Otázky k zápočtu

Question 1

V jednom období se naprostá většina pevniny na Zemi nacházela úplně jinak, než je tomu dnes.
Jak nazýváme superkontinent, jehož pevnina se nacházela převážně na jižní polokouli?

Answer 1

Pannotie (vznikla spojením Protolaurasie a Protogondwany před 600 mil. lety)

Question 2

Pangea byl první vědecky rekonstruovaný superkontinent. Jednalo se o celistvou pevninu připomínající písmeno C.
Jaké klima bylo uvnitř tohoto kontinentu?

Answer 2

Silně kontinentální - velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami, extrémní sucho

Question 3

Srážky kontinentálních desek nejsou úplně bezbolestné. Ukázkou jsou velehory Himaláje, které vznikly po srážce Indie s Eurasií. Kromě pohoří mohou ale vznikat I propadliny, nebo chcete-li, kaňony či soutěsky.
Jaká oblast na Zemi takto vznikla?

Answer 3

Kaňony a soutěsky: Grand Canyon v Americe, Tři soutěsky v Číně; Velká příkopová propadlina v Africe

Question 4

Severní Amerika a Eurasie mají poměrně příbuznou faunu a floru. Hlavním důvodem je to, že byly v minulosti součástí jednoho velkého kontinentu.
Jak tento kontinent nazýváme?

Answer 4

Laurasie

Question 5

Některé části dnes zdánlivě celistvých kontinentů se mohly k většinové kontinentální mase připojit až relativně nedávno. Důsledkem toho je často specifická až unikátní druhová skladba oproti původnímu kontinentu.
Jakých míst v Evropě se to týká?

Answer 5

Apeninský a Pyrenejský poloostrov

Question 6

V době ledové bylo možné dojít až na Island. Tuto cestu bylo ale nutné vykonat po ledové krustě. V době vyznívání poslední doby ledové byla hladina oceánu nižší, protože mnoho vody bylo v ledu. Oblast Evropy zabírala mnohem větší plochu.
Jak se jmenovala pevnina v prostoru dnešního Severního moře po konci doby ledové?

Answer 6

Doggerland

Question 7

Jaké byly významné abiotické příčiny proměny relativně rovinaté krajiny v krajinou mozaiku s diverzifikovanou elevací?

Answer 7

Střídání teplot, změny vlhkosti => řeky vytvářejí terasy
Tání permafrostu => soliflukce => vznik údolí propadem půdy

Question 8

Krajina střední Evropy nebyla úplně hlubokým hvozdem tvořeným listnatými dřevinami. Stačí se podívat kolem sebe kolik organismů vázaných na bezlesá se všude vyskytuje. Jelikož k vzniku k nových druhů nedochází mávnutím kouzelného proutku, je jasné, že někde musely žít i před tím.
Jaké byly biotické faktory udržující bezlesou vegetaci našeho území po době ledové?

Answer 8

Přemnožení herbivorního hmyzu, pastva megafauny a další zvěře, činnost bobrů => mokřadní travnaté plochy, žďáření člověka

Question 9

Člověk v době kamenné byl ve své činnosti limitován vlastnostmi používaných materiálů. Postupně toho s nimi dokázal mnoho, ale nikdy nemohl při výrobě nástrojů dosáhnout přesného tvaru. To mu umožnil objev kovů a jejich slitin.
Jak nazýváme období, kdy člověk začal používat první nástroje z kovu?

Answer 9

Eneolit = doba měděná

Question 10

Člověk ovlivňovat les již v době, kdy se ani les nestačil plně vyvinout. Proto dnes můžeme jen hádat, jaký vegetace by na konkrétním místě dominovala bez vlivu člověka. Člověk žďářil, pásl v něm dobytek, hrabal stelivo, sekal letninu, brtil či pařezil les na palivo. V době, kdy v krajině bylo lidí méně, měl les šanci expandovat.
V jakých obdobích po době ledové u nás nejvíce expandoval les?

Answer 10

Konec čtvrtohor po vyhubení velkých spásačů, lokální expandování lesa v době Husických válek (15. stol.), současnost

Question 11

Druh je kategorie běžně užívaná v přírodovědě. Někdo tuto kategorii považuje za pevně danou, jiný ji může rozporovat do morku kostí. Pravda je ta, že popisy některých druhů mohou vypadat spíše jako touha po slávě. Druh není tou úplně základní jednotkou, kterou v biologických disciplínách užíváme.
Jaká je základní jednotka v ekologii?

Answer 11

Organismus = jedinec

Question 12

Z dnešního pohledu se to může jevit normálně, ale označení každého druhu jeho jménem výrazně usnadňuje vědecké bádání. A nejen je, usnadňuje i komunikaci směrem k laikům. Označovat druh dvěma slovy byl opravdu dobrý nápad. Stačí se podívat do učebnic z USA a uvidíte ten zmatek i u tak oblíbených skupin jako jsou ptáci nebo savci.
Kdo je považován za zakladatele systematiky a binomického systému pojmenování druhů?

Answer 12

Carl von Linné

Question 13

Poznat jeden druh od druhého nemusí být tak jednoduché, jak se zdá. Genetika nám v tom může velmi pomoci. Nebylo tomu tak vždy a často není ani doposud. Především z finančních důvodů. Pokud někdo studuje například hmyz v tropech, tak by to jistě potvrdil. Proto se někdy využívá kategorie nazývaná jako morfodruh.
Jaké jedince odlišujeme jako různé morfologické druhy?

Answer 13

Samec a samice (například u mravenců 3 - samec, samice, dělnice), různé ontogenetické fáze (motýli - vajíčko, larva, kukla, dospělec)

Question 14

Na naší planetě stále vznikají nové druhy a jiné zase vymírají. Člověk je obviňován z vyhubení řady druhů. Příkladem by mohla být třeba zebra kvaga. Existuje mnoho způsobů, jak může vzniknout nový druh. Zjednodušeně napsáno to chce hlavně čas.
Jak může vzniknout nový druh?

Answer 14

Mutace, vikarizace, adaptivní radiace, alopatrická speciace, sympatrická speciace, parapatrická speciace, peripatrická speciace

Question 15

Pro klasifikaci druhů existuje více metod. Některé jsou dnes již považovaní za zastaralé, i přesto se stále používají. Ideální metoda by byla taková, která dokáže využít poznatky z více oborů, a to včetně ekologie.
Který přístup je považován za nejpřesnější pro vymezení druhu?

Answer 15

Fylogenomika = molekulární fylogenetika, získává a mapuje DNA

Question 16

Populační hustoty je možné studovat různými metodami. Některé jsou poměrně přesní, jiné již méně. V zásadě u všech počítáme s určitou chybou odhadu.
Jak se jmenuje jedna z metod studia populací, pomocí které je možné odhadnout velikost populace a její přežívání?

Answer 16

Metoda zpětných odchytů

Question 17

I když je populace hodně početná, nemusí to znamenat, že dlouhodobě přežije. Mnohem více nám může napovědět jak staří jedinci a v jaké frekvenci se v populaci vyskytují.
Jaký tvar připomíná graf dlouhodobě životaschopné populace?

Answer 17

Trojúhelník / Pyramidu

Question 18

Většina živočichů se může aktivně šířit. Někteří se šíří pomalu a jen malé vzdálenosti. Existuje mnoho živočichů, kteří každý rok podnikají velmi dlouhou cestu.
Jak nazýváme cíleně směrovaný pohyb celé populace do jiných končin, který se obvykle každý rok opakuje?

Answer 18

Migrace

Question 19

Populační hustoty jsou ovlivněné různými faktory. Jednak jsou to vlivy neživého prostředí, ale i interakce s dalšími druhy. Vliv mají i různé vlastnosti uvnitř populace samotné.
Jaké znáte faktory závislé na denzitě populace?

Answer 19

Dostatek potravy, predace, migrace, choroby

Question 20

V rámci každé populace živočichů se hrají škatulata, hejbejte se. V zásadě to znamená, že se jedinci neustále pohybují. Důležitým parametrem populace může být i průměrná vzdálenost mezi jedinci.
Jaký druh rozmístění jedinců v rámci populace je v přírodě nejčastější?

Answer 20

Nahloučené

Question 21

Potravní pyramida je tvořena řadou stupňů. Ne vždy na sebe musí plynule navazovat.
Jak nazýváme organismy, které se živí odumřelou organickou hmotou?

Answer 21

Saprofágové / rozkladači

Question 22

Houby jsou z pohledu ekologa dost obtížná skupina. Existují i houby parazitické. Napadení houbami často nazýváme mykózou. Houby jsou i potravou pro mnoho organismů.
Jak nazýváme organismy, které se primárně živí houbami?

Answer 22

Fungivoři

Question 23

Parazitace má mnoho forem. Parazitoid na konci svého vývoje svého hostitele usmrtí – narozdíl od parazita. I paraziti mají své nepřátelé.
Jaký je správný název organismus, který parazituje na parazitovi?

Answer 23

Hyperparazit

Question 24

V přírodě se vyskytují velmi diverzifikované zdroje. Třeba lesní ptáci dokážou hnízdit v koruně stromu, dutině, v keři, kupě klestí nebo přímo na zemi.
Jak se označujeme skupinu organismů, která využívá společný zdroj?

Answer 24

Gilda

Question 25

Potravní pyramida je složená ze strategií, které jsou různě efektivní ve využití energie. Bázi zpravidla tvoří producenti.
Která část potravní pyramidy je nejefektivnější, co se týče využití energie?

Answer 25

Producenti

Question 26

V ekologii dělíme faktory zpravidla na živé a neživé. Studium neživých (abiotických) faktorů je to, co odlišuje ekosystémy od společenstev.
Jaké jsou příklady abiotických faktorů?

Answer 26

Podnebí = klima, topografie, horninový podklad (vyvinutost půdy, pH, složky)

Question 27

Vliv měnícího se klimatu je jednou z nejčastěji studovaných problematiky v ekologii. Narozdíl od klimatu je počasí okamžitým stavem atmosféry. Počasí studuje meteorologie.
Jaké veličiny se v meteorologii studují?

Answer 27

Oblačnost, teplota, vlhkost, směr a rychlost větru

Question 28

Interakce všeho na daném stanovišti popisuje ekosystémová ekologie. Ekosystémy jsou ovlivněné celou řadou faktorů.
Které faktory prostředí patří mezi nejdůležitější?

Answer 28

Stabilita ekosystému, jeho rezistence a resilience

Question 29

Druhy se liší svými nároky. Druhy vzhledem velmi podobné mohou využívat rozdílné zdroje. Každý druh také obývá konkrétní vyhraněné prostředí.
Jak toto prostředí nazýváme?

Answer 29

Stanoviště / biotop

Question 30

Velikost stanoviště může být v souvislosti s velikostí těla daného druhu. To je také jeden z důvodů, proč se již málokde chovají lvi v ZOO v kleci dva na dva metry.
Některá stanoviště jsou však přirozeně velmi malá a přitom mohou hostit velmi mnoho jedinců i druhů. Jaké jsou příklady mikrostanovišť?

Answer 30

Např. veteránský strom, plodnice houby, střevo brouka (můžeme též nazvat mikrokosmos)

Question 31

Biodiverzita je ovlivněna celou řadou faktorů, které rozhodují o tom, kde bude druhů hodně nebo třeba žádný.
Jaké jsou hlavní abiotické (neživé) faktory, které rozhodují o druhovém bohatství na Zemi?

Answer 31

Světlo (a tepelná energie), vlhkost, živiny (biogenní prvky, především dusík)

Question 32

Do dnešní doby vyhynulo mnoho živočichů, někteří ale vyhynuli relativně nedávno.
Jaké jsou příklady vyhynulých živočichů na Zemi?

Answer 32

dronte mauricijský, holub stěhovavý, vakovlk tasmánský, koroun bezzubý, zebra kvaga, štětinatec kubánský, alka velká

Question 33

Údaje o biodiverzitě lze do značné míry archivovat.
Co řadíme mezi archivy biodiverzity?

Answer 33

literární údaje, muzea (archivy mrtvých exemplářů), pyl uložený v rašelinách, zbytky dřevin v uhlí, zbytky živočichů v ropě, ulity měkkýšů v krasových oblastech, zoologické a botanické zahrady

Question 34

Některé druhy jsou morfologicky nebo geneticky zvláštní a lze je do současného systému poměrně obtížně zařadit.
Které živočichy řadíme mezi živé fosilie?

Answer 34

Ostrorepi, loděnky, listonohové, latimérie podivná, žabka černobřichá, hatérie novozélandská, hoacin, vychuchol, okapi

Question 35

Rozložení druhové bohatosti na Zemi není rozhodně pravidelné.
Jak nazýváme místa přímo ohrožená činností člověka s vysokou koncentrací druhů a endemitů na planetě?

Answer 35

Horká místa biodiverzity

Question 36

Každý druh má nějaký areál rozšíření. Takové kosmopolitní druhy mají velké areály.
Čím je definován areál druhu?

Answer 36

Lokalizací, velikostí, tvarem, spojitostí, (typ prostředí, expanze / regrese areálu…)

Question 37

Země je rozdělena do mnoho biogeografických oblastí.
V jaké biografické oblasti se nacházíme?

Answer 37

Palearktický bioregion, ten je součástí bioregionu Holarkt

Question 38

V biogeografii existují vzorce definující, jak je biodiverzita na planetě rozprostřena.
V jakém směru roste množství druhů vyšších taxonů (např. ptáků)?

Answer 38

Směrem od pólů k rovníku

Question 39

Některé druhy se dokázaly rozšířit po téměř celé naší planetě.
Jaké druhy jsou příkladem kosmopolitního druhu?

Answer 39

Homo sapiens, rákos obecný, kosatka dravá

Question 40

Voda může mít různou salinitu. Různá koncentrace soli může vést k diverzifikaci vodní fauny a flóry.
Jaké jsou příklady brakických vod?

Answer 40

Ústí řek, Baltské moře, odkaliště v průmyslových areálech

Question 41

Nová stanoviště často obsazuj konkurenčně slabé druhy.
Jaký druh označujeme v ekologii jako pionýrský?

Answer 41

Raně sukcesní druh, mění podmínky pro následující vývoj ekosystému, často efemerní

Question 42

Vývoj společenstev rozlišujeme na primární a sekundární sukcesi.
Jaké jsou příklady primární sukcese?

Answer 42

Následuje po úplné disturbanci - výbuch sopky, zalednění ledovcem

Question 43

Naprostá většina ekosystémů je během svého vývoje nějak narušována.
Co se rozumí v ekologii po pojmem disturbance?

Answer 43

Narušení, při kterém dojde k částečnému (=> sekundární sukcese) nebo úplnému (=> primární sukcese) vyhubení místního života

Question 44

Důležitou kapitolou při studiu ekologie je i sukcese.
Co konkrétně vyjadřuje sukcese v ekologii?

Answer 44

Vývoj společenstev v konkrétním prostoru za urč. čas, proces je kontinuální, směřovaný a nezávislý na sezonalitě

Question 45

Do naprosté většiny našich chráněných území je zakázán vstup.
Co způsobuje vyhlašování a oplocování bezzásahových území v lesích?

Answer 45

dochází k blokování přirozené sukcese

Question 46

Závislostí je celá řada. Co se týče statistiky, řešíme hlavně prostorovou a časovou.
Co znamená prostorová závislost?

Answer 46

= autokorelace - představuje míru závislosti mezi pozorováními v zeměpisném prostoru, rozmístění živé a neživé složky přírody má své zákonitosti - např. organismy a vlastnosti prostředí jsou si podobnější, čím blíže v prostoru jsou

Question 47

Každé místo na Zemi lze dnes zaměřit pomocí GPS. Záleží sice na souřadném systému, ale v zásadě hodnoty ukazují zeměpisnou šířku a délku.
Co například vyjadřuje zeměpisná šířka a délka?

Answer 47

Longitudinální gradient - reflektuje vliv intenzity lidské činnosti - v lesích na západě intenzivnější než na východě
Latitudinální gradient - rostoucí počet druhů směrem od pólů k rovníku

Question 48

Různé druhy tvoří různě velké a prostorově uspořádané populace.
Jaký typ rozmístění jedinci stejného druhuje v přírodě nejčastější?

Answer 48

Shlukování = atrakce (pozitivní vliv autokorelace)

Question 49

Co se týče opomenutí důležitosti prostorové závislosti, známe mnoho příkladů.
Co rozumíme pod pojmem pseudoreplikace?

Answer 49

Falešná opakování při statistickém vyhodnocování dat - měření se sice opakují, ale příliš blízko u sebe

Question 50

Prostorová autokorelace dokáže obrátit výsledky naruby.
Jaký je typický příklad, kdy je potřeba zohlednit prostorovou závislost?

Answer 50

např. při sledování hnízd mravenců

Question 51

K dispozici je vícero ručně kreslených historických map.
Jak se nazývá podrobná historická mapa z mapování v druhé půlce 18. století?

Answer 51

Mülerova mapa zpřesněná při Josefovském mapování (I. vojenské mapování)

Question 52

Ve statistice máme různé názvy proměnných.
Jak se nazývá proměnná, která vyjadřuje vlastnosti prostředí, které ovlivňují druhové bohatství jakožto závislou proměnnou?

Answer 52

Počet druhů (?)

Question 53

K dispozici jsou dnes data sbíraná nepřetržitě po delší dobu.
Jak se nazývá nejdéle probíhající projekt získávání kompletních fotografií Země?

Answer 53

Landsat (družicové snímkování)

Question 54

Mapové podklady je pro následné analýzy výhodné mít v digitální podobě.
Jaké geografické informační programy pomáhají s vyhodnocováním krajině-ekologických dat?

Answer 54

ArcGIS, QGIS, SAM

Question 55

V současné době je možné získat mapy reálného obrazu zemského povrchu, a to velmi přesné.
Co se skrývá pod názvem ortofoto?

Answer 55

Letecký snímek

Question 56

Ve statistických analýzách (jako je lineární regrese) máme závislé a nezávislé proměnné.
Jaký je počet závislých proměnných vstupujících do lineární regrese?

Answer 56

Jedna (??? závislá proměnná by měla být jedna)

Question 57

Ekologická data pro budoucí analýzu lze sbírat mnoha způsoby.
Co znamená vyrovnaně rozložené mapování?

Answer 57

Do každého sledovaného prostředí umístíme stejný počet bodů

Question 58

Proměnné mohou být různého typu.
Co znamená, když je proměnná kategoriální?

Answer 58

Nelze změřit, zapsat číslem (př. porovnání rozdílů mezi sokolem a orlem)

Question 59

Zjištění toho, zda má závislá proměnná normální rozdělení, je vždy výhodné z hlediska dalších analýz.
Jak lze otestovat závislou proměnou na normalitu jejího rozdělení?

Answer 59

Pomocí kombinace histogramu a otestování (např. Shapiro-Wilkovým testem)

Question 60

Ve statistice se používá mnoho indexů či hodnot a celá řada jich časem přibývá. Jednu z nich však lze označit za stálici statistického nebe.
Jaká veličina se ve statistice používá pro zjištění průkazného vlivu nezávislé proměnné na závislou?

Answer 60

P hodnota (snad)