Revoluce1848

Question 1

Kdy byla ve Francii poprvé vyhlášena republika?

Answer 1

První republika byla ve Francii vyhlášena 21. září 1792 po svržení krále Ludvíka XVI.

Question 2

Co to byly národní dílny?

Answer 2

Národní dílny byly organizované pracovní projekty vytvořené ve Francii po revoluci v roce 1848. Jejich cílem bylo zajistit práci nezaměstnaným dělníkům. Po jejich zrušení v červnu 1848 vypuklo dělnické povstání.

Question 3

Co je to utopický socialismus? Znáte některé jeho představitele?

Answer 3

Utopický socialismus je směr, který navrhoval ideální společnost založenou na rovnosti a spravedlnosti, bez třídních rozdílů a vykořisťování. Mezi jeho představitele patří Henri de Saint-Simon, Charles Fourier a Robert Owen.

Question 4

Kdo byl Ludvík Napoleon? Proč se stal císařem jako Napoleon III., nikoli II.?

Answer 4

Ludvík Napoleon Bonaparte byl synovcem Napoleona Bonaparta. V roce 1848 byl zvolen prezidentem Francie a v roce 1852 se prohlásil císařem jako Napoleon III., protože Napoleonův syn (Napoleon II.) byl považován za císaře po abdikaci svého otce, přestože nikdy fakticky nevládl.

Question 5

Co je to plebiscit? Vzpomeňte si, kde v historii se s ním poprvé setkáváme

Answer 5

Plebiscit je přímé hlasování lidu o důležité politické otázce, například o přijetí ústavy nebo potvrzení vlády. Poprvé se s ním setkáváme ve starověkém Římě, kde plebejové hlasovali o zákonech na plebejských shromážděních

Question 6

Vyložte pojem bonapartismus.

Answer 6

Bonapartismus je politický směr vycházející z vlády Napoleona I. a Napoleona III., který kombinuje autoritářskou vládu s populistickou podporou lidu. Vyznačuje se silnou centralizovanou mocí, vojenským stylem vlády a využíváním plebiscitů k potvrzení legitimity vládce.

Question 7

Proč se sešel v květnu 1848 frankfurtský parlament?

Answer 7

Frankfurtský parlament se sešel v květnu 1848 jako reakce na revoluční vlnu, která zasáhla Evropu. Jeho cílem bylo vytvořit ústavu a sjednotit Německo jako konstituční monarchii s parlamentním systémem a zaručenými občanskými právy.

Question 8

Jaké byly představy německého liberálního měš fanstva o územním rozsahu nového sjednoceného Německa?

Answer 8

Německé liberální měšťanstvo mělo dvě hlavní koncepce:

Velkoněmecká koncepce: Zahrnovala všechny německy mluvící země včetně Rakouska.
Maloněmecká koncepce: Vylučovala Rakousko a počítala s Pruskem jako vedoucím státem. Nakonec převážila maloněmecká koncepce.

Question 9

Vysvětlete pojem risorgimento

Answer 9

Risorgimento znamená „obrození“ a označuje italské národní hnutí za sjednocení Itálie a osvobození od cizí nadvlády v 19. století.

Question 10

Která dynastie vládla v Sardinském království? Která v Toskánsku? Která v Neapolsku a na Sicílii?

Answer 10

Sardinské království: Dynastie Savojských.
Toskánsko: Dynastie Habsbursko-Lotrinská.
Neapolsko a Sicílie: Dynastie Bourbonů.

Question 11

Kdo se postavil v roce 1848 do čela italských sjednocovacích snah?

Answer 11

Sardinský král Karel Albert z dynastie Savojských, podporovaný liberály a nacionalisty, se postavil do čela italských sjednocovacích snah.

Question 12

Proč ztroskotal v roce 1848/49 pokus o sjednocení Itálie?

Answer 12

Nedostatečné koordinaci mezi jednotlivými státy a národy.
Vojenské intervenci Rakouska, které potlačilo povstání v severní Itálii.
Nedostatku mezinárodní podpory.
Vnitřním rozporům mezi monarchisty a republikány.

Question 13

Jaké revoluční požadavky byly splněny ve Vidni v březnu 1848?

Answer 13

Abdikace konzervativního kancléře Metternicha a jeho útěk do exilu.
Zrušení cenzury a zavedení svobody tisku.
Svolání ústavodárného říšského sněmu.

Question 14

Jaké požadavky obsahovala pražská petice z března 1848?

Answer 14

Rovnoprávnost českého národa v rámci rakouské monarchie.
Zrušení roboty a poddanství.
Svobodu slova, tisku a shromažďování.
Národní sněm pro české země.

Question 15

Vyložte, proč došlo za revoluce 1848 k zhoršení vztahů Čechů a Němců.

Answer 15

Češi požadovali federalizaci monarchie a rovnoprávnost v rámci Rakouska.
Němci chtěli jednotné německé císařství, což by znamenalo podřízení Čechů německé většině.
Spor o vedení Pražského slovanského sjezdu a protichůdné požadavky posílily národní nevraživost.

Question 16

Vyložte, proč došlo za revoluce 1848 k zhoršení vztahů Čechů a Němců.

Answer 16

Češi požadovali federalizaci monarchie a rovnoprávnost v rámci Rakouska.
Němci chtěli jednotné německé císařství, což by znamenalo podřízení Čechů německé většině.
Spor o vedení Pražského slovanského sjezdu a protichůdné požadavky posílily národní nevraživost.

Question 17

Co víte o pražském slovanském sjezdu

Answer 17

Pražský slovanský sjezd se konal v červnu 1848 v Praze jako reakce na revoluční hnutí v Evropě a snahu o posílení postavení slovanských národů v Rakousku. Sjezdu se zúčastnili zástupci různých slovanských národů (Češi, Slováci, Poláci, Srbové, Chorvati aj.). Cílem bylo vyjádřit odpor proti germanizační politice a centralizaci Rakouska a usilovat o rovnoprávnost slovanských národů v rámci federace. Sjezd byl však přerušen tzv. svatodušními bouřemi, kdy v Praze vypuklo povstání proti rakouské nadvládě. To vedlo k tvrdému potlačení povstání rakouským vojskem pod vedením generála Windischgrätze.

Question 18

Kde došlo k první porážce revoluce v Rakousku?

Answer 18

První porážka revoluce v Rakousku nastala ve Vídni. Po revolučních událostech v březnu 1848, které vedly k abdikaci kancléře Metternicha a počátečním úspěchům revolucionářů, došlo v říjnu 1848 k povstání ve Vídni. To bylo vyvoláno snahou vlády potlačit revoluční hnutí v Uhrách. Povstání ve Vídni bylo po těžkých bojích krvavě potlačeno císařskými vojsky pod vedením generála Windischgrätze

Question 19

Jaké nejdůležitější úkoly měl splnit říšský sněm? Proč byl přemístěn do moravské Kroměříže?

Answer 19

Říšský sněm svolaný v roce 1848 měl za úkol vytvořit ústavu pro Rakouskou monarchii a provést reformy směřující k demokratizaci a zrovnoprávnění národů. Měl řešit otázky jako zrušení poddanství, svobodu tisku, zavedení občanských práv a modernizaci státní správy. Sněm byl přemístěn z Vídně do moravské Kroměříže kvůli říjnovému povstání ve Vídni, které donutilo císaře a vládu opustit hlavní město a hledat bezpečnější místo.

Question 20

Proč došlo v březnu 1849 k rozpuštění říšského sněmu?

Answer 20

Říšský sněm byl rozpuštěn v březnu 1849 na příkaz císaře Františka Josefa I. Poté, co sněm vypracoval návrh liberální ústavy, která by omezila císařskou moc a posílila práva občanů a národů monarchie, rozhodl se císař prosadit absolutistickou vládu. Vydal oktrojovanou (vnucenou) ústavu bez schválení sněmem a tím ukončil jeho činnost

Question 21

Které výrazné osobnosti vystoupily do popředí v revolučním období 1848/1849? V jakém směru zasáhly do jeho událostí

Answer 21

František Palacký – český historik a politik, autor manifestů na obranu českých zájmů, odmítl účast Čechů na frankfurtském sněmu.
Karel Havlíček Borovský – novinář a spisovatel, bojoval za svobodu slova a česká práva prostřednictvím svých novin.
Lajos Kossuth – vůdce uherské revoluce, bojoval za nezávislost Uher na Rakousku.
Alfred Windischgrätz – rakouský generál, který tvrdě potlačil povstání v Praze, Vídni a Uhrách.
František Josef I. – císař Rakouska, který nastoupil na trůn v prosinci 1848 a zavedl absolutistickou vládu.

Question 22

Kdy a jak byla potlačena uherská revoluce?

Answer 22

Uherská revoluce byla potlačena v létě 1849. Počáteční vojenské úspěchy Maďarů vedly k vyhlášení nezávislosti Uher v dubnu 1849. Rakouský císař však požádal o pomoc ruského cara Mikuláše I., který vyslal silnou armádu. Společné rakousko-ruské jednotky rozdrtily uherské povstalecké síly v bitvě u Világoše v srpnu 1849, což znamenalo definitivní konec uherské revoluce.

Question 23

Které myšlenky revoluce 1848/1849 uznáváme i v dnešní době?

Answer 23

Rovnost před zákonem – rovná práva pro všechny občany.
Svoboda slova, tisku a shromažďování – základní demokratické svobody.
Zrušení poddanství a nevolnictví – osobní svoboda a konec feudálních privilegií.
Národní práva a sebeurčení – myšlenka rovnoprávnosti národů.
Parlamentní správa a ústava – koncept ústavního státu a omezené moci panovníka.