Skutková podstata t. č. Flashcards
Co to je skutková podstata t. č.?
- je to soubor objektivních a subjektivních znaků, které určují jednotlivé druhy t. č. a odlišují je od sebe navzájem
Jaké jsou znaky SPTČ?
1.) objekt
2.) objektivní stránka
3.) subjekt (pachatel) t. č.
4.) subjektivní stránka
5.) protiprávnost
Popiš znaky SPTČ.
1.) objekt = zájmy chráněné zákonem (ochrana, hlava)
2.) objektivní stránka = způsob provedení činu a jeho následek (konání, opomenutí, následek)
3.) subjekt (pachatel) t. č. = pachatel (obecný, konkrétní)
4.) subjektivní stránka = řeší zavinění - úmyslné/neúmyslné
5.) protiprávnost = je příprava trestná
Popiš objekt SPTČ.
- objektem jsou zájmy chráněné zákonem a jsou posány v hlavách trestníhgo zákoníku, kterých je 13 a jsou vyjmenovány ve zvláštní části trestního zákoníku
- může být:
1.) jeden objekt - např. krádež (brání se vlastnické právo)
2.) dva či více objektů - např. loupež (ohrožení svobody i majetku)
Popiš hlavy zvláštní části trestního zákoníku.
HLAVA I – Trestné činy proti životu a zdraví
HLAVA II – Trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství
HLAVA III – Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti
HLAVA IV – Trestné činy proti rodině a dětem
HLAVA V – Trestné činy proti majetku
HLAVA VI – Trestné činy hospodářské
HLAVA VII – Trestné činy obecně nebezpečné
HLAVA VIII – Trestné činy proti životnímu prostředí
HLAVA IX – Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci
HLAVA X – Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných
HLAVA XI – Trestné činy proti branné povinnosti
HLAVA XII – Trestné činy vojenské
HLAVA XIII – Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy
Popiš objektivní stránku t. č..
- zabývá se způsobep spácháním a následkem
- znaky objektivní stránky jsou jednání a následek
jednání = projev vůle navenek - spáchat t. č. je možné konáním či opomenutím - t. č. lze spáchat konáním (vražda, krádež, loupež), opomenutím (neposckytnutím první pomoci)
- rozlišujeme t. č. poruchové - následkem je porucha a ohrožení zájmů chráněných zákonem
druhy následků jsou:
1.) následek = následkem je poruchaa či ohrožení zájmů chráněného zákonem
2.) těžší následek = následkem je těžké ublížení na zdraví - s následnou léčbou
3.) těžko napravitelný či nenapravitelný následek - vražda - jeden z předpokladů uložení výjmečného trestu
4.) specifický/škodlivý následek - když vznikne škodá navíc (při žhářství chytno i sousední dům, dá mu pěstí on se uhodí a zemře)
- mezi jednáním a následkem musí být tzv. příčinná souvislost což znamená, že osoba svým jednáním spáchala t. č.
Co je to jednání? A jaká stránka t. č. to je?
jednání = projev vůle navenek - spáchat t. č. je možné konáním či opomenutím
objektivní stránka t. č.
Jak lze spáchat t. č.?
- t. č. lze spáchat konáním (vražda, krádež, loupež), opomenutím (neposckytnutím první pomoci)
objektivní stránka t. č.
Jaké jsou druhy následků?
druhy následků jsou:
1.) následek = následkem je poruchaa či ohrožení zájmů chráněného zákonem
2.) těžší následek = následkem je těžké ublížení na zdraví - s následnou léčbou
3.) těžko napravitelný či nenapravitelný následek - vražda - jeden z předpokladů uložení výjmečného trestu
4.) specifický/škodlivý následek - když vznikne škodá navíc (při žhářství chytno i sousední dům, dá mu pěstí on se uhodí a zemře)
objektivní stránka t. č.
Popič subjektivní stránku t. č..
- definuje vnitřní vztah pachatele k t. č. přesněji řeší zavinění
- zavinění rozdělujeme na: 1.) úmylsné
2.) nedbalostní
1.) úmysl dělíme na: a) přímý úmysl = pachatel vědě, že poruší či ohrozí zájem chráněný zákonem (objekt t.č.) a chtel (věděl a chtěl)
b) nepřímý úmysl = pachatel věděl, že poruší či ohrozí zájem chráněný zákonem, ale nechtěl následek způsobit (věděl ale nechtěl)
2.) nedbalost = obsahuje pouze složku vědění, ale složka vůle zde chybí (víme že to může spadnout, ale neuděláme opatření)
- nedbalost dělíme na: a) vědomou = pachatel věděl,že může porušit či ohrozit zájem chráněný zákonem, ale spoléha. se že, k tomu nedojde (bere náklad, nepřikurtuje ho, spadne,) (učitel pustí někhoho na záchod, zemře)
- b) nevědomá = pachatel nevěděl, že může jednáním poručit či oohrozit zájem chráněný zákonem avšek vzhledem k okolnostem a osobním poměrum to vědět mohl a měl
Na co rozdělujeme zavinění?
1.) úmylsné
2.) nedbalostní
Na co dělíme úmyslné zavinění?
a) přímý úmysl = pachatel vědě, že poruší či ohrozí zájem chráněný zákonem (objekt t.č.) a chtel (věděl a chtěl)
b) nepřímý úmysl = pachatel věděl, že poruší či ohrozí zájem chráněný zákonem, ale nechtěl následek způsobit (věděl ale nechtěl)
Na co dělíme nedbalostní zavinění?
a) vědomou = pachatel věděl,že může porušit či ohrozit zájem chráněný zákonem, ale spoléha. se že, k tomu nedojde (bere náklad, nepřikurtuje ho, spadne,) (učitel pustí někhoho na záchod, zemře)
b) nevědomá = pachatel nevěděl, že může jednáním poručit či oohrozit zájem chráněný zákonem avšek vzhledem k okolnostem a osobním poměrum to vědět mohl a měl
Co je to nedbalost?
nedbalost = obsahuje pouze složku vědění, ale složka vůle zde chybí (víme že to může spadnout, ale neuděláme opatření)
