ISTQB - CZ glossary (rest of the terms) Flashcards
1
Q
revize založena na roli (=role-based reviewing)
A
Revizní technika, v níž revidující hodnotí pracovní produkt z pohledu různých rolí zúčastněných stran.
2
Q
kořenová příčina (=root cause)
A
Zdroj defektu, při jehož odstranění je snížen nebo úplně eliminován výskyt daného typu defektu.
3
Q
analýza kořenové příčiny (=root cause analysis)
A
Analytická technika, jejíž cílem je identifikace kořenových příčin defektů. Předpokládá se, že aplikováním nápravných
opatření pro hlavní příčiny bude minimalizována pravděpodobnost opakování daného defektu.
4
Q
metodika SMART cílů (=S.M.A.R.T. goal methodology (SMART))
A
Metodika, podle níž jsou cíle definovány velmi specificky a ne obecně. SMART je zkratka odvozená od vlastností cíle, který má být definován: specifický (Specific), měřitelný (Measureble), dosažitelný (Attainable), relevantní (Relevant) a včasný
(Timely).
5
Q
bezpečí (safety) (=safety)
A
Schopnost systému nedostat se (za definovaných podmínek) do stavu, který povede k ohrožení lidského života, zdraví,
majetku nebo životního prostředí.
6
Q
bezpečnostně kritický systém (=safety critical system)
A
Systém, jehož selhání nebo porucha může způsobit smrt nebo vážné zranění osob, případně ztrátu nebo vážné poškození
zařízení anebo poškození životního prostředí.
7
Q
testování bezpečí (safety testing) (=safety testing)
A
Testování s cílem stanovit bezpečí (safety) softwarového produktu.
8
Q
kryptografické solení (salting) (=salting)
A
Kryptografická technika, která přidává před procesem hashování náhodná data (sůl) do uživatelských dat.
9
Q
škálovatelnost (=scalability)
A
Schopnost softwarového produktu být upgradován s cílem vyhovět zvýšenému zatížení.
10
Q
testování škálovatelnosti (=scalability testing)
A
Testování s cílem určit škálovatelnost softwarového produktu.
11
Q
revize založená na scénáři (=scenario-based reviewing)
A
Revizní technika, při níž je cílem revize určit schopnost pracovního produktu řešit konkrétní scénáře
12
Q
scorecard (=scorecard)
A
Reprezentace sumarizovaných měření výkonnosti, které představují posun směrem k realizaci dlouhodobých cílů. Scorecard poskytuje statické měření výkonnosti za definovaný interval nebo na jeho konci.
13
Q
zapisovatel (=scribe)
A
Osoba, která zaznamenává informace během schůzek zaměřených na revizi (přezkoumání).
14
Q
script kiddie (=script kiddie)
A
Osoba, která provádí bezpečnostní útoky pomocí existujících nástrojů nebo skriptů (již vytvořenými jinými hackery) místo
vytváření vlastních.
15
Q
skriptované testování (=scripted testing)
A
Způsob provádění testů, kdy je využita sekvence již dříve dokumentovaných testů.
16
Q
skriptovací jazyk (=scripting language)
A
Programovací jazyk pro psaní spustitelných testovacích skriptů, které lze využít v nástroji pro podporu provedení testů
(např. nástroj typu nahraj/přehraj).
17
Q
scrum (=scrum)
A
Iterativně inkrementální rámec pro řízení projektů běžně používaný v agilním vývoji softwaru.
18
Q
bezpečnost (security) (=security)
A
Míra, do jaké komponenta nebo systém chrání informace a data tak, aby osoby příp. jiné komponenty nebo systémy měly
takovou úroveň přístupu, který odpovídá druhu a úrovně autorizace.
19
Q
bezpečnostní útok (=security attack)
A
Pokus o získání neoprávněného přístupu k systému nebo komponentě, zdrojům, informacím, případně pokus ohrozit
integritu systému.
20
Q
bezpečnostní audit (=security audit)
A
Audit hodnotící bezpečnostní procesy a infrastrukturu organizace.
21
Q
bezpečnostní politika (=security policy)
A
Obecný dokument popisující principy, přístup a hlavní cíle organizace v oblasti bezpečnosti.
22
Q
bezpečnostní procedura (=security procedure)
A
Soubor kroků potřebných k provedení politiky bezpečnosti a kroky, které je třeba podniknout v reakci na bezpečnostní
incident.
23
Q
bezpečnostní testování (security
testing) (=security testing)
A
Proces testování s cílem určit bezpečnost softwarového produktu.
24
Q
nástroj pro testování bezpečnosti (=security testing tool)
A
Nástroj, který poskytuje podporu pro testování bezpečnostních charakteristik a zranitelností (slabých míst).
25
bezpečnostní nástroj (=security tool)
Nástroj, který podporuje provozní bezpečnost.
26
bezpečnostní zranitelnost (=security vulnerability)
Slabina systému, která by mohla umožnit úspěšný bezpečnostní útok.
27
sekvenční model vývoje (=sequential development
| model)
Typ modelu životního cyklu vývoje (softwaru), kdy je je celý systém vyvíjen lineárně v několika diskrétních a po sobě
následujících fázích, které se vzájemně nepřekrývají.
28
řízení testování založené na
relaci (=session-based test
management)
Metoda pro měření a řízení testování založené na relaci, např. průzkumné testování.
29
testování v relacích (=session-based testing)
Přístup k testování, ve kterém jsou testovací aktivity plánovány jako nepřerušovaná relace návrhu a provedení testu. Je
často používaný ve spojení s průzkumným testováním.
30
závažnost (=severity)
Stupeň dopadu, který má daný defekt na vývoj nebo fungování komponenty nebo systému.
31
zkrácené vyhodnocení (=short-circuiting)
Technika programovacího jazyka nebo interpreteru pro vyhodnocení složených podmínek, při které nemusí být podmínka na jedné straně logického operátoru vyhodnocena, pokud podmínka na druhé straně je dostatečná k dosažení
konečného výstupu.
32
simulace (=simulation)
Reprezentace vybraných charakteristik chování jednoho fyzického nebo abstraktního systému jiným systémem.
33
simulátor (=simulator)
Zařízení, počítačový program nebo systém používaný v průběhu testování, který se chová nebo funguje jako jiný systém v
případě, že disponuje sadou řízených vstupů.
34
akceptační testování na straně zákazníka (=site acceptance testing)
Akceptační testování uživateli / zákazníky na jejich straně s cílem určit, zda komponenta nebo systém splňuje uživatelské
/ zákaznické potřeby zákazníků a zapadá do byznysových procesů. Běžně zahrnuje hardware i software.
35
smoke test (=smoke test)
Podmnožina všech definovaných/plánovaných testovacích případů, které pokrývají hlavní funkcionalitu komponenty nebo systému. Jejich úspěšné provedení potvrzuje funkcionalitu nejdůležitějších funkcí komponenty nebo systému,
nejsou řešeny jemnější detaily.
36
sociální inženýrství (=social engineering)
Pokus o zmanipulování někoho za účelem odhalení informací (například hesla), které lze použít k útoku na systémy nebo
sítě.
37
software (=software)
Počítačové programy, postupy a případně související dokumenty a data týkající se provozu počítačového systému.
38
životní cyklus vývoje softwaru (=software development
| lifecycle)
Činnosti prováděné v každé fázi vývoje softwaru a vzájemné logické a chronologické souvislosti mezi nimi.
39
úroveň integrity softwaru (=software integrity level)
Míra, do jaké software vyhovuje nebo musí být v souladu se sadou softwarů vybraných zainteresovanými stranami a/nebo systémové charakteristiky založené na softwaru (např. softwarová složitost, hodnocení rizik, úroveň bezpečnosti, úroveň zabezpečení, požadovaný výkon, spolehlivost nebo náklady), které jsou definovány tak, aby odrážely důležitost
softwaru pro jeho zainteresované strany.
40
životní cyklus softwaru (=software lifecycle)
Časový interval, který začíná, když je softwarový produkt formován a končí, když již není k dispozici k užívání. Životní cyklus softwaru typicky zahrnuje fáze konceptu, požadavků, návrhu, implementace, testování, instalace a vyzkoušení, provozu a údržby a někdy také fázi stažení (z produkce). Tyto fáze se mohou překrývat nebo mohou být vykonávány
iterativně.
41
Software Process Improvement
(SPI) (=Software Process
Improvement (SPI))
Sada aktivit určená ke zlepšování výkonnosti a zralosti procesů organizace. SPI zároveň zahrnuje i výsledky těchto aktivit.
42
kvalita softwaru (=software quality)
Souhrn všech funkcí a vlastností softwarového produktu, které souvisejí s jeho schopností uspokojit stanovené nebo
očekávané potřeby.
43
Software Usability Measurement Inventory (SUMI) (=Software Usability Measurement Inventory
(SUMI))
Technika testování použitelnosti založená na dotazníku pro měření kvality softwaru z pohledu koncového uživatele.
44
specifikace (=specification)
Dokument, který ustanovuje, v ideálním případě, úplným, precizním a ověřitelným způsobem požadavky, návrh, chování
nebo jiné vlastnosti komponenty nebo systému. Často taky definuje postupy pro určení, zda jsou tato ustanovení naplněna.
45
specifikovaný vstup (=specified input)
Vstup, pro který specifikace předpovídá nějaký výsledek.
46
SQL injection (=SQL injection)
Bezpečnostní útok, při kterém jsou škodlivé SQL příkazy vkládány do vstupního pole pro spouštění.
47
stabilita (=stability)
Míra, do jaké může být systém nebo komponenta účinně a efektivně modifikován(-a), aniž by došlo k zanesení (nových)
defektů nebo snížení stávající kvality produktu.
48
stupňovitá reprezentace (=staged representation)
```
Struktura modelu (např. CMMI), při níž je dosažení cílů sady procesních oblastí stanoveno jako úroveň zralosti; každá
úroveň vytváří základ pro další úrovně.
```
49
standard (=standard)
Formální, případně povinná sada požadavků vyvinutá a používaná k předepsání konzistentních přístupů ke způsobu práce
nebo k poskytování pokynů (například normy ISO / IEC, IEEE standardy a organizační normy).
50
strategie testování shody se standardem (=standard-compliant test strategy)
Testovací strategie, při které testovací tým dodržuje nějaký standard. Tento standard může např. platit pro určitý stát (právní předpis), pro obchodní oblast (oborová norma) nebo může být interní (standard organizace).
51
testování dle standardu (=standard-compliant testing)
Testování, které je v souladu se souborem požadavků definovaných nějakým standardem, např. průmyslovým
standardem pro testování nebo standardem pro testování bezpečnostně kritického systému.
52
stavový diagram (=state diagram)
Diagram, který znázorňuje stavy, ve kterých se komponenta nebo systém může nacházet. Dále ukazuje podmínky nebo
okolnosti, které způsobují změnu a/nebo jsou důsledkem změny z jednoho stavu do jiného.
53
tabulka stavů (=state table)
Tabulka (mřížka) zobrazující výsledné přechody pro každý stav v kombinaci s každou možnou událostí a ukazující zároveň
platné i neplatné přechody.
54
přechod stavů (=state transition)
Přechod mezi dvěmi stavy komponenty nebo systému.
55
testování přechodů stavů (=state transition testing)
Technika testu černé skříňky používající diagram přechodů stavů nebo stavovou tabulku s cílem odvodit testovací případy tak, aby bylo možné vyhodnotit, zda daná položka testování úspěšně provede platné přechody (stavů) a zablokuje
(neprovede) neplatné.
56
příkaz (=statement)
Prvek programovacího jazyka, který je typicky nejmenší nedělitelnou spustitelnou jednotkou.
57
pokrytí příkazů (=statement coverage)
Podíl spustitelných příkazů vykonaných v rámci testovací sady.
58
testování příkazů (=statement testing)
Technika návrhu testů bílé skříňky, ve které jsou testovací případy navrhovány tak, aby došlo k provedení (všech) příkazů.
59
statická analýza (=static analysis)
Proces hodnocení komponenty nebo systému bez nutnosti jejího/jeho spuštění. Hodnocení je prováděno na základě
její/jeho formy, struktury, obsahu nebo dokumentace.
60
statický analyzátor (=static analyzer)
Nástroj, který provádí statickou analýzu.
61
statická analýza kódu (=static code analysis)
Analýza zdrojového kódu provedená bez spuštění daného softwaru.
62
statické testování (=static testing)
Testování pracovního produktu bez spuštění zdrojového kódu.
63
statistické testování (=statistical testing)
Technika návrhu testů, při které se používá model statistického rozložení vstupu pro tvorbu reprezentativních testovacích
případů.
64
evidence stavů (=status accounting)
Prvek správy konfigurací, který sestává ze zaznamenávání a reportování informací potřebných pro efektivní řízení konfigurace. Tyto informace obsahují identifikaci schválené konfigurace, stav navrhovaných změn v konfiguraci a stav
implementace schválených změn.
65
testy extrémní zátěže (stress testing) (=stress testing)
Typ testování výkonnosti prováděné za účelem vyhodnocení chování testované položky v podmínkách zátěže překračující předpokládané nebo stanovené požadavky na kapacitu nebo v podmínkách dostupnosti prostředků nedosahujících
minimální stanovené požadavky.
66
nástroj pro testy extrémní zátěže
| stress testing) (=stress testing tool
Nástroj pro podporu testů extrémní zátěže.
67
strukturální pokrytí (=structural coverage)
Metrika pokrytí založená na vnitřní struktuře komponenty nebo systému.
68
strukturované skriptování (=structured scripting)
Skriptovací technika, která vytváří a využívá knihovnu opakovaně použitelných skriptů.
69
stub (=stub)
Implementace softwarové komponenty ve formě skeletu nebo komponenty se speciálním určením, použitá pro vývoj nebo test komponenty, která tuto implementaci volá nebo je na ní závislá. Nahrazuje volanou komponentu.
70
dílčí cesta (=subpath)
Sekvence spustitelných příkazů v komponentě.
71
vhodnost (=suitability)
Schopnost softwarového produktu poskytovat vhodnou množinu funkcí pro dané úlohy a uživatelské cíle.
72
testování vhodnosti (=suitability testing)
Proces testování s cílem určení vhodnosti softwarového produktu.
73
kritéria pozastavení (=suspension criteria)
Kritéria použitá k (dočasnému) zastavení celého nebo části testovacích činností na testovaných položkách.
74
testování syntaxe (=syntax testing)
Technika návrhu testů černé skříňky, ve které jsou testovací případy navrženy na základě definice vstupního a/nebo
výstupního oboru hodnot.
75
systém (=system)
Sada vzájemně se ovlivňujících prvků, která je uspořádána tak, aby plnila zamýšlenou funkci nebo skupinu funkcí.
76
zpevňování systému (=system hardening)
Postupný proces snižující bezpečnostní zranitelnost systému pomocí aplikování bezpečnostní politiky a různých vrstev
ochrany.
77
systémové integrační testování (=system integration testing)
Testování integrace systémů a balíčků; testování rozhraní k externím organizacím (např. elektronická výměna dat EDI,
Internet).
78
systém systémů (=system of systems)
Vícenásobné heterogenní distribuované systémy, které jsou vestavěné v sítích na několika úrovních a ve více vzájemně propojených oblastech, které řeší rozsáhlé interdisciplinární společné problémy a cíle, obvykle bez společné struktury
řízení.
79
systémové testování (=system testing)
Testování systému jako celku s cílem ověřit, že splňuje předepsané požadavky.
80
testovaný systém (SUT - system
| under test) (=system under test (SUT))
Typ testovaného objektu, kterým je systém.
81
proces systematického testování a hodnocení (STEP) (=Systematic Test and Evaluation Process (STEP))
Strukturovaná metodika testování, také využívaná jako model založený na obsahu s cílem zlepšit proces testování. STEP nevyžaduje, aby byla jednotlivá zlepšení aplikována ve specifickém pořadí.
82
technická revize (přezkoumání) (=technical review)
Typ formální revizeprováděný týmem technicky kvalifikovaných osob, kdy je zkoumána vhodnost pracovního produktu
pro jeho zamýšlené použití. Zároveň se zjišťují odchylky od specifikací a norem.
83
test (=test)
Sada jednoho nebo více testovacích případů.
84
vrstva pro adaptaci testů (=test adaptation layer)
Vrstva v obecné architektuře automatizace testování, která poskytuje potřebný kód k adaptaci automatizovaných testů
pro jednotlivé komponenty, konfigurace nebo rozhraní testovaného systému.
85
testovací analýza (=test analysis)
Aktivita pro identifikaci testovacích podmínek pomocí analýzy báze testování.
86
přístup k testování (=test approach)
Implementace strategie testování pro konkrétní projekt.
87
architekt testování (=test architect)
(1) Osoba, poskytující poradenství a strategické vedení s následnou návazností na ostatní obory činnosti organizace provádějící testování.
2) Osoba, která stanoví způsob, jakým je pro daný systém testování strukturováno, zahrnuje oblasti jako testovací nástroje a management testovacích dat.
88
automatizace testů (=test automation)
Užití softwaru k provádění nebo podpoře testovacích činností, např. při managementu testování, návrhů testů, provádění
testů a kontrole výsledků.
89
architektura automatizovaného
testování (=test automation
architecture)
Konkrétní implementace obecné architektury automatizovaného testování, která určuje architekturu řešení tj. jeho
vrstvy, komponenty, služby a rozhraní.
90
specialista automatizace
| testování (=test automation engineer)
Osoba, která je zodpovědná za návrh, implementaci, údržbu architektury a technický rozvoj výsledného řešení
automatizace testování.
91
framework automatizace
| testování (=test automation framework)
Nástroj, který poskytuje prostředí pro automatizaci testování. Obvykle obsahuje stuby a ovladače (tzv. sadu testovacího
vybavení - test harness) a knihovny, potřebné k testování.
92
manažer automatizace testování (=test automation manager)
Osoba, která je odpovědná za plánování a dohled nad vývojem a rozvojem řešení automatizace testování.
93
řešení automatizace testování (=test automation solution)
Realizace/implementace architektury automatizace testování, např. kombinace komponent implementujících konkrétní zadání automatizace testování. Komponenty mohou obsahovat testovací nástroje ve formě krabicového softwaru,
frameworky automatizace testování a testovací hardware.
94
strategie automatizace testování (=test automation strategy)
Obecný plán pro dosažení dlouhodobých cílů automatizace testování za daných okrajových podmínek.
95
testovací báze (=test basis)
Soubor znalostí použitý jako základ pro analýzu a návrh testů.
96
testovací případ (=test case)
Sada vstupních podmínek, vstupů, očekávaných výsledků, výstupních podmínek a případně akcí, která je vypracována na
základě testovacích podmínek.
97
exploze testovacích případů (=test case explosion)
Nepřiměřený nárůst počtu testovacích případů s rostoucí velikostí testovací báze při použití určité techniky návrhu testů.
Může k němu dojít také při prvním systematickém použití dané techniky.
98
výsledek testovacího případu (=test case result)
Konečný verdikt o provedení testu a jeho výsledcích, jako např. zda prošel, selhal nebo skončil chybou. Chyba se v
používá pro výsledek testu v situacích, kdy není jasné, zda je problém v testovaném objektu.
99
specifikace testovacích případů (=test case specification)
Dokumentace jednoho nebo více testovacích případů.
100
testovací listina (=test charter)
Dokumentace testovacích aktivit při průzkumném testování založeném na relacích (časově omezených obdobích
určených pro testování).
101
uzavření testování (=test closure)
Během fáze uzavření testování, která je částí procesu testování, se sbírají data z ukončených aktivit s cílem sjednocení
zkušeností, testwaru, faktů a údajů. Fáze uzavření testování se skládá z dokončení a archivace testwaru a vyhodnocení procesu testování včetně přípravy reportu hodnotící testování.
102
komparátor testu (=test comparator)
Testovací nástroj určený k provádění automatického srovnávání aktuálních výsledků testů s výsledky očekávanými.
103
porovnávání výsledku testů (=test comparison)
Proces identifikace rozdílů mezi skutečnými výsledky ve formě výstupů testované komponenty nebo systému a očekávanými výsledky testu. Porovnávání výsledků testu lze vykonat během provádění testu (dynamické porovnávání)
nebo po jeho dokončení.
104
dokončení testování (=test completion)
Aktivita, která dává testovací aktiva k dispozici pro pozdější použití, ponechává testovací prostředí ve vyhovujícím stavu a
komunikuje výsledky testování příslušným zainteresovaným stranám.
105
testovací podmínka (=test condition)
Element báze testování, který je relevantní pro dosažení konkrétních cílů testování.
106
řízení testování (=test control)
Úloha řízení testování, která se zabývá vývojem a aplikováním sady nápravných opatření s cílem dostat projekt testování
do optimálního stavu v případě, kdy monitoring ukazuje na odchylky od plánu.
107
testovací cyklus (=test cycle)
Provedení testovacího procesu na jednom identifikovatelném vydání (release) testovaného objektu.
108
testovací data (=test data)
Data, která byla nově vytvořena nebo vybrána z již existujících dat tak, aby došlo ke splnění vstupních podmínek a vstupů
pro provedení jednoho nebo více testovacích případů.
109
management testovacích dat (=test data management)
Proces analýzy požadavků na testovací data, návrh jejich struktur, jejich tvorba a údržba.
110
nástroj pro přípravu testovacích
| dat (=test data preparation tool)
Typ testovacího nástroje, který umožňuje výběr, tvorbu, generování, zpracování a editaci dat z existujících databází za
účelem použití při testování.
111
vrstva definice testů (=test definition layer)
Vrstva v obecné architektuře automatizace testování, která podporuje implementaci testů pomocí podpory definice
testovacích sad a/nebo testovacích případů, např. formou šablon nebo pokynů.
112
dodávaný výstup z testování (=test deliverable)
Jakýkoli (pracovní) produkt z testování, který musí být dodán někomu jinému než autorovi tohoto produktu.
113
návrh testů (=test design)
Činnost zabývající se odvozováním a specifikaci testovacích případů z testovacích podmínek.
114
specifikace návrhu testů (=test design specification)
Dokument specifikující testovací podmínky (položky pokrytí) pro položku testu a detailní přístup k testování a identifikující
související obecné testovací případy.
115
technika návrhu testů (=test design technique)
Procedura, která je použita k odvození a/nebo výběru testovacích případů.
116
nástroj pro návrh testů (=test design tool)
Nástroj podporující aktivitu návrhu testů generováním testovacích vstupů ze specifikace. Tato specifikace může být obsažena v úložišti CASE nástroje, např. v nástroji pro správu požadavků. Vstupy mohou být také generovány z
testovacích podmínek uložených v samotném nástroji nebo z kódu.
117
ředitel testování (=test director)
Senior manažer, který řídí manažery testování.
118
testovací prostředí (=test environment)
Prostředí obsahující hardware, vybavení, simulátory, softwarové nástroje a další podpůrné prvky potřebné k provedení
testu.
119
odhad testování (=test estimation)
Vypočítaná aproximace výsledku, který souvisí s různými aspekty testování (např. vynaložená pracnost, datum dokončení, související náklady, počet testovacích případů, apod.). Tato aproximace je použitelná i v případě, kdy jsou vstupní data
nekompletní, neurčitá nebo ovlivněná rušivými vlivy.
120
report z vyhodnocení testů (=test evaluation report)
Dokument vytvořený na konci testovacího procesu, který shrnuje všechny testovací činnosti a výsledky. Obsahuje také
zhodnocení testovacího procesu a získaných poznatků.
121
provedení testů (=test execution)
Proces, při němž dojde k otestování komponenty nebo systému, a jenž poskytne aktuální výsledek nebo výsledky.
122
automatizace provedení testů (=test execution automation)
Použití softwaru (např. nástroje nahraj/přehraj) pro řízení provedení testů, porovnávání očekávaných výsledků se
skutečnými, přípravu podmínek pro testování (preconditions) a další řídící a reportovací aktivity.
123
vrstva provádění testů (=test execution layer)
Vrstva v obecné architektuře automatizace testování, která podporuje provádění testovacích sad a/nebo testovacích
případů.
124
fáze provádění testů (=test execution phase)
Časové období v průběhu životního cyklu vývoje softwaru, během něhož dochází ke spuštění komponent softwarového
produktu a kdy je tento produkt vyhodnocen ve smyslu splnění nebo nesplnění požadavků.
125
harmonogram provádění testů (=test execution schedule)
Plán pro spuštění testovacích procedur a testovacích skriptů v rámci testovacího cyklu.
126
technika provedení testu (=test execution technique)
Metoda použitá k manuálnímu nebo automatizovanému provedení aktuálního testu.
127
nástroj pro provedení testů (=test execution tool)
Typ testovacího nástroje, který umožňuje spustit jiný software pomocí automatizovaných testovacích skriptů, např.
nástroj typu nahraj/přehraj.
128
vrstva generování testů (=test generation layer)
Vrstva v obecné architektuře automatizace testování, která podporuje manuální nebo automatizovaný návrh testovacích
sad a/nebo testovacích případů.
129
sada testovacího vybavení (test
| harness) (=test harness)
Testovací prostředí složené ze stubů a ovladačů potřebných ke spuštění testu.
130
test hook (=test hook)
Uživatelské rozhraní softwaru, které umožňuje automatizované testování testovaného objektu.
131
implementace testování (=test implementation)
Aktivita, která na základě analýzy a návrhu testu připravuje testware potřebný pro provedení testu.
132
plán zlepšování testovacího
| procesu (=test improvement plan)
Plán, jehož úkolem je dosažení cílů zlepšování testovacích procesů organizace založený na důkladném pochopení silných
a slabých stránek stávajících procesů a benefitů testování.
133
infrastruktura testování (=test infrastructure)
Organizační artefakty potřebné k provádění testování, které se skládají z testovacího prostředí, testovacích nástrojů,
vybavení pracoviště a procedur.
134
vstup testu (=test input)
Data získaná testovaným objektem z externího zdroje během provedení testu. Externí zdroj může být hardware, software
nebo člověk.
135
položka testování (=test item)
Část testovaného objektu použitá v procesu testování.
136
vedoucí testování (=test leader)
Osoba, která u velkých projektů reportuje manažerovi testování a je odpovědná za projektový management konkrétní
úrovně testování nebo určitého souboru testovacích činností.
137
úroveň testování (=test level)
Skupina testovacích aktivit, které jsou organizovány a řízeny společně. Úroveň testování má vazbu na zodpovědnosti v projektu. Příklady úrovní testu jsou testy komponent (units), integrační testy, systémové testy a akceptační testy.
138
záznam testování (=test log)
Časový záznam detailů souvisejících se spuštěním testů.
139
protokolování testů (=test logging)
Proces zaznamenávání informací o provedených testech do testovacího protokolu.
140
management testování (=test management)
Plánování (včetně plánování harmonogramu), odhadování, monitoring, reportování, dohled a uzavírání testovacích
činností.
141
nástroj pro management testování (=test management tool)
Nástroj, který poskytuje podporu pro management testování a umožňuje řízení testovacího procesu. Často disponuje
několika schopnostmi, např. management testwaru, řízení harmonogramu, záznam výsledků, sledování postupu prací, management incidentů a reportování testů.
142
manažer testování (=test manager)
Osoba zodpovědná za projektové řízení testovacích aktivit a zdrojů a za vyhodnocení předmětu testování, což obnáši jeho
management, řízení, správu, plánování a regulaci.
143
Model hodnocení vyspělosti
testování (TMMI) (=Test Maturity Model
integration (TMMI))
Pětistupňový rámec s cílem zlepšování procesu testování se vztahem k CMMI (Model hodnocení vyspělosti procesů),
který popisuje klíčové elementy efektivního procesu testování.
144
mise testování (=test mission)
Účel testování v rámci organizace, často zdokumentovaný jako součást politiky testování.
145
model testu (=test model)
Model popisující testware, který se používá pro testování komponenty nebo systému.
146
monitoring testování (=test monitoring)
Úloha řízení testování, která se zabývá aktivitami souvisejícími s pravidelným ověřováním stavu testovacího projektu.
Jsou připravovány reporty umožňující porovnávat aktuální hodnoty s plánovanými.
147
testovaný objekt (=test object)
Komponenta nebo systém, který má být testován.
148
cíl testování (=test objective)
Důvod nebo účel pro návrh a spouštění testu.
149
testovací orákulum (=test oracle)
Zdroj, ve kterém je možno porovnat pro daný testovaný software očekávané výsledky se skutečnými. Orákulum může být
existující systém (z důvodu srovnávacího testu), jiný software, uživatelský manuál nebo něčí specializovaná znalost, ale neměl by to být kód.
150
indikátor výkonnosti testování (=test performance indicator)
Obecná metrika efektivity a/nebo účinnosti, používaná k vedení a řízení testování, např. procento detekce defektu (DDP -
Defect Detection Percentage).
151
fáze testování (=test phase)
Přesná sada testovacích aktivit seskupených do řiditelné fáze projektu, např. prováděcí aktivity pro danou úroveň
testování.
152
plán testování (=test plan)
Dokument popisující rozsah, přístup, zdroje a harmonogram zamýšlených testovacích aktivit. Identifikuje (kromě jiného) položky testování, vlastnosti k otestování, testovací úkoly a kdo je bude dělat, stupeň nezávislosti testerů, testovací prostředí, techniky návrhu testů, použitá vstupní a výstupní kritéria, odůvodnění pro jejich volbu a rizika, na základě kterých je nutno definovat plány pro výjimečné situace. Testovací plán je výstupem procesu plánování testů.
153
plánování testování (=test planning)
Aktivita zavedení nebo aktualizace plánu testování.
154
analýza testovacích bodů (TPA -
| Test Point Analysis) (=Test Point Analysis (TPA))
Metoda odhadu testování založená na analýze funkčních bodů.
155
politika testování (=test policy)
Obecný dokument, který popisuje principy, přístup a hlavní cíle organizace v oblasti testování.
156
testovací procedura (=test procedure)
Pořadí provedení testovacích případů včetně veškerých souvisejících akcí vyžadovaných pro nastavení vstupních
podmínek a veškerých akcí potřebných pro ukončení po samotném provedení testů.
157
specifikace testovacích procedur (=test procedure specification)
Dokument, který specifikuje sled akcí pro vykonání testu. Je také znám pod pojmem testovací skript nebo manuální
testovací skript.
158
proces testování (=test process)
Základní testovací proces zahrnuje plánování testování a řízení testování, analýzu a návrh testů, implementaci a
provedení testů, hodnocení výstupních kritérií a reportování a aktivity uzavření testování.
159
procesní skupina testování (TPG) (=test process group (TPG))
Skupina (testových) specialistů, kteří napomáhají k definici, údržbě a zlepšování testovacích procesů používaných v
organizaci.
160
proces zlepšování testování (=test process improvement)
Soubor aktivit včetně jejich výsledků zaměřených na zlepšení výkonnosti a zralosti testovacích procesů organizace.
161
manifest zlepšování testovacího procesu (=test process improvement manifesto)
Prohlášení reflektující agilní manifest, které definuje hodnoty pro zlepšení procesu testování. Tyto hodnoty jsou: (preference) flexibility před detailními procesy, (preference) osvědčených postupů před obecnými šablonami, (preference) důrazu na nasazení (deployment) před orientací na procesy, (preference) vzájemné revize (peer-review) před použitím nezávislého oddělení zajištění kvality, (preference) byznysového řízení před modelovým řízením.
162
zlepšovatel testování (=test process improver)
Osoba, která provádí zlepšování testovacího procesu na základě plánu zlepšování testování.
163
report o postupu prací při testování (=test progress report)
Dokument vytvářený v pravidelných intervalech a shrnující testovací činnosti a výsledky s cílem zaznamenat postup prací
v testovacích aktivitách proti výchozímu stavu (jakým je například původní plán testů). Dalším cílem je komunikace rizik a alternativ vyžadující rozhodnutí managementu.
164
report z testování (=test report)
Dokumentace shrnující testovací aktivity a výsledky (testování).
165
reportování testů (=test reporting)
Sběr a analýza dat z testovacích aktivit a následná konsolidace dat do reportu pro zainteresované strany.
166
reprodukovatelnost testu (=test reproducibility)
Vlastnost testu udávající, zda bude dosaženo stejných výsledků při každém jeho provedení.
167
běh testu (=test run)
Provedení test na definované verzi testovaného/testovacího objektu.
168
harmonogram testů (=test schedule)
Seznam činností, úkolů nebo událostí testovacího procesu, identifikující vzájemné závislosti a jejich zamýšlené datumy
a/nebo časy zahájení a ukončení.
169
testovací skript (=test script)
Obecně používaný pojem, který odkazuje na specifikaci testovací procedury, především na procedury automatizované.
170
kritéria výběru testů (=test selection criteria)
Kritéria použitá jako návod pro generování testovacích případů nebo jako podklad pro volbu testovacích případů ve snaze
omezit velikost testu.
171
testovací relace (=test session)
Nepřerušená doba strávená v provádění testů. V průzkumném testování je každá testovací relace zaměřena na
(testovací) listinu (resp. z ní vychází), ale testeři mohou během ní také prozkoumat nové možnosti nebo problémy. Tester vytváří a provádí testy v reálném čase a zaznamenává jejich průběh.
172
specifikace testů (=test specification)
Dokument složený ze specifikace návrhu testů, specifikace testovacích případů a/nebo specifikace testovací procedury.
173
testovací strategie (=test strategy)
Obecný popis jednotlivých testovacích úrovní a testů, prováděných v rámci těchto úrovní pro danou organizaci nebo
program (jeden nebo více projektů).
174
testovací sada (=test suite)
Soubor několika testovacích případů pro testovanou komponentu nebo testovaný systém, kde je výstupní podmínka jednoho testu často využita jako vstupní podmínka testu následujícího.
175
souhrnný report z testování (=test summary report)
Dokument shrnující testovací aktivity a výsledky. Obsahuje také vyhodnocení příslušných položek testování proti
výstupním kritériím.
176
cíl testu (=test target)
Sada výstupních kritérií.
177
technika testování (=test technique)
Procedura použitá pro odvození a/nebo výběr testovacích případů.
178
testovací nástroj (=test tool)
Softwarový produkt, který podporuje jednu nebo více testovacích aktivit jako je plánování a řízení, specifikace, vytváření
počátečních souborů a dat, provádění testů a testovací analýza.
179
typ testu (=test type)
Skupina testovacích aktivit pro testování komponenty nebo systému zaměřených na konkrétní testovací cíle, např. funkcionální testy, testy použitelnosti, regresní testy, atd. Typ testu může probíhat na jedné či více úrovních testů nebo
testovacích fází.
180
vývoj řízený testováním (=test-driven development
| TDD)
Způsob vývoje softwaru, při kterém jsou testovací případy vyvíjeny a často také automatizovány předtím, než je vyvinut
samotný software, pro který byly tyto testovací případy vyvinuty.
181
testovatelnost (=testability)
Míra efektivity a účinnosti, při které mohou být testy pro komponentu nebo systém navrženy a provedeny.
182
revize testovatelnosti (=testability review)
Podrobná kontrola základu testování s cílem určit, zda je tento základ testování dostatečně kvalitní jako vstupní
dokument pro testovací proces.
183
testovatelný požadavek (=testable requirement)
Požadavek, který je definován tak, že umožňuje provést návrh testu a testovacích případů, a následně provést testy s
cílem určit, zda byl požadavek splněn.
184
tester (=tester)
Kvalifikovaný profesionál, který je zapojen do testování komponenty nebo systému.
185
testování (=testing)
Proces, který se skládá ze všech aktivit životního cyklu (dynamických i statických). Týká se plánování, přípravy a hodnocení softwarových produktů a souvisejících pracovních produktů s cílem určit, zda splňují specifikované požadavky,
ukázat, že vyhovují účelu a najít defekty.
186
testware (=testware)
Artefakty vytvořené během procesu testování potřebné k plánování, návrhu a vykonání testů, např. dokumentace, skripty, vstupy, očekáváné výsledky, iniciační a mazací procedury, soubory, databáze, prostředí nebo jakýkoliv jiný
software nebo pomocné programy použité pro testování.
187
testování vláken (=thread testing)
Přístup k integračnímu testování komponent, při kterém dochází k postupné integraci komponent dle implementace podmnožin požadavků. Jedná se o opak integračního testování komponent dle úrovní hierarchie.
188
tříbodový odhad (=three-point estimation)
Metoda odhadu náročnosti testu s použitím hodnot pro odhad "nejlepšího případu", "nejhoršího případu" a
"nejpravděpodobnějšího případu", který definuje míru jistoty spojenou s výsledným odhadem.
189
testování shora-dolů (=top-down testing)
Inkrementální přístup k integračním testům, kdy je nejprve testována komponenta na nejvyšší úrovni hierarchie, přičemž komponenty na nižší úrovni jsou simulovány stuby. Již otestované komponenty se pak používají k testování komponent na nižší úrovní. Proces se opakuje, dokud nejsou otestovány komponenty na nejnižší úrovni.
190
komplexní řízení kvality (TQM - Total Quality Management) (=Total Quality Management (TQM))
Manažerský přístup aplikovaný na celou organizaci, založený na účasti všech členů organizace a zaměřený na kvalitu a dlouhodobý úspěch díky spokojenosti zákazníků. Je přínosný pro všechny členy organizace i pro samotnou organizaci.
TQM spočívá v plánování, organizaci, řízení, kontrole a zajištění.
191
TPI Next (=TPI Next)
Průběžný byznysově orientovaný rámec, který popisuje klíčové prvky efektivního a účinného procesu testování s cílem
jeho zlepšení.
192
trasovatelnost (=traceability)
Schopnost identifikovat související prvky v dokumentaci a softwaru jako např. požadavky s přidruženými testy.
193
trasovací matice (=traceability matrix)
Dvourozměrná tabulka, která dává do souvislosti dvě entity (například požadavky a testovací případy). Tato tabulka umožňuje zpětné i dopředné vysledování vazby jedné entity na druhou, což umožňuje stanovení dosaženého pokrytí a
posouzení dopadů navrhovaných změn.
194
transakční analýza (=transactional analysis)
Analýza transakcí mezi lidmi a v myslích lidí, přičemž transakce je definována jako podnět a následná reakce. K
transakcím dochází mezi lidmi a mezi ego-stavy (složkami osobnosti) v rámci mysli jedné osoby.
195
intuitivní kvalita (=transcendent-based quality)
Pohled na kvalitu, kdy tuto nelze přesně definovat, ale poznáme ji pokud ji spatříme, nebo si uvědomíme její nepřítomnost. Kvalita závisí na vnímání a pocitech jednotlivce nebo skupiny jednotlivců vůči produktu.
196
srozumitelnost (=understandability)
Schopnost softwarového produktu umožnit uživateli porozumět, zda je software vhodný a jak může být použit pro
konkrétní úlohy a podmínky používání.
197
framework pro jednotkové testování (=unit test framework)
Nástroj, který poskytuje prostředí pro jednotkové testování nebo testování komponent. Komponenta může být testována samostatně nebo s pomocí vhodných stubů a ovladačů. Framework může poskytovat také další podporu pro vývojáře,
např. schopnost debuggování.
198
nedosažitelný kód (=unreachable code)
Kód, kterého nelze dosáhnout a tudíž je nemožné jej spustit.
199
použitelnost (=usability)
Míra, v jaké může být softwarový produkt používán určitými uživateli v daném kontextu s cílem dosáhnout definovaných
cílů v oblasti účinnosti, efektivity a spokojenosti.
200
testování použitelnosti (=usability testing)
Testování s cílem zjistit míru, s jakou je softwarový produkt chápán, jak je snadné jej pochopit a provozovat a jak je
atraktivní pro uživatele za specifikovaných podmínek.
201
případ užití (=use case)
Posloupnost operací s hmatatelným výsledkem, která je vyjádřena dialogem mezi aktérem a komponentou nebo
systémem, kde aktér může být uživatel nebo cokoliv, co si může vyměňovat informace se systémem.
202
testování případů užití (=use case testing)
Technika návrhu testů černé skříňky, ve které jsou testovací případy navrženy tak, aby pokryly scénáře případů užití.
203
uživatelské akceptační testování (=user acceptance testing)
Akceptační testování prováděné budoucími uživateli v (simulovaném) produkčním prostředí zaměřené na uživatelské
požadavky a potřeby.
204
uživatelské rozhraní (=user interface)
Všechny komponenty systému, které poskytují uživateli informace a možnost ovládání tak, aby mohl provádět konkrétní
úkoly se systémem.
205
uživatelský scénář (=user story)
Obecný uživatelský nebo byznysový požadavek obvykle používaný v agilním vývoji softwaru, který je typicky popsán jednou větou v každodenním nebo byznysovém jazyce. Snaží se podchytit, jakou funkcionalitu uživatel potřebuje, a to včetně důvodů k tomu vedoucích. Obsahuje také akceptační a nefunkcionální kritéria.
206
testování uživatelského scénáře (=user story testing)
Technika návrhu testů černé skříňky, ve které jsou testovací případy navrhovány s ohledem na ověření správné
implementace uživatelského scénáře.
207
uživatelský test (=user test)
Test, při němž jsou reální uživatelé zapojeni do vyhodnocování použitelnosti komponenty nebo systému.
208
uživatelská kvalita (=user-based quality)
Pohled na kvalitu, ve kterém je kvalita definována jako schopnost uspokojit potřeby a přání uživatele. Produkty nebo služby, které nesplňují potřeby uživatelů pravděpodobně nenajdou žádné uživatele. Jedná se o kontextově podmíněný přístup ke kvalitě, protože různé byznysové charakteristiky vyžadují různé vlastnosti produktu.
209
V-model (=V-model)
Sekvenční vývojový model životního cyklu popisující 1:1 vztahy mezi hlavními fázemi vývoje softwaru (od specifikace byznysových požadavků po dodávku) a odpovídajícími úrovněmi testů (od testování komponent po akceptační testování).
210
validace (=validation)
Potvrzení pomocí zkoumání a poskytnutí objektivních důkazů, že požadavky na specifické zamýšlené použití nebo
specifické aplikování byly splněny.
211
kvalita založená na ceně (hodnotě) (=value-based quality)
Pohled na kvalitu, kde kvalita je definována cenou. Kvalitní produkt nebo služba je taková, která poskytuje požadovaný výkon za přijatelnou cenu. Kvalita je určena rozhodovacím procesem se zainteresovanými subjekty na základě kompromisu mezi časem, úsilím a náklady.
212
proměnná (=variable)
Paměťový element v počítači, který je přístupný softwarovým programem za použití jména.
213
ověřování (=verification)
Potvrzení pomocí zkoumání a poskytnutí objektivních důkazů, že specifikované požadavky byly splněny.
214
vertikální trasovatelnost (=vertical traceability)
Trasování požadavků skrz vrstvy vývojové dokumentace směrem ke komponentám.
215
testování objemu (=volume testing)
Testování, kde je systém zatížen velkým objemem dat.
216
skener zranitelností (=vulnerability scanner)
Statický analyzátor, který se používá k detekci určitých bezpečnostních zranitelností v kódu.
217
předvedení (walkthrough) (=walkthrough)
Detailní prezentace autora dokumentu s cílem shromáždit informace a stanovit společné chápání jeho obsahu.
218
WAMMI (Website Analysis and Measurement Inventory) (=Website Analysis and Measurement Inventory
(WAMMI))
Technika testování použitelnosti, která je založená na dotaznících, a která měří kvalitu softwaru webové stránky z pohledu koncového uživatele.
219
technika návrhu testů bílé skříňky (=white-box test design technique)
Procedura pro odvození a/nebo výběru testovacích případů založený na analýze vnitřní struktury komponenty nebo systému.
220
technika testování bílé skříňky (=white-box test technique)
Procedura pro odvození a/nebo výběru testovacích případů založený na analýze vnitřní struktury komponenty nebo systému.
221
testování bílé skříňky (=white-box testing)
Testování založené na analýze vnitřní struktury komponenty nebo systému.
222
Wide Band Delphi (=Wide Band Delphi)
Technika odhadování pracnosti založená na expertíze, jejíž cílem je přesný odhad díky sdílení znalostí všech členů týmu.
223
neplatný ukazatel (=wild pointer)
Ukazatel, který se odkazuje na pozici (paměť), která je mimo rozsah tohoto ukazatele nebo vůbec neexistuje.
224
hierarchický rozklad prací (=work breakdown structure)
Uspořádání pracovních prvků a jejich vzájemný vztah k sobě a ke konečnému produktu.
