psychiatria Flashcards
delenie depresií
- reaktivní – reakce na tragickou událost
- psychogenní – reakce na dlouhodobý stres (blízká depresivní neuróze – vnitřní konflikty, vztahové problémy – matrimoniální)
- endogenní – nepřítomnost vnější příčiny (nepatří sem klimakterická deprese, jakékoliv organicky zjistitelné příčiny)
začiatok depresie - vek
Začátek není příliš časově ohraničený, většinou se objevuje mezi dvacátým a čtyřicátým rokem, ale je známa deprese u dětí i začátek deprese u starých lidí
etiologia depresie
Vyskytuje se u 1-3% populace. Čistě deprese celkem výrazně převažuje u žen (4:1)
klinický obraz depresie
: smutek, beznaděj, vymizení libida, snížení psychomotorického tempa (výjimečně při agitované depresi zvýšení PMT), zhoršení soustředěnosti a pozornosti (hypoprosexie), anhedonie, abulie, zvýšený práh vnímání podnětů – málo co k pacientovi dolehne, natož aby nějak reagoval (apatie).
myšlení je stereotypní, ulpívavé a nevýbavné, časté jsou ruminace kolem tématu vlastního selhání atd.
řeč je zpomalená, výjimečně se může objevit až mutismus
snížené sebevědomí a sebedůvěra, pocity viny a bezcennosti (autoakuzace)
smutný pesimistický pohled do budoucnosti, myšlenky na sebepoškození a sebevraždu, případně sebevražedné pokusy, somatické bolesti
– pocity tíže končetin, poruchy spánku (častěji hyposomnie – méně často hypersomnie, poruchy spánku se dělí na poruchy usínání – iniciální insomnie (častěji u tzv. exogenní deprese), dřívější buzení – terminální insomnie (častější u tzv. endogenní deprese)), snížená chuť k jídlu (méně často přejídání) – změny váhy, úzkost.
Negativní kognitivní triáda – vztah k sobě, světu a budoucnosti
kognitívna triáda
negatívny vzťah k sebe, svetu a budúcnosti
dlzka trvania symptomov pre diagnozu depresie
2 týždne
Etiologie:
Dříve se dělila deprese na endogenní (způsobená vnitřním chemismem mozku) oproti exogenní (reakce na životní událost atd.). Toto dělení je již opuštěné, i když je jasné, že se pacienti různí v poměru endo-exogenních příčin deprese.
V současné době se mezi determinanty depresí, či spíše poruch nálady řadí: genetické vlivy (konkordance monozygotních dvojčat 68%), biologická zátěž (obtížný porod, viri – EB virus, potíže se štítnou žlázou atd.), vývojové charakteristiky (ztráta objektu v ranném dětství, imigrace, naučená bezmocnost), psychologická zátěž – depresivní struktura osobnosti, úmrtí blízkého, chronická frustrace atd.
Somatický syndrom u deprese
o ztráta zájmu nebo potěšení při aktivitách, které jsou normálně příjemné
o nedostatek emočních reakcí na události nebo aktivity, které normálně vyvolávají emoční odpověď
o ranní probouzení dvě nebo více hodin před obvyklou dobou
o deprese je těžší ráno
o psychomotorická retardace
o ztráta chuti k jídlu
o úbytek hmotnosti
o zřetelná ztráta libida
Přítomnost psychotických příznaků:
těžký depresivní stav může být doprovázen psychotickou produkcí. Ta je většinou (dle MKN i DSM však nemusí být vždy) tzv. kongruentní s depresivním stavem. Psychotická produkce může být jak poruchy myšlení (kongruentní – mikromanické bludy, autoakuzační, dysmorfofobické, hypochondrické, ale i perzekuční – prý spíše u neurotické a endogenní deprese), nebo poruchy vnímání (hlasy nadávající, ponižující pacienta, nebo zvuky – cvakání revolveru u hlavy). Na psychotických příznacích deprese je „dobré“ to, že velmi rychle, v řádech dnů, reagují na léčbu antipsychotiky.
Kognitivní deficit u deprese:
: dle nových studií (v Čechách např. lidi kolem M. Preisse) se u lidí v depresi objevuje kognitivní deficit – hlavně psychomotorického tempa, pozornosti a verbální paměti. Kognice by se s odezněním deprese měla vrátit do premorbidního stavu (opět některé studie se snaží o dokázání přetrvávajícího maličkého deficitu, ale zatím to je spíše hypotéza).
kognitívny deficit u psychotickej depresie
podobný ako pri schizofrénii
% ludí s kognitívnym deficitom pri depresii
50 %
kognitívny deficit u nepsychotickej depresie
- udávají 1SD zhoršení výkonu kognitivních fcí u depresí
- starší řada antidepresiv snižují bdělost
- elektrokonvulze snižují paměťový výkon po 3-6 měsících
- po odeznění příznaků bývá deficit reverzibilní, u 50 % pacientů však deficit přetrvává (u depresí i u schizofrenií)
Chronobiologie – vliv na depresi
zdá se, že výskyt deprese a i jiných afektivních poruch je nějak vázán na přirozené biologické rytmy. Jedná se především o pravidelný výskyt deprese u některých jedinců na podzim a na jaře a naopak ustupuje v zimě a v létě (podivné je, že dle Höschla se jedná o podzim – zimu, mimo jiné díky snížení světla přes den). V DSM to má dokonce svá vlastní kritéria – SAD (Season afective disorder). Jiný chronobilologický rytmus vázaný na deprese je cirkadiánní – během dne se pravidelně objevují ranní pesima a časné buzení. U deprese se také popisuje desynchronizace dvou tzv. oscilátorů, které řídí pravidelné cirkadiánní pochody. Je to „slabý“ oscilátor, řídící spánek – bdění a „silný“ oscilátor řídící rytmy teploty a kortizonu. Jiným příkladem je provázání depresivních stavů na měsíční cykly u žen. Pokud jsou v klinickém obraze znaky vlivu rytmů, svědčí to pro větší „endogenitu“ deprese.
Endogenní d.
– těžší formy deprese vniklé bez zjistitelných zevních příčin.
Anaklitická deprese
Tento pojem zavedl Spitz (1946) pro stav stažení a apatie, do něhož upadá dítě, když je odděleno od své matky. Pojem „anaklitická“ znamená, že separace a následná deprese se vyskytuje ve věku, kdy je dítě stále ještě objektivně na matce závislé. Děti např. v dětských domovech přestanou jíst, komunikovat a následně mohou i umřít – dost hrůza.
larvovaná deprese
– označované tělesné obtíže (hlavně bolesti, těžké končetiny, snížení hmotnosti) při nichž není patrná změna nálada, ale která svým průběhem, prognózou a odpovědí na léčbu připomínaly deprese. Reaguje dobře na antidepresiva. Asi by se dalo říci, že se jedná o psychosomatickou formu deprese. (Dle Soukupové a Goldmanna-kurz dif dg- časté u dětského věku- navíc zlobení, podrážděnost, neklid či hyperativita, sociální izolovanost, smutná až zoufalá nálada, anhedonie)
pseudodemence
deprese, která svým příznakovým okruhem připomíná demenci – hlavně vlivem poruchy paměti, pozornosti a celkovým zpomalením PMT.
involuční d.
endogenní deprese ve stáří
Neurotická d. –
pramení z vnitřního konfliktu člověka, i reakce na ztrátu – pokud je z vnitřního konfliktu
reaktivní deprese –
reakce na zjevnou traumatizující událost
melancholie
– jednak termín pro temperament, ale v DSM také pro somatický syndrom deprese. Dle některých autorů také melancholie zahrnuje poruchy myšlení a vnímání – viz. Psychotické symptomy u deprese.
• Melancholický raptus –
poškození sebe i ostatních na základě „altruistické“ motivace (zlý svět – vyvraždí rodinné příslušníky) (poznámka autora – nemůžu si pomoci, ale tohle je spíš blbost a do depresivních stavů nepatří)
premorbidně velké pracovní zatížení, stresy, chronické stavy únavy, deprese je překryta únavou, ztrátou zájmu a touhou po odpočinku, změně pracoviště, spánku, mentální hygiena – dostaví se úleva, pacient se cítí lépe
Exhaustní depresivní syndrom -
