krytosemenné Flashcards
1
Q
jednoděložné a dvouděložné podle čeho
A
1) počet děloh v semenu
2) typ kořene
1 - svazčité (vrcholičnaté v)
2 - hlavní a vedlejší kořeny
3) žilnatina
1 - souběžná
2 - síťnatá, zpeřená
4) počet květních lístků
1 - 3, květ nerozlišen - okvětí
2 - 4-5, rozlišen - kalich koruna
5) CS
1 - roztroušené
2 - v kruhu
2
Q
jednoděložné
A
1 děloha v semenu
svazčité kořeny
souběžná žilnatina
květy trojčetné
cévní svazky roztroušené
3
Q
dvouděložné
A
2 dělohy v semenu
kořen hlavní a postranní
žilnatina síťnatá
květy čtyř-pětičetné
cévní svazky uspořádané v kruhu
4
Q
čeleď bukovité
A
buky a duby
nejznámější - dlouholeté stromy, ale jsou i keře
opylovány větrem
nažky vždy v číšce
převážně opadavé větrosnubné dřeviny
5
Q
buk (lesní)
A
plod = bukvice
vždy 2 bukvice v číšce
hladké borky
6
Q
bučiny
A
lesy jen z buků
7
Q
bory
A
lesy jen z borovic
8
Q
duby
A
korovité číšky
9
Q
dub letní
A
na čepeli listů 2 lalůčky k řapíku
plod : žalud - nažka
velmi odolné, dlouhověké stromy
10
Q
dub zimní
A
sbíhavá čepel nebo tam lalůčky prostě nejsou
intenzivněji zelené listy
mohutnější nažky
11
Q
žlabatka dubová
A
klade vajíčka na listy
vznikají hálky (nádory, prostředí pro vývoj larvy)
12
Q
břízovité
A
větrosnubné dřeviny
plod : nažka, oříšek - rozšiřuje je vítr, voda
pylové alergie
anemofilní
- opylovány větrem
květenství drobných květů = jehnědy - rostou ve směru gravitace, hroznovité
13
Q
bříza bělokorá
A
bílá borka s čočinkami (druh průduchu překrytý korkem
odolná, nevyžaduje moc živin , pouze vodu
14
Q
habr obecný a líska
A
příbuzné břízovitým (lískovité)
15
Q
líska obecná
A
lískovité
většinou keř
16
Q
líska obecná a turecká rozdíl
A
rozdílné šištice
17
Q
hvozdíkovité
A
př. hvozdík, koukol
rozlišené květy
entomofilní (opylení hmyzem)
vstřícné listy, celistvé, rostou po 2
pětičetnost
vrcholičnatá květenství
plod : tobolka/máčka
některé vyšlechtěné
18
Q
ptačinec velkokvětý
A
křehká rostlina, hvozdíkovité
spíše stínomilná
- vlhko
19
Q
rožec
A
sušší místa
stínomilná
20
Q
kohoutek luční
A
louky
21
Q
hvozdíky
A
kropenatý ( viditelné bílé tečky na květních listech)
zahradní = karafiát (vegetativní rozmnožování)
kartouzek
22
Q
silenka nicí
A
květy rostou dolů
srostlý kalich
hvozdíkovité
23
Q
koukol polní
A
roste v obilí - pomalu mizí - na pokraji ochránění
hvozdíkovité
24
Q
mákovité
A
byliny
hroznovité/jednotlivé květenství
květy souměrné paprsčitě nebo podle jedné roviny
entomofilie
semena (někdy) obsahují značné množství oleje
obsah alkaloidů - léčivé účinky
např. mák setý - opium v nezralých makovčicích
obsauhující alkaloid kodein (léčí intenzivní kašel, ale návykový) a morfin (tlumí bolest, ale vysoce návykový, závislí mají malinkaté zorničky)
– léky utišující bolest
mohou mí léčivé účinky
rostliny s mléčnicemi (idioblast, vonící mléčné sekrety)
25
mákovité př
mák setý
vlaštovičník
mák vlčí
mák polní
srdcovka nádherná
zamědým lékařský (drobné květy a listy)
dymnivka dutá (větší květy, dutý kořen)
26
brukvovité
byliny
oboupohlavné květy
různé délky nitek tyčinek (délka = mocnost - čtyřmocné)
4 delší než zbylé 2
jednotný květní vzorec
plod - hl. šešule příp. šešulka
mají idioblasty
obsahují mirosinázu - při poničení idioblastů se uvolňují silice (ostrá pálivá chuť a zápach)
27
pěstované brukvovité
brukev zelná (několik odrůd - př. kedluben, květák, hlávkové zelí)
ředkev setá (to co se jí = něco mezi kořenem a stonkem, červená/bílá)
hořčice bílá (chem. úprava benzoanem sodným)
řepka olejka (výroba kvalitního oleje)
křen selský (konzumujeme kořen)
28
plané brukvovité
česnáček lékařský
hořčice rolní
penízek rolní (nemá přízemní růžici, šešule kulaté)
kokoška pastuší tobolka
29
růžovité
● byliny i dřeviny
● listy - střídavé, mají palisty (2 drobné listové úkrojky vyrůstající na bázi řapíku)
● květy - zpravidla oboupohlavné,
pětičetné s rozlišeným květním obalem
● opylování hlavně hmyzem
● plody - měchýřky, nažky, peckovice, malvice
● pletiva často obsahují éterické oleje (=silice)
● hospodářsky významná čeleď - ovoce, léčivky, okrasné rostliny
30
růže šípková
plody - šípky - chlupaté nažky uzavřené v dužnaté červené češuli
31
Jahodník obecný
plody - souplodí nažek na zdužnatělém květním lůžku
32
ostružiník křovitý
plody - souplodí peckoviček
33
ostružiník maliník
plody - souplodí peckoviček
34
př růžovité
třešeň ptačí
třešeň višeň
švestka domácí
meruňka obecná
broskvoň obecná
hrušeň obecná
kontryhel obecný
toten lékařský
35
nektarinky
odrůda broskví u které nejsou vyvinuty chlupy na pokožce
36
jabloň domácí
● ekonomicky nejvýznamnější ovocná dřevina mírných
zeměpisných šířek
37
tužebník jilmový
léčivý
bylinné kapky v alkoholu - intenzivnější extrakce
38
trnka obecná
trnky - peckovice
přeměněné části stonků v trny = kolce
trnitost růží - ostny (NE trny)
39
jeřáby
složené lichozpeřené listy
plody jeřabiny, které se dají jíst
obecný se nejí
maličké malvice
40
řepík lékařský
hojivé účinky např. v ústní dutině
41
pryskyřníkovité
fylogeneticky nejstarší z dvouděložných
květy nejsou tvořeny stejným počtem květních obalů
rozlišené květy
většina má více pestíků v 1 květu -- tvoří souplodí většinou u suchých plodů (nažky nebo měchýřky)
vyklenuté květní lůžko
většina vytváří alkaloidy
42
pryskyřníkovité př
pryskyřník
upolín - má přivřené květní lístky, chráněné
blatouch bahenní - plody jsou měchýřky, podmáčená půda
43
přeměněný stonek
květní lůžko
44
z pestíku vzniká
plod
45
splynutím vaječné a spermatické buňky *
zygota ta se začne okamžitě mitoticky dělit - * nová rostlina
46
embryo
zárodek, který vzniká mitosou ze zygoty
47
endosperm
vnitřní živné pletivo
48
vajíčko po oplození
* semeno, vaječné obaly se přemění na osemení
49
Hvozdíkovité
Většinou hmyzosnubné byliny se svtcřícnými celistvými listy
Květy většinou oboupohlavné, 5četné, s rozlišenými květními obaly
Většinou vrcholičnaté květenství
Svrchní semeník
Plod nejčastěji tobolka
Užití některých druhů jako okrasných rostlin
ptačinec velkokvětý
rožec rolní - nízký, má trichomy ve svazečcích
50
miříkovité
● hlavně byliny
● listy: dutá lodyha, složené listy, řapík►pochva
● květy: složené okolíky - většinou bílé, drobné
● plody: plodenství, často nažky
● opylování: hmyzem
● speciální - siličnaté kanálky
● jedlé (kořenová zelenina, koření) i toxické, částečně využitelné v léčitelství
51
bolehlav plamatý
● Smrt zástavou dechu
● Alkaloidy obsažené v bolehlavu (koniiny) jsou nervové jedy a mění jej ve
smrtelně jedovatou bylinu. Jejich obsah je zvlášť vysoký v semenech. Jed může
dokonce proniknout nepoškozenou pokožkou. Otrava se nejprve projeví
tím, že postiženému ztěžknou víčka a současně se mu rozšíří zorničky. V krku a jícnu ho pekelně pálí, ustavičně sliní a přidává se nevolnost. Poté
začíná vzestupné ochromení organismu.
páchne jako hnůj a je skvrnitý
52
bolševník obecný
● Šťáva z lodyh a listů této rostliny obsahuje fototoxické látky, které na světle
způsobují puchýře
hojí. Bolševník velkolepý patří mezi invazní druhy rostlin se schopností šířit se
poměrně rychle a úspěšně na rozličná stanoviště.
53
mrkev
● dvouletá rostlina
● obsahuje vitamíny, vlákninu a antioxidanty
● obsahuje β-karoteny
● Kořen - má bohaté využití v kuchyni syrová i vařená
● využívá se i v léčitelství
54
máčka ladní
● Květy jsou uspořádány v hlávkách, které jsou složeny v okolících.
● Pro své ostnité listy bývá často považována za bodlák
● Je označována jako tzv. stepní běžec, což znamená, že její semena jsou
rozšiřována větrem.
55
brukvovité
byliny
oboupohlavní květy
většina - hmyzosnubné rostliny (závislé na opylení hmyzem)
střídavé listy
květy v hroznovitých květenstvích
tyčinky - uspořádané ve dvou kruzích: - vnější: 2 a krátké nitky
vnitřní: 4 a dlouhé nitky (čtyřmocné tyčinky)
semeník = svrchní (=květní obaly i tyčinky vyrůstají pod semeníkem)
plod = (nejčastěji) šešule a šešulka
charakteristický znak = idioblasty (obsahují enzym myrosinázu - štěpí se při rozdrcení pletiv ➝
uvolnění hořčičných silic - ostře pálivá chuť)
užití - hlavně hospodářsky (zelenina, olejniny, okrasné rostliny)
léčivé (česnáček lékařský)
huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) - užití jako modelová rostlina v genetice a molekulární
biologii (má krátký živ. cyklus, hodně semen a podobné množství DNA jako bakterie)
56
mákovité
charakteristický znak = idioblasty (obsahují enzym myrosinázu - štěpí se při rozdrcení pletiv ➝
uvolnění hořčičných silic - ostře pálivá chuť)
užití - hlavně hospodářsky (zelenina, olejniny, okrasné rostliny)
léčivé (česnáček lékařský)
huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) - užití jako modelová rostlina v genetice a molekulární
biologii (má krátký živ. cyklus, hodně semen a podobné množství DNA jako bakterie)
57
mákovité s mléčnicemi
mák setý, vlčí
58
ákovité s idioblasty
srdcovka nádherná
59
nažka
suchý nepukavý pravý plod
- např. u bukovitých
- jsou opatřeny zařízením usnadňujícím jejich šíření,
např. háčky nebo chmýr
60
bobovité
byliny i dřeviny
jedna z nejbohatších skupin
květy - souměrné podle jedné roviny
rozlišené květy
- uspořádání : hrozen (vikev) nebo hlávka (jetel)
semeník dozrává v lusk
entomofilie
listy - složené, palisty, na konci - úponka
61
bobovité užití
léčiva
v domácnosti - potravinářství
zvýšení kvality půdy - lupina mnoholistá váže půdní N2
okrasné užití
medonosné
62
bobovité dělení
● luštěniny
● olejniny
● pícniny - jetel luční
● léčivky
● medonosné
● okrasné rostliny
63
př bylin a dřevin bobovité
Byliny
● hrách setý
● fazol obecný
● čočka kuchyňská
● podzemnice olejná
● jetel luční
● tolice vojtěška
● vikev ptačí
● čičorka pestrá
● hrachor luční, jarní
● vlčí bob mnoholistý (lupina mnoholistá)
Dřeviny
● trnovník bílý - akát
64
luštěniny bobovitých př
podzemnice olejná
- nepukavé plody arašídy
65
lusk
suchý pravý pukavý plod
u bobovitých př. arašídy
66
trnovník akát
lichozpeřené listy, palisty přeměněné v trny
67
palisty
přívěsky na bázi řapíku či čepele u kryto
68
Lilkovité
byliny, někdy dřeviny
některé jedovaté rostliny, obsahují alkaloidy
potravinářství, spíše dříve lékařství, výroba produktů obsahujících psychotropní látky
vrcholičnatá květenství - hl. vijany
často pětičetné
cizosprašné i přes oboupohlavnost
entomofilie
plody: bobule, tobolky
69
vijan
vrcholičnatývypadá zavinutý
př. pomněnka nebo u lilkovitých
70
bobule
dužnaté pravé plody
př. lilkovité - rajče jedlé
71
tobolka
pravé suché pukavé plody
př. lilkovité (tabák virginský), hvozdíkovité
72
CS u lilkovitých
bikolaterální - dřevní část mezi 2 lýkovými
73
CS u lilkovitých
bikolaterální - dřevní část mezi 2 lýkovými
74
lilek brambor
hlíznatá rostlina - jíme oddenkovou hlízu
víceletá, ale pěstovaná na 1 rok
vymizení nemoci kurděje (krvácení ze sliznic, totální nula v céčku, vypadávání zubů) hl. díky bramborám
plod : bobule
škůdce - mandelinka
když se zasadí musí se zahrabávat
75
rajče jedlé
bobule, květšenství vijany, soubor bobulí = plodenství
76
paprika roční
rostlina - víceletá, ale pěstovaná na 1 rok
plod : tobolka, velké množství vitamínu C , minerální látky
chilli - látka kapsaicin - způsobuje pálivou chuť, může být hraniční se životem, nepřehánět
77
idioblast
buňka odlišná tvarem i vlastnostmi od ostatních buněk
78
tabák virginský
lilkovité
jednoletá rostlina
pěstovaná pro :
● výrobu cigaret a doutníků (používají se její listy)
● získávání technického oleje (z květů)
jedovaté alkaloidy - hl. nikotin
plod - tobolka
květenství - lata
listy - kopinaté či vejčité
79
měchýřek
pravý pukavý plod
. bobovité, růžovité
80
hluchavkovité
byliny
entomofilie
čtyřhranný stonek
81
nikotin
zisk z listů tabáku - užití jako složka cigaret
vlivy požití Nikotinu na člověka (např. při kouření):
● kardiovaskulární efekty (zvýšení srdečního tepu, zužení cév)
● pocit uvolnění, snížení napětí
● zlepšení nálady (zvýšená hladina dopaminu)
● zlepšení paměti
● vytvoření těžké závislosti (extrémně návyková látka)
● změny ve fyziologii vnitřních orgánů
82
rulík zlomocný
lilkovité
PLANĚ ROSTOUCÍ ROSTLINA
plod - bobule
otrava
příčina otravy - jedovaté alkaloidy
po požití části rostliny nastává:
● rozmazané vidění, rozšířené zorničky
● sucho v ústech
● červenání kůže
● halucinace
● zrychlení tepu
➔ poté zpomalení tepu, uklidnění, ochablost - nakonec (bez odborné pomoci) smrt
83
hluchavkovité - listy
vstřícné
84
lilek černý
jednoletá volně rostoucí rostlina
mírně jedovaté alkaloidy obsažené v celé rostlině (především poté v bobuli)
➔ poměrně jedovatá rostlina (ne jako rulík zlomocný)
85
hluchavkovité - květy
● uspořádání: lichopřesleny
● stažené vrcholky → zdánlivé přesleny
● květenství: hl. lichoklasy
oboupohlavný souměrný květ
86
lichopřeslen
vrcholičnaté květenství složené ze dvou zkrácených vidlanů
87
lichoklas
složené květenství složené do podoby klasu
88
xcyy šešule
suché pukavé pravé plody
př. penízek rolní
89
nepravé plody
na jejich * se podílí i jiné části květu než pestík
90
využití hluchavkovitých
léčivé vlastnosti éterických olejů - aromaterapie
- šalvěj lékařská, máta peprná
koření
- majoránka zahradní
léčivé čaje
- hluchavka bílá, máta peprná
zdroj vonných silic
- rozmarýn lékařský
91
autotrofie
umí si sami vytvořit org. látky (fotosyntéza)
92
heterotrofní
živí se jinak, přijímají hotové organické látky
93
v dřevní části krytosemenných
cévy
94
samčí gametofyt
klíčící pylové zrno
95
samičí gametofyt
zárodečný vak
96
pryskyřník prudký
jedovatý
vlhké až zamokřené louky
97
upolín nejvyšší
chráněný
výskyt : vzácný - vlhké zamokřené louky
- pořád zavřené listy
98
jahodník
růžovité
● plody - souplodí nažek na zdužnatělém květním lůžku
99
číška
dřevnatějící, miskovitě rozšířené a vyhloubené květní lůžko nebo lůžko květenství.
100
šípek z hlediska semene
nažky
101
příklad vícesemenných plodů
malvice - jadřinec
bobule - nemá jadřinec
