Marx a Engels Flashcards
Jak je Marxem pojímán člověk a společnost? Co leží v základech proměn člověka a společnosti?
Podle Marxe formuje člověka a společnost ekonomický systém. Základem proměn jsou třídní konflikty mezi
kapitalisty a proletariátem, vedoucí k historickým změnám a cíli vytvoření beztřídní společnosti.
Jak Marx s Engelsem pojímali dialektiku a co rozuměli historickým materialismem?
Dialektika byla pro Marxe a Engelse metoda zkoumání konfliktů a vývoje ve společnosti. Historický materialismus
zdůrazňuje roli ekonomických faktorů jako základu společenského vývoje.
Co představuje výrobní způsob, výrobní síly a výrobní vztahy? Jak pojímají Marx a Engels sociální třídy a proč
jsou antagonistické? Co je třída o sobě a pro sebe? Zaniknou podle Marxe, Engelse třídy?
Podle Marxe a Engelse:
* Výrobní způsob: Způsob, jakým společnost produkuje a reprodukuje svůj materiální život.
* Výrobní síly: Technologické a pracovní kapacity společnosti.
* Výrobní vztahy: Sociální vztahy kolem vlastnictví prostředků výroby; v kapitalismu, konfliktní vztahy mezi třídami.
Sociální třídy: Skupiny s odlišným postavením v produkčním procesu; kapitalisté a proletariát jsou antagonistické
třídy.
*
* Třída o sobě: Skupina s podobným postavením.
* Třída pro sebe: Třída aktivně usilující o své zájmy; proletariát se musí stát třídou pro sebe.
* Zánik tříd: V komunistické společnosti by měly třídy zaniknout s absencí soukromého vlastnictví a rovností
Jak dochází ke změně společensko-ekonomických formací? Jakou úlohu ve změnách sehrává tzv. materiální
základna a duchovní nadstavba?
Forma výrobních vztahů, ale také forma politického zřízení, další sociální organizace a sociální instituce a také
formy politického společenského vědomí.
*
* Materiální základna - výrobní způsob.
* Duchovní nadstavby - duchovní nadstavby.
Co je kapitál a nadhodnota?
- Kapitál - je souhrn všech zdrojů, kterými disponuje vlastník.
- Nadhodnota - Slouží k zisku kapitalistů. Nezaplacená práce dělníků pod kapitalistou.
Jak Marx charakterizuje odcizení?
Jakási falešná představa o naplněné lidské existenci.
* Odcizení od své práce - co vyrobím mi nepatří.
* Odcizení od výrobní činnosti samé.
* Od rodové podstaty člověka.
* Od druhých jednotlivců.
Co soudili Marx nebo Engels o státu či politice, ideologii, náboženství?
- Náboženství je “opiem lidu”.
- Ideologie je podle Marxe něco jako “falešné vědomí”.
- Stát je nástrojem moci v rukách vládnoucí třídy.