POE

Question 1

Vysvětlete rozdíl mezi ekonomikou a ekonomií

Answer 1

Ekonomie = společenská věda zabývající se výrobou, distribucí a spotřebou ekonomických zdrojů a způsoby jejich využití
- zkoumá lidské bytosti a jejich chování (proto je to společenská věda)
-zabývá se transformací (proto nauka o zdrojich, potřebách, vstupech, výstupech)
-zabývá se alokací (- přidělování, rozdělování omezených zdrojů, proto se dotýká principů racionality)
Ekonomika = hospodářství
- ekonomický systém, jehož podstatou je uspokojovat lidské potřeby formou přeměny výrobních faktorů na statky a služby
-souhrn ekonomických činností probíhajících na určitém území- jde tedy o hospodaření určitého subjektu, jednotlivce, skupiny nebo např. státu
- v případě hospodářství se dotýkáme pojmů **potřeby = vědomí, nedostatek něčeho, v zásadě neomezený charakterí
**statky = věci sloužící k uspokojování potřeb
**výrobní faktory = základní zdroje potřebné k výrobě statků - práce, půda, kapitál
**hospodaření = nakládání se zdroji takovým způsobem, který povede k optimálnímu uspokojení potřeb - využívání nesouladu mezi omezenými zdroji a neomezenými potřebami
N

Question 2

Charakterizujte podnikové hospodářství (smysl, potřeby, hodnota)

Answer 2

• podnikohospodářská nauka (=podniková ekonomika) je součástí hospodářských (ekonomických) věd spolu s národohospodářskou naukou (ekonomie)
• je to nauka zabývající se chováním podniků a jejich hospodařením, zkoumá chování podniků ve vztahu k principům racionality (hospodárnosti)
o princip racionality = získat co nejvíce (výstupy) za co nejméně (vstupy), přičemž výstupem je prodaný statek a vstupem je spotřeba VF
• středobodem této nauky je podnik, zabývá se všemi druhy podniků bez ohledu na jejich oborovou příslušnost
• cíl této disciplíny je hledat způsoby vedoucí k optimálnímu využití VF = co nejlépe využít všechny výrobní faktory, tak aby uspokojení pro konečného zákazníka bylo co největší
• hlavním úkolem této nauky je popsat a vysvětlit každé hospodářské jednání (chování), které se uskutečňuje v podniku a na základě poznaných zákonitostí vypracovat postupy na zabezpečení stanovených cílů
• obsahuje široké spektrum problémů týkajících se různých typů podniků, proto ji dále členíme na všeobecnou, odvětvovou a funkční podnikohospodářskou nauku:
o všeobecná = zabývá se hospodářskou činností podniků z různých ekonomických oborů, popisuje a vysvětluje jevy/problémy, které jsou společné všem podnikům bez ohledu na odvětví atd. (obecné zákonitosti podniků)
o odvětvová = zabývá se ekonomickými specifiky v různých sektorech ekonomiky, které se liší v různých podnicích v závislosti na odvětví (průmysl, zemědělství, věda…)
o funkční = zabývá se jednotlivými podnikovými funkcemi (nákupní; výrobní; prodejní; marketingová funkce…)

Question 3

Rozčleňte národní hospodářství (ziskový a neziskový sektor, primární, sekundární, terciérní, kvartérní)

Answer 3

• národní hospodářství rozdělujeme na ziskový a neziskový sektor
• Ziskový sektor:
o Vstoupí zde ten, kdo má produkt, jehož cena je výsledkem střetu nabídky a poptávky, založen za účelem zisku. Jsou tam ekonomické subjekty, které získávají prostředky na svůj provoz prodejem své produkce = tržby. Podniky umisťují své produkty na trhy s tržní cenou.
o pod ziskový sektor řadíme podniky soukromé (a.s., s.r.o. k.s. apod.) a podniky veřejné (státní podniky, municipální podniky (města/kraje) apod.)
• Neziskový sektor:
o Jeho cílem není vlastní zisk, ale užitek, který má veřejný charakter.
o pod neziskový sektor řadíme instituce soukromé (nadace, politické strany, církve), instituce veřejné (policie, hasiči, armáda, soudy), které jsou placené ze státního rozpočtu a pod neziskový sektor řádíme také domácnosti
o Neziskový veřejný: je hrazen z veřejných zdrojů a rozpočtů, je řízen veřejnou správou (např. policie, krajské úřady, školy, OSSZ, finanční úřad..)
o Soukromý sektor: neziskový, hrazený ze soukromých zdrojů. Nechce vydělávat, ale uspokojit spotřeby, stojí mezi trhem a státem (charity, nadace, spolky..), „nezisková právnická osoba”, nejsou zde veřejné finance
o Sektor domácností: rodiny a jednotlivci (vstupují na trh nakupovat S+S, nabízejí práci)

• primární sektor – podniky prvovýroby, které získávají statky přímo z přírody, např. zemědělství, lesnictví, rybolov, těžební průmysl.
• sekundární sektor – podniky druhovýroby, které zpracovávají statky vyprodukované prvovýrobou, např. strojírenství, textilní průmysl, potravinářský průmysl.
• terciální sektor – podniky služeb, např. obchodní, dopravní, bankovní, pojišťovací podniky.
• kvartální sektor – společnosti zabývající se vědou a výzkumem, např. inovační a vývojová centra, univerzity.

Question 4

Vysvětlete podstatu neziskového sektoru

Answer 4

• neziskový sektor je tvořen institucemi, které jsou obecně prospěšné společnosti
• nachází uplatnění v oblastech, které nejsou ekonomicky atraktivní po ziskový sektor nebo v oblastech, kde dochází k tržnímu selhání či selhání státu
• rozdělujeme jej na veřejné (policie, armáda) a soukromé (nadace, církve) instituce
• v soukromém neziskovém sektoru:
o lidé v podobě dobrovolníků plní a prosazují obecný zájem společnosti a spadají pod nestátní sektor, pracují nezávisle na státu, jejich činnost obecně prospívá blahu společnosti
o zaměřují se na pomoc, která doposud nebyla zapotřebí, snaží se nahradit nefungující činnost státu, popřípadě ji doplňují
o například: péče o bezdomovce, pomoc obětem trestných činů, pomoc narkomanům (Armáda spásy, Bílý kruh bezpečí apod.)
o jejich cílem není vytvářet zisk, ovšem vytvářet ho mohou, jen si jej nerozdělují mezi společníky
• Jeho cílem není vlastní zisk, ale užitek, který má veřejný charakter
o ochrana lidských práv a jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, památek, (soukromé)
o rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy, sportu
o výkon státní správy, rozvoj státu, obrana státu (veřejné – financováno státem)

Question 5

Vymezte kvartérní sektor

Answer 5

Znalostní sektor, společnosti zabývající se vědou a výzkumem, např. inovační a vývojové
centra, univerzity

Question 6

Uveďte základní organizační klasifikace

Answer 6

1) podle hospodářských odvětví sektorů (zemědělské, zpracovatelské, podniky poskytující služby)
2) podle druhů výkonů (výrobní, obchodní, dopravní podniky)
3) podle převládajícího VF (stavební formy - materiálově intenzivní, softwarové firmy - pracovně intenzivní, automobiulky - kapitálově intenzivní)
4) podle velikosti podniku (mikropodniky, malé, střední, velké podniky)
5) podle závislosti na lokalitě (cihelny, solární, větrné a vodní elektrárny, rostlinná výroba, doly)
6) podle právní formy (kapitálové a osobní podniky)

Question 7

Vyjmenujte tři základní pohledy na podnikání a tyto popište

Answer 7

1) německý model - podnik jako sociální instituce, snaha rozvíjet bohatství, lidé zaměření na výkon, sociální kontakt mezi zaměstnanci je, ale není na pracovišti)
2) japonský model - podnik jako instituce lidských bytostí, zaměstnanecká definitiva, snaha uspokojit zaměstnance za účelem vysoké výkonnosti
3) americký model - podnik jako ekonomická instituce, cílem je maximalizace zisku a snaha uspojkojit akcionáře

Question 8

Vysvětlete právní rámec podnikání (která osoba může podnikat, jak se tyto přístupy od sebe liší)

Answer 8

• Fyzické osoby mohou podnikat na základě živnostenského listu, nebo nově výpisu živnostenského rejstříku či koncesní listiny, podle toho, zda se jedná o živnost ohlašovací, či koncesovanou. Podnikat se může od zapsání do živnostenského rejstříku. Někdy jsou zapisovány do ŽR i fyzické osoby. Existují výjimky popsané v zákony, kdy nelze podnikat na základě živnostenského listu ani koncesní listiny. Podnikání FO se dělí na hl. činnost OSVČ nebo vedlejší činnost OSVČ
• Podnikání PO – obchodní společnosti mohou podnikat také na základě živnostenského listu, ale osoby firmu zakládající musí sepsat společenskou smlouvu a společnost vzniká až zápisem do obchodního rejstříku

Question 9

Podnikání jako FO

Answer 9

• je to podnikatelský subjekt vlastněný jednou (fyzickou) osobou, který může, ale také nemusí být zapsán v obchodním rejstříku
• povinnosti fyzické osoby vznikají narozením a zanikají smrtí, nedědí se
• podniká na základě rodného čísla, které má každý z nás jedinečné
• k jeho založení stačí i menší kapitál a jeho regulace ze strany státu je minimální
• nevýhodami je obtížný přístup ke kapitálu, neomezené ručení za dluhy společnosti a omezená životnost firmy dána délkou života podnikatele
• podniky jednotlivce mají obvykle formu živnosti
• Fyzické osoby mohou podnikat na základě živnostenského listu, nebo nově výpisu živnostenského rejstříku či koncesní listiny, podle toho, zda se jedná o živnost ohlašovací, či koncesovanou. Podnikat se může od zapsání do živnostenského rejstříku. Někdy jsou zapisovány do ŽR i fyzické osoby. Existují výjimky popsané v zákony, kdy nelze podnikat na základě živnostenského listu ani koncesní listiny. Podnikání FO se dělí na hl. činnost OSVČ nebo vedlejší činnost OSVČ

Question 10

Podnikání jako PO

Answer 10

• povinnosti PO vznikají zákonem a zaniká vymazáním
• musí vzniknout identifikační číslo (každá firma má své jedinečné IČ)
• právnická osoba je skupina lidí, jiný podnik nebo stát
• u právnické osoby (uměle vytvořené osoby) je více osob (záleží na druhu společnosti), ale nikdy se nestane, že by jednotlivec jako právnická osoba svým majetkem ručila
• obchodní společnosti mohou podnikat také na základě živnostenského listu, ale osoby firmu zakládající musí sepsat společenskou smlouvu a společnost vzniká až zápisem do obchodního rejstříku

Question 11

Charakterizujte živnost

Answer 11

• soustavná činnost provozována samostatně, vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem (obecné vymezení podnikání Obchodním zákoníkem)
o samostatně a vlastním jménem = na sebe, ne pod firmou
o soustavně = není to nahodilá činnost
• Každá právnická i fyzická osoba má živnostenské oprávnění

Question 12

Rozčleňte živnost a uveďte příklady

Answer 12

• živnost můžeme rozdělit:
1. podle druhu činnosti
 obchodní živnosti (koupě za účelem dalšího prodeje, prodej, hostinská činnost, ubytování, cestovní kanceláře…)
 výrobní živnosti – opravňují podnikatele, aby své výrobky i prodával a opravoval, zůstane-li zachován výrobní charakter živnosti
 živnosti poskytující služby (poskytování oprav a údržby věcí, přeprava osob a zboží a jiné práce k uspokojování dalších potřeb)
2. podle vzniku práva k provozování živnosti
 živnost ohlašovací – právo provozovat živnost vzniká již dnem ohlášení na živnostenském úřadě
• ty dále dělíme na živnosti:
o řemeslné – předpokladem je vyučení v příslušném oboru, nebo absolvování střední školy a doklad o praxi v oboru (např. kovářství, zámečnictví, řeznictví, truhlářství, zednictví…)
o vázané – odborná způsobilost je stanovena pro každou živnost zvlášť, předpokladem je získání průkazu způsobilosti pro příslušnou činnost – přesně určené vzdělání + praxe (např. autoškoly, oční optiky, masérské služby, účetnictví…)
o volné – odborná způsobilost není stanovena, všechny ostatní živnosti, které spadají pod působnost živnostenského zákona (např. fotografické služby…)
 živnost koncesovaná – smějí být provozovány na základě koncese (souhlasu státu)
• např. pohřební služby, cestovní kanceláře, úpravy a prodej zbraní, provozování střelnic apod.
• jejich množství se tímto reguluje, aby nebylo např. v jednom městě 10 pohřebních služeb

Question 13

Uveďte všeobecné podmínky a zvláštní podmínky k provozovánim živnosti

Answer 13

•	Všeobecné podmínky:
o	dosažení věku 18 let,
o	způsobilost k právním úkonům.
o	bezúhonnost,
o	předložení dokladu o tom, že fyzická osoba nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky (pokud už někdy podnikal)
•	Zvláštní podmínky:
o	odborná nebo jiná způsobilost vyžadovaná živnostenským zákonem
o	vyučení v oboru
o	praxe – většinou 1-5 let

Question 14

Co je to JRF, CRM a Czech point?

Answer 14

• JRF (Jednotný registrační formulář) – nahrazuje různé typy formulářů pro podání, které podnikatel musel učinit před vstupem do podnikání, ale i během podnikání (FÚ, soc. správě, úřad práce, zdravotní pojišťovna)
• CRM (Centrální registrační místo) – v 227 obcích, podává se zde JRF, komunikace s úřady
• Czech point – kontaktní místo veřejné správy, které plní funkci zprostředkovatele
o Na Czech POINTech lidé získávají veškeré údaje, opisy a výpisy, které jsou vedeny v centrálních veřejných evidencích a registrech o jejich osobě, majetku a právech. Odpadává tak další obíhání po úřadech dle hesla „nemá obíhat občan, ale dokument”.
o obecní, krajské úřady, notáři, provozovny České pošty

Question 15

Vysvětlete daňové aspekty OSVČ

Answer 15

• živnostník dosažený zisk zdaňuje podle zákona o dani z příjmu
• daní z příjmu fyzických osob 15%
• z dosaženého zisku se mu dále určuje základ pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění
• živnostník musí platit minimální výši soc. a zdrav. pojištění
• sazba zdrav. pojištění 13,5 %, minimální záloha na zdravotní pojištění 2208 Kč / měsíc
• minimální záloha na sociální pojištění 2388 Kč /měsíc

Question 16

K čemu slouží výdajové paušály?

Answer 16

• paušální výdaje, resp. výdaje z procenta příjmů
• jsou to de facto legální fiktivní výdaje, které si, podle českého zákona o dani z příjmu, může podnikatel (FO) uplatnit
• Jinými slovy OSVČ si může svoje příjmy snížit o 30-80%, i když v daném roce žádné výdaje neměl
• Z 30-80% svých příjmů – na rozdíl od zaměstnance – daně naplatí
• Pro mnohé je to proto legální daňová výhoda
• Výše procent paušálních výdajů se liší podle druhu příjmu:
o 80 % - příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a příjmy z řemeslných živností
o 60 % - příjmy z ostatních živností
o 40 % - příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů
o 30 % - příjmy z pronájmu zařazeného v obchodním majetku a příjmy z pronájmu

Question 17

Vysvětlete životní fáze podniku (případně nakreslit)

Answer 17

• podnik prochází těmito fázemi:
1) Zrození
2) Růst
3) Zralost
4) Úpadek
5) Zánik
• z hlediska ekonomické výkonnosti uvedené fáze nabývají této podoby:
1) Založení – přípravná fáze na vznik podniku, v této fázi nemáme žádné tržby a hospodářský výsledek je záporný, existují pouze výdaje
2) Růst – tržby rostou, HV je nízký, podnik je ve ztrátě, výdaje stále převyšují příjmy, provozní historie je omezená, jen firmy ve stejné fázi jsou naší konkurencí
3) Stabilizace – vysoký nárůst tržeb, provozní HV stále roste, příjmy převyšují výdaje, podnik je ziskový, provozní historie již existuje, konkurencí nám jsou formy v různých fázích
4) Krize – příjmy klesají pod úroveň výdajů, podnik se dostává do ztráty (3 klíčové situace podniku v úpadku: 1. podnik je dlouhodobě ztrátový, platebně neschopný, 2. má dílčí, avšak závažné problémy, které při zanedbání vedou k likvidaci společnosti, 3. podnik se zdá jako úspěšný, ale v důsledku extrémního růstu trvale naráží na nedostatek kapitálu)
5) Zánik – podnik nezvládá krizi, ztráta je neúnosná, podnikání končí
((((OBRÁZEK V MATERIÁLECH))))

Question 18

Právní formy podnikání

Answer 18

• V ČR mohou lidé podnikat dvěma způsoby – jako fyzická nebo právnická osoba:
• Fyzické osoby
o osoby provozující podnikání na základě právních předpisů
o samostatně hospodařící rolníci a zemědělci
o živnosti
• Právnické osoby
o Ústav
o Fundace (nadace, nadační fondy, neziskové sektory)
o Korporace (s.r.o., a.s., v.o.s., k.s., družstva)
 veřejné – obce, kraje, spolek
 soukromé
• družstva
• obchodní společnosti
o osobní – v.o.s., k.s.
o kapitálové – s.r.o., a.s.
o Evropská společnost
o Evropské hospodářské zájmové sdružení
o Státní podnik

Question 19

Vyjmenujte právnické osoby, které mohou podnikat

Answer 19

Obchodní společnosti (a. s., s. r. o., k. s. či v. o. s.), mohou podnikat také na základě živnostenského listu, ale osoby firmu zakládající musí sepsat společenskou smlouvu a společnost vzniká až zápisem do obchodního rejstříku.

Question 20

Charakterizujte korporace včetně členění

Answer 20

• korporace je právnický subjekt/osoba, který přestože je tvořen více osobami má z pohledu práva status osoby samostatné
• jako taková má vlastní právní povinnost, nemá ale klasicky chápanou svéprávnost, právně jednají za ni osoby fyzické, zejména tzv. statutární orgány, které ji zastupují
• korporace dělíme na veřejné a soukromé
• ty veřejné jsou obce, kraje a spolky (3 členné vedené společným zájmem, výdělečná činnost nemůže být hlavní činností = neziskový, „zapsaný spolek” = z.s.)
• ty soukromé jsou družstva a obchodní společnosti (osobní – v.o.s., k.s., kapitálové – s.r.o., a.s., Evropská společnost, Evropské hospodářské zájmové sdružení)

Question 21

Osobní společnosti

Answer 21

= společníci ručí za závazky celým svým majetkem, výše ZK není stanoveno
• Veřejná obchodní společnost (v.o.s.), Komanditní společnost (k.s.)

Question 22

Kapitálové společnosti

Answer 22

= povinně tvoří ZK, závazky ručí omezeně

• Společnost s ručením omezeným (s.r.o.), Akciová společnost (a.s.)

Question 23

Zrození a zánik právnických osob (zákon)

Answer 23

• VZNIK (2 fáze)

1) ustanovení právnické osoby
2) samotný vznik PO, a to zpravidla zápisem do určeného rejstříku (nadační rejstřík, registr politických stran a hnutí, registr pro evidenci registrovaných církví a náboženských spolků atd.). Následně ode dne účinnosti zápisu mohou právnické osoby nabývat práva a povinnosti.

• ZÁNIK
1) zrušení právnické osoby, a to zpravidla zruší právním jednáním, uplynutím doby, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo dosažením účelu, pro který byla zřízena.
2) likvidace, ledaže celé její jmění nabývá právní nástupce nebo stanoví-li zákon jinak. Stanoví se likvidátor, který likvidaci provede.
Účelem takové likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (označováno jako likvidační podstata), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem likvidace podle zákona.
3) výmaz právnické osoby z příslušné veřejnoprávní evidence, čímž definitivně končí právní subjektivita právnické osoby

• V mezidobí zrušení a zánikem právnické osoby obvykle probíhá její likvidace.

Question 24

Charakterizujte s.r.o.

Answer 24

Je to kapitálová společnost, která musí být tvořena minimálně 1 společníkem, společníci jsou povinni ručit za závazky společnosti jen do zápisu splacení vkladů (ručí omezeně), musí být složen ZK v hodnotě minimálně 1 Kč, statutarním orgánem jsou jednatelé firmy, dalšími orgány je valná hromada, která rozhoduje o rozdělení zisku (kolik se rozdělí a kolik se vrátí do společnosti), zisk se poté rozděluje na základě vkladům společníků.

Question 25

Charakterizujte a.s.

Answer 25

Je to kapitálová obchodní společnost, která musí být tvořena minimálně 1 společníkem, společníci nejsou povinni ručit za závazky společnosti, ZK musí být složen a to ve výši minimálně 2 miliony Kč (nebo 80 tisíc eur), statutárním orgánem je představenostvo či správní rada, dalšími orgány je valná hromada, dozorčí rada/správní rada. Zisk se rozděluje na základě vkladů společníků.

Question 26

Charakterizujte v.o.s.

Answer 26

Je to obchodní společnost tvořena minimálně dvoumi společníky, ručí neomezeně, ZK nemusí být složen, zisk se rozděluje mezi společníky rovným dílem, tento zisk si daní každý společník sám. Společníci jsou statutárním orgánem, např. Kaufland.

Question 27

Charakterizujte k.s.

Answer 27

je to hybrid, komanditista ručí omezeně, komplementář neomezeně. Je to kombinace osobní a kapitálové společnosti, tvořena minimálně 1 komanditistou (společník,který vkládá peníze) a jedním komplementářem (řídí firmu, statutární orgán), je zde povinný vklad, minimum 1 Kč (jakoby sro). ZK nemusí být složen. Komplementář jako statutární orgán bez dalších orgánů. Zisk se u komanditistů dělí rovným dílem dle vkladů a u komplementářů se dělí napůl bez ohledu na vklad.

Question 28

Vysvětlete podstatu okolí podniku (co to je, co tam patří, co tam podniky nachází apod.)

Answer 28

Podnik není izolován, ale je obklopen vnějším světem, okolím. Okolím podniku rozumíme vše, co
je za pomyslnými hranicemi podniku jako sociálně ekonomického a technického systému a čím je
podnik ovlivňován a co případně sám může ovlivnit. Okolí podniku ho nutí k určitému způsobu
chování, především k volbě určitých cílů a způsobu jejich dosahování. Vliv okolí na podnik je
zpravidla velmi silný, zatímco možnost podniku ovlivňovat okolí je spíše omezená. Okolí podniku
na něj působí jako „svazek“ vnějších sil, faktorů a podmiňování. Mezi nimi existují určité
souvislosti. Pokud však chceme k okolí podniku přistoupit analyticky, musíme ho určitým způsobem
strukturovat a vymezit jeho jednotlivé prvky.

Question 29

Vysvětlete dva základní pohledy na okolí podniku (vnitřní vs. Vnější)

Answer 29

• Vnější podnikové okolí
o geografické – předurčuje logistiku podniku, má vliv na lokalizaci podniku
o sociální
o legislativní/politické – důležité, musíme se řídit zákony (daňové, živnostenské, spotřebitelské zákony, občanský zákoník, GDPR…)
o ekonomické – velmi důležité jsou VF, cena práce nám ovlivňuje cenu výrobku/služby a konečný zisk, podnik je ovlivněn celkovou hospodářskou situací státu a jeho dynamikou
o ekologické – vytváří řadu bariér, ale i mnoho šancí pro podniky (např. recyklace obalů, při výrobě ekologicky nezávadných výrobků), jsou to např. emise, odpad – recyklace…
o technologické – motivem technologického pokroku, umožňuje dosahovat lepších výsledků (3D tiskárny, elektro, AI, QR kódy…)
• Vnitřní podnikové okolí
o Stakeholders (=zájmové skupiny)
 jsou to všichni ti, co jsou s vývojem podniku spjati, a to: zaměstnanci, věřitelé, dodavatelé, zákazníci, vlastníci, stát a obce

Question 30

Co vyjadřuje a k čemu slouží WACC?

Answer 30

• WACC (Weighted Average Cost of Capital) vyjadřuje minimum celkových nákladů na podnikový kapitál, slouží k vytvoření struktury kapitálu tak, aby respektovala potřeby podniku a náklady na celkový kapitál byly co nejnižší
• optimální kapitálová struktura podniku se stanovuje na základě hledání minima průměrných nákladů na podnikový kapitál
• hledání optimální kapitálové struktury (míry zadluženosti) vychází z předpokladů, že cizí kapitál je levnější než vlastní, s růstem zadluženosti roste úroková míra i požadavky akcionářů na vyšší míru dividend (vyšší riziko bankrotu firmy) a že substituce vlastního kapitálu dluhem přináší zlevnění nákladů na celkový kapitál až do určité míry zadluženosti, potom náklady začnou růst
• poměr mezi VK a CK se u různých podniků liší, závidí to především na odvětví, struktuře majetku, subjektivním postoji podnikatele nebo manažerů, úrokové míře bank, výnosnosti podniku a stabilitě tržeb a zisku

Question 31

Vysvětlete náklady dluhu

Answer 31

• náklady dluhového kapitálu představují úrok, který podnik musí zaplatit věřitelům
• jelikož úroky snižují daňový základy, pak nákladem dluhu (úvěru) je úrok snížený o úsporu na dani z příjmu, kterou tímto způsobem podnik dosáhne
• Tato úspora na dani z příjmu je označována jako daňový štít

Question 32

Charakterizujte náklady vlastního kapitálu

Answer 32

• je to zisk, který očekávají vlastníci kapitálu (např. dividendy)
• nákladem vlastního kapitálu (ocenění) je požadovaní míra zhodnocení (výnosnosti) a v centru pozornosti VK jsou vybrané ukazatele výkonnosti podniku (např. ROE = čistý zisk/VK)
• náklady na vlastní kapitál jsou tedy vyšší než náklady na cizí kapitál (riziko)

Question 33

Co vyjadřuje a k čemu slouží finanční páka?

Answer 33

 použití CK působí jako páka, kterou podnik zvedá výnosnost VK, tím však současně zvyšuje i jeho rizikovost → tento jev se nazývá finanční páka
 podnik proto musí usilovat o optimální kapitálovou strukturu (minimum nákladů na podnikový kapitál)
 zajímá nás, jestli přispívá zadluženost k ziskovosti podniku (zda působí dluh příznivě na hospodaření naší firmy)
• zadlužení podniku je výhodné, když ziskovost celkového kapitálu převyšuje úrokovou míru dluhu → v takovém případě vede použití CK ke zvýšení výnosnosti vlastního kapitálu (finanční páka působí pozitivně)
• → použití CK místo VK, vede ke zvýšení ROE (=rentability vlastního kapitálu)
 finanční páka vyjadřuje, že růst zadlužení podniku je výhodný, když je úroková míra závazku nižší, než je ziskovost celého kapitálu (aktiv)
• celková výnosnost/ziskovost kapitálu se počítá podle ukazatele ROA (ROA = EBIT / VK)
• když je ziskovost kapitálu vyšší než úrok, tak to znamená, že ten kapitál vydělává víc, než jaké jsou náklady na něj → v tom případě ten dluh bereme
• pokud by ziskovost kapitálu nestačila na zaplacení úroku, tak to svědčí o tom, že další dluh je pro nás nesmysl

Question 34

Vysvětlete podstatu úrokového daňového štítu

Answer 34

 Je to způsob, jak si firma může snížit daňový základ
 Je to efekt zvyšování rentability VK použitím CK v kapitálové struktuře podniku
 Je to součást výpočtu WACC: úroky z CK jsou pro podnik nákladem a snižují zisk, ze kterého se platí daň a snižují daňovou povinnost! (snižují tedy základ daně a zdanitelný zisk) a v tom je ten CK pro podnik prospěšný, protože se výnosnost VK zvýší
 Úroky z CK snižují daňové zatížení podniku, protože úrok jako součást nákladů snižuje zisk, ze kterého se platí daně a to způsobuje daňový efekt
 Daňový štít vyjadřuje, že nákladové úroky jsou daňově uznatelné a tím snižují reálnou cenu CK
 Není to na straně VK, protože VK není daňově uznatelný
 Vypočítá se jako: úroková míra x sazba daně (19%)

Question 35

Co je indiferenntí kapitálová struktura?

Answer 35

Tato problematika se zaobírá vztahem mezi zadlužeností a rentabilitou vloženého kapitálu. Bod indiference kapitálové struktury vyjadřuje určitou výši hrubého zisku (EBIT), při které je zisk na jednu akcii totožný v případě financování vlastním kapitálem i v případě financování cizím kapitálem. Je to tedy bod, ve kterém lze financování vlasttním kapitálem a financování cizím kapitálem označit jako stejně výhodné. Při jakékoliv rozdílné výši zisku je výhodnější buď cizí kapitál nebo vlastní kapitál

Question 36

Jaké znáte přístupy k financování majetku?

Answer 36

Externí nebo interní, buď si je od někoho půjčíme, například od banky, či od 3F nebo interně z vlastních zdrojů.

Question 37

Charakterizujte rozvahu

Answer 37

• Máme tři základní účetní výkazy, které musí každá obchodní společnost sestavovat (rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz cash flow)
• Rozvaha = výkaz o majetku a zdrojích jeho krytí → zobrazuje, jaká aktiva (majetek) podnik má a jaký má kapitál (pasiva), ze kterých ten majetek byl pořízen
• Rozvaha nás má informovat o straně aktiv a pasiv
• Aktiva = ukazují to, co jako společnost mám (majetek) – dlouhodobý (pozemky, budovy, stroje, patenty, licence) x oběžný (zásoby, pohledávky)
• Pasiva (kapitál) = říkají za co jsem si ta aktiva koupila (z jakých peněz ten majetek kryju: vlastní nebo cizí kapitál)
• Aktiva se musí rovnat pasivům
• Rozvaha zobrazuje tzv. stavové ukazatele (stav k určitému datu – rozvaha je vždy sestavena k určitému datu, zpravila k poslednímu dni účetního období)
• Z rozvahy jsme schopni zjistit, jaký majetek daný podnik má, jestli ho kryje z vlastních peněz, půjček (z jakého kapitálu) atd
• strana aktiv má vždy nějakou položku (majetek), brutto (pořizovací cena majetku), korekce (opotřebení majetku = oprávky), netto (brutto mínus korekce = zůstatková cena)
• rozvaha může být řádná a mimořádná
• řádná = sestavuje se na konci účetního období (k 31.12, ale firma nemusí mít konec účetního období stejné s koncem kalendářního roku, takže se to dělá poslednímu dny daného měsíce)
• mimořádná = sestavuje se při mimořádných činnostech např. při založení podniku, pokud se mění právní forma (přechod z s. r. o na a. s.)
• jak jsou v rozvaze seřazeny jednotlivé položky aktiv (majetku)? Podle likvidnosti (likvidnost majetku = jak náročné je majetek zpeněžit) od méně likvidního až po ten nejvíc likvidní

• položky v rozvaze: OBRÁZKY V MATERIÁLECH

 DM
- Je stálý, dlouhodobý (ve firmě déle než 1 rok), postupně se spotřebovává (opotřebovává – morálně a fyzicky)
- Druhy:
o Hmotný – doba použitelnosti víc jak 1 rok, vstupní cena 80 000
o Nehmotný – doba použitelnosti víc jak 1 rok, vstupní cena 60 000
o Finanční
- Pořízení DM je nákupem, vlastní výrobou, darováním, převodem z osobního majetku podnikatele, atd
- DM nevstupuje do nákladů hned, ale dochází k postupnému opotřebení používáním a přenáší se do nákladů odpisy
- DM se opotřebovává
- Financování DM: měl by být financován dlouhodobým kapitálem (např. vlastními zdroji, cizími se splatností nad 1 rok)
 OA
- Obíhá podnikem, slouží k úhradě závazků
- Chceme, aby byl v podniku co nejkratší dobu, protože chceme, aby se co nejrychleji přeměnil na peníze
- Firma ho používá méně než 1 rok
- OA se spotřebovává
- Financování OA: měl by být financován krátkodobým kapitálem (krátkodobými závazky)
- Struktura OA vypovídá o likviditě podniku (o jeho platební schopnosti)
- Např. zásoby (materiál, nedokončená výroba = zatím to není prodejné, polotovary = dá se prodat, zboží), peníze v hotovosti a na účtu, ceniny a krátkodobé cenné papíry (směnky), pohledávky (=peníze, které firmě někdo dluží)
 PA
- Např. můžeme si dopředu dovolit zaplatit nájem a do PA to dáme, protože se to zaplacení nájemného dopředu netýká období, ve kterém zrovna jsme, ale až toho dalšího
 VK
- Vlastní jmění podniku
- Patří majitelům a patří sem to, co ti majitelé do podniku vložili a co ten podnik sám vytvořil
- Podíl VK na celkovém kapitálu je ukazatelem finanční jistoty (nezávislosti) podniku
- Je to dlouhodobý a nejkvalitnější zdroj podniku
- Nákladem (oceněním) VK je požadovaná míra zhodnocení (výnosnosti) – je důležitý ukazatel ROE
- S VK je spojeno riziko, protože obsahuje to co do podniku vložili zakladatelé a co za ty roky vytvořil
 CK
- Patří sem dluhy, půjčky, závazky atd → to co není naše a co jsme si na naši činnost půjčili a musíme to splatit
- Dlouhodobý CK = dluh se má splatit za dobu delší než 1 rok x krátkodobý = za dobu kratší než 1 rok
- Je lepší, když máme dlouhodobý CK, protože ho nemusíme rychle vrátit
- Když používáme CK, snižujeme nezávislost podniku
- Použití CK má několik příčin:
o podnikatel nemá dostatečný VK když jej potřebuje
o použitím CK nevznikají poskytovateli práva na řízení podniku
o nemáme dostatek zdrojů na rozjezd firmy (lepší je vzít CK než společníka)
- Proti použití CK:
o CK zvyšuje zadluženost podniku a jeho finanční stabilitu
o každý další dluh je dražší a těžší získat
o vysoký podíl CK omezuje jednání managementu
- CK je levnější než VK – protože CK je z hlediska úroku na nižší úrovni, než výnosnost VK
- Krátkodobý kapitál je levnější než dlouhodobý
- Kapitál = vše, co vkládáme do produkčního procesu, aby vznikly vyšší hodnoty – je omezený, vzácný, má svou hodnotu a cenu (cena cizího je úrok, cena vlastního je výnosnost)
- Velikost kapitálu v podniku závisí na velkosti podniku, stupni mechanizace, automatizace a robotizace, rychlosti obratu kapitálu
 Rozdíl mezi rezervním fondem a rezervami
- Liší se to tím, pro co je to určeno: rezervní fond je určen pro nás jako podnik a naše budoucí rozvojové aktivity (= VK, můžeme si z něj vzít prostředky pro svůj rozvoj). Rezervy jsou určeny na krytí mimořádných situací a platí se to cizím subjektům (proto je to v CK)
• Když posuzujeme, jestli je s kapitálem efektivně zacházeno, pozorujeme:
• Překapitalizování
- Podnik má dlouhodobého VK víc, než potřebuje a využívá ho nehospodárně
- Má víc VK než DM a zvyšuje se podnikatelské riziko, protože kdyby došlo ke krachu, tak ve VK je ukryto vše co patří majitelům podniku a přišli by o větší hodnotu než by museli (když by kombinovali VK s CK)
- VK pak kryje DM a OA (ale OA by měl být krytý z krátkodobých zdrojů) a jedná se o neefektivní využití VK, který by mohl použít na dlouhodobé investice
- Neohrožuje to na finanční stabilitě
• Podkapitalizování
- Dlouhodobý kapitál je nižší než dlouhodobý majetek → DM není financován DK (podnik má málo DK)
- DM ale musí být zabezpečen DK, jinak riskujeme platební neschopnost a poruchy v chodu podniku
- DM pak není pokrytý dlouhodobým kapitálem, ale jenom krátkodobými půjčkami a závazky (podnik se zadlužuje krátkodobými půjčkami, což je dlouhodobě neudržitelné) a jednoho dne už další půjčku od banky nedostaneme a dojde za námi exekutor
- DM se pořídil z krátkodobých zdrojů, protože už jsme vyčerpali půjčky od bank a hazardujeme s tím, že někdo po nás bude chtít krátkodobé zdroje a my je nebudeme mít (pak bychom museli začít odprodávat stroje atd)

Question 38

Vysvětlete význam odpisů v podnikové sféře

Answer 38

• Odpis = hodnota ročního opotřebení DM
• Odpisování = postupné přenášení vstupní ceny DM do nákladů firmy
• odpisy souvisí s dlouhodobým majetkem a jeho postupným opotřebováním
• když si pořídíme DM, tak to je výdaj a do nákladů vstupuje opotřebení DM ve formě odpisů (každý rok určitá částka)
• odpis má dvě funkce: vyjadřuje opotřebení a hodnotu DM postupně přenáší do nákladů
• při používání se dlouhodobý majetek opotřebovává:
o morálně = dlouhodobý majetek zastarává, protože na trhu jsou modernější, výkonnější technologie apod
o fyzicky = fyzické opotřebení související s používáním a tím se snižuje hodnota (opotřebení součástek, koroze)
o → pokud se nám majetek fyzicky nebo morálně opotřebovává, tak jej odepisujeme
• který majetek odepisovat nebudeme (který se neopotřebovává morálně ani fyzicky)? Pozemky (u nich se může jejich hodnota časem i navyšovat), zlato, umělecká díla, sbírky a oběžný majetek
• zákon o dani z příjmu nám stanovuje, jakou částku z hodnoty majetku máme ročně do nákladů započítat
• může být odepsáno to, co odpovídá maximálně vstupní ceně konkrétního majetku (výše odpisu nebude vyšší než ta vstupní cena)
• odpisy mají dvě funkce:
o zdrojovou = odpisy jsou zdrojem pro investování do opotřebovaného majetku např. budoucí nákup nového stroje za opotřebený (odpisy jsou daňové účinné → můžeme je snížit o základ daně a odvedeme méně státu, víc peněz si necháme a můžeme je v budoucnu investovat do nákupu dalšího DM)
o nákladovou = pouze prostřednictvím odpisů se hodnota DM přenáší postupně do nákladů firmy

Question 39

Uveďte základní význam odpisů a stručně je popište

Answer 39

o Daňové
- lineární nebo zrychlené, jsou upraveny zákonem o dani z příjmu
- jsou povinné pro firmy, protože ovlivňují daňovou povinnost
- odpisy jako náklad snižují zdaňovaný zisk a stát stanovuje pravidla pro výpočet odpisů, které musí podnik respektovat v daňovém přiznání
o Účetní
- Podnik nemusí respektovat stanovené doby odepisování a zrychlení odpisování se dosahuje zkrácením doby odepisování
- Uplatňuje se princip zachování nominálního peněžního objemu majetkové podstaty podniku
- pro svou vlastní potřebu si je stanovuje úč. jednotka sama tak, aby objektivně vystihla míru opotřebení DM
- firma je může ztotožnit s odpisy daňovými
- nejsou povinné, ale můžou pomoct s evidencí firmy (souvisí s přesností evidence)
→ pokud chceme mít vše evidováno naprosto přesně, tak budeme počítat účetní odpisy. Pokud nám na tom až tak nesejde, tak ty účetní ztotožníme s daňovými
o Kalkulační
- odpisy, které sledují zachování majetkové podstaty podniku (trvalou reprodukční schopnost) při rostoucích cenách dlouhodobého majetku, bez nutnosti získat další dodatečné zdroje
- při tomto přístupu při stanovení odpisů nevycházíme z původní pořizovací ceny, ale z budoucí reprodukční pořizovací ceny dlouhodobého majetku

Question 40

Vysvětlete rozdíl mezi degresivním a lineárním odpisováním

Answer 40

 Metodu odepisování si volí podnikatel sám, ale nesmí ji po dobu odepisování změnit
 Při obou metodách se odepisuje jen do výše pořizovací ceny
 DM je rozdělen podle zákona do 6 odpisových skupin podle doby odepisování, kde jsou stanovený odpisové sazby (pro rovnoměrné odpisy) nebo koeficienty (zrychlené odpisy)
 Lineární (rovnoměrné)
- Říká se mu rovnoměrné, protože za celé roky odepisování odepisujeme přibližně podobnou částku z hodnoty odepisovaného majetku → roční odpisy jsou kromě první roku stejné po celou dobu odpisování
- Výpočet: (VC x odpisová sazba) / 100
 Degresivní (zrychlené, nerovnoměrné)
- Říká se mu zrychlené, protože ta hodnota by se měla rychleji přenést do nákladů a oprávky jsou vyšší než u rovnoměrného odepisování
- Jejich výše není každý rok stejná, ale na začátku se odepisují vyšší částky, které se v dalších letech snižují
- Výpočet odpisu v prvním roce: VC / koeficient v 1. roce
- Výpočet odpisů v dalších letech: 2 x ZC / (k–n)
- Zrychlené odpisy se vyplatí, když jsme ziskový a potřebujeme stlačit daňovou povinnost co nejníže, abych státu odvedli co nejméně daní

Question 41

Vysvětlete rozdíl mezi odpisováním DHM a DNM

Answer 41

• DHM
- DHM se počítá s přesností na roky a uplatňují se roční odpisy
- V roce pořízení se do účetnictví přenáší roční daňový odpis bez ohledu na to, který měsíc se majetek zařadil do užívání
- Využívá se rovnoměrné a zrychlení odpisování (když odepisujeme DHM, tak je na nás se rozhodnout, jestli chceme majetek odepsat co nejrychleji nebo jestli nám to je jedno a budeme hodnotu majetku do nákladů přenášet rovnoměrně
- Od roku 2021 se zavedly mimořádné odpisy = majetek v 1 a 2 odpisové skupině se může odpisovat rychleji (1 skupina: 12 měsíců místo 3 let, 2 skupina: 24 měsíců místo 5 let) → je to dobrovolné a je to reakce na COVID a snaha ulehčit firmám situaci a rychleji přenést hodnotu majetku do nákladů
- Od roku 2021 je vstupní cena DHM 80 000 Kč (předtím 40 000)
• DNM
- DNM se počítá s přesností na měsíce a uplatňují se měsíční odpisy → DNM má jasně stanovenou dobu užívání v měsících a odpisuje se podle doby užívání
- Nepoužívá se způsob výpočtu jako u DHM (rovnoměrný a zrychlený)
- Výpočet: VC / doba používání
- odepisuje se na dobu určitou (objednáme software, u kterého máme licenci na 3 roky – když ho budeme používat 3 roky, tak ho budeme 3 roky odepisovat) - od letošního roku se to uvolnilo: dnes si firma může stanovit dobu, po kterou si bude DNM odepisovat
- kdy začínáme DNM odepisovat? V měsíci následujícím po uvedení do užívání např. pokud pořídíme software v červnu, tak se bude odepisovat od července
- vstupní cena je DNM 60 000 Kč

Question 42

Objasněte zlaté bilanční pravidlo financování

Answer 42

• stálé aktiva (+ trvale vázaný oběžný majetek) musí být krytý vlastními zdroji a/anebo dlouhodobými cizími zdroji a oběžný majetek má být krytý krátkodobými cizími zdroji
• zlaté bilanční pravidlo upřesňuje požadavky zlatého pravidla financování (=dlouhodobé investice se nesmí financovat krátkodobými prostředky)
• dlouhodobě vázaný majetek má být kryt dlouhodobým kapitálem a oběžný majetek krátkodobým kapitálem
• žádá se také, aby byl dlouhodobými zdroji kryt také trvale vázaný oběžný majetek a jen pro krátkodobě vázaný oběžný majetek stačí krytí krátkodobými zdroji
• když to dodržíme, tak vzniká čistý pracovní kapitál = rozdíl oběžných aktiv minus krátkodobé závazky – potřebujeme, aby byl rozdíl kladný
• je to také spojeno s bilančním principem, který říká že pasiva a aktiva by se měla rovnat, dlouhodobá aktiva mají být kryta VK, dluh by neměl přesáhnout VK

Question 43

Co vyjadřuje čistý pracovní kapitál?

Answer 43

• je to ukazatel vyjádřený jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých cizích zdrojů (závazků/dluhů)
• vyjadřuje to oběžná aktiva po odečtení krátkodobých závazků
• z výpočtu vyplývá, že oběžný majetek financovaný z dlouhodobých zdrojů slouží k řízení plynulosti výrobního procesu (likvidity=schopnosti přeměnit aktiva na peněžní prostředky)
• pracovní kapitál je ten, který firma potřebuje ke svému fungování a čistý pracovní kapitál říká, kolik provozních prostředků nám zůstane, když uhradíme krátkodobé závazky
• nulový nebo velmi nízký znamená, že firma nemá čím platit za odebrané zboží/služby a od zákazníků nedostává peníze
• čím vyšší to číslo je, tím víc je firma financována z dlouhodobých cizích zdrojů nebo vlastních zdrojů

Question 44

Vysvětlete základní přístupy k oceňování dlouhodobého majetku

Answer 44

– DM finanční: cenné papíry a podíly se oceňují podle pořizovací ceny. Půjčky, vklady, ceniny podle jmenovité hodnoty
– Dlouhodobý hmotný a nehmotný se oceňuje pořizovací cenou, cenou ve vlastních nákladech, reprodukční pořizovací cenou, zůstatkovou cenou
• Pořizovací cena = cena, za kterou si podnik obstaral DM a vyjadřuje skutečné náklady podniku, které souvisí s pořízením DM
• Cena ve vlastních nákladech
– Používá se, když si firma sama vyrobí DM
– Např. stavební firma si sama postaví budovu s kancelářemi a hodnota se stanoví tak, že firma sečte všechny náklady, které vynaložila (faktury) - do této ceny se nesmí započítat zisk, který by si účtovala, kdyby budovu stavěla pro někoho jiného a práce majitele firmy
• Reprodukční pořizovací cena
– Používá se, když firma nemá od majetku doklad o jeho hodnotě
– Např. při vkladu majetku z osobního vlastnictví do podnikání
– Tato cena je stanovena úředním znalcem
• Zůstatková cena
– Vyjadřuje, jaká část pořizovací cen se ještě nepřenesla do nákladů (pomocí odpisů) a vyjadřuje opotřebení DHM

Question 45

Vyjemenujte a charakterizujte pilíře trvale udržitelného rozvoje

Answer 45

– Cíle TUR pro ČR např: konec hladu, konec chudoby, kvalitní vzdělání, rovnost mužů a žen, klimatická opatření – např díky Covidu se zlepšilo životní prostředí v ČR
– Jsou indikátory, díky kterým pilíře můžeme změřit a taky jejich udržitelnost (udržitelnost = vyváženost všech pilířů a cílem je, aby vývoj v některém pilíři nebyl na úkor jiného pilíře)
• Ekonomický
– Zájmem podniku by mělo být dosahování HV tak, aby nenarušoval další pilíře (environmentální a sociální) – je potřeba, aby se podnik zamyslel i nad přírodou, a nejen nad tím co vyrábí
– Zabývá se ekonomickým růstem a tím, jak toho růstu trvale dosahovat
– ekonomický pilíř je cesta, kterou by podnik měl hledat, jak dosáhnout ekonomického růstu (měl by si nastavit plány, aby byl udržitelný do budoucna)
– Pozitivní je, když se ekonomického růstu dosahuje inovací a vyšší kvalitou lidské práce, než používáním přírodních zdrojů
– měří se finanční zdraví podniku a dopad podnikání na zájmové skupiny a společnost
– Indikátory/ukazatele např. HDP, spotřeba materiálu, tržby
– např. HDP – vyčištění ekonomické prosperity bez rozlišení činnosti přispívající k blahobytu i činnosti
• Enviromentální
– = jak se environmentálně chováme v rámci podnikání, abychom chránili obnovitelné i neobnovitelné zdroje
– Podniky by se měli snažit hospodárně a ekonomicky pracovat se zdroji, aby nezatěžovali životní prostředí
– Když se podniky chovají environmentálně, tak musí řešit i ekonomickou stránku
o např. šetření zdrojů firmy a zároveň přispívání k životnímu prostředí nalepením 3l na malé splachování, 6l na velké (lidé si uvědomí, kolik toho vyplýtvají)
o např. některé podniky mají světla, které reagují na pohyb, díky čemuž šetří energii (protože se nesvítí pořád)
– Spotřeba energetické náročnosti, vody, emisí a odpadového hospodářství tak, aby prosperovala podniky a současně ochránila životní prostředí
– Indikátory např. výdaje na recyklování, spotřeba energie, kvalita ovzduší, výdaje na ochranu životního prostředí
– Splněny tři podmínky:
 intenzita využívání obnovitelných zdrojů nepřesahuje rychlost jejich regenerace
 intenzita využívání neobnovitelných zdrojů nepřesahuje rychlost, s níž jsou vyvíjeny jejich trvale udržitelné obnovitelné náhrady
 intenzita znečišťování nepřesahuje asimilační kapacitu životního prostředí
• Sociální
– = vyvažování nerovnosti mezi jednici a skupinami
– sociální kritéria jako zaměstnání, vzdělání, zdraví a bezpečnost by měly být zavedeny tak, aby prosperovaly podniku a jeho účastníkům
– např. výběrové řízení a rovnost mužů a žen: by nemělo být zaměřené jen na jedno pohlaví, ale měla by možnost se přihlásit muž i žena nebo když se dělají týmové projekty, tak by ten tým mel být genderově vyvážený (stejné množství žen a mužů)
– 3 dílčí indikátory: předpokládaná délka života při narození, přístup ke vzdělání (podíl gramotných v dospělé populaci a průměrná doba školního vzdělávání), hrubý produkt na obyvatele

Question 46

Definujte vztahy mezi pilíři udržitelnosti a uveďte ke každému pilíři TUR příklad z oblasti podniku

Answer 46

• Pilíře jsou propojené
a) Vennův diagram = všechny pilíře se překrývají a uprostřed je celková udržitelnost
– Velikost kruhů se může lišit podle jejich významnosti
– Diagram představuje vzájemnou synergii mezi pilíři
– Tento diagram je základním a nejčastěji využívaným
– Neměli bychom vynechávat jeden z pilířů, protože jsou v synergii a dokončují celou koncepci udržitelnosti → bereme všechny pilíře stejně a neupřednostňujeme jeden z nich
b) Institucionální pilíř
– Má navíc institucionální = což je chápáno jako vláda nebo demokracie, která má vliv na to, jak celá ekonomika funguje v daném státě
– institucionální rozměr má sladění životního prostředí a ekonomiky tak, aby lépe vyjádřili společný zájem prostřednictvím účasti na demokratických a politických procesech
c) Diagram třech vnořených kruhu
– ekonomický pilíř je brán jako úplný základ udržitelnosti, protože přispěl k tomu, že se začal narušovat environmentální systém (tím, že jsme začali produkovat ekonomické statky, tak jsme potřebovali něco vybudovat např. silnice, domy a zasáhli jsme do životního prostředí např. se museli vysekat lesy), proto je ekonomický pilíř jako úplný prapůvod celého systému
– např. cestovní ruch – all inclusive rezorty, kde jsou turisti spokojení a nepotřebují vyjít z rezortu ven → takto je ekonomika podpořená jen v rámci rezortu a to co je za rezortem není podporované, protože turisti nemají motivaci jít ven a také ničí kulturu (je to tam přelidněné a místí obyvatelé se tam necítí jako doma) – to ničení environmentálního se reguluje zavedením poplatků v určitých místech
OBRÁZEK MATERIÁLY
• Uveďte ke každému pilíři příklad z oblasti podniku
např. Lidl
o environmentální: u ovoce a zeleniny se snaží redukovat obsah pesticidů, přestanou nabízet vajíčka z klecových chovů, snaží se snižovat obsah cukru a soli
o sociální: benefity pro zaměstnance, přispívají na charitu
např. Kaufland
o ušetřili plasty, což je dobré pro životní prostředí a ušetřili taky peníze za jejich nákup (ekonomika)
o snížili spotřebu elektrické energie a vody

Question 47

Vysvětlete, co jsou to výnosy, uveďte příklady a vysvětlete rozdíl oproti příjmům

Answer 47

• Výnosy
– Jedná se o peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité účetní období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu (jestli už je má na účtu) → To, co podnik vytvořil, vyrobil, poskytl, prodal jiným subjektům bez ohledu na to, zda za to byla realizovaná platba
– Říká se jim také Výkony → Všechno začíná nějakým výkonem (=dokončením naší činnosti a vytvořením nějakého produktu/služby), to potom prodám, mám tržbu, získávám za to peníze a mám za to příjem
– Je to dokončení nějaké činnosti – nezajímá nás, jestli za to přišly peníze nebo ne, ale jestli jsme dokončili nějakou podnikatelskou činnost (jestli jsme transformovali vstupy na výstupy) – pak teprve ten produkt prodám, a mám tržbu (rozhodující výnos) a pak přichází příjem peněz
– Nejdůležitější výnosy jsou tržby (T=p x q), protože podnik z nich má nejvíce výnosů a slouží k úhradě daní, nákladů atd (tržba vzniká okamžikem dokončení činnosti firmy = výnosy vznikají při vyskladnění zboží)
– Výnosy se dělí na provozní (výrobní podniky) a finanční (pohyb peněz z investic atd)
– Příklady výnosů: výroba vlastních produktů, tržby z prodeje vyrobených produktů a služeb, tržby z prodeje nakoupeného zboží, tržby za prodané patenty, tržby z prodeje cenných papírů
– výnosy jsou ve výkazu zisků a ztrát
• Příjmy
– Jedná se o přírůstek peněžních prostředků (pocítíme ho na zůstatku na BÚ, resp. na stavu peněz v pokladně), které podniku přijdou = přitečou nám peníze → zajímá nás, jestli přibyly peníze
– Příklady příjmů: zaplacení vystavené faktury za dodané výrobky a služby, příjem prostředků za prodaný stroj
– příklad příjmu, který není současně výnosem: příjem na bankovní účet vyvolaný tím, že si podnik sjednal úvěr
– příjmy jsou ve výkazu cash flow
• vyrobením výrobku vzniká firmě výnos → tržba vzniká až v okamžiku prodeje výnosů → příjem vzniká v okamžiku platby
• výnos, tržba, příjem – situace, kdy všechny 3 pojmy splývají: tržba inkasovaná v hotovosti

Question 48

Vysvětlete, co jsou to náklady, uveďte příklady a vysvětlete rozdíl oproti výdajům

Answer 48

• Náklady
– Náklady vyjadřují spotřebu zdrojů např. materiálu
– Náklad spotřebováváme proto, aby vznikl výnos
– Náklady jsou spotřeba zdrojů bez ohledu na to, zda došlo k jejich zaplacení
– Odpisy vyjadřují náklad v podobě opotřebení DM
– Náklady jsou ve výkazu zisků a ztrát
– Příklady: spotřeba materiálu, využití pracovní síly, dodané služby, úroky z cizího kapitálu
– Např. necháme si od dodavatele dodat materiál (čerpáme jeho služby) a když začneme ten materiál spotřebovávat vzniká nám náklad
– Např. v podniku pracují lidé, jejíchž pracovní sílu tzv. spotřebujeme
– Např. od někoho si půjčíme finanční prostředky a platíme mu úrok (tak se jedná o spotřebu jeho služeb, i když to nejsou hmotné služby, ale nehmotné)
– Náklad, který není současně výdajem: odpisy, něco co spotřebovávám a ještě jsem za to nezaplatila
– Náklady snižují hodnotu VK (protože snižují hospodářský výsledek, který je součástí VK)
– Vstupy jsou výrobní faktory (práce, půda, kapitál) a jejich využití je pro podnik náklad. Z výrobního procesu vystupují statky (statky, služby) a jejich vytvořením se vytvářejí výnosy
• Výdaje
– Úbytek peněžních prostředků z pokladny nebo BÚ
– Výdaj poznáme podle toho, že nám ubydou peníze a pak se teprve ptáme, jestli je to zároveň náklad (jestli to jde zároveň do spotřeby)
– Příklady: nákup DHM (stroje, auta – do nákladů se začne přenášet až pomocí odpisů), úhrada faktury za dodaný materiál (zaplatili jsme a třeba jsme ten materiál dali jen na sklad), úhrada mezd zaměstnancům ve výplatním termínu, úhrada závazku
– Výdaje jsou ve výkazu cash flow
• → náklad je všechno, co spotřebovávám, výdaj je když platím
• → nejdřív nakoupím materiál (výdaj) a pak ho dám třeba na sklad, a až ho začnu spotřebovávat, tak je z toho náklad
• náklad a výdaj vzniká současně: nákup materiálu a okamžité zařazení do spotřeby

Question 49

Jak spočítáme výsledek hospodaření, jaké výsledky hospodaření rozlišujeme (z různých pohledů)

Answer 49

• = je to výsledek hospodaření daného podniku → díky HV můžeme zjistit zisk a ztrátu podniku
• VH podává přehled o ziskovosti podniku v daném časovém intervalu
• Firma si může VH dělat kdykoli během účetního období, pro daňové potřeby se VH zjišťuje na konci účetního období
• základní komponentou je PVH a FVH
• VH vzniká jako rozdíl mezi výnosy a náklady
• Vypočítá se rozdíl mezi provozními výnosy a provozními náklady a vznikne PVH. Vypočítá se rozdíl mezi finančními výnosy a finančními náklady a vznikne FVH
• PVH a FVH se potom sečte a vznikne VH před zdaněním, poté uplatníme daňovou sazbu (odečteme daně) a máme VH po zdanění
• Dříve se kromě PVH a FVH počítal také mimořádný VH, ale ten se již řadí pod PVH
• Zisk vznikne pokus jsou výnosy vyšší než náklady → pokud jsou výnosy nižší, než náklady vzniká ztráta
• Některé podniky mají vysoký PVH, ale záporný FVH, protože mnoho podniků je úspěšných a mají vysoký PVH a pak si vezmou úvěr, což může být jediná jejich položka ve FVH (a pak to FVH bude záporné)
• provozní VH musí být kladný, protože je to hlavní činnost firmy
• FVH je většinou záporný, protože platíme za úvěr
• V rozvaze: aktiva minus pasiva (HV je součástí VK)
• Rozlišujeme:
o Provozní VH = říká nám, kolik podnik vydělal svou hlavní výdělečnou činností např. prodej výrobků, služeb
o Finanční VH = říká ním, kolik podnik vydělal svou finanční činností (u většiny podniků to není hlavní předmět podnikání) a souvisí s pohybem a správou kapitálu např. nákladové úroky, rezervy
o VH za běžnou činnost = součet PVH a FVH a odečtení daně z příjmu → VH po zdanění
 Z hlediska času
o VH před zdaněním = PVH + FVH
o VH po zdanění = odečteme daně

Question 50

Vysvětlete pojmy: přidaná hodnota, obchodní marže, příspěvek na krytí fixních nákladů a tvorbu zisku

Answer 50

• Přidaná hodnota
– Hodnota, kterou podnikatel přidá svým úsilím k hodnotě nakupovaných meziproduktů (surovin, polotovarů atd) → v penězích ocenitelné úsilí, které přidal podnikatel v rámci svých podnikových možností (interně) k externě nakoupeným vstupům od dodavatelů
– Čím je přidaná hodnota vyšší tím lépe
– Přidaná hodnota = hodnota výrobku (příjem z jeho prodeje) – náklad na zajištění materiálu a služeb
– Znázorňuje vztah mezi příjmem společnosti z prodeje a náklady za pořízení vstupu → přidaná hodnota firmě zůstává po vyplacení mezd, dosaženého zisku, odpisů, daní apod
– Když výrobek měníme (měníme mu tvar, rozměr atd), tak mu přidáváme hodnotu = zvýšení hodnoty zboží každým stupněm výroby
– Součet přidaných hodnot tvoří HDP
• Obchodní marže
– = rozdíl mezi tím za kolik zboží prodám (prodejní cena) a za kolik jsem ho nakoupila (nákupní cena) → prodejní cena minus nákupní cena
– Chceme, aby byla obchodní marže kladná = chceme prodat dráž, než za kolik jsme nakoupili
– Říká nám, kolik z toho zboží zůstává a je určena ke krytí dalších nákladů (není to zisk)
– Vzniká při prodeji zboží
• Příspěvek na krytí fixních nákladů

• Tvorba zisku
– Zisk je cílem každého podnikání
– Zisk je zdroj financování, který slouží k rozšiřování firmy
– Různé typy společností mají různé způsoby dělení zisku
– Zisk je rozdíl mezi výnosy a náklady = tím co jsme získali prodejem zboží minus toho, co jsme dali do výroby
o Účetní zisk = rozdíl mezi celkovými výnosy a explicitními náklady
o Ekonomický zisk = rozdíl mezi účetním ziskem a implicitními náklady

Question 51

Vysvětlete zkratky EBITDA, EBIT, EBT, EAT a jak se používají

Answer 51

• EBITDA = Earnings before interest, taxes, depreciation and amortization (zisk před započtením úroků, daní, odpisů a amortizace)
– Když bychom chtěli porovnávat dvě firmy v rámci VH, tak bychom to měli dělat z EBITDY
– Chceme vědět, jak velký VH (zisk) dosáhneme před tím než státu odvedeme daně, bance úroky a než tam zachytíme odpisy
– Je to rozdíl mezi výnosy a náklady bez zdanění, úroků, odpisů, amortizace = hrubý provozní zisk
• EBIT = Earnings before interest and taxes (zisk před započtením úroků a daní)
– Chceme vědět, kolik si vyděláme před tím, než budeme bance odvádět úroky a státu daně
– Používá se k výpočtu ROA (EBIT / aktiva)
 ROA je rentabilita aktiv (VK) = ziskovost/výkonnost celkového kapitálu
 Když je ROA vyšší než úrok z CK, pak finanční páka působí pozitivně a dluh má význam, protože zvyšuje výnosnost VK
 Díky ROA zjistíme, jak podnik hospodaří s aktivy
• EBT = Earnings before taxes (zisk před zdaněním, hrubý zisk)
– Zisk před tím, než odvedeme daně
– Vypočítá se jako: EBIT – úrok
– Jak se používá
• EAT = Earnings after taxes (zisk po zdanění = čistý zisk = VH za účetní období)
– Zajímá především vlastníka, protože to je to co mu zůstává z toho co vydělal po odečtení daní
– Je určen k rozdělení mezi vlastníky a podnik
– Vypočítá se jako: EBT – daň
– Používá se k výpočtu ROE (EAT/VK)
 ROE ukazuje návratnost VK
 Můžeme počítat, jestli kapitálová struktura s dluhem zvyšuje výnosnost VK oproti variantě bez dluhu

Question 52

Vysvětlete rozdíl mezi výsledkem hospodaření a cashflow

Answer 52

• VH
– Ve výkazu zisku a ztráty se zobrazují náklady, výnosy a hospodářky výsledek → když odečteme výnosy od nákladů vzniká VH
– To že nám vyšel VH kladný a jsme v zisku neznamená, že zisk je příjmem, protože výsledovka nezachycuje příjmy a výdaje (ten reálný tok peněz), ale jen výnosy a náklady → ke sledování příjmů a výdajů je cash flow
– Výnos vzniká vyrobením výrobků bez ohledu na to, jestli už za něj máme peníze
– Ve VH se zachycují operace bez ohledu na to, jestli už došlo k pohybu peněz
• Cash flow
– Cash flow je projevem toku peněž a říká nám, jaké má společnost příjmy a výdaje
– Příjmy a výdaje jsou ve výkazu cash flow
– Cash flow nám říká, kolik volných peněžních prostředků máme k dispozici

Question 53

Jak klasifikujeme náklady? Uveďte příklady v jednotlivých členěních

Answer 53

• Druhé třídění nákladů
– pro řízení firmy je nedostačující
– = náklady dělíme podle druhu spotřebovaného vstupu
– = roztřídění nákladů do skupin spojených s činností jednotlivých výrobních faktorů (materiál, práce, investiční majetek)
– druhové třídění náklady je totožné jako třídění nákladů ve výkazu zisků a ztráty
– Stinné stránky tohoto třídění: nezjistíme, na jaké účely byly náklady vynaloženy (vidíme, jaké náklady vznikly, ale ne proč)
– Např: výkonová spotřeba (spotřeba materiálu, surovin a energie), osobní náklady (mzdové náklady) odpisy DHM a DNM, finanční náklady (úroky z úvěru, bankovní poplatky)
• Účelové třídění nákladů
– využíváno ke kontrole hospodárnosti
– ptáme se, proč náklad vznikl/k jakému účelu (řešíme to, na co nám nedokáže odpovědět druhové třídění) a kde vznikl
a) Podle místa a vzniku odpovědnosti:
o Náklady výrobní a nevýrobní činnosti – ptáme se: dají se tyto náklady přiřadit na jednotku výkony? Jednicové se dají, režijní ne
o Jednicové – souvisejí přímo s určitým výkonem, jdou určit na jednotku výkonu = vztahují se ke každému jednomu výkonu např. 1 kilo, 1 metr, 1 litr
– např. spotřeba šroubků, desky, práce pracovníka, když se vztahuje na konkrétní skříň
o Režijní – souvisí s výrobou jako celkem a jedná se o náklady na obsluhu a řízení podniku, nelze je přímo určit na jednotku výkonu (nelze je vztáhnout k určité konkrétní činnosti/výkonu, ale k výrobě jako celku) - jsou spojené s náklady na obsluhu a řízení podniku např. mzdy pracovníků, náklady na administrativu, správu
o Sledování nákladů podle výrobních středisek → každé středisko má odpovědnost za dané náklady
b) Podle kalkulačního členění:
- Používá se v rámci kalkulací nákladu
- Ptáme se: jestli dané náklady souvisejí s konkrétním produktem nebo se týkají podniku jako celku
o Přímé
– exkluzivně se vážou ke konkrétnímu druhu výkonu – výrobku, službě
– jsou vynaložené, aby vznikl produkt
– bývají totožné jako jednicové – jednicové jsou jakoby náklady přímé, ale o něco přísněji klasifikované, protože se řadí k jednotce výkonu
– např. materiálové náklady, mzdové náklady, pokud pracovník pracuje na konkrétním výrobku
o Nepřímé
– souvisejí s více druhy výkonů a zabezpečují výrobu jako celek
– režijní náklady, které s daným výrobkem přímo nesouvisejí
– např. pokud pracovníkům ve výrobě kupujeme ochranné oděvy, rukavice (pokud to není exkluzivní ochranný oděv, který souvisí s jedním výrobkem)

OBRÁZEK MATERIÁLY

– jednicový náklad je vždy přímý, ale naopak to neplatí → přímý náklad může být i režijní (když se vztahuje k výrobě, ale nejsme schopni říct, že vznikl kvůli konkrétnímu výrobku)
– např. spotřeba oleje, barvy – nejsme u nich schopni říct, že dané množství se spotřebovává na konkrétní jednici → víme, že souvisí s výrobou, ale nemůžeme říct, že každý mililitr barvy souvisí s daným výrobkem (každé dřevo může sát jiné množství barvy) – je to tedy přímý režijní náklad
– nepřímé náklady jsou vždy režijní, ale režijní náklad není vždy nepřímý → přímý např. ty oleje, barvy

• Členění nákladů v závislosti na změnách objemu výroby
– Variabilní x fixní náklady (viz otázka 54)
– Říká se tomu kapacitní členění
– Cílem je zjistit, jak se budou náklady podniku vyvíjet, při různých objemech výkonu
– Objem výkonu je měřen mnoha ukazateli např. odpracované hodiny, najeté kilometry
– Např. v restauraci zaplatíme za poloviční porci minimálně 2/3 ceny, protože existují VN a FN – můžeme rozpůlit jen VN (náklady na suroviny), ale ne FN (to že je tam číšník, kuchař)
– Používají se při rozhodování např. Mám změnit objem výroby? Mám snížit cenu a zvýšit objem výroby?

• Náklady v manažerském (ekonomickém) pojetí = náklady v účetnictví vs reálné náklady
 Explicitní náklady:
– nacházejí se v účetnictví
– podnik je platí za nakoupené (a spotřebované) výrobní zdroje
– jsou daňově uznatelné
– např. spotřeba materiálu, odpisy
• Implicitní náklady:
– vycházejí z reálné spotřeby zdrojů, kterou my si často ani neuvědomujeme → jsou proto obtížně stanovitelné
– např. podnikáme ve vlastním domě a nájemné sami sobě platit nemusíme, ale náš dům se opotřebovává a musíme tím podnikáním vytvářet zdroje pro jeho budoucí opravy/rekonstrukci
– implicitní náklady nás vedou k tomu, že si nad rámec standartního účetnictví do naší evidence evidujeme náklady navíc, u kterých si musíme pamatovat, že je musíme uhradit
– mezi příklady patří tzv. kalkulační nájemné či kalkulační mzda (kalkulační nájemné = to co bychom platili, kdybychom byly v pronajatých prostorách, kalkulační mzda = já jako majitel firmy sobě nebudu vyplácet mzdu, ale musím se nějak uživit a tak si do svého účetnictví uvedu částku, kterou musím vytvořit, abych měla na jídlo atd)
– patří sem i tzv. OPORTUNITNÍ NÁKLADY (= náklady ušlé příležitosti) = když se společnost rozhodne investovat do pozemku a postavit tam prodejnu, namísto toho, aby investovala do cenných papírů → ten potenciální příjem z cenných papírů je náklad ušlé příležitosti

Question 54

Vysvětlete, co jsou to fixní a variabilní náklady, jak s nimi pracujeme a jaký je jejich ekonomický význam pro řízení firmy

Answer 54

• Variabilní
– Náklady se mění s objemem produkce (s růstem objemu rostou, s poklesem klesají)
– Patří sem jednicové náklady a přímé režijní náklady
– např. elektrická energie při výrobě produktu, mzdy výrobních pracovníků, spotřeba materiálu
– Můžou nastat 3 situace:
o Proporcionální
– = náklady rostou stejně rychle jako objem výroby
– např. šijeme stejné oděvy: VN se vyvíjí jako přímka – vyrobíme 1 oděv a náklady na materiál budou 200kč, vyrobíme 2 oděvy a náklady budou 400kč → s každým dalším kusem přibude stejná částka
o Podproporcionální
– = náklady rostou pomaleji než objem výroby
– např. náklady na pomocné materiály (oleje, mazadla) a pokud si něco objednáváme ve velkém, tak se v důsledku slev náklady sníží
o Nadproporcionální
– Náklady rostou rychleji než objem výroby
– např. práce přesčas = musíme zaměstnancům vyplatit příplatek
• Fixní
– Se změnou objemu výroby se fixní náklady nemění
– Jejich změna souvisí s časem, nikoli s objemem → mění se v závislosti na čase
– Patří sem režijní náklady, odpisy, mzdy administrativních pracovníků, nájemné, pojištění, úroky
– např. spotřeba pohonných hmot auta → podnikatel má auto a jezdí s ním, takže dochází ke spotřebě nákladů, ale nemá to souvislost s objemem produkce
– je nutné je vynaložit, i když podnik musí zastavit výrobu např. trápilo to podniky v období lockdownu, kdy museli dál platit nájemné, ale neměli možnost vyrábět, aby se fixní náklady zaplatili
– jsou problémem, pokud je nutné snížit objem produkce nebo pokud se vůbec nevyrábí
– mění se skokově = např. postavíme novou výrobní halu a rázem musíme platit za energie, nebo nákup nového stroje

Question 55

Nakreslete grafy průběhu nákladů na celkový objem produkce, i na jednotkový objem produkce (fixních, variabilních a celkových) a vysvětlete

Answer 55

OBRÁZKY
• FN se kreslí jako přímka rovnoběžná s osou x – fixní náklad je nezávislý na objemu produkce, proto je to přímka rovnoběžná = každý měsíc naskakují o stejnou částku
• FN mají stejný průběh, dokud se nezvýší výrobní kapacita (pak se zvyšují skokově)
• Skokem: máme nějakou stálou úroveň FN, a naplníme výrobní kapacitu, takže když chceme dělat další objem produkce, musíme navýšit úroveň FN a můžeme dál dělat objem produkce až po ten další sloupec a pak zas navýšit výrobní kapacitu tím, že nakoupíme stroj, přijmu nového skladníku a zas můžu pak vyrábět větší objem produkce/výroby/kapacitu
• Příklad s lockdownem: vláda zastavila výrobu a vrátili jsme se do nuly (nemáme v restauraci žádné hosty) – fixní náklady ale zůstali pořád na stejné úrovni, protože FN v krátkém období neumíme zredukovat (protože např. nájem za prostory, energie)
• VN: Přímka je rostoucí tím, jak přidáváme objem výroby, tak tím se zvyšuje celkový objem VN
• Vždy začínají od nuly = protože když nic nedělám tak nic nespotřebovávám, a mají rostoucí charakter
• VN mají 3 varianty (podle toho, jak rychle rostou):
• proporcionální = s každým vyrobeným kusem rostou VN o stejnou částku např. náklady jsou 20Kč na jednotku, když vyrobíme 2ks, tak jsou náklady 40Kč, 3 ks 60 Kč
• podproporcionální = VN rostou pomaleji než objem produkce
• nadproporcionální = VN rostou rychleji než objem produkce např. práce přesčas, kdy musíme dát příplatek → když chceme vyrábět další výrobky, tak musíme vynaložit větší VN

• CN: celkové náklady jsou součet FN a VN, takže se ty dvě křivky dají dohromady → zůstane sklon VN, ale počátek křivky CN začneme kreslit na úrovní FN a táhneme nahoru

Na jednotkový objem produkce:
• Na ose y je to samé, ale na ose x jsou náklady na jednotku produkce (jednotkové náklady) nikoli celkové
• Proporcionální VN jsou pořád stejné na jednotku (jeden kus) – protože ten stůl bude pořád stát 200kč, i když bude dělat 10, 20 ks stolu (za předpokladu, že tam nebude přesčasová práce a nebudeme dávat peníze navíc – kdyby byla, tak se to začne zvedat nahoru)
• FN na jednotku klesají, protože jsou v průměru (je tam vztah, kdy průměrné fixní náklady se rovnají celkovým nákladům lomeno objemu produkce)
• Objem výroby (osa x) se zvyšuje, ale FN jsou pořád stejné – fixní náklady jsou jen jedny např. 1 mil kč a stálý objem FN se dává mezi větší objemy produkce a na 1ks bude v průměru připadat méně fixních nákladů → to je degrese fixních nákladů = pokles FN a potažmo CN s tím, jak roste objem produkce, protože se mi ty fixní náklady průměrují mezi stále větší objem produkce
• FN klesají, ale nikdy se 0 nedotknou
• CN klesají k těm variabilním, protože celkové náklady jsou součet VN + FN
• úspory z rozsahu = úspory, které uděláme díky tomu, že rozpustíme fixní náklady mezi větší objem produkce

Question 56

Vysvětlete efekt degrese nákladů (využijte graf)

Answer 56

• Může docházet k tzv. degresi fixních nákladů = objem FN, které připadají na jeden kus výrobku s rostoucím objemem výroby klesá → čím více vyrábíme, tím méně fixních nákladů se rozpočítává do objemu produkce
• např. máme málo pracovníků a vyrábíme 50ks nějakého výrobku a máme vysoké FN – když ty FN vydělím 50ti, tak jich na jednotku produkce připadá hodně. Pak začneme vyrábět 500ks a ta suma FN nebude tak velká, když se rozprostírá mezi 500 výrobků
• = čím více vyrábíme, tím menší roli FN hrají a tím menší % tvoří v nákladech na jednotku – proto ta degrese ukazuje, že FN na jednotku jsou klesající
• degrese = pokles FN s tím, jak roste objem produkce

Question 57

Co je to nákladová funkce, jak se sestavuje a k čemu slouží?

Answer 57

vztah mezi náklady a objemem výroby - vyrábím nějaké množství výrobků a jsou s tím spojeny nějaké náklady. Nákladové funkce dělíme na krátkodobé a dlouhodobé.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
• = matematicky vyjádřený vztah mezi náklady a objemem produkce
• = vyjadřuje, jak se náklady podniku mění v závislosti na tom, kolik se toho vyrábí/kolik služeb se poskytne
N = FN + VN
N = FN + b * q
• podle nákladové funkce zjistíme, jak se naše náklady změní, když budeme méně/více vyrábět
• náklady se mohou vyvíjet proporcionálně, nadproporcionálně, podproporcionálně
• využití: podklad pro detailní analýzu nákladů, plánování vývoje nákladů, poklad pro výpočet bodu zvratu, slouží k odhadování nákladů v závislosti na měnícím se objemu produkce (když máme nákladovou funkci, tak si řekneme, že v příštím roce chceme udělat tolik a tolik výrobků a zjistíme, jaké budou naše náklady → za q dosadíme požadovaný objem)
• pro sestavení nákladové funkce musíme klasifikovat náklady na variabilní a fixní, také potřebujeme vědět charakter produkce podniku
• typy nákladových funkcí (charakter produkce podniku):
o homogenní = stejnorodá → používá se tam, kde vyrábíme stejný produkt
Obecná nákladová funkce: N = F + b * q
o heterogenní = vyrábíme více typů výrobků (v praxi je toto více běžné)
Globální nákladová funkce: N = F + h * Q

Question 58

Jaké máme metody zjišťování nákladových funkcí?

Answer 58

1. Klasifikační analýza - členění nákladů na fixní a variabilní
2. Metoda regresní a korelační analýzy - pro odhad lineárních a nelineárních nákladových funkcí
3. Grafická metoda - bodový diagram
4. Metoda dvou období - pro hodnocení variant
5. Technologická metoda - stanovení závislosti nákladů na činitelích technického charakteru
   XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
   • při sestavování nákladových funkcí používáme metody:
   o empirická metoda
   → klasifikační analýza
   – musíme rozdělit položky na FN a VN
   – jednicové náklady jsou VN (spotřeba materiálu)
   – režijní náklady se rozdělí na VN a FN (FN např. odpisy, nájemné, VN např. náklady na ochranné pomůcky)
   – potom co je rozdělíme na FN a VN, tak sečteme ceny všech FN a VN zvlášť
   – poté sestavíme nákladovou funkci (homogenní nebo heterogenní), do které dosadíme čísla
   – při sestavování nákladové funkce nemusíme za q nic dosazovat, až pokud bychom chtěli zjistit celkové N
   o grafická metoda → bodový diagram (jde v dnešní době udělat v Excelu, nikdo to už neděla ručně)
   o matematicko statistické metody
   → metoda dvou období
   – stanovíme nákladovou funkci soustavou dvou rovnic
   – máme k dispozici objem výroby a CN za dané období
   – vezmeme období s nejnižším a nejvyšším objemem produkce a sestavíme z toho dvě nákladové funkce
   – musíme vynechat období, kdy došlo k mimořádným událostem např. živelné pohromy, mimořádné zakázky
   – poté řešíme sestavu dvou rovnic o dvou neznámých
   – nejdříve si z jedné rovnice vyjádříme jednu neznámou (F) a tuto neznámou dosadíme do druhé rovnice a zbyde nám už jen jedna neznámá → tuto neznámou vypočítáme a dosadíme do jedné z rovnic a vypočítáme F → poté z těchto čísel sestavíme nákladovou funkci
   → metoda regresivní a korelační analýza – náročná, nejpřesnější

Question 59

Vysvětlete bod zvratu a nakreslete graf

Answer 59

• „Nulový bod“ / „bod krytí nákladů“ / mrtvý bod / kritický bod rentability
• = určitý objem výroby v kusech, při kterém se náklady splatí a tržby se rovnají celkovým nákladům – zisk je tedy nulový
• = bod, od kterého firma není ztrátová a s každým dalším vyrobeným kusem je ziskovější
• BZ potřebujeme vědět, protože si musíme uvědomit co musíme vyprodukovat, abychom splatili všechno, co jsme do podnikání investovali
• BZ je bod prázdnin např. když nám vyjde 1000 kusů a my jsme těch 1000ks vyrobili (máme povinnosti splněny) a vše co bude nad 1000ks nám zvyšuje zisk
• Nutí nás položit si otázku: Kolik musím vyrobit, abych nebyla ve ztrátě a měla splacené náklady?
• Výpočet:

• Graf:
– FN mají stejný průběh, dokud se nezvýší výrobní kapacita (pak se zvyšují skokově např. koupením stroje) – jinak jsou v čase neměnné a vypadají takto (rovná čára):
– VN s rostoucím objemem výroby (q) rostou a mají 3 varianty (na fotce proporcionální)
– CN/TC (total costs) jsou součtem VN a FN, takže se ty dvě křivky dají dohromady → zůstane sklon VN, ale změní se počátek – a začneme na úrovni FN

OBRÁZEK

– T (tržby) = s objemem produkce chvíli trvá, než jsou tržby vyšší než CN (např. trvá splacení FN) a firma je zisková od bodu, kdy se protnou T a CN → BOD ZVRATU
– např. se T a CN protnou na úrovni 3000ks:
• když vyrobíme do 3000ks (2999) budou náklady vyšší než tržby, takže nemáme náklady splacené → ztráta
• když vyrobíme nad 3000ks (3001), tak jsme už v zisku, tržby jsou vyšší než CN → ziskovost
• 3000ks znamená, že tržby se rovnají nákladům a je to BOD ZVRATU (je to vynulované = bod nulového zisku) – když tohoto bodu dosáhneme, tak můžeme dál dělat zisk

Question 60

Vysvětlete, co je to krycí příspěvek a k čemu jej využíváme

Answer 60

Krycí příspěvek je alternativou k pojmu “příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisků”, který jsme používali v rámci metody kalukalece variabilních nákladů. Je to rozdíl mezi tržbami a variabilními náklady a může se vypočítat jednotkově (na 1ks) i za celý objem produkce. Tato veličina se používá při posuzování výhodnosti jednotlivých produktů a při sestavování výrobního portfolia. Čím vyšší krycí příspěvek, tím lépe. Naopak pokud by nedejbože byl krycí příspěvek záporný, znamená to, že výroba je ztrátová.

Question 61

K čemu slouží kalkulace?

Answer 61

• Kalkulace = přiřazení/alokace nákladů na kalkulační jednici
• Předmětem kalkulace je kalkulační jednice (konkrétní výrobek) a kalkulované množství dané určitým počtem kalkulačních jednic (konkrétní množství šroubků) – protože bychom těžko vyčíslily náklady na 1 šroubek
• Je to jeden z nástrojů řízení nákladů
• Cílem přiřazování nákladů je získání přesných informací o nákladech určitého objektu
• Kalkulace jsou spojeny s 3 základními otázkami:
• Co v rámci kalkulace přiřazujeme? → co budeme přiřazovat k jednomu výrobku/službě? Buď přímé nebo nepřímé náklady (přímé bez problému, s nepřímými jsou trochu problémy)
• K čemu přiřazujeme? Buď na kalkulační jednici (jednotka výkonu - 1 výrobek/kus/služba) nebo na kalkulační množství (více kalkulačních jednic – počet kusů výrobků, které jsou v rámci 1 produktu prodávány)
• Jak přiřazujeme? Přímé jednoduše, ale u nepřímých musíme použít metodu (absorpční, neabsorpční) – je to otázka jednotlivých metod kalkulace nákladů
• některé náklady můžeme kalkulovat přímo (máme materiál a vyrábíme výrobek např. židli, tak víme přesně kolik materiálu potřebujeme na výrobu – šroubky dřevo), jenže pak jsou nepřímé náklady, které se nedají vztáhnout takto jednoduše na daný objekt → proto používáme kalkulaci nákladů = abychom ty náklady na kalkulační objekt mohli stanovat
• slouží k:
o stanovení nákladů na kalkulační objekt (výrobek, služba) = abychom věděli, jaké náklady máme
o stanovení prodejních cen = jakou máme stanovit prodejní cenu (vypočítáme si náklady a dáme k tomu zisk, jaký chceme mít a získáme prodejní cenu – je to dobrá metoda – jiné metody jako např. porovnávání cen u jiných prodejců nejsou nejlepší, protože ti prodejci můžou mít jiné náklady na materiál atd)
o je to taky nástroj kontroly, protože před výrobou sestavíme předběžnou kalkulaci a po výrobě sestavíme výslednou kalkulaci a porovnáme předpoklady s realitou
o řešení rozhodovacích úloh (rozhodujeme se, jestli výrobek vyrábět nebo ne) např. rozhodování o změně objemu, rozhodování o efektivnosti výkonů
o informace pro externí uživatele např. obhajoba ceny při jednání se zákazníkem → když jednáme se zákazníkem, tak mu můžeme při jednání o ceně ukázat materiály co máme a můžeme se bavit o tom, jestli je cena adekvátní
• ve struktuře kalkulovaných nákladů dominuje členění na náklady jednicové a režijní
o Jednicové náklady (přímé)
– je možno přiřadit předmětu kalkulace již v okamžiku jejich vynaložení, a to pomocí dělení celkové výše přímých nákladů konkrétním množstvím vytvořených výkonů
– např. víme, kolik dřeva budeme potřebovat na výrobu židle
o Vzhledem k povaze nepřímých nákladů (režijních), které jsou společné pro více skupin výkonů, není vždy zcela jednoznačně zřejmé, jak tyto náklady alokovat
– Nepřímé režijní náklady např. osvětlení místnosti – je těžké rozpočítat, kolik energie připadne na výrobu jedné židle – k tomu slouží kalkulační metody
• Alokační fáze: přiřadíme přímé náklady objektu alokace, vyjádříme nepřímé náklady k objektu, co nejpřesněji vyjádříme nepřímé náklady

Question 62

Vyjmenujte metody sestavení kalkulací

Answer 62

– Metody kalkulace závisí na předmětu kalkulace (na tom co kalkulujeme), na tom jak se přiřazují náklady na kalkulační jednici atd
• Kalkulace dělením
o Prostá
– nejjednodušší, používá se v hromadné výrobě např. těžba uhlí
– vezmeme celkové náklady a vydělíme je objemem produkce
o Stupňovitá = kalkulování nákladů pro různé stupně výroby
o S poměrovými (ekvivalenčními) čísly
– Metoda přiřazuje společné náklady výkonům na základě jejich vztahu k přepočtené jednici (ta vyjadřuje rozdílnou nákladovost výkonů na společné nepřímé náklady)
– Používá se, když existuje parametr např. rozměr, hmotnost, kterým se výrobky liší
– Např. různé velikosti triček (S, M, L) a na každé tričko spotřebujeme odlišné množství materiálu
– Odlišnosti se vyjadřují pomocí ekvivalenčních čísel, které určí poměr výše nákladů mezi kalkulačními jednicemi
– Základem pro stanovení ekvivalenčních čísel jsou různé měřitelné konstanty např. hmotnost
– Ekvivalenční číslo jedna určíme, kterémukoli výrobku a dáváme ho do poměru s dalšími výrobky
– Ekvivalenční čísla vyjadřují rozdílnou pracnost, rozměrovost atd
 Kalkulace přirážková
 Kalkulace ve sdružené výrobě = v jednom technologickém postupu vzniká několik druhů výrobků a náklady musíme rozdělit na jednotlivé výrobky (máme společné výrobky nebo máme hlavní a vedlejší produkt)
o Zůstatková (odečítací)
o Rozčítací
 Kalkulace rozdílové
 Kalkulace neúplných nákladů (neabsorpční kalkulace)
o Kalkulace VN

Question 63

Stručně vysvětlete a ilustrujte na příkladu použití přirážkové kalkulace

Answer 63

• Je široce použitelná (od hromadné až po zakázkovou výrobu)
• Použití: Používá se i tam, kde výkony obsahují různé druhy a množství materiálu, ale i tam kde nestejnoměrně zatěžují různá výrobní zařízení
• Dělí se do dvou stupňů:
o Kalkulace přímých nákladů na kalkulační jednici
o Přiřazení společných nepřímých (režijních) nákladů jednotlivých výkonům
• Tato metoda využívá pro přiřazování společných režijních resp. nepřímých nákladů výkonům hodnotově nebo naturálně vyjádřené rozvrhové základny (allocation base).
• Hodnotově – přímé náklady, přímé mzdy, přímý materiál, variabilní náklady (vše v Kč) apod.
• Naturálně – např. hodiny strojové práce, počet vyřízených zakázek, počet ujetých km apod.
• Rozvrhová základna = buď peněžité nebo nepeněžité vyjádření, podle kterého rozvrhujeme něco co nedokážeme alokovat/přiřadit přímo (častokrát rozvrhujeme režijní náklady, protože jinak jsou těžké určit)
• Přímé náklady se vypočítají přímo na kalkulační jednici
• Režijní náklady se zjišťují pomocí zvolené základny a zúčtovací přirážky (sazby) jako přirážka k přímým nákladům
• → Hledá vztah mezi nepřímými náklady (které musíme rozdělit a nevíme jak) a vybraným reprezentantem přímých nákladů = hledáme mezi přímými náklady položku, podle které ty nepřímé náklady dokážeme rozpočítat
• Pro rozpočítávání nepřímých nákladů se hledá rozvrhová základná (RZ) – např. přímé mzdy, materiálové náklady, strojové hodiny
• Stanovení přirážky:
o Procentem = podíl režijních nákladů na nákladový druh zvolený na rozvrhovou základnu
o Sazbou = podíl režijních nákladů na jednotku naturální rozvrhové základny
• Režijní přirážka (v %) – podíl režijních nákladů na nákladový druh zvolený za rozvrhovou základnu
– Vypočítá se jako: RP = celkem RN/rozvrhová základna v Kč)
– režijní náklady se dělí rozvrhovou základnou (třeba těmi přímými mzdami nebo materiálem, nebo strojohodinami)
• Režijní sazba (např. nh, nmin.) – podíl režijních nákladů na jednotku naturální rozvrhové základny
– vypočítá se jako: RP = celkem RN/rozvrhová základna v nat.jednotkách
– režijní náklady se dělí naturální rozvrhovou základnou
• Všeobecný kalkulační vzorec se používá u přirážkové kalkulace
OBRÁZEK

Question 64

Vysvětlete kalkulační metodu ,,variabilních nákladů”, její požití a omezení

Answer 64

• Oddělené sledování FN a VN – nerozpočítává FN na jednotlivé výrobky, protože je považuje za skupinu nákladů, které jsou spojeny s provozem podniku jako s celkem
• Jsme schopni zjistit pouze zisk a ztrátu za celý podnik
• Použití:
• Omezení:
• Na výrobky se kalkuluje pouze variabilní (jednicové) náklady a variabilní část režijních nákladů. Zbývající fixní režijní náklady zajišťují chod podniku a nelze je spolehlivě přiřadit jednotlivým výrobkům, tudíž se nerozpočítávají
– jsou kalkulovány pouze variabilní (přímé) náklady a náklady režijní se vyjadřují jako suma za celou oblast či podnik – počítá se tak krycí příspěvek nebo hrubé rozpětí
– využívá se na kalkulaci přímých (VN) nákladů a počítáme i s režijními, ale ty nejsou rozpočítané na výrobek, ale jsou brány jako celek za podnik
– věnuje se pozornost jen kalkulaci přímých nákladů a pak příspěvku, který je využití na úhradu fixních nákladů a zisku
– fixní náklady tam nejsou zahrnuté, protože ta firma ty náklady považuje za nutné pro celý chod podniku (ale vystupují jako celek za danou oblast)
– fixní náklady jsou hrazené z celkové marže
– nevyčíslujeme zisk u jednotlivých druhů výrobků, ale jako výsledek celkové činnosti podniku
• U jednotlivých výrobků se nezjišťuje zisk, ale příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku
• Cena – VN = příspěvek na krytí fixních nákladů a zisku (marže)
rozdíl jednotkové prodejní ceny a jednotkových VN

Question 65

vymezte primární sektor

Answer 65

podniky prvovýroby, které získávají statky přímo z přírody, např.
zemědělství, lesnictví, rybolov, těžební průmysl

Question 66

vymezte sekundární sektor

Answer 66

– podniky druhovýroby, které zpracovávají statky vyprodukované
prvovýrobou, např. strojírenství, textilní průmysl, potravinářský průmysl.

Question 67

vymezte terciární sektor

Answer 67

– podniky služeb, např. obchodní, dopravní, bankovní, pojišťovací podniky