Mikroekonomie Flashcards
Co je ekonomie a čím se zabývá?
Ekonomie je věda o volbě ve smyslu rozhodování. Je to věda o tom, jak lidé rozhodují o využívánívzácných výrobních faktorů s alternativním použitímk výrobě různých statků a služeb a jak lidé rozhodují orozdělovánívyrobených statků a služeb mezi jednotlivé osoby a skupiny ve společnosti. Jde o řešenítřízákladníchotázek: • COvyrábět • JAKvyrábět PROKOHOvyrábět
Jaký je rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií?
Roviny zkoumání ekonomie
• Mikroekonomie- pohled z hlediska malých dílčích celků (domácností, firem), např. zkoumání tvorby cen na dílčích trzích.
Makroekonomie- pohled z hlediska celku, např. zkoumání míry inflace.
Co jsou výrobní faktory?
Ekonomické statky se zpravidla musí vyrábět pomocí výrobních faktorů. Standardními výrobními faktory jsoupráce, půda a kapitál, někdy bývá samostatně uváděn i materiál, případně informace.
Lze nebo nelze libovolněkombinovat výrobní faktory?
• V krátkém obdobíNELZE – alespoň jeden faktor je fixní.
V dlouhém obdobíLZE – dlouhé období – všechny VF jsou variabilní.
Jak určíme hranici produkčních možností?
Náklady ušlých příležitostí (Opportunity cost) je ztráta nejlepší, nejvýhodnější nerealizované alternativy při použití stejných (omezených) zdrojů. Náklady ušlých příležitostí lze demonstrovat pomocí tzv.hranice produkčních možností(PPF - Production Possibility Frontier).
Představme si ekonomiku opuštěného ostrova, vybavenou určitými zdroji (půda, populace a další), která produkuje dva druhy statků - oblečení a jídlo. Předpokládejme, že se zdroje ani technologie výroby obou statků nemění. S danými zdroji lze vyrobit určité maximální množství oblečení (přitom ovšem nebude na ostrově produkováno žádné jídlo), nebo maximální množství jídla (a nebude produkováno žádné oblečení) a nebo určitá kombinace těchto dvou statků.
Graf 1 –PPF
Z grafu 1 je patrné, že lidé na ostrově se mohou rozhodnout vyrábět více jídla, nicméně bude je to stát určité snížení produkce oblečení (nebo naopak). Čím více jídla přitom společnost produkuje, tím relativně dražší bude oblečení, resp. tím vyšší jsou náklady obětovaných příležitostí, pokud budeme chtít produkovat ještě více jídla (a ztratíme další oblečení).
Poměr, v jakém budou statky za sebe nahrazovány je roven směrnici tečny PPF v daném bodě, obecně
tg(α)=△(obleceni)//△(jidlo)
v případě velmi malých změn (nekonečně malých změn) potom
Jak stavíme optimum?
Hledání extrému je jedním ze základních prvků mikroekonomické analýzy. U firmy nebo domácnosti potřebujeme často zjistit, při jaké úrovni spotřeby bude spotřebitel maximalizovat užitek, nebo při jaké úrovni výroby bude firma maximalizovat zisk.
Hledání optima bez rozpočtového omezení
Předpokládejme, že firma Blue Tech a. s. se pohybuje na nedokonale konkurenčním trhu s malými letouny (specifika nedokonale konkurenčního trhu naleznete v kapitole 7, tento údaj nicméně není v současné chvíli podstatný). Příjmy firmy z prodeje malých letadel lze popsat následující funkcíTR(q)=100(q)−q2kdeqje množství prodaného statku. Naším úkolem je zjistit, při výrobě jakého počtu letadel bude firma dosahovat maximálních tržeb z tohoto statku.
Co je cílem spotřebitele?
Cílem racionálního spotřebitele je maximalizace užitku.
Pojem užitek tedy vyjadřuje směr preferencí, +++subjektivní pocit uspokojení potřeb. Pokud si spotřebitel vybere nejpreferovanější situaci, maximalizuje užitek. Je otázka, zda lze užitek měřit. Pokud odpovíme ano, jsme zastánci tzv. +++kardinalistické verze. To znamená, že tvrdíme, že užitek je přímo měřitelný (a pro zjednodušení jej měříme v peněžních jednotkách).
V případě neměřitelnosti užitku není spotřebitel schopen statek ocenit peněžními jednotkami podle jeho užitečnosti jako v předchozím případě. Je ale +++schopen sestavit preferenční stupnici, je schopen říci, který soubor statků preferuje, který soubor má pro něj větší užitek, ale ne o kolik. K analýze chování spotřebitele se využívá tzv. +++indiferenční analýza.
Co znamená klesající mezní užitek?
Mezní užitek (Marginal Utility, MU) vyjadřuje o kolik se změní celkový užitek, když se změní spotřeba statku o jednu jednotku. Mezní užitek závisí na velikosti a významu potřeby a na dostupnosti daného statku. S růstem spotřeby zpravidla mezní užitek klesá. Hovoříme o zákonu klesajícího mezního užitku. Matematicky vyjádříme mezní užitek ze spotřeby daného statku obecně jako:
klesá užitek až k bodu nasycení U = max
Jaký je rozdíl mezi kardinalistickou a ordinalistickou verzí užitku?
Kardinalisté = spotřebitel je schopen odhadnout hodnotu (já zaplatím tolik a tolik) Ordinalisté = spotřebitel jen kupuje, je ale schopen sestavit preferenční stupnici, je schopen říci, který soubor statků preferuje, který soubor má pro něj větší užitek, ale ne o kolik.
Jak odvodíme individuální poptávku?
V podmínkách dokonalé konkurence je individuální poptávka po produkci firmy dokonale elastická, firma nemůže ovlivnit cenu, přebírá cenu z trhu a za tuto cenu prodává jakýkoliv objem produkce.
Individuální poptávka po produkci firmy d je totožná s křivkou průměrných příjmů d=AR.
AR = průměrný příjem
TR = celkový příjem TR=p(q)
MR = mezní příjem
Kdy je spotřebitel v optimu?
V optimu se spotřebitel nachází při spotřebě jednoho statku v momentě, kdy MU = p (cena)
Co to znamená elasticita poptávky?
DOKONALÁ KONKURENCE: Poptávka po produkci firmy je dokonale elastická , to znamená, že za cenu, kterou firma přejímá z trhu, může prodat jakýkoli objem produkce.
Z této skutečnosti vyplývá průběh příjmových veličin v dokonalé konkurenci.
citlivost poptávaného množství určitého statku na jeho cenu. Jinými slovy vyjadřuje vztah mezi procentní změnou poptávaného množství statku a procentní změnou ceny poptávaného statku a vyjadřuje se jako poměr procentní změny množství poptávaného statku k procentní změně ceny.
