porušení procesních povinností – správní delikt procesní
● narušení průběhu nebo účelu nějakého správního řízení
● FO/PO
● pořádková sankce – pokuta, vykázání z místa konání řízení – nutí osobu, aby splnila procesní odpovědnost
● zásada oportunity (může být uložena nebo nemusí)

Question 223

EVROPSKÉ SPRÁVNÍ TRESTÁNÍ

Answer 223

➔ správní trestání je rozhodování o vině a trestu, posuzování a ukládání sankcí
➔ Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod – každý má právo, jedná-li se o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti trestního obvinění proti němu, aby tato věc byla spravedlivě a veřejně, v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným orgánem – právo na spravedlivý proces
➔ doporučení Rady Evropy, Evropský soud pro lidská práva a jeho judikatura

Question 224

➔ zásady vyplývající z doporučení Výboru ministrů RE:

Answer 224

◆ zásada legality → nikdo nesmí být stíhán za delikt jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege
◆ zásada retroaktivity → stíhat lze jen za to, co bylo trestné v době spáchání, posuzování podle novějšího zákona, pokud je mírnější
◆ ne bis in idem → zamezení dvojího trestání
◆ zásada přiměřené rychlosti řízení
◆ zásada právní jistoty → podle konečného rozhodnutí
◆ zásada práva na obhajobu → osoba musí být včas a předem seznámena s předmětem obvinění, aby se mohla hájit
◆ důkazní břemeno má stát → musí to být dokázáno státem
◆ zásada kontroly vydaného rozhodnutí → nezávislé a nestranné soudy, jurisdikce

Question 225

ODPOVĚDNOST VEŘEJNÉ SPRÁVY

Answer 225

1.ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU PŘI VÝKONU VEŘEJNÉ SPRÁVY ROZHODNUTÍM NEBO NESPRÁVNÝM ÚŘEDNÍM POSTUPEM
2.ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ZPŮSOBENÉ PŘI VÝKONU VEŘEJNÉ SPRÁVY

Question 226

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU PŘI VÝKONU VEŘEJNÉ SPRÁVY ROZHODNUTÍM NEBO NESPRÁVNÝM ÚŘEDNÍM POSTUPEM

Answer 226

➔ je to soukromoprávní odpovědnost ve veřejnoprávním vztahu
➔ povinnost nositele veřejné správy nahradit škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím vykonavatele veřejné správy nebo jeho nesprávným úředním postupem
➔ zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou…, zákon o notářích a jejich činnosti → notářský řád
➔ subjekt: stát a územně samosprávné celky → stát odpovídá za škody při výkonu státní moci, při výkonu státní správy, nejen jeho vlastními orgány, ale i osobami, kterým byla na základě zákona propůjčena jeho pravomoc, včetně obcí a krajů v přenesené působnosti
➔ územně samosprávné celky nesou odpovědnost pouze za škodu způsobenou na jejich úseku jejich samostatnou působností
➔ odpovědnost je koncipována jako absolutní objektivní odpovědnost, odpovědnost bez ohledu na zavinění bez možnosti liberace
➔ předpoklady:
◆ protiprávní jednání, které je spatřováno ve vydání nezákonného rozhodnutí nebo v nesprávném úředním postupu
◆ způsobení škody
◆ příčinná souvislost
➔ hradí se skutečná škoda, ušlý zisk, přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu → okolnosti

Question 227

postup při uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím

Answer 227

● právo na náhradu mají účastníci řízení + osoby se kterými mělo být jednáno jako s účastníky, ale nebylo (této osobě vzniká návrh, pokud je rozhodnuto o tom, že účastníkem být měla
● podmínky:
○ existence nezákonného rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda → nezáleží na formě rozhodnutí (ve věci samé nebo procesní), posuzuje se v každém jednotlivém případě samostatně, zákonem není vymezena legální definice nezákonného rozhodnutí
○ rozhodnutí nabylo i přes uplatněný řádný opravný prostředek právní moci → nezbytná podmínka je uplatnění opravného prostředku (který nevyšel), jinak osoba ztratí nárok na požadavek a ten je později zrušen – v přezkumném řízení, s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele
■ výjimkou jsou příklady, kdy byla škoda způsobena předběžně vykonatelným rozhodnutím, neboť u nich dochází k plnění povinností již před jejich právní mocí – i v tomto případě musí být osobou využit opravný prostředek
= byla-li škoda způsobena tímto rozhodnutím, ale opravným prostředkem bylo změněno nebo zrušeno, stále platí nárok na náhradu škody
■ v případě, že se jedná o osobu, se kterou se nejednalo jako s účastníkem řízení, musí být prokázáno, že se o to snažila
○ zrušení nebo následná změna pravomocného rozhodnutí → presumpce správnosti, rozhodnutí musí být v zákonné proceduře prohlášeno za nezákonné a v důsledku toho zrušeno nebo změněno → na základě rozhodnutí soudem nebo v přezkumném řízení (mimořádný opravný prostředek), rozhodující soud je vázán
● uplatňuje se nárok na náhradu škody nejprve u věcně příslušného úřadu, není-li ústřední správní orgán pak u Ministerstva financí
● projednání nemá důkazní řízení, mimosoudní vyrovnání, projednání ve lhůtě 6 měsíců – pokud ne vzniká poškozenému právo požádat o náhradu škody v občanskoprávním řízení, neúspěšné uplatnění je tak podmínkou pro podání žaloby na náhradu škody u civilního soudu → adhezní řízení je úřad zastupován Českou republikou
● pokud je škoda způsobena USC v přenesené působnosti platí výše → Ministerstvo vnitra, při samostatné působnosti není zákonem stanoveno, obrátit se na danou obec nebo kraj a pokusit se o dosažení dohody nebo rovnou žaloba
● promlčení za 3 roky, od doručení zrušovacího rozhodnutí nejpozději 10 let ode dne oznámení původního nezákonného rozhodnutí. po dobu projednávání ústředním orgánem je subjektivní promlčecí lhůta pozastavena, aleee, pokud se jedná o samostatnou působnost a osoba se rozhodne řešit to s orgánem, a ne přes žalobu, promlčecí lhůta se nepozastavuje
● vydání nezákonného rozhodnutí → adresát dává opravný prostředek → rozhodnutí nabude právní moci → adresát je povinen plnit → rozhodnutí je pro nezákonnost zrušeno v přezkumném řízení nebo správním řízení soudním → vzniká nárok na náhradu škody, poškozený se obrátí na ústřední správní úřad → při neúspěchu může podat žalobu k občanskoprávnímu soudu (orgán státní správy)
● vznik nároku na náhradu škody → žaloba nebo nárok u celku, který to vydal → žaloba

Question 228

postup při uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem

Answer 228

● zákon nedefinuje co vše je “nesprávný úřední postup”
● porušení postupu stanoveného právními normami nebo vyplývající z povahy a funkce orgánu státní správy → vždy musí jít o úřední postup = realizace určité úřední moci → nezákonné zásahy při správním dozoru nebo exekuci
● podle zákona 82/1993 → nesprávný postup je třeba i porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě
● za stát jedná příslušný ústřední správní úřad, územně samosprávný celek jedná při samostatné působnosti sám za sebe
● promlčí se za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, nejpozději za 10 let (neplatí, jde-li o újmu na zdraví)

Question 229

regresní zpětná náhrada:

Answer 229

● uhrazení toho, co bylo na náhradu škody vynaloženo tím, kdo škodu způsobil tomu, kdo ji za něj uhradil
● nahradil-li stát nebo USC může požadovat regresní úhradu od osob, které škodu fakticky způsobily → úřední osoby, osoby podílející se na vydání, i USC od státu a naopak
● podmínkou je škoda byla způsobena na základě porušení jejich právních povinností (při nařízení, že mají něco udělat za to nemohou být nařčeni, ledaže by se dopustily trestného činu uposlechnutím), neplatí také pokud se jednalo podle nějakého nařízení, které bylo později změněno
● prokázání je na straně orgánu, který nárok požaduje
● pokud se jedná o osobu, která je v pracovním poměru a ta činnost patří k jejím povinnostem tak se náhrady řídí zvláštními předpisy
● v ostatních případech náhrada nesmí překročit ⅙ částky zaplacené tím, kdo regresní úhradu požaduje, ale nejméně 5,000 (omezení neplatí, jde-li o škody způsobenou úmyslně
● soud může náhradu snížit – přihlédnutí k okolnostem osoby, nelze pokud to byl úmysl

Question 230

ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ZPŮSOBENÉ PŘI VÝKONU VEŘEJNÉ SPRÁVY

Answer 230

➔ některé předpisy obsahují svá ustanovení o odpovědnosti za škodu – cíl upozornit na specifika činnosti, většinou se jedná o pár odstavců
➔ vztah úprav v zákoně 82/1998 Sb. k těmto úpravám
◆ zákon je obecná úprava, úpravu jsou v pozici speciality, někdy vztah není tak jednoznačný a tyto úpravy by mohly být zcela samostatné
➔ nemusí se vždy jednat o škodu způsobenou přímo nezákonným postupem daného orgánu, ne vždy je to nezákonné, ale i tak se musí nahrazovat (vyvlastnění, náhrada za poskytnutí věcné pomoci, škoda způsobená při řešení krizových a mimořádných situací…)

Question 231

ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ZPŮSOBENÉ PŘI VÝKONU VEŘEJNÉ SPRÁVY - druhy

Answer 231

a) odpovědnost při plnění úkolů Policie ČR
b) odpovědnost při plnění úkolů ozbrojených sil ČR
c) odpovědnost při plnění úkolů obecní policie
d) odpovědnost při plnění úkolů požární ochrany
e) odpovědnost při činnosti integrovaného záchranného systému
f) odpovědnost podle zákona o krizovém řízení

Question 232

odpovědnost při plnění úkolů Policie ČR

Answer 232

● stát zastoupená Ministerstvem vnitra nebo krajským ředitelstvím za škodu způsobenou:
○ policie nebo policistou v souvislosti s plněním jeho úkolů
○ osobou, jež poskytla pomoc policii
● náhradu nemůže požadovat ten, kdo vyvolat situaci, ve které mu pak byla způsobena škoda

Question 233

odpovědnost při plnění úkolů ozbrojených sil ČR

Answer 233

● č.219/1999 Sb., Ministerstvo obrany odpovídá za:
○ vojáka nebo ozbrojené síly
○ osobu, která poskytla pomoc

Question 234

odpovědnost při plnění úkolů obecní policie

Answer 234

● č. 553/1991 Sb., obec odpovídá za škodu způsobenou:
○ strážníkem – úkoly
○ pomocnou osobou, která ji poskytla na žádost nebo s vědomím strážníka ne sama od sebe
● v této situaci se dává přednost náhradě uvedení v předešlý stav a pak teprve peněžitá náhrada

Question 235

odpovědnost při plnění úkolů požární ochrany

Answer 235

● č.133/1985 Sb., o náhradě škody rozhoduje HZS kraje, kde se situace stala, lhůta jsou 3 měsícem, nejdéle 2 roky
● může uplatňovat každý komu vznikla škody při požáru…, PO/FO se nahrazuje škoda nebo prací nutných k zdolání požáru na příkaz velitele zásahu nebo velitele požární ochrany, to neplatí, pokud škoda vznikla použitím hasičských látek, odpovědnost se nevztahuje na objekty, které byly zasaženy

Question 236

odpovědnost při činnosti integrovaného záchranného systému

Answer 236

● č.239/2000 Sb., škoda způsobená FO/PO v příčinné souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi a cvičeními, náhrada škody, kdy byla způsobena škoda na zdraví nebo životě při:
○ činnosti složek IZS
○ činnosti orgánů koordinačních prací
○ poskytnutí věcné nebo osobní pomoci
● náhradu poskytuje stát skrze krajského úřadu
● nárok písemně → subjektivní lhůta 6 měsíců, objektivní 5 let, někdy bez lhůty i bez podání žádosti

Question 237

odpovědnost podle zákona o krizovém řízení

Answer 237

● č.240/2000 Sb. (krizový zákon), stát odpovídá za škodu FO/PO:
○ poskytnutí věcných prostředků
○ poskytnutí dobrovolné pomoci
○ poskytnutí uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci
● stejná lhůta jako nahoře, může být opomenuta subjektivní lhůta, ale objektivní musí být zachována, připouští se i zpětný regres vůči původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace