Sanskrt Flashcards
hr(i)daya [hrdája/hridája]
srdce + oblast ve středu hrudníku (= duchovní srdce)
- > hrdaya mudra: otevírá duchovní srdce, pomáhá nám milovat bezpodmínečně/bez očekávání a pomáhá nám stát se čistou láskou - používá se s OM (+ soustředění se na srdce; zpíváme OM v duchu při nádechu a Om při výdechu)/Om Chanting/relaxace s Om; drží se jednou či oběma rukama + rovná záda; funguje už po chvíli
- > Hrdaja Vihári = Krišna , “ hrající si v srdci “
gyana [gjána], jñāna [džňána]
moudrost, znalost, vyšší poznání,
- > gyana mudra: spojená s procesy v mozku, dodává mu energii a léčí ho. Zklidňuje mysl, pomáhá soustředit se, zlepšuje paměť, pomáhá vnímat lásku uvnitř. Pomáhá s pozitivnějším smýšlením o životě a o světě, podporuje uvolňování vzteku a přestat lpět na materiálních věcech. Možno jednou či oběma rukama.
- > Jñāna/Gyana yoga - jóga moudrosti a poznání, jeden ze čtyř druhů jógy
mud [mud]
radost, štěstí
-> mudry (mudry jsou techniky, které přitahují štěstí skrze ovládnutí naší vlastní energie a jako takové se stávají „zkratkami“ ke skutečnému štěstí)
dravay [dravaj]
přitáhnout
-> mudry (mudry jsou techniky, které přitahují štěstí skrze ovládnutí naší vlastní energie a jako takové se stávají „zkratkami“ ke skutečnému štěstí)
prem [prém]
láska (bezpodmínečná, božská)
shanti [šántí]
mír
man [man]
mysl
-> mantra = způsob ochrany před neustálým mentálním šumem naší mysli, další definice mantry je „modlitba srdce“.
tra [tra]
chránit
-> mantra = způsob ochrany před neustálým mentálním šumem naší mysli, další definice mantry je „modlitba srdce“.
Ānanda [ánanda]
X ananda [ananda]
blaženost, absolutní radost, extáze; štěstí, radost
X neveselý, pochmurný
tri
3
jivati [džívaty]
žít
dvara
dveře
asi
jsi
veda
věděn, moudrost; staré Indické vědění, které se předávalo ústně v recitovaných verších; jsou čtyři Védy :
RIGVÉDA - představuje úplnost, vědění o kosmu
SÁMAVÉDA - sestává z veršů rigvédy, ale v jiném pořadí se zvláštními melodiemi a opakováním slabik
JADŽURVÉDA - zabývá se obřady a rituály
ATHARVAVÉDA - o zdraví
plavate
plavat
caturthat [čaturtat]
čtvrtý (4.)
déva [déva]
Bůh (v hierarchii pod Brahmou, Višnuem a Šivou)
devī [déví]
bohyně (jak na úrovni devů tak na úrovni absolutní)
dakṣiṇa [dakšina]
- dar, dotace, často užívána pro označení daru žáka svému učiteli po skončení výuky
- pravý, jih
catur [čatúr]
4
Ācarya [ačarjá]
učitel, učící vlastním příkladem
adharma
opak dharmy = nepravost, odmítání řádu věcí
dharma
lze ji chápat jako vesmírný řad, který se na jednotlivce vztahuje v podobě jeho věčné povinnosti. (př. dharma ohně je hřát)
advaita
nedvojnost, označení filosofie, která vesmír chápe ve smyslu jediného principu který je vším
agni
oheň, též bůh ohně
ajñā [adžna]
přikazovat, vnímat
-> Ajñā cakra - 6. čakra, v oblasti mezi obočím
amrita
nesmrtelný, božský nektar
anāhata
nedotčený, nezraněný
-> anāhata cakra = 4. čakra, v oblasti srdce
anna
jídlo, potrava
arupa
bez formy
arya
- označení člověka na duchovní stezce = ten který směřuje vzhůru
- označení indické rasy
- mistr, pán
Āsana
poloha těla, která by měla být příjemná a stabilní (sukha, stira)
Āsanna
blízko, rychle
aśva
kůň
Āśrama
- místo kde se shromažďují adepti duchovní cesty – poustevna, chrám…..
- označení pro životní stádia, kterými má člověk projít aby splnil povinnost vůči společnosti (brahmacarya, grhasta, vānaprastha, sanyāsa)
aṣta
8
Aṣṭāṅga
sestávající se z osmi údů, nejčastěji je referováno k osmi stupňům v PYS
atha
- nyní, teď, první.
2. V BG též synonymum pro boha
Ātma(n)
nejniternější podstata člověka, individuální duše avšak někdy používáno pro svrchované Já
Átmavicāra
dotazování se: “Kdo jsem Já?”, jedna z praxí jñāna jógy. Propagována především Šrí Ramanou Maharišim
avatār
vtělení boha na zemi
avidya
nevědomost, jedna z kleś zmiňovaná v PYS
ayurveda
tradiční indické léčitelství
bandha
vazba, pouto, zámek – jde o techniky, které tlakem či podtlakem blokují uzavírají části těla a brání průchodu prány (krom jiných věcí)
bhadra
úspěšný
bhakti
oddanost, láska, připoutání, uctívání
-> bhakti yoga = jóga lásky a citu (druh jógy)
bhajan
duchovní píseň
bhāṣya
- komentář, výklad
2. mluvení, řečnění
bhāti
X jyotiṣ
světlo, nádhera, skvostnost
X světlo
bhāva
- stávající se, jsoucí, existující,
2. jakýkoliv stav těla či mysli, způsob myšlení a cítění, názor, dispozice
bhāvana
způsobující bytí, manifestující se, kultivující, rozvíjející
bhāvanam
porozumění skrze pocity, absorbování, realizace
bheka
= manduka
žába
bhramara
velká černá včela
bhramarī prānayāma
dechové cvičení, kdy se při výdechu bzučí jako včela
bīja [bídža]
semínko
bīja mantra [bídža mantra]
označení pro krátké mantry ze kterých poznání roste jako strom ze semínka
bindu
bod, tečka, zdroj
brahma
= brahman
bůh stvořitel, absoltutno, základní hinduistické božstvo, zobrazován se čtyřmi hlavami, knihou, džbánkem vody
brahman
= brahma
- bůh stvořitel, absolutno, označuje nejvniternější podstatu veškeré skutečnosti, většinou rozdělována na saguna a nirguna brahman. S a bez kvalit hmotné přírody
- kněz
-> Brahmany = jsou texty vysvětlující pravý význam oběti (yajña)
buddhi
překládá se jako inteligence, vyšší mysl, intelekt, vyšší poznávací schopnost
Caitanya [čejtanja]
- vědomí, duše, inteligence
2. reformátor Vaišnavské víry, kolem v 15 st.n.l.
cakra [čakra]
kruh, označení pro centra pránické energie
candra [čandra]
= ha
= soma
= šašánka
měsíc
caraka [čaraka]
- potulný duchovní student, poutník
- druh rostliny
- spisovatel jedné ze tří hlavních ayurvedských knih
cetana [čétana]
vědomí, uvědomující, inteligentní
cit [čit]
čisté vědomí
citta [čita]
obsah mysli, mysl, myslící substance, občas též vědomí
daṇḍa
hůlka, narovnat
dama
sebeovládání, ovládnutí smyslových činností
darśan [daršan]
- vidění, pozorování, spatření božské osobnosti
- označení pro šestici základních indických filosofií vycházejících z véd (samkhya, yoga, nyāya, vaiśeṣika, mīmansa, vedanta)
- milost gurua či božstva
dāsya [dásjá]
otrocká služba
deśá
bod, místo, region
devanāgarī [devangarí]
- písmo sanskritu a hindi
2. “písmo božího města”
dhanu [danu]
luk
dhārana [dárana]
- “držet, udržovat”
2. koncentrace, soustředění
dhyāna [djána]
meditace
doṣa [dóša]
- označení pro tři esence v ayurvedě, které svou nerovnováhou vyvolávají nemoci. Jsou to vāta, pitta, kapha.
- defekt, chyba, imperfekce, vada, slabost
dṛśṭi [drišti]
vidění, zření (též pomocí vnitřního zraku), zrak
dvi, dve, dva
dvě (dva), obě (oba)
eka
jedna, jediný
eva
- též, spojeno s, vskutku, sám, pouze (používá se jako zdůraznění)
- pohybující se, rychlý
Ganeśa [ganéša]
- překonavatel překážek
2. hinduistické božstvo se sloní hlavou
Garuda [garuda]
orel, na kterém létal bůh Višnu
Gāyatrī [gajátrý]
- označení pro mantru, kterou recitoval každý brahmana ráno a večer.
- označení pro způsob veršování
- personifikována jako manželka Brahmy, matka čtyř Ved
ghī [ghí]
přepuštěné máslo
gīta [gíta]
zpěv
go [gó]
kráva
guna [guna]
kvalita; tři základní přírodní síly, jejichž disbalanc uvádí věci do pohybu – tamas, rajas, satva
ha
= candra
= soma
= šašánka
- měsíc, nebe, ráj, umírání, forma Śivy, voda, krev
- vskutku, opravdu
-> hatha jóga: ha= měsíční, tha= sluneční, kdy skrze cvičení fyzické a dechové dojde k vyrovnání těchto principů v těle a pak se přistupuje k duchovním technikám v podobě manter a práce s cakrami
= měsíc
hamsa, hansa [hamsa, hansa]
- labuť
- muž s nadpřirozenými schopnostmi
-> Paramahamsa Sri Swami Vishwananda - vznešená labuť - je symbolem schopnosti rozlišování mezi skutečným a neskutečným pro svou schopnost rozlišit mléko ve vodě
Hanuman
vtělení boha Šivy do opičí podoby, oddaný Rámy, postava Ramāyāny
hasta
= páni = ruce
ruka, dlaň
tha
= surjá
slunce
-> hatha jóga: ha= měsíční, tha= sluneční, kdy skrze cvičení fyzické a dechové dojde k vyrovnání těchto principů v těle a pak se přistupuje k duchovním technikám v podobě manter a práce s cakrami
Indra [indra]
vládce nižších bohů
Īśvara [íšvara]
Pán vesmíru, zdroj, božství – nekonečný, beztvarý, vševědoucí
-> Īśa [íša] - pán, mistr, nejvyšší
iva
jako, jako by, stejným způsobem
Īśa [íša]
pán, mistr, nejvyšší
-> Īśvara [íšvara] - Pán vesmíru, zdroj, božství – nekonečný, beztvarý, vševědoucí
jala(m) [džal]
= pani
voda, tekutina
- > jalbrahmachari [džalbrahmačarí]
- > jala neti - promývání nosu vodou
jānu [džanu]
koleno
japa [džapa]
- šeptání
2. tiché opakování, většinou mantry na mále (Indický růženec)
jai [džaj(a)]
vítězství, sláva, ať zvítězí
jīva [džíva]
ten kdo žije v těle, individuální duše
jīvanmukta [džívanmukta]
člověk vysvobozený z iluze již v tomto životě
jyotiṣ
X bhāti
světlo
X světlo, nádhera, skvost
kāka
vrána
kali yuga [kali juga]
jedna ze čtyř epoch, doba největšího úpadku, která začala se smrtí Kršny cca pře 5000 tisíci lety
kāma [káma]
- bůh lásky
2. láska, chtíč, jeden z cílů života, které je potřeba překonat
kapha
hlen, pomalost, stabilita ….. jedna z ayurvedských doś
kapota
holub
karma [karma]
- čin, akce
- označení osudu v závislosti na činnostech předchozích, ať už tohoto či minulého rození
-> karma yoga = jóga činu a konání (druhy jógy)
karuna [karuna]
soucit, lítost, milost
kīrtana [kirtan]
společné hlasité zpívání jmen Boha - nejčastěji ve skupině za doprovodu hudebních nástrojů a jednoduché melodie. Vede k připomínání boha a občas extatickým stavům
khecarī mudra [kečarí mudra]
mudra při které se jazyk sune po horním patře co nejdále, v ideálním případě až k začátku nosohltanu
kriya [krija]
- činost, praxe
2. většinou jde o označení očistných technik v hatha józe,též jde o moderní směr jógy
Kṛṣṇa [kr(i)šna]
- černý, tmavý
2. osmý avatár boha Višṇua, hlavní mluvčí Bhagavadgīty
kṣetra [kšétra]
pole
kundalinī [kundalíny]
stočený had, potenciální energie spící v muladhāra cakře
kūrma
želva; jedno z vtělení Boha Višnua , který jako želva podepřel horu Mandaru, která sloužila jako kvedlačka při stloukání mléka z mléčného oceánu, a napomohl tak získání nektaru nesmrtelnosti
Lakṣmī [lakšmí]
bohyně štěstí, prosperity; manželka Višṇua
līla [líla]
božská hra
lingam [lingam]
- ” znak “ ; oválný symbol absolutna; podoba vtělení boha Śivy
- falus, mužský pohlavní orgán
loka [lóka]
- oblast, region, stát, provincie, svět
- v józe je často referováno k sedmi lokám: Bhu = země, Bhuvar = prostor mezi zemí a sluncem, Svar = Indrovo obydlí mezi sluncem a polárkou, Mahar = oblast za polárkou, obývaná světcem Bhrigu a dalšími, kteří přežívají zničení světů, Janar = obývaná Brahmovým synem Sanat kumárou, Tapar = obývána světci, kteří dosáhli vairāgyi a Satya, též zvána Brahma lóka obývaná Brahmou, tvořitelem.
Některé další texty zmiňují dalších sedm nižších regionů
maa [má]
matka
madhava [mádava]
Višnu , jméno Krišny
madhu
med , sladký , sladkost
madhura
velmi sladký
mahá
veliký , nejvyšší
mahádéva
nejvyšší Bůh - Šiva
maharaja [mahárádž]
veliký král
maitrí
přátelství
maya [mája]
X … [majá] - mnou
klam , iluze , neskutečný
… [majá]
X maya [mája] - klam , iluze , neskutečný
mnou
mayashakti [májašakti]
síla klamu
majura, majíl
páv
mála
růženec
manduka
= bheka
žába
mandir
chrám
marga
cesta, způsob
-> Bhakti Marga
Mátá
Božská Matka
méré
můj
Míra
hluboká oddaná Krišny
Mitra
přítel
Móhana
rozradostňující mysl
Mókša
osvobození od znovuzrozování
Mridanga
dlouhý buben
mukti
spása
Mukunda
jméno Krišny , znamená “ dárce spásy “
Muralí
flétna
Murári
Krišna - nepřítel démona Mury
múrti
idol
budh
vědět , znát
budha
moudrost
bilva
druh stromu , jehož listy se používají jako obětinu Šivovi
bhuva, bhuvana
svět
bhajami [bhadžámi]
odměna
[bhadža, bhadžó, bhadžé, bhadžoré]
uctívat , uctívat Boha písní
bandhu
přítel , úzce spjatý
Balaráma
bratr Krišny
[bába]
otec , oslovení gurua