rostlinná pletiva Flashcards
Co to jsou rostlinná pletiva?
soubory rostlinných buněk se stejnou funkcí a podobným tvarem
Jaké buňky tvoří rostlinná pletiva?
eukaryotické
Co tvoří buňky rostlinných pletiv?
kolonie buněk různých počtů
- seskupení jednobuněčných organismů
- př. řasy, sinice
- při rozpadu je samotná buňka schopna zastat všechny vlastnosti a procesy sama - př. rozmnožování,dýchání, příjem potravy
Co se stane když se kolonie buněk rozpadne?
buňka je schopná zastávat životní funkce sama př. rozmnožování, potrat
tkáně
soubory živočišných buněk se stejnou funkcí a podobným tvarem
Podle čeho se dělí pletiva?
podle vzniku a podle schopnosti dělení
Na co se dělí pletiva podle vzniku?
na pletiva vzniklá mitózou a pletiva, která vznikají jinak
pravá pletiva
pletiva, která vznikají mitózou
nepravá pletiva
pletiva, která vznikají jinak než mitózou
např. u hub (Fungi) - základem je splétání houbových vláken - z toho * plodnice -> pletivo PLEKTENCHYM
plektenchym
nepravé pletivo u hub, základem vzniku je splétání houbových vláken a z toho vznikne plodnice
Na co se dělí pletiva podle schopnosti dělení?
na dělivá a trvalá
pletiva dělivá
umožňují růst rostliny, dělí se
vždy mitoticky
celý život se mitoticky rozmnožují
př. konec kořene
trvalá pletiva
mají stálou funkci, kterou zabezpečují
- nic jiného nedělají = diterciální
př. krycí (pokožka), vodivá
funkci má danou v DNA - v DNA zákonodárné všechny funkce buněk - ostatní funkce, které buňka nedělá jsou zablokované
Podle ceho se dále dělí trvalá pletiva?
podle tloustky b.s. a podle funkce
Uveď základní priklady deleni trvalych pletiv podle tloustky b.s.
parenchym
prosenchym
kolenchym
sklerenchym
Uveď základní priklady deleni trvalych pletiv podle funkce
krycí
vodivá
základní
meristémy
dělivá pletiva
prvotní (primární) meristémy
jsou na různých částech rostliny - růst do výšky/délky
na vrcholech stonků, kořenů
na listech - buď na vrcholu nebo na bázi listu
buňky jsou malé (jádro je stejné) a blízko u sebe
dělí se přehrádečně (odstředivě)
druhotné (sekundární) meristémy
růst do šířky
hl. stonek, kořen —> tloustnutí
př. kambium - umožňuje tvorbu letokruhů stromů
felogen
Podle čeho se dělí trvalá pletiva?
podle tloušťky b.s. a podle funkce
parenchym
ma tenkostenne bunky (tenka bs)
bunky vetsinou kulovité nebo oválné,
mezi buňkami jsou mezinuněčné prostory (interceluláry)
vyplňuje většinu těla rostlin
Může mít nejrůznější funkce (fotosyntezuje,drží zásobní látky nebo vodu)
prosenchym
základní protáhlé tenkostěnné pletivo, ze ktereho * cévní svazky = VODIVÁ PLETIVA
sítko
sítkovice, mají ji všechny buňky
protékání látek
cévy
trubice bez prepazky -> rozpad BS
cévice
BS ke je ze strany částečně zachovaná, nahosemenné R, kapradiny
KOLENCHYM
BS je nerovnoměrně ztloustlá, mezi buňkami nejsou mezibuněčné prostory (interceluláry)
hl. zpevňovací funkce, vystužuje různé části rostlin, podepírá cévní svazky ve stoncích a řapících listů
nejvíce suchozemske R, u vodních málo, nadnášený vodou
SKLERENCHYM
BS je rovnoměrně ztloustá, mezi buňkami nejsou mezibuněčné prostory (interceluláry), po vytvoření živá hmota zpravidla odumírá
komunikace mezi sebou - pomocí plazmodezmů
hl. zpevňovací funkce
velmi tlustá BS
skleridy umožňují, že BS je maximálne ztloustla pr. zrale orechy, zrale malvice
KRYCÍ PLETIVA
(pokožková)
pokožka nadzemních částí rostliny = EPIDERMIS
pokožka na povrchu kořene = RHIZODERMIS
list + stonek
tenká BS, žádné mezibuněčné prostory, bez chlorofylu
pr. pokozka cibule - zdrevnately list
ma pruduchy
pruduchy
ulozeny v epidermis konkretne u suchozemskych rostlin nejvice na spodní straně listů
umožňují vypařování H2O a vymenu plynů (O2 + CO2)
tvořeny 2 svěracími buňkami, mezi nimiž je průduchová štěrbina
při nadbytku H2O jsou buňky nahnuté a prohnuté (štěrbina je otevřena)
při nedostatku H2O buňky ochabnou (štěrbina se „uzavírá”)
mají chlorofyl, vakuoly
nejvice - na listech, vice pruduchu u suchozemskych R na rubu listu (kvuli zapraseni) u vodnich rostin s listy na hladine (leknin) vice na licu listu
HYDATODY
= VODNÍ SKULINY
stále otevřené průduchy
nikdy se nezavírají
rostliny, které umí vydávat vodu ve formě kapek - rosa
gutosa - jev, kdy rostlina vydává vodu ve formě kapalné
trichomy
(chlupy)
- * z pokozkovych bunek
vetsinou ochrana, lakani hmyzu
krycí trychomy
chrani listy pred nadmernym sl. zarenim
pr. muskat, ruze - trny (ostny)
žláznaté trychomy
chrání se vonnými latkami
pr. rymovnik
velke trichomy maji napr. masozrave rostliny - tentakule
zahave trychomy
pr. koprivy
kutikula
NENÍ pletivo
vrstvicka lipidu (pr.vosk) na ochranu
voskovka - obrovska vrstva
fíkus, tlustice
vodivá pletiva
soubory mikrotrubuček (=kapiláry)
vedou v rostlině látky, které MUSÍ být rozpustné ve vodě
vyšší rostliny př
mechy
kapradiny
preslicky
plavune
semenne rostliny
nižsi rostliny
jen stelka
nemaji koren,stonek a list
pr. rasy
čočinky (lenticely)
obdoba průduchů v pokožce
korková vrstva v dřevinách
bradavičky tvořené odumřelými parenchymatickými buňkami
kapiláry
- z prosenchymu
cévy (tracheje)
úplný rozpad příčných BS (přepážek)
jsou u většiny rostlin a u všech krytosemenných (umí se nejlépe prizpusobit soucasnym podminkam)
vedou anorganicke latky smerem nahoru (od korenu k listu)
bunky mrtve
cevice
(tracheidy)
BS se nerozpusti uplne, ale nejsou tam sitka
hl. u R nahosemennych a kapradorostu (hl. v tretihorach)
vedou anorganicke latky od korenu k listi
bunky mrtve
sítkovice
pricna BS se proderavi tak, ze z toho vznikne sitko
vedou latky org. smerem ke koreni
vsude, u vsech rostlin
jsou zde zive bunky
soubory kapilar
cevni svazky
xylem
floem
cevni svazky
cevy nebo cevice + sitkovice
xylem
drevni cast cevniho svazku
cevy nebo cevice
floem
lykova cast cevniho svazku
soubory sitkovic
bočný CS
nejcastejsi
tak pul napul xylem s floem
ve stoncich vsech semennych rostlin
dvoubocny CS
ne tak casty (malo az vzacne)
XFX
FXF
pr. lilek brambor
okurka
dyne
soustredivy CS
kolecko 🥺
koncentricky
drevostredny (hadrocentricky)
stonek kapradin
lykostredny (leptocentricky)
nektere jednodelozne rostliny
travy,obili
radialni CS
drevni a lykova cast se strida
pr. u korene
Základní pletiva
vyplňují mezery mezi vodivými i krycími pletivy
trvalá pletiva
buňky tenkostěnné - někdy mezi sebou interceluláry
asimulacni
zasobni
vodni
vzdusna
vymesovaci
asimilacni pletiva
hl. fuknce fotosynteza
hodně chloroplastů
nejvíce se nachází v listech
tvoří se v nich organické látky
zásobní pletiva
hodně leukoplastů
ukládají se do nich zásobní látky - hl. škrob
oddenky - oddenková hlíza - brambor
obilky, pšenice
vodní pletiva
u rostlin sukulentních, hromadí se v nich voda
př. kaktus
vzdušná pletiva
= aerenchym
parenchym s max. intercelulár, v nichž se zachycuje vzduch
pr. bílé bobule pámelmíku
vyměšovaná pletiva
obsahují látky, které rostliny vytvářejí jako sekundární metabolity (silice, pryskyřice, nektar, mléčná šťáva)
př. jehličí, pomeranč (vnější oplodí) = vonné silice
pampeliška, vlaštivičník = mlecna stava
idioblasty
buňky vyměšovacích základních pletiv s jiným obsahem a funkcí než okolní pletiva
pr. mlecnice - ve vakuolach maji mlecnou stavu = latex
medniky
speciální buňky - hl. květy
produkují sladké cukerné roztoky = nektar
průduchy
uloženy v epidermis
(u suchozemských rostlin nejvíce na spodní straně listů)
umožňují vypařování H2O a výměnu plynů (O2 + CO2)
tvořeny 2 svěracími buňkami, mezi nimiž je průduchová štěrbina
při nadbytku H2O jsou buňky napnuté a protáhlé (štěrbina je otevřena)
při nedostatku H2O ochabnou (štěrbina se „uzavírá”)
