Prokaryota Flashcards
viry
nebuněčné organismy schopné rozmnožování pouze v hostitelských buňkách
Jaké vlastnosti živých soustav postrádájí viry
metabolismus, nejsou dráždivé, nemohou se rozmnožovat
virion
jednotlivá částice viru schopná infikovat hostitelskou buňku a množit se v ní (20 – 300 nm)
bakteriofág
virus napadající bakterie
virová onemocnění rostlin
mozaikovitost tabáku (skvrny na listech), také u rajčat a brambor; přenašeči jsou živočichové sající
rostlinné šťávy - RNA
virová onemocnění živočichů
slintavka, kulhavka, myxomatóza, ebola - DNA
virová onemocnění člověka RNA
chřipka, zarděnky, spalničky, hepatitida, dětská obrna, vzteklina, příušnice, klíšťová encefalitida, HIV
virová onemocnění člověka DNA
neštovice pravé i plané, pásový opar, bradavice, záněty horních cest dýchacích
Retroviry
mají enzym reverzní transkriptázu, ta umožní transkripci virové RNA na DNA a ta se může začlenit do DNA buňky (virus HIV)
onkoviry
mohou v buňkách vyvolat změny vedoucí ke vzniku rakoviny;
- začlení se do chromozómů buněk, ty ztratí své vlastnosti a začnou se nekontrolovatelně dělit (zřejmě porucha regulace buněčného dělení)
Podvirové infekční jednotky
nejsou to živé organismy, pouze organické látky s určitým vlivem na organismy
prion
infekční řetězec bílkoviny
scrapie
drbavka napadá ovce a kozy
viriod
pouze molekula RNA;
- způsobují bledost okurek, nádorovitá onemocnění brambor
protoplast
živá část buňky
cytoplazma
roztok různých látek, vyplňuje prostor uvnitř buňky
jaderná hmota
je to jedna do kruhu stočená molekula DNA (+ kostra z bílkovin)
ribozomy
uloženy v cytoplazmě; probíhá v nich syntéza bílkovin
plazmidy
do kruhu stočená molekula DNA ležící mimo jádro mají schopnost pronikat z buňky do buňky
- jsou buď v cytoplazmě nebo se začlení do chromozomu
- nesou doplňkové informace (např. o rezistenci proti antibiotikům)
cytoplazmatická membrána
ohraničuje cytoplazmu, je polopropustná = semipermeabilní, reguluje příjem a vylučování důležitých látek (pro některé je propustná volně – voda, minerály; pro makromolekuly
volně propustná není. V buňce se vytvoří potřebné chemické složení.)
buněčná stěna
tuhý obal určující tvar buňky;
- chrání buňku a je úplně propustná
- obsahuje peptidoglykan
slizovitý obal
odolnost (bílkoviny, polysacharidy)
bičíky, fimbrie
organely pohybu
bakterie heterotrofní
rozkládají složitější látky na jednodušší (rozkladači = saprofyti odumřelé hmoty) – uhlík získávají z org. látek
bakterie autotrofní
jednodušších anorganických látek vytváří složitější
a) provádí fotosyntézu pomocí chlorofylu, bakteriochlorofylu nebo jiných barviv ve spec. organelách - např.
tylakoidech – vznikají vychlípením cytoplazmatické membrány
b) chemolitotrofní – živí se např. sloučeninami železa nebo síry, žijí v termálních pramenech
Bakterie - dýchání
aerobní – dýchají kyslík
- anaerobní – dýchají jiné látky
- fakultativně anaerobní – dýchají kyslík a i jiné látky (např. dusičnany)
spora
na toto stadium se bakterie mění za nepříznivých podmínek – vytvoří se další obal a cytoplazma se zahustí. Ve spoře přežijí extrémní teploty (-190, + 100°C), sucho po dobu tisíců - miliónů let. Zpětně mohou přijmout vodu a žít dále.
bakterie rozmnožování
nepohlavně – množí se dělením (mohou se dělit každých 20 minut) – zdvojení (replikace DNA) →
vzniknou dva chromozomy → každý putuje k jednomu pólu buňky → buňka roste do délky → vytvoří se
přepážka z cyt. membrána a buněčné stěny → vznikají dvě dceřinné buňky
b) pohlavně – konjugace (= spájení) - 2 bakterie si vymění část genetického materiálu
aerobní nitrifikační bakterie
přemění amoniak na dusičnan
anaerobní denitrifikační bakterie
přemění dusičnany na amoniak a vzdušný dusík = škodlivé látky =
nutno okopávat zemědělské plodin
symbiotické hlízkovité bakterie
žijí na kořenech bobovitých rostlin - převádí vzdušný dusík na dusičnany (důležité pro rostliny) – bakterie od rostlin čerpá cukry
bakterie střevní mikroflóry
chrání před patogenními mikroby, tvorba vitamínů B12, K (Escherichia coli)
- jazyk, kůže
patogenní bakterie
nákazy přenášené vzduchem – spála, angína, růže, zánět plic, tuberkulóza, záškrt
- nákazy přenášené potravou – střevní tyfus, cholera, enterotoxikóza, botulismus
- pohlavně přenosné nákazy – syfilis, kapavka
bakterie využívané člověkem (= biotechnologie)
potravinářská výroba (kvašené mléčné výrobky…)
- octové kvašení za přítomnosti bakterií
- výroba důležitých látek uměle upravenými bakteriemi (plazmidy) = výroba inzulínu, vitamínů…
- čištění odpadních vod
- biologické zbraně (antrax, mor…)
sinice
doba existence přes 3 miliardy let (stromatolity…)
- jedny z prvních organismů, fotosyntézou pravděpodobně vytvořily první kyslíkatou atmosféru
sinice - TYLAKOIDY
váčky, v nichž probíhá fotosyntéza, uzavírají asimilační barviva – chlorofyl A a někdy i další typy chlorofylů, β-karoten, modrý fykocyanin a červený fykoerytrin
zásobní látka sinic
škrob
jednobuněčné sinice
mohou žít jednotlivě nebo v koloniích, kde jsou pospojováni slizovým pouzdrem (vývojově starší)
vláknité sinice
pochva ve které jsou buňky uložené za sebou (vývojově mladší);
- někdy mohou obsahovat HETEROCYSTY = buňky schopné vázat vzdušný dusík (tím potom obohacují
vodu – rýžoviště)
sinice rozmnožování
příčné dělení buněk
b) v koloniích – sinice vláknitá – část vlákna (HORMOGONIE) se oddělí a vlákno začne růst
c) AKINETY(spory) – vznikají spojením vegetativních buněk a celek se zapouzdří, mění se na vlákno a
začne růst
