Sanskrt Flashcards
1
Q
hr(i)daya [hrdája/hridája]
A
srdce + oblast ve středu hrudníku (= duchovní srdce)
- > hrdaya mudra: otevírá duchovní srdce, pomáhá nám milovat bezpodmínečně/bez očekávání a pomáhá nám stát se čistou láskou - používá se s OM (+ soustředění se na srdce; zpíváme OM v duchu při nádechu a Om při výdechu)/Om Chanting/relaxace s Om; drží se jednou či oběma rukama + rovná záda; funguje už po chvíli
- > Hrdaja Vihári = Krišna , “ hrající si v srdci “
2
Q
gyana [gjána], jñāna [džňána]
A
moudrost, znalost, vyšší poznání,
- > gyana mudra: spojená s procesy v mozku, dodává mu energii a léčí ho. Zklidňuje mysl, pomáhá soustředit se, zlepšuje paměť, pomáhá vnímat lásku uvnitř. Pomáhá s pozitivnějším smýšlením o životě a o světě, podporuje uvolňování vzteku a přestat lpět na materiálních věcech. Možno jednou či oběma rukama.
- > Jñāna/Gyana yoga - jóga moudrosti a poznání, jeden ze čtyř druhů jógy
3
Q
mud [mud]
A
radost, štěstí
-> mudry (mudry jsou techniky, které přitahují štěstí skrze ovládnutí naší vlastní energie a jako takové se stávají „zkratkami“ ke skutečnému štěstí)
4
Q
dravay [dravaj]
A
přitáhnout
-> mudry (mudry jsou techniky, které přitahují štěstí skrze ovládnutí naší vlastní energie a jako takové se stávají „zkratkami“ ke skutečnému štěstí)
5
Q
prem [prém]
A
láska (bezpodmínečná, božská)
6
Q
shanti [šántí]
A
mír
7
Q
man [man]
A
mysl
-> mantra = způsob ochrany před neustálým mentálním šumem naší mysli, další definice mantry je „modlitba srdce“.
8
Q
tra [tra]
A
chránit
-> mantra = způsob ochrany před neustálým mentálním šumem naší mysli, další definice mantry je „modlitba srdce“.
9
Q
Ānanda [ánanda]
X ananda [ananda]
A
blaženost, absolutní radost, extáze; štěstí, radost
X neveselý, pochmurný
10
Q
tri
A
3
11
Q
jivati [džívaty]
A
žít
12
Q
dvara
A
dveře
13
Q
asi
A
jsi
14
Q
veda
A
věděn, moudrost; staré Indické vědění, které se předávalo ústně v recitovaných verších; jsou čtyři Védy :
RIGVÉDA - představuje úplnost, vědění o kosmu
SÁMAVÉDA - sestává z veršů rigvédy, ale v jiném pořadí se zvláštními melodiemi a opakováním slabik
JADŽURVÉDA - zabývá se obřady a rituály
ATHARVAVÉDA - o zdraví
15
Q
plavate
A
plavat
16
Q
caturthat [čaturtat]
A
čtvrtý (4.)
17
Q
déva [déva]
A
Bůh (v hierarchii pod Brahmou, Višnuem a Šivou)
18
Q
devī [déví]
A
bohyně (jak na úrovni devů tak na úrovni absolutní)
19
Q
dakṣiṇa [dakšina]
A
- dar, dotace, často užívána pro označení daru žáka svému učiteli po skončení výuky
- pravý, jih
20
Q
catur [čatúr]
A
4
21
Q
Ācarya [ačarjá]
A
učitel, učící vlastním příkladem
22
Q
adharma
A
opak dharmy = nepravost, odmítání řádu věcí
23
Q
dharma
A
lze ji chápat jako vesmírný řad, který se na jednotlivce vztahuje v podobě jeho věčné povinnosti. (př. dharma ohně je hřát)
24
Q
advaita
A
nedvojnost, označení filosofie, která vesmír chápe ve smyslu jediného principu který je vším
25
agni
oheň, též bůh ohně
26
ajñā [adžna]
přikazovat, vnímat
-> Ajñā cakra - 6. čakra, v oblasti mezi obočím
27
amrita
nesmrtelný, božský nektar
28
anāhata
nedotčený, nezraněný
-> anāhata cakra = 4. čakra, v oblasti srdce
29
anna
jídlo, potrava
30
arupa
bez formy
31
arya
1. označení člověka na duchovní stezce = ten který směřuje vzhůru
2. označení indické rasy
3. mistr, pán
32
Āsana
poloha těla, která by měla být příjemná a stabilní (sukha, stira)
33
Āsanna
blízko, rychle
34
aśva
kůň
35
Āśrama
1. místo kde se shromažďují adepti duchovní cesty – poustevna, chrám…..
2. označení pro životní stádia, kterými má člověk projít aby splnil povinnost vůči společnosti (brahmacarya, grhasta, vānaprastha, sanyāsa)
36
aṣta
8
37
Aṣṭāṅga
sestávající se z osmi údů, nejčastěji je referováno k osmi stupňům v PYS
38
atha
1. nyní, teď, první.
| 2. V BG též synonymum pro boha
39
Ātma(n)
nejniternější podstata člověka, individuální duše avšak někdy používáno pro svrchované Já
40
Átmavicāra
dotazování se: "Kdo jsem Já?", jedna z praxí jñāna jógy. Propagována především Šrí Ramanou Maharišim
41
avatār
vtělení boha na zemi
42
avidya
nevědomost, jedna z kleś zmiňovaná v PYS
43
ayurveda
tradiční indické léčitelství
44
bandha
vazba, pouto, zámek – jde o techniky, které tlakem či podtlakem blokují uzavírají části těla a brání průchodu prány (krom jiných věcí)
45
bhadra
úspěšný
46
bhakti
oddanost, láska, připoutání, uctívání
-> bhakti yoga = jóga lásky a citu (druh jógy)
47
bhajan
duchovní píseň
48
bhāṣya
1. komentář, výklad
| 2. mluvení, řečnění
49
bhāti
X jyotiṣ
světlo, nádhera, skvostnost
X světlo
50
bhāva
1. stávající se, jsoucí, existující,
| 2. jakýkoliv stav těla či mysli, způsob myšlení a cítění, názor, dispozice
51
bhāvana
způsobující bytí, manifestující se, kultivující, rozvíjející
52
bhāvanam
porozumění skrze pocity, absorbování, realizace
53
bheka
= manduka
žába
54
bhramara
velká černá včela
55
bhramarī prānayāma
dechové cvičení, kdy se při výdechu bzučí jako včela
56
bīja [bídža]
semínko
57
bīja mantra [bídža mantra]
označení pro krátké mantry ze kterých poznání roste jako strom ze semínka
58
bindu
bod, tečka, zdroj
59
brahma
= brahman
bůh stvořitel, absoltutno, základní hinduistické božstvo, zobrazován se čtyřmi hlavami, knihou, džbánkem vody
60
brahman
= brahma
1. bůh stvořitel, absolutno, označuje nejvniternější podstatu veškeré skutečnosti, většinou rozdělována na saguna a nirguna brahman. S a bez kvalit hmotné přírody
2. kněz
-> Brahmany = jsou texty vysvětlující pravý význam oběti (yajña)
61
buddhi
překládá se jako inteligence, vyšší mysl, intelekt, vyšší poznávací schopnost
62
Caitanya [čejtanja]
1. vědomí, duše, inteligence
| 2. reformátor Vaišnavské víry, kolem v 15 st.n.l.
63
cakra [čakra]
kruh, označení pro centra pránické energie
64
candra [čandra]
= ha
= soma
= šašánka
měsíc
65
caraka [čaraka]
1. potulný duchovní student, poutník
2. druh rostliny
3. spisovatel jedné ze tří hlavních ayurvedských knih
66
cetana [čétana]
vědomí, uvědomující, inteligentní
67
cit [čit]
čisté vědomí
68
citta [čita]
obsah mysli, mysl, myslící substance, občas též vědomí
69
daṇḍa
hůlka, narovnat
70
dama
sebeovládání, ovládnutí smyslových činností
71
darśan [daršan]
1. vidění, pozorování, spatření božské osobnosti
2. označení pro šestici základních indických filosofií vycházejících z véd (samkhya, yoga, nyāya, vaiśeṣika, mīmansa, vedanta)
3. milost gurua či božstva
72
dāsya [dásjá]
otrocká služba
73
deśá
bod, místo, region
74
devanāgarī [devangarí]
1. písmo sanskritu a hindi
| 2. "písmo božího města"
75
dhanu [danu]
luk
76
dhārana [dárana]
1. "držet, udržovat"
| 2. koncentrace, soustředění
77
dhyāna [djána]
meditace
78
doṣa [dóša]
1. označení pro tři esence v ayurvedě, které svou nerovnováhou vyvolávají nemoci. Jsou to vāta, pitta, kapha.
2. defekt, chyba, imperfekce, vada, slabost
79
dṛśṭi [drišti]
vidění, zření (též pomocí vnitřního zraku), zrak
80
dvi, dve, dva
dvě (dva), obě (oba)
81
eka
jedna, jediný
82
eva
1. též, spojeno s, vskutku, sám, pouze (používá se jako zdůraznění)
2. pohybující se, rychlý
83
Ganeśa [ganéša]
1. překonavatel překážek
| 2. hinduistické božstvo se sloní hlavou
84
Garuda [garuda]
orel, na kterém létal bůh Višnu
85
Gāyatrī [gajátrý]
1. označení pro mantru, kterou recitoval každý brahmana ráno a večer.
2. označení pro způsob veršování
3. personifikována jako manželka Brahmy, matka čtyř Ved
86
ghī [ghí]
přepuštěné máslo
87
gīta [gíta]
zpěv
88
go [gó]
kráva
89
guna [guna]
kvalita; tři základní přírodní síly, jejichž disbalanc uvádí věci do pohybu – tamas, rajas, satva
90
ha
= candra
= soma
= šašánka
1. měsíc, nebe, ráj, umírání, forma Śivy, voda, krev
2. vskutku, opravdu
-> hatha jóga: ha= měsíční, tha= sluneční, kdy skrze cvičení fyzické a dechové dojde k vyrovnání těchto principů v těle a pak se přistupuje k duchovním technikám v podobě manter a práce s cakrami
= měsíc
91
hamsa, hansa [hamsa, hansa]
1. labuť
2. muž s nadpřirozenými schopnostmi
-> Paramahamsa Sri Swami Vishwananda - vznešená labuť - je symbolem schopnosti rozlišování mezi skutečným a neskutečným pro svou schopnost rozlišit mléko ve vodě
92
Hanuman
vtělení boha Šivy do opičí podoby, oddaný Rámy, postava Ramāyāny
93
hasta
= páni = ruce
ruka, dlaň
94
tha
= surjá
slunce
-> hatha jóga: ha= měsíční, tha= sluneční, kdy skrze cvičení fyzické a dechové dojde k vyrovnání těchto principů v těle a pak se přistupuje k duchovním technikám v podobě manter a práce s cakrami
95
Indra [indra]
vládce nižších bohů
96
Īśvara [íšvara]
Pán vesmíru, zdroj, božství – nekonečný, beztvarý, vševědoucí
-> Īśa [íša] - pán, mistr, nejvyšší
97
iva
jako, jako by, stejným způsobem
98
Īśa [íša]
pán, mistr, nejvyšší
-> Īśvara [íšvara] - Pán vesmíru, zdroj, božství – nekonečný, beztvarý, vševědoucí
99
jala(m) [džal]
= pani
voda, tekutina
- > jalbrahmachari [džalbrahmačarí]
- > jala neti - promývání nosu vodou
100
jānu [džanu]
koleno
101
japa [džapa]
1. šeptání
| 2. tiché opakování, většinou mantry na mále (Indický růženec)
102
jai [džaj(a)]
vítězství, sláva, ať zvítězí
103
jīva [džíva]
ten kdo žije v těle, individuální duše
104
jīvanmukta [džívanmukta]
člověk vysvobozený z iluze již v tomto životě
105
jyotiṣ
X bhāti
světlo
X světlo, nádhera, skvost
106
kāka
vrána
107
kali yuga [kali juga]
jedna ze čtyř epoch, doba největšího úpadku, která začala se smrtí Kršny cca pře 5000 tisíci lety
108
kāma [káma]
1. bůh lásky
| 2. láska, chtíč, jeden z cílů života, které je potřeba překonat
109
kapha
hlen, pomalost, stabilita ….. jedna z ayurvedských doś
110
kapota
holub
111
karma [karma]
1. čin, akce
2. označení osudu v závislosti na činnostech předchozích, ať už tohoto či minulého rození
-> karma yoga = jóga činu a konání (druhy jógy)
112
karuna [karuna]
soucit, lítost, milost
113
kīrtana [kirtan]
společné hlasité zpívání jmen Boha - nejčastěji ve skupině za doprovodu hudebních nástrojů a jednoduché melodie. Vede k připomínání boha a občas extatickým stavům
114
khecarī mudra [kečarí mudra]
mudra při které se jazyk sune po horním patře co nejdále, v ideálním případě až k začátku nosohltanu
115
kriya [krija]
1. činost, praxe
| 2. většinou jde o označení očistných technik v hatha józe,též jde o moderní směr jógy
116
Kṛṣṇa [kr(i)šna]
1. černý, tmavý
| 2. osmý avatár boha Višṇua, hlavní mluvčí Bhagavadgīty
117
kṣetra [kšétra]
pole
118
kundalinī [kundalíny]
stočený had, potenciální energie spící v muladhāra cakře
119
kūrma
želva; jedno z vtělení Boha Višnua , který jako želva podepřel horu Mandaru, která sloužila jako kvedlačka při stloukání mléka z mléčného oceánu, a napomohl tak získání nektaru nesmrtelnosti
120
Lakṣmī [lakšmí]
bohyně štěstí, prosperity; manželka Višṇua
121
līla [líla]
božská hra
122
lingam [lingam]
1. " znak " ; oválný symbol absolutna; podoba vtělení boha Śivy
2. falus, mužský pohlavní orgán
123
loka [lóka]
1. oblast, region, stát, provincie, svět
2. v józe je často referováno k sedmi lokám: Bhu = země, Bhuvar = prostor mezi zemí a sluncem, Svar = Indrovo obydlí mezi sluncem a polárkou, Mahar = oblast za polárkou, obývaná světcem Bhrigu a dalšími, kteří přežívají zničení světů, Janar = obývaná Brahmovým synem Sanat kumárou, Tapar = obývána světci, kteří dosáhli vairāgyi a Satya, též zvána Brahma lóka obývaná Brahmou, tvořitelem.
Některé další texty zmiňují dalších sedm nižších regionů
124
maa [má]
matka
125
madhava [mádava]
Višnu , jméno Krišny
126
madhu
med , sladký , sladkost
127
madhura
velmi sladký
128
mahá
veliký , nejvyšší
129
mahádéva
nejvyšší Bůh - Šiva
130
maharaja [mahárádž]
veliký král
131
maitrí
přátelství
132
maya [mája]
X ... [majá] - mnou
klam , iluze , neskutečný
133
... [majá]
X maya [mája] - klam , iluze , neskutečný
mnou
134
mayashakti [májašakti]
síla klamu
135
majura, majíl
páv
136
mála
růženec
137
manduka
= bheka
žába
138
mandir
chrám
139
marga
cesta, způsob
-> Bhakti Marga
140
Mátá
Božská Matka
141
méré
můj
142
Míra
hluboká oddaná Krišny
143
Mitra
přítel
144
Móhana
rozradostňující mysl
145
Mókša
osvobození od znovuzrozování
146
Mridanga
dlouhý buben
147
mukti
spása
148
Mukunda
jméno Krišny , znamená " dárce spásy "
149
Muralí
flétna
150
Murári
Krišna - nepřítel démona Mury
151
múrti
idol
152
budh
vědět , znát
153
budha
moudrost
154
bilva
druh stromu , jehož listy se používají jako obětinu Šivovi
155
bhuva, bhuvana
svět
156
bhajami [bhadžámi]
odměna
157
[bhadža, bhadžó, bhadžé, bhadžoré]
uctívat , uctívat Boha písní
158
bandhu
přítel , úzce spjatý
159
Balaráma
bratr Krišny
160
[bába]
otec , oslovení gurua
161
bala
síla
162
[bál, bála]
dítě , chlapec
163
[bála, bálika]
= kumárí, kumáriká
dívka , holčička
= holka , dívka
164
kamala
= naliní
= padma
= rádžíva
X Kamalá = jméno bohyně Lakšmí (bohyně duchovního bohatsví)
lotos
165
Kálí
" černá " , hrozivá podoba Šivovi choti , ničitelka ega
166
Kailáš
hora v Himalájích , sídlo Šivy a Párvati
167
Kapáliní
bohyně Kálí " nosící na krku náhrdelník z lidských lebek "
168
Kéšava
Krišna , " s krásnými vlasy " nebo ten kdo zabil démona Késiho
169
Keša
vlasy
170
kešu
ve kterém
171
kumárí, kumáriká
= [bála, bálika]
holka, dívka
= dívka, holčička
172
kumára
syn ( koho)
173
Kumbha
znamení Vodnáře
174
kuru
dělat
175
kurukšetra
doslova " místo konání " ; je to jméno bitevního pole nedaleko Dílí na kterém se setkali Pánduovci a Kuruovci
176
kutumba
rodina
177
sádhana, sádhaná
nástroj , praxe
178
sádhu
dobrý člověk , světec , svatý
179
ságara
= sindhu
= jaladhi
oceán
= oceán , udržovatel všeho
180
sahasra
1 000
181
sahasram
1 000 krát
182
sahasrára čakra
s tisíci okvětními lístky lotosu , sedmá koruní čakra
183
Sáí
"božská matka" ; Sáí Bábá
184
Sáí Bába
"božská matka a otec" ; avatár, který žil donedávna v Jižní Indii v Puttaparti
185
samádhi
nezničitelné spojení s Bohem , vyrovnaný intelekt
186
Sarasvatí
Bohyně moudrosti a umění , choť Brahmy
187
sat-čit-ánanda
bytí , vědomí a blaženost ; vlastnosti neprojeveného
188
séva
sloužit ; duchovní , nesobecká služba
189
sevaka
služebník
190
sévita
duchovní naplnění
191
setu
most
192
siddhi
nadpřirozené schopnosti
193
sindhu
= ságara
= jaladhi
oceán , udržovatel všeho
= oceán
194
sinha, simha
lev
195
sita
X Sítá
prázdný
X "brázda", choť Rámy , vtělení Lakšmí , Král Džanaka nalezl v čerstvě vyorané brázdě malou holčičku, přijal ji za svou a dal ji jméno Síta
196
Skanda
syn Šivy , Pán Bráhmanů
197
soma
= ha
= candra
= šašánka
měsíc
198
stotra
verš
199
stuté
klanění se , chválit
200
stuti
chvála
201
sudha
X sudhá
dar
X nektar
202
sundara, sundarí
krásný , krásná
203
surjá
= tha
slunce
204
surjanamaskár
pozdrav slunci (cvik v józe)
205
sušumna
jeden ze tří hlavních enegetických kanálů v jemnohmotném těle ; proudící od spodu páteře přímo vzhůru
206
sušila
dobrý charakter
207
sútra
nit , pramének , proplýtat se
208
svámi, svámí
mistr , oslovení gurua , učitele
209
svarúpa
ztělesnění , forma
210
ékadaša
11
211
evam
tak
212
calisa [čalysa]
40
213
chakra
kolo , kruhová zbraň Višnua
214
Čámunda
jedna z hrozivých podob bohyně Durgy , která zahubila démony Čandu a Mundu
215
paduka
= čandana
sandály
216
Čándí, Čándika
"lítá", děsivé vtělení bohyně Durgy , hubitelka bůvolího démona Mahíši
217
čarana, čaranam
chodidlo , chodidla
218
čarita
příroda
219
čaritra
život
220
čitta
mysl
221
šaranam
uchýlit se, odevzdat se
222
šarana
útočiště, úkryt
223
šašánka
= soma
= ha
= candra
měsíc
-> šašánka šékhara = Šiva; ten, kdo drží měsíc
224
šašánka šékhara
Šiva; ten, kdo drží měsíc
225
šékhara
držitel
226
šéša
prvotní had na kterém dlí Višnu; ukončení, vyrovnání
227
šivalingam
posvátný symbol absolutna
228
Šivarátrí
Šivova noc; svátek
229
Šrí, Šrímad
termín vyjadřující úctu
230
šruti
sluch, svaté písmo, hudební nota
231
gantavjam
být dosažen
232
gauri
" zlatožlutá , zářící ) ; jiné jméno Párvati
233
ghana
tmavý/dešťový mrak
234
Giridhara, Giridhari
ten, kdo drží horu
235
Gópála
jméno Krišny - pasáček krav , ten kdo se stará o krávy
236
gópí, gópika
pastýřky krav
237
Góvardhanadhara
Krišna , který drží horu Góvardhanu
238
Góvinda
miláček krav
239
Gókula
místo , kde žil malý Krišna
240
giri
hora
241
graha
planeta
242
gu
temnota
243
guruvára
čtvtrek
244
dása
služebník
245
Dévaki
matka Krišny
246
díkšá
zasvěcení do mantry
247
Durga
"nedostupná" ; Šivova choť , Vesmírná Matka
248
Džagannátha
Pán světa
249
jaladhi [džaladhi]
= ságara
= sindhu
oceán
-> jala = voda
250
-dží
výraz respektu používaný na konci jmen a oslovení
-> mataJI, UmaJI, prabhuJI, SwamiJI, ...
251
džívana, džívan
duše jedince, život člověka
252
džjóti
světlo
253
sat
pravý, pravda, bytí, existence
254
jantra
obrazy určené k meditaci
255
Jašóda
nevlastní matka Krišny
256
jóga
jednota, spojení
257
joginí
jogínka
258
jogí
jogín
259
juga
éra , věk ; jsou čtyři Jugy - Satajuga , Trétajuga , Dvaparajuga a Kalijuga
260
jukta
X juktá = s
používat
261
juktá
X jukta
s
X používat
262
jukti
užitečnost
263
idá
jeden ze tří hlavních enegetických kanálů v jemnohmotném těle ; proudící od spodu páteře po levé straně vzhůru
264
Íšvara
Bůh
265
hara
ničitel , jméno Šivy
266
haré
oslovení Pána
267
hari
"rudohnědý, hnědožlutý, plavý, lev " , jedno z jmen Višnua
268
hata
ovládnutí vůle
269
Lakšmí
"znamení" ; Bohyně hojnosti , krásy a štěstí , choť Višnua
270
Lakšmana
"nesoucí příznivá znamení" ; bratr Rámy , syn Sumitry
271
Lála
výraz náklonnosti , hýčkat , "miláček"
272
lalita
X lalitá
nádherná , okouzlující , milující
X žena
273
lalitá
X lalita
žena
X nádherná , okouzlující , milující
274
Lingéšvara
Pán Lingamu
275
lóčana
oči
276
načé, načó
tanec
277
náda
zvuk, vibrace
278
naliní
= kamala
= padma
= rádžíva
lotos
279
nám, náma
jméno
280
namah, namó
úctu vyjadřující poklona, pozdrav
281
namaskára
pozdrav
282
namasté
nabízím úctu k tobě, božské ve mne zdraví božské v tobě
283
Nanda
manžel Jašódy, nevlastní otec Krišny
284
Nandalála
miláček Nandy
285
nandana
syn
286
Nárájena
jméno Višnua, znamená že Višnu sídlí v srdcích všech lidí, také se překládá jako Pán vod
287
nétra
oko
288
nigraha
sebeovládání
289
nirvána
osvobození
290
nitjánanda
věčná blaženost
291
Ómkára
písmový znak ztvárňující slabiku Aum ( Om ) , zvuk Om
292
Omkáréšvara, Omkárešvar
Šiva , Pán slabiky OM , Pán chrámu v Omkárešvaru ; město , ve kterém je chrám Šivy , kde se nachází jeden z dvanácti takzvaných " Džjótirlingamů "
293
Panduranga
zjevení Pána ve formě zářivého bílého světla , také jméno Krišny
294
pápa
hřích , špatný čin
295
parama
nejvyšší , největší
296
paramátman
nejvyšší Já , univerzální duše
297
paraméšvara, paraméša, paraméšvarí
nejvyšší Bůh ; Bohyně
298
paramhansa
vznešená labuť - je symbolem schopnosti rozlišování mezi skutečným a neskutečným pro svou schopnost rozlišit mléko ve vodě
299
Párvatí
zrozena z hor , dcera Himaláje , choť Šivy , matka Ganéšy a Skandy
300
pataje, pati
manžel
301
pati, paté
Pán
302
patita pávana
Pán chudých , zbídačených , opuštěných bytostí
303
pingala
jeden ze tří hlavních enegetických kanálů v jemnohmotném těle ; proudící od spodu páteře po pravé straně vzhůru
304
píta
X pitá = otec
žlutý
305
pitá
X píta = žlutý
otec
306
pitha
trůn , sedadlo ; také místo , kde se něco soustřeďuje
307
prabhu, prabhó
Pán
308
pračodaját
ať nás podněcuje , ať nás vede
309
Prahlád, Prahláda
"rozradostněný" ; syn démona Hiranjakašipy , který se vzepřel svému otci , když se stal oddaným Višnua . Když ho chtěl otec zabít , zachránil jej samotný Višnu v podobě Narasimhy ( člověka - lva ) vystoupivšího ze sloupu paláce
310
prakriti
příroda , také vše stvořené z pěti elementů a tedy také Mája
311
prána
život , dech , životní dech V lidském těle je prána rozdělená do pěti forem :
1) Prána , prána která se pohybuje nahoru
2) Apána , prána která se pohybuje dolu , způsobuje vylučování
3) Vjána , prána která drží pránu a apánu společně a způsobuje oběh v těle
4) Samána , prána která nese živinu k apáně a rozděluje energii do všech končetin , je to také síla trávení .
5) Udána , prána která vynese nepotřebné ven vzhůru
312
pránájáma
kontrola dechu v józe dechu ; také kontrola či ovládání pěti prán
313
prithvi
planeta Země , element země ze kterého vznikl smysl chuti - vůně ( GANDHA )
314
prémasvarúpa
vtělení lásky
315
prija
drahý
316
púdža
obřad , rituál
317
pudžarí
ten , kdo vykonává púdžu
318
púnja
ctnost , záslužný čin
319
purána
prastarý , bezčasý
320
purány
knihy - starodávné příběhy
321
Purí
1. svaté město východu Indie , je v něm chrám Džaganáth
| 2. pevnost , hrad , město
322
púrna
plný , dokonalý , celý , úplný , celistvý
323
purnima
úplněk
324
puruša
ten , který sídlí v osobě
325
purušotama
velká osobnost
326
pušpa
květina
327
Rádha, Rádhé, Rádhika
" zdar " ; vtělení Lakšmí , jako pastýřka doprovázela Krišnu ; je spolu s ostatními Gópikami ( pastýřkami ) symbolem naprosté oddanosti k Bohu , ta je také dovedla ke konečnému vysvobození
328
Rádha Džívna
Krišna popisovaný jako život Rádhy
329
rádža
král
330
radžani
= rátri
noc
331
radžas
jedna z gun , představující chtíč , náruživost , prudkost
332
rádžíva
= naliní
= kamala
= padma
lotos
333
Ráma, Rám
" potěšující " ; avatár , vtělení Višnua , hlavní hrdina Rámajány ,syn Dašarathy a Kaušalji
334
Rámajána
příběh popisující život Rámy
335
Rámnavamí
Rámovy narozeniny
336
ratha
vůz, kočár
337
ratna
drahokamy
338
rátri
= radžani
noc
339
Rukminí
" zářivá " , jedna z manželek Krišny
340
rupam
krása
341
rúpa, rúpena
forma , tvar , vtělení
342
rúksa
suchá
343
Rudra
" křikloun " ; védský Bůh ztělesňující ničivé přírodní síly ; v novějších mytologiích je spjatý s Šivou a představuje jeho ničivý aspekt
344
rishi [r(i)ši]
mudrc , poustevník
345
tamas, tamóguna, tamah
jedna ze tří gun ; kvalita tuposti , lenosti , temnoty ; představuje nevědomost
346
tana, tanu
X tána = natáhnout
tělo
347
tána
X tana = tělo
natáhnout
348
tanno
on ( ona ) k nám
349
tantra
učení o rituálu , meditaci , disciplíně ; Tantra učí žít Boha v každé činosti
350
tapas, tapah
pokání , duchovní žár , vnitřní plamen
351
rohini
hvězda
352
tasmai
k němu
353
tathaiva
podobně , taktéž
354
téré
Tvůj
355
tešhu
na ně , na nich , jim
356
tilaka
bindi , tečka na čele
357
tribhuvana
tři světy
358
trividham
ze tří dětí
359
tulasí, tulsí
posvátná a léčivá rostlinka uctívaná i jako vtělení Bohyně Lakšmí
360
tumhí
ty jsi
361
-tva
X tvá = pod tebou
přípona znamenající vlastnost
362
tvá
X -tva = přípona znamenající vlastnost
pod tebou
363
tvameva
ty jenom
364
Umá
jméno Párvatí
365
uta
to je řečeno, praví se
366
upanišhad
svaté spisy, védanta-shrnutí učení véd
367
upásate
uctívat
368
vadana
tvář
369
vahati, vahámi
nést, nosit
370
vahé
sláva
-> VAHE, VAHE GURU = hlavní mantra a modlitba Sikhů, znamenající - nechat se vést duchovním učitelem, Bohem
371
Váikunta
nebeské sídlo Višnua
372
Vámana
" trpaslík "; jedno z vtělení Višnua, ve kterém sestoupil na svět, aby ochránil svět od démonského vládce Baliho
373
vartana
chování
374
Varuna
Bůh vod a nebeské klenbyz védské mytologie
375
vása
žijící v
376
vási
obyvatel
377
Vásudéva
" ten kdo přebývá v Bohu "; Višnu, Krišna, vlastní otec Krišny
378
váta
vítr
379
védanta
shrnutí véd, Upanišady, absolutní pravda
380
vénu
Krišnova flétna
381
vibhúti
posvátný popel, božská síla
382
vičára
myšlenka
383
vibhútim
bohatství
384
vidah
kdo rozumí
385
viddhi
ujistit se
386
vidjá
vědění, poznání
387
vidmah
znát, vědět
388
vihaga
pták
389
vína
strunný nástroj z jižní Indie
390
víra
síla, hrdina
391
virádža
větší král
392
višešha
zváštní, specifický
393
Višnu
Bůh " udržovatel " z hinduistické trojice Brahma-Višnu-Šiva; udržuje vesmír v chodu a v časech zlých sestupuje na zem v podobě avatárů
394
Vithala, Vithela
Višnu; jméno pro Višnua a Krišnu ( z indického jazyka Kanádštiny )
395
viváha
svatba
396
vivéka
rozvaha, rozlišování
397
vjághrah
tygr
398
vradža
jít
399
vritti
vlna
400
aśva [ašva]
kůň
