Princip MRI Flashcards
MR využívá pro zobrazení
protony
Protony provádějí následující pohyby
mají spin (točí se kolem své osy) a provádějí precesi
Magnetický moment jader prvků s lichým počtem protonů se po umístění do magnetického pole orientuje
rovnoběžně se siločárami magnetického pole
Rychlost precese jader prvků v magnetickém poli závisí na
síle magnetického pole
Velikost precesní frekvence na MRI definuje
Larmorova frekvence
Podélná magnetizace v MR vzniká
změnou orientace magnetického momentu jader
Příčná magnetizace v MR vzniká
synchronizací fáze precesního pohybu
Vyberte správné tvrzení o magnetizaci v MRI
podélnou magnetizaci nedokážeme změřit přímo
Čím vychylujeme precedující protony v MRI
radiofrekvenčním pulzem
Jakou frekvenci má obvykle radiofrekvenční pulz, který používáme v MRI
frekvenci schodnou s Larmorovou frekvencí
Když byl původní vektor podélné magnetizace 6 (6 protonů směřovalo nahoru), kolik bude výsledný vektor, když dva protony přehodnotíme radiofrekvenčním pulzem antiparalelně
2
Jaký je výsledný efekt podaného radiofrekvenčního pulzu na protony u MRI?
RF pulz zmenší podélnou magnetizaci a vytvoří příčnou magnetizaci
Výběr zobrazované roviny na MR je prováděn
gradientem magnetického pole
Co se stane s protony v MRI po vypnutí radiofrekvenčního pulzu?
dochází k relaxaci
Podélná relaxace na MR vzniká
návratem magnetického momentu jader do původního uspořádání
Podélné relaxaci říkáme
tzv. relaxace spin-mřížka
T1 relaxační čas závisí na
podélné magnetizaci
T2 relaxační čas závisí na
příčné relaxaci
Zfázováním protonů po aplikaci RF pulzu v MRI dochází v systému k vytoření
příčné magnetizace
T1 relaxační čas je
delší než T2 relaxační čas
Čas T1 v MR je ovlivňován
Schopností předávat energii okolí
Vyberte správné tvrzení o vlastnostech tkání v MRI
voda má dlouhý T1, tuk má krátký T1
Po vypnutí RF pulzu
podélná magnetizace roste, příčná magnetizace klesá
90 stupňů radiofrevenční pulz v MRI
způsobí pokles podélné magnetizace na nulu a vytvoří příčnou magnetizaci
Při použití pulsové sekvence v MRI, kdy máme dva 90 st. pulzy krátce za sebou (TR short), vznikne nám obraz
Závislý na rozdílech T1, tedy T1 vážený
Při použití pulsové sekvence v MRI, kdy dáme dva 90 st. pulzy dál od sebe (TR long), vznikne obraz
závislý na rozdílech v množství protonů, tedy tzv. proton-denzní
T1 vážený obraz vzniká
volbou krátkého TR (time to repeat)
Proton denznitní (PD) obraz vzniká
volbou dlouhého TR (time to repeat)
T2 vážený obraz vzniká
aplikací 90° pulzu a 180° pulzů
T2 vážený obraz vzniká volbou
dlouhou TR (time to repeat) a dlouhého TE (time to echo)
Písmenka TE při popisu T2 vážených spin-echo sekvencí znamená
time to echo
180° pulz dáváme při vytváření T2 vážených obrazů v čase
TE/2
T2* efekt je
měříme pouze pokles vektoru příčné magnetizace bez aplikace 180° pulzu
Spin-echo sekvence jsou
sekvence, kdy aplikujeme dva pulzy (90° a 180°) v různé době po sobě
Nastavením různé hodnoty času TE v MRI můžeme volit
míru T2 vážení a kvalitu obrazu dané sekvence
Na T1 vážených obrazech mozku má
šedá hmota nižší signál než bílá hmota
Při volbě krátkého TE v MRI můžeme ovlivněním TR získat obrazy
T1 a PD
Na T2 vážených obrazech mozku má
tekutina (cerebrospinální mok) vyšší signál než bílá hmota
MR angiografie využívá
toku krve
Fenomén využívaný v MRI v cévách s tekoucí krví se nazývá
flow-void fenomén
Pro zobrazení tepen pomocí MRI se používá zkratka
MRA
Inverzní sekvence (inverzní pulz) se používá pro
zvýšení kontrastu mezi tkáněmi, potlačení signálu dané tkáně
Inverze v inverzních sekvencích na MRI dosahujeme pomocí
předřazeného 180° pulzu
Která z následujících sekvencí v MRI je inverzní
FLAIR, STIR, SPAIR
Kontrastní látky na MR
jsou paramagnetické
Mezi kontraindikace MR patří
přítomnost kochleárního implantátu, přítomnost cizího kovového tělesa, klaustrofobie
