Les Fleurs du Mal - Charles Baudelaire

Question 1

Co je tématem díla?

Answer 1

• Zlo, smrt a spleen, krása a sexualita, moderní velkoměsto, umělecké ideály.
• Pomíjivost krásy, hledání útěchy, existenciální úzkost, ztracené ideály, opojení a intoxikace
• Zbožňuje i proklíná ženy, které jsou přitažlivé, ale vnitřně chladné – láska a krása ve světě přetvářky, bezcitnosti a prodejné lásky jsou jen iluzí

Question 2

Časoprostor díla?

Answer 2

Paříž, 19. století

Question 3

Jaká je kompozice díla?

Answer 3

• Obsahuje celkem 145 básní a skládá se z 6 částí – Spleen a ideál, Pařížské obrazy, Víno, Květy zla, Vzpoura a Smrt.
• Básně psané alexandrinem

Question 4

Lit. druh, žánr a forma?

Answer 4

• Lyrika
• Básnická sbírka, milostná lyrika
• Poezie

Question 5

Jaký je to literární směr?

Answer 5

• Symbolismus – skutečnost není přímo popisována, využívá se symbolů a znaků, důraz na zachycení vnitřních emocí, vzniká volný verš, synestézie – míšení vjemů z různých smyslových oblastí
• Moderna – dekadence – (prokletí básníci) – v dílech se objevují drogy, alkohol, zločiny, násilí a životní styl spojený s neúctou k většinové společnosti a jejím pravidlům, hlavním znakem jejich poezie je hledání krásy v ošklivosti

Question 6

Lyrický subjekt?

Answer 6

• Samotný autor, básníkův hlas vyjadřující své emoce -> nespokojený se životem, zklamaný až ironický.

Question 7

Co víme o postavách?

Answer 7

• Střídá se zde mnoho postav, hlavně jeho lásky.
• Alegorie smrti a krásy.
• Oblíbená postava -> matka, která proklíná, že porodila básníka.

Question 8

Jaký je verš? Jak je kniha členěná?

Answer 8

• Text je veršovaný a strofický.
• Báseň je členěna do dvanácti slok po čtyřech verších.
• Verš je pravidelný.
• Kniha je psaná alexandrínem, který je tvořený jambickými sponami.
• Délka veršů se v textu proměňuje, lichý verš je vždy delší a sudý verš je v ukázce kratší, kratší verš dodává verši dramatičnost.
• Text je rýmovaný, převládá střídavý rým.

Question 9

Co víme o jazykových prostředcích díla?

Answer 9

• Alexandrín ve formě sonetu.
• Psáno spisovným jazykem.
• Autor používá vznešená slova a čtenáři navozuje pocit jako by četl dílo od antického básníka. Taková slova jsou však v kontrastu s obsahem, který vyvolává hnus.
• Na začátku slov, kterým autor přikládá velký význam, píše velká počáteční písmena i uprostřed věty. Těmi slovy jsou například: Příroda, Nepřítel, Ideál, Zášť, Osud, atd.
• Text obsahuje archaismy: hodokvas-oslava, rov-hrob, rcete-řekněte, zteřelé- zpuchřelé
• Jsou zde vystiženy protiklady (např. krása x zlo, život x smrt).
• Je zde oxymóron (=spojení dvou slov, který se navzájem vylučuje).

Question 10

Figury, tropy?

Answer 10

• Metafora
• Symbol
• Personifikace
• Repetitio
• Paradoxy: “V hloubi zla spatřuji krásu”
• Ironie

Question 11

Co víme o autorovi?

Answer 11

• Patří mezi francouzské prokleté básníky, literární a umělecké kritiky.
• Období romantismu a symbolismu.
• Používal originální básnickou obraznost.
• Dával najevo své nálady slovy a symboly.
• Za báseň ,,Zdechlina” byl soudně pronásledován.
• Ve svých dílech popisuje bolest, utrpení, nejistotu- vyvolané požitím drog.
• Stavěl se proti měšťanské společnosti.
• Díky překladu Edgara Allana Poea se stal slavným po celé Evropě.
• Kamarád Maneta Edourarda.
• Baudelaire also fell in love with Jeanne Duval, who inspired the “Black Venus” section of Les Fleurs du mal.
• Řadí se k francouzským prokletým básníkům 19. stol. (pojmenování prokletí básníci dal → Paul Verlaine)

Question 12

Kontext tehdejší doby?

Answer 12

Symbolismus
– 80.léta 20. století ve Francii
– Skutečnost popisována pomocí symbolů – snaha zachytit subjektivní prožitek

Dekadence
– Opovrhování společností
– Zaměření na vlastní nitro, mystika, únik do nereálných světů
– Hledání krásy v ošklivosti, pocit přesycenosti a únavy ze společnosti, psaní o dosud tabuizovaných tématech (morbidita, erotika, kult smrti)
– Pasivita, melancholie, neochota

Question 13

Další díla od autora?

Answer 13

Básně:
Albatros
Exotický parfém

Eseje:
Umělé ráje (=Báseň o hašiši)

Knihy:
Estetické zajímavosti
Romantické umění

Zápisky:
Intimní deníky

Question 14

Další autoři z této doby?

Answer 14

J.A. Rimbaud – báseň Opilý koráb, Iluminace
P. Verlaine – Saturnské básně, Romance beze slov
O. Wilde – Obraz Doriana Graye
A.P. Čechov – Tři sestry, Višňový sad

Question 15

Co je alexandrin?

Answer 15

Rýmovaný dvanáctislabičný verš založený na jambu, po 6. slabice má pauzu

Question 16

Zajímavé části:

Answer 16

• Žehnání:
  Když moci nejvyšší v svých hůrách nařídí to a na tom světě běd se Básník objeví, zděšená rodička, jíž Bohu jest již líto, pozvedne k Nebi pěst a rouhajíc se dí:
  “Ach, že jsem nevrhla spíš celé klubko zmijí, než abych živila tu směšnou ratolest! Prokleta budiž noc se slastmi, které míjí, za kterých počalo mé břicho již můj trest!
  Protože ze všech žen jsi mne chtěl mít tou ženou, jež v smutném manželu má odpor probouzet,
  a ježto nemohu tu zrůdu pokřivenou
  jak lístek milencův do ohně vrhnout zpět,
• Majáky:
  Rembrandte, zjevení smutného hospitalu, kde jenom velký kříž svou černí zdobí sál, kde v slzách modlitba se vypařuje z kalů a zimní paprsek se náhle zamíhal,
  ó Michelangelo, pustino v spoustách mraků, kde vidět Herkuly se s Kristy proplétat
  a strašné fantomy se zvedat za soumraku a prsty dlouhými si rubáš vztekle rvát,
  chlípnosti faunovy a boxerovy vzteky,
  ty, jenž jsi dovedl snést krásu žoldáků, vznešený Pugete, nažloutlý, mdlý a měkký, císaři zločinců se smutkem ve zraku,
  Watteau, ty mumraji, kde žhnouce poletují proslulá srdce v hrách tak jako motýli, lehoučké kulisy, jež lustry osvětlují, lijíce ztřeštěnost v ten tanec opilý,
  Goyo, sne plný hrůz, až dosud skrytých světu, zabitých zárodků, pečených o sabat,
  bab s lesklým zrcátkem a nahých panen v květu, jež budí, v punčoškách, ve vilných běsech hlad,

( neinspiroval se tím náhodou Nezval v Edison? )

• Klenoty ( fav )
  Má drahá, chtějíc mi v mých chutích vyhovět, jen v zvučných klenotech si lehla, nahá, líně,
  a tato skvělá zbroj jí dala pyšný vzhled,
  jejž za svých šťastných dnů má maurská otrokyně.
  Když se ten kamenný a zlatý třpytný svět
  svůj cinkot posměšný jme vrhat v tanci zticha, jsem nad tím zvučením u vytržení hned,
  a já mám k smrti rád, v čem zvuk se v světlo míchá.
  I dávala se tak mnou ležíc milovat
  a shůry divanu se usmívala stále
  k mé lásce hluboké, jak jest jen moře snad, jež se k ní vzpínala tak jako ke své skále.
  Své oči hroužíc v mé jak tygr krocený, střídala polohy s mdlou tváří každou chvíli, a cudnost s chlípností ty její proměny vždy novým půvabem a kouzlem obdařily.
• Ó, já tě zbožňuji:
  Ó, já tě zbožňuji jak noční nebe v dáli, ty velké mlčení, ty vázo temná žaly, tím víc tě miluji, čím víc mi unikáš, ozdobo nocí mých, čím krutější se zdáš, když kupíš za sebou ty míle bez milosti, dělící ruce mé a modré nesmírnosti.
  Já v stálých výpadech se plazím za tebou, tak jako k mrtvole se plazí červi tmou,
  a vzývám i ten chlad, ty stvůrná urkutnice,
  pro který líbíš se mi, ještě více.
• Mršina / zdechlina mi přišla nudná vskutku:
  a nohu zvedajíc jak prostopášná žena a plna žáru potíc jed,
  strkala nestoudně, nedbale rozvalena, své pařící se břicho vpřed.