Brainscape's Knowledge GenomeTM


Top Flashcards (Certified)
All Flashcards

Biologie > rostlinná pletiva > Flashcards

rostlinná pletiva Flashcards

1
Q

Co to jsou rostlinná pletiva?

A

soubory rostlinných buněk se stejnou funkcí a podobným tvarem

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Jaké buňky tvoří rostlinná pletiva?

A

eukaryotické

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Co tvoří buňky rostlinných pletiv?

A

kolonie buněk různých počtů
- seskupení jednobuněčných organismů
- př. řasy, sinice
- při rozpadu je samotná buňka schopna zastat všechny vlastnosti a procesy sama - př. rozmnožování,dýchání, příjem potravy

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Co se stane když se kolonie buněk rozpadne?

A

buňka je schopná zastávat životní funkce sama př. rozmnožování, potrat

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

tkáně

A

soubory živočišných buněk se stejnou funkcí a podobným tvarem

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Podle čeho se dělí pletiva?

A

podle vzniku a podle schopnosti dělení

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Na co se dělí pletiva podle vzniku?

A

na pletiva vzniklá mitózou a pletiva, která vznikají jinak

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

pravá pletiva

A

pletiva, která vznikají mitózou

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

nepravá pletiva

A

pletiva, která vznikají jinak než mitózou
např. u hub (Fungi) - základem je splétání houbových vláken - z toho * plodnice -> pletivo PLEKTENCHYM

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

plektenchym

A

nepravé pletivo u hub, základem vzniku je splétání houbových vláken a z toho vznikne plodnice

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Na co se dělí pletiva podle schopnosti dělení?

A

na dělivá a trvalá

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

pletiva dělivá

A

umožňují růst rostliny, dělí se
vždy mitoticky
celý život se mitoticky rozmnožují
př. konec kořene

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

trvalá pletiva

A

mají stálou funkci, kterou zabezpečují
- nic jiného nedělají = diterciální
př. krycí (pokožka), vodivá
funkci má danou v DNA - v DNA zákonodárné všechny funkce buněk - ostatní funkce, které buňka nedělá jsou zablokované

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Podle ceho se dále dělí trvalá pletiva?

A

podle tloustky b.s. a podle funkce

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Uveď základní priklady deleni trvalych pletiv podle tloustky b.s.

A

parenchym
prosenchym
kolenchym
sklerenchym

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Uveď základní priklady deleni trvalych pletiv podle funkce

A

krycí
vodivá
základní

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

meristémy

A

dělivá pletiva

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

prvotní (primární) meristémy

A

jsou na různých částech rostliny - růst do výšky/délky
na vrcholech stonků, kořenů
na listech - buď na vrcholu nebo na bázi listu
buňky jsou malé (jádro je stejné) a blízko u sebe
dělí se přehrádečně (odstředivě)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

druhotné (sekundární) meristémy

A

růst do šířky
hl. stonek, kořen —> tloustnutí
př. kambium - umožňuje tvorbu letokruhů stromů
felogen

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Podle čeho se dělí trvalá pletiva?

A

podle tloušťky b.s. a podle funkce

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

parenchym

A

ma tenkostenne bunky (tenka bs)
bunky vetsinou kulovité nebo oválné,
mezi buňkami jsou mezinuněčné prostory (interceluláry)
vyplňuje většinu těla rostlin
Může mít nejrůznější funkce (fotosyntezuje,drží zásobní látky nebo vodu)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

prosenchym

A

základní protáhlé tenkostěnné pletivo, ze ktereho * cévní svazky = VODIVÁ PLETIVA

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

sítko

A

sítkovice, mají ji všechny buňky
protékání látek

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

cévy

A

trubice bez prepazky -> rozpad BS

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
cévice
BS ke je ze strany částečně zachovaná, nahosemenné R, kapradiny
26
KOLENCHYM
BS je nerovnoměrně ztloustlá, mezi buňkami nejsou mezibuněčné prostory (interceluláry) hl. zpevňovací funkce, vystužuje různé části rostlin, podepírá cévní svazky ve stoncích a řapících listů nejvíce suchozemske R, u vodních málo, nadnášený vodou
27
SKLERENCHYM
BS je rovnoměrně ztloustá, mezi buňkami nejsou mezibuněčné prostory (interceluláry), po vytvoření živá hmota zpravidla odumírá komunikace mezi sebou - pomocí plazmodezmů hl. zpevňovací funkce velmi tlustá BS skleridy umožňují, že BS je maximálne ztloustla pr. zrale orechy, zrale malvice
28
KRYCÍ PLETIVA
(pokožková) pokožka nadzemních částí rostliny = EPIDERMIS pokožka na povrchu kořene = RHIZODERMIS list + stonek tenká BS, žádné mezibuněčné prostory, bez chlorofylu pr. pokozka cibule - zdrevnately list ma pruduchy
29
pruduchy
ulozeny v epidermis konkretne u suchozemskych rostlin nejvice na spodní straně listů umožňují vypařování H2O a vymenu plynů (O2 + CO2) tvořeny 2 svěracími buňkami, mezi nimiž je průduchová štěrbina při nadbytku H2O jsou buňky nahnuté a prohnuté (štěrbina je otevřena) při nedostatku H2O buňky ochabnou (štěrbina se „uzavírá”) mají chlorofyl, vakuoly nejvice - na listech, vice pruduchu u suchozemskych R na rubu listu (kvuli zapraseni) u vodnich rostin s listy na hladine (leknin) vice na licu listu
30
HYDATODY
= VODNÍ SKULINY stále otevřené průduchy nikdy se nezavírají rostliny, které umí vydávat vodu ve formě kapek - rosa gutosa - jev, kdy rostlina vydává vodu ve formě kapalné
31
trichomy
(chlupy) - * z pokozkovych bunek vetsinou ochrana, lakani hmyzu
32
krycí trychomy
chrani listy pred nadmernym sl. zarenim pr. muskat, ruze - trny (ostny)
33
žláznaté trychomy
chrání se vonnými latkami pr. rymovnik velke trichomy maji napr. masozrave rostliny - tentakule
34
zahave trychomy
pr. koprivy
35
kutikula
NENÍ pletivo vrstvicka lipidu (pr.vosk) na ochranu voskovka - obrovska vrstva fíkus, tlustice
36
vodivá pletiva
soubory mikrotrubuček (=kapiláry) vedou v rostlině látky, které MUSÍ být rozpustné ve vodě
37
vyšší rostliny př
mechy kapradiny preslicky plavune semenne rostliny
38
nižsi rostliny
jen stelka nemaji koren,stonek a list pr. rasy
39
čočinky (lenticely)
obdoba průduchů v pokožce korková vrstva v dřevinách bradavičky tvořené odumřelými parenchymatickými buňkami
40
kapiláry
* z prosenchymu
41
cévy (tracheje)
úplný rozpad příčných BS (přepážek) jsou u většiny rostlin a u všech krytosemenných (umí se nejlépe prizpusobit soucasnym podminkam) vedou anorganicke latky smerem nahoru (od korenu k listu) bunky mrtve
42
cevice
(tracheidy) BS se nerozpusti uplne, ale nejsou tam sitka hl. u R nahosemennych a kapradorostu (hl. v tretihorach) vedou anorganicke latky od korenu k listi bunky mrtve
43
sítkovice
pricna BS se proderavi tak, ze z toho vznikne sitko vedou latky org. smerem ke koreni vsude, u vsech rostlin jsou zde zive bunky
44
soubory kapilar
cevni svazky xylem floem
45
cevni svazky
cevy nebo cevice + sitkovice
46
xylem
drevni cast cevniho svazku cevy nebo cevice
47
floem
lykova cast cevniho svazku soubory sitkovic
48
bočný CS
nejcastejsi tak pul napul xylem s floem ve stoncich vsech semennych rostlin
49
dvoubocny CS
ne tak casty (malo az vzacne) XFX FXF pr. lilek brambor okurka dyne
50
soustredivy CS
kolecko 🥺 koncentricky drevostredny (hadrocentricky) stonek kapradin lykostredny (leptocentricky) nektere jednodelozne rostliny travy,obili
51
radialni CS
drevni a lykova cast se strida pr. u korene
52
Základní pletiva
vyplňují mezery mezi vodivými i krycími pletivy trvalá pletiva buňky tenkostěnné - někdy mezi sebou interceluláry asimulacni zasobni vodni vzdusna vymesovaci
53
asimilacni pletiva
hl. fuknce fotosynteza hodně chloroplastů nejvíce se nachází v listech tvoří se v nich organické látky
54
zásobní pletiva
hodně leukoplastů ukládají se do nich zásobní látky - hl. škrob oddenky - oddenková hlíza - brambor obilky, pšenice
55
vodní pletiva
u rostlin sukulentních, hromadí se v nich voda př. kaktus
56
vzdušná pletiva
= aerenchym parenchym s max. intercelulár, v nichž se zachycuje vzduch pr. bílé bobule pámelmíku
57
vyměšovaná pletiva
obsahují látky, které rostliny vytvářejí jako sekundární metabolity (silice, pryskyřice, nektar, mléčná šťáva) př. jehličí, pomeranč (vnější oplodí) = vonné silice pampeliška, vlaštivičník = mlecna stava
58
idioblasty
buňky vyměšovacích základních pletiv s jiným obsahem a funkcí než okolní pletiva pr. mlecnice - ve vakuolach maji mlecnou stavu = latex
59
medniky
speciální buňky - hl. květy produkují sladké cukerné roztoky = nektar
60
průduchy
uloženy v epidermis (u suchozemských rostlin nejvíce na spodní straně listů) umožňují vypařování H2O a výměnu plynů (O2 + CO2) tvořeny 2 svěracími buňkami, mezi nimiž je průduchová štěrbina při nadbytku H2O jsou buňky napnuté a protáhlé (štěrbina je otevřena) při nedostatku H2O ochabnou (štěrbina se „uzavírá”)

Biologie (34 decks)

Brainscape helps you reach your goals faster, through stronger study habits.
© 2025 Bold Learning Solutions. Terms and Conditions