fyziologie Flashcards
fyziologie
klinika zdraveho cloveka
patofyziologie
klinika nemocneho cloveka
objev krevniho obehu
William Harvey
Buněčná teorie
- St
T schwann j e Purkyně
Extracelulární hmota
Bílkoviny + polysacharidy + glykoproteiny + proteoglykany
Mezibuněčnou hm jsou schopny produkovat…
Všechny bunky
Pojivo tvoří
Fibroblasty
Kostní hmotu tvoří
Osteoblasty
Hmotu chrupavky tvoří
Chondroblasty
Hmotu buněčné membrány tvoří
Fibroblasty s epiteliemi
Typy buněčných organel
Membranozni a non-membranozni
Membranozni organely
Golgiho aparát
Endoplazmatické retikulum
Peroxizomy
Mitochondrie
Jádro
Jádro obsahuje
DNA
Lysozomy slouží k
Buněčnému traveni
Střádavé choroby
Poruchy na úrovni lysozomu
Fabryho choroba
Niemann-Pickova choroba
Nonmembranozni organely
Ribozomy
Centrozomy
Cytoskelet
jaderko
Buněčná membrana složky
55% proteiny + glykoproteiny + cholesterol
Fosfolipidova dvojvrstva je …
Nepropustná pro vodu
Propustná pro látky rozpustné v tucich
Ligandy
Specifické molekuly na povrchu buňky - schopné aktivovat povrchové receptory
Sentizace
zvysena citlivost
Endocytoza složky
Pinocytoza - vycucnuti malých částic
Fagocytoza - velké částice, bakterie
Exocytoza
Vyloučení ven
Membránové kanály
Bílkoviny které prochazi fosfolipidovou dvojvrstvou a umožňují přestup hydrofilních látek - iontové kanály a aquaporiny
Hlavní extracelulární kationt
Sodík
Hlavní intracelulární kationt
Draslik
Sodíková pumpa
Udržuje rozdeleni kationtu membránového potenciálu
Hlavní extracelulární antiont
Chlor
Atrofie
Zmenšení buňek - snížení poctu
Hypertrofie
Zvětšení bunek
Hyperplazie
Zvýšení počtu bunek
Metaplazie
Abnormální diferenciace - rezerzibilni
Dysplazie
Abnormální diferenciace - částečně vratná
Neoplazie
Nádor (buňek je více než odpovídá příslušné tkáni)
Nekróza
Buněčná smrt vyvolala poškození které způsobí rychlý zánik buňek - buněčný obsah vytéká ven a vyvolá zánět okolní tkane
Apoptóza
Smrt buněk sebezničením - programovaná smrt buňek - není provázána zánětem
Autofágie
Rozklad nitrobunecnych bílkovin - při infekčních nemocích,…
X antioxidanty
Vitamín C, E
Hypoxie
Když tkáně organismu nemaji dostatek kyslíku
Ischemie
Když je omezen nebo přerušen přístup krve do tkane
Klonální teorie
Nádor má původ v jediné buňce ve které se změnila genetická výbava a buňka se přesto nějak vyhnula likvidaci
Nádorové markery
Molekuly (hlavně proteiny) které jsou přítomny v organismu v důsledku nádorového bujení
Všechny děje v organismu jsou řízeny …
Systémem endokrinním imunitním a nervovym
Základ nervového systému
Neuron
Místa vzájemného dotyku neuronu
Synapse
Neuralgie funkce
Podpůrné a metabolicke
bolest vznikající v důsledku podráždění nebo poškození nervu
Gliove buňky
Astrocyty a oligodendrocyty
Typy neuronů
Multipolární
Bipolární
Pseudounipolarni
Unipolární
Neurony nemající axon
Dendrity
Přivádějí impuls dovnitř buňky
Axon
=neurit
Převádí informaci dal - vodivý segment
Typy bariér
Hematoencefalicka
Hematolikvorova
Likvoroencefalicka
Hematoencefalicka bariéra
Krev a nervová tkáň - transport prostou difuzi
Hematolikvorova bariéra
Krev a mozkomíšní mok
Likvoroencefalicka bariéra
Likvor a nervová tkáň
Hydrocefalus
Zvýšení intrakranialniho tlaku
Mozkomíšní mok speficika
Čirý bezbarvý
Obsahuje malé lymfocyty a monocyty
Má méně bílkovin glukózy a lipidu a Ca2+ než plazma
Vznik mozkomíšního moku
Tvoří se v krevní plazme
Vzniká v plexus choroideus ve 3. Mozkové komoře a postranních komorach
Hlavní energetický substrát pro činnost nervových a podpůrných buňek
Glukóza
Imunita funkce
Ochranná funkce
Chrání před patogeny
Odstraňuje mrtvé/ poškozené / abnormální / zmutované Ag
HLA
Hlavní histokompatibilni systém člověka na povrchu každé jaderné buňky
Typy imunit
Specifická a nespecifická
Nespecifická imunita
Přirozená vrozena
Bezprostřední ochrana již při 1. Setkání - nemění se při dalším setkání se stejným Ag
Složky nespecifické imunity
Fyzikální a chemické bariéry (kůže, oční sliznice, ústní dutina, žaludek, respirační systém)
Fagocytoza
Komplement (bílkoviny)
NK (natural killer) buňky
Zánět - komplexní reakce i s procesem hojení
Otok
Tumor
Příznaky tumoru
Lokálně zvýšená teplota (calor)
Zrudnuti místa (rubor)
Porucha funkce
Bolest (dolor)
Vazokonstrikce
Zúžení cev
Vázodilatace
Zvýšená propustnost kapilar
Specifická imunita
Získaná pri neustálém setkávání s Ag
- Setkání s Ag - imunizace
Je funkci lymfocytů
B-lymfocyty
Humoralni imunita
Po stimulaci Ag se přemění v plazmatické buňky tvořící imunoglobuliny
T-lymfocyty
Buněčná imunita
Napadenou buňku zabíjejí
Imunizace
Přirozená a nepřirozená - očkovaní (pasivní a aktivní imunizace)
Tělesné tekutiny
Voda - intracelulární (40% tělesné hmotnosti - 66% tělesné vody)
Extracelulární (20% tělesné hmotnosti - 33% tělesné vody)
Kolik % vody ma dospělý
50-60%
Nejvíce vody v
Svalové tkáni a kůži
Nejméně vody v
Kosti tuk a zubní sklovina
Ztráta vody skrz
Moč
Kůži
Plícemi
Stolicí
Kolik vody ztratíme denně močí
1500 ml denně
Kolik vody ztratíme denně kůží
600-800 az 2000 ml
Kolik vody ztratíme denně plicemi
400 ml při dýchání
Kolik vody ztratíme denně stolicí
100 ml + průjem, zvracení
Kolik vody přijmeme v potravě
1000 ml (nejvíce vody v zelenině)
Voda vznikající v oxidačních pochodech v těle
300 ml
Diuréza
Proces tvorby a vylučování moči ledvinami
Polyurie
Zvýšená tvorba moči - více než 2500 ml denně
Oligurie
Snížená tvorba moči pod 500 ml denně
Anurie
Téměř úplná absence moci - méně než 100 ml denně
Funkce krve
Transport a funkce regulační (hormonální regulace a termoregulace) a ochranné (krevní sražení a imunitní funkce)
Transporty krve
Respirační transport (erytrocyty přenáší kyslík navázaný na molekuly hemoglobinu z plic k buňkám)
Nutriční transport (trávicí systém štěpí umechanickou a chemickou potravu - absorpce živin do krve)
Exkrecni transport - odpady buňek metabolismu/ toxiny - do jater a ledvin k vyloučení
Proteiny v krevní plazme
7-9%
Albumin
Globuliny
Fibrinogen
Krevní plazma je tvořena..
Z 90-92% vodou
Krvetvorba
Hematopoeza
Nejprve játra a slezina (před narozením) poté kostní dřeň
Rozdeleni buněčné složky krve
Erytrocyty
Leukocyty - granulocyty (neutrofil, bazofil, eozinofil)
-agranulocyty (monocyt, lymfocyt)
Trombocyty
Hemostaza
Zástava krvácení z poraněné cévy
Hemostaza fáze
Primární - tvorba trombu
Sekundární - tvorba fibrinu
Oběhový systém
Srdce a cévy
Pracovni myokard
Čerpá a vypuzuje krev
Převodní systémy oběhového systému
Sinoatrialni uzel
Atrioventrikularni uzel
Hisův svazek
Tawarova raménka
Purkyňova vlákna
Hladina hemoglobinu u zen
120-160 g/l
Hladina hemoglobinu u mužů
135-165 g/l
Diastola
Srdeční sval se uvolňuje a komory se plní krvi
Systola
Srdeční sval se stahuje a vypuzuje krev z komor do tepen
EKG zkratka
Elektrokardiografie
Co je EKG
Záznam akčních srdečních potenciálu snímaných z povrchu těla
Krevní tlak může být
Systolicky a diastolický
Co je střední arteriální tlak
Diastola trvá 2x déle než systola
EKG křivka
Ukazuje výchylky od izoelektricke roviny
Vlna P - depolarizace síni
Vlna T - repolarizace síni
Komorový QRS komplex - depolarizace komor
Co hodnotí EKG
Srdeční frekvenci
Srdeční akci
Srdeční rytmus
Elektrickou osu srdeční
Vzhled trvání a amplitudy jednotlivých výchylek
Normální srdeční frekvence
60-90 tepu za minutu
Minutový srdeční výdej
Tepový objem X tepová frekvence
Tepový objem
70 ml
Tepová frekvence
72
CŽT
Centrální žilní tlak
Tlak žilní krve která se navrací do srdce = tlak v pravé síni
Co tvoří tkáňový mok
Systémové kapiláry
Lokální regulace oběhu
- perfuze tkáni
Řízení lokálního průtoku krve tkáni - akutní fáze (vazokonstrikce X vázodilatace) a dlouhodobá fáze (změna počtu cév)
Prokrvení komory probíhá jen při
Diastole
Nervová regulace krevního oběhu
Sympaticus a parasympaticus
Sympaticus
Zvyšuje stazlivost, frekvenci, vodivost, vzrušivost myokardu
Sympaticus zvýšení srážlivosti
Inotropie
Sympaticus zvýšení frekvence
Chronotropie
Sympaticus zvýšení vodivosti
Dromotropie
Sympaticus zvýšení vzrušivosti myokardu
Batmotropie
Parasympaticus
Snižuje aktivitu sympatiku
Cinnost srdce a cev je ovlivňována …
Hormony
Co je dýchání
Respirace - výměna dýchacích plynu mezi tkáněmi a vnějším prostředím
V plicích metabolizován …
Serotonin
Ventilace
Výměna vzduchu mezi okolním prostředím a plícemi
Difuze
Výměna dýchacích plynu mezi plicními alveoly a krvi plicních kapilár
Řízení dýchání
Centrálními chemoreceptory a dalšími perfifernimi chemoreceptory
Obranné dýchací reflexy
Kašel
Kýchání
Protektivní apnoe
Kde jsou centra kaslaciho reflexu
V mozkovém kmeni
Dýchací cesty předěl horní a dolní
Hrtanová přiklopka - epiglottis
Co znamena anatomicky mrtvy prostor v dýchacích cestách
Vzduch v DC není v kontaktu s krvi (cca 150 ml)
Anatomická a funkční jednotka plic
Acinus pulmonaris
Intrapleunarni tlak
Negativní tlak mezi pohrudnici a poplicnici (pohrudniční dutina) který rozepíná plíci
Ventilace plic na konci vydechu
2 mm Hg
Ventilace plic při nádechu
7-10 mm Hg
Dýchací svaly
Bránice - n phrenicus
Nn intercostales
Pomocné dýchací svaly - mm pectorales, m latissimus dorsi
Dechový objem
V klidu se vyměňuje cca 500 ml vzduchu na každý nádech
Inspirační rezervní objem
Maximální objem vzduchu který lze vzdechnout po klidném nádechu (1500-3000 ml)
Expiracni Rezervní objem
Množství vzduchu které je možné ještě aktivně vydechnout po normálním výdechu (1000-1500 ml)
Reziduální objem
Množství vzduchu které zůstává v plicích po maximálním výdechu a nemůže být vydechnuto (1000-1500 ml)
Vitální kapacita plic=
Dechový objem + rezervní objem
Klidová minutová ventilace
Dechový objem v 1 minutě (6-7 l)
Celková plicní kapacita
Maximální množství vzduchu které mohou plíce obsahovat - většinou cca 4000-6000 ml
Perfuze plic
Funkční krevní oběh k výměně plynu ve sklípcích - začíná v pravé komoře
Nutriční oběh - začíná v levé komoře a odtéká do žil velkého oběhu
Objemy v tepenné krvi
100 mm Hg PO2 a 40 mm Hg pCO2
Objemy v zilne krvi
40 mm Hg pO2 a 46 mm Hg pCO2
Hypoxie
Snížení pO2
Hyperkapnie
Zvýšení pCO2 - jeho zvýšením klesá pH
Hyperbarick oxygenoterapie
Na určitou dobu se zvyšuje CO2 v těle
Svalové buňky
Kosterní
Srdeční
Hladka svalovina
Excitace
Reakce na signál
+kontrakce
Co pohybuje cytoskeletem
Aktin a myozin
Kosterní svalovina vlákna
Typu I - pomala červená - větší množství myoglobinu
Typu II - rychla bílá
Červená barva
Myoglobin
Myofibrily
Zajišťují svalový stah (kosterní svalovina)
Složky kosterní svaloviny
Myozin
Aktin
Troponin
Myoglobin
Tropomyozin
Tonin
Nebulin
Alfa-aktin
Desmin
Dystrofin
Kalsekvestrin
Kontrakce
Izometricka - délka neměnná, mění se síla stahu
Izotonicka (auxotonicka) - nemění se síla stahu, sval se zkracuje (excentrická/ koncentrická)
Aktivní pohybový aparát
Svaly, nervy řídící svaly
Pasivní pohybový aparát
Kosti klouby vazy
Motorika
Hybnost
Mimovolní motorika rozdeleni
Reflexn řízení z míšní oblasti
Posturalni reakce (zhledem k gravitaci)
Rytmické pohyby - polykání, chůze, dýchací pohyby
Emoční motorika
Nejmenší motorický jednotka
Okohybne svaly
Největší motorický jednotka
Hýžďové svaly
Receptory v pohybovém aparátu
Svalové vřeténko
Gamamotoneurony
Golgiho slachova teliska
Kloubní proprioreceptory a mechanoreceptory
Reflex
Stereotypní odpověď svalu na specificky stimul
Periferní nervová soustava
Nervy a neurony mimo CNS
Somatomotoricke neurony
Vedou info do svalu
Somatosenzitivni neurony
Vedou info od smyslových orgánů
Dostředivé
Aferentni
Odstředivé
Eferentni
- Nerv
Čichový nerv - n olfactrorius - senzitivní nerv
- Nerv
Zrakový - n opticus - senzitivní
- Nerv
Okohybny - n oculomotorius - smíšený
- Nerv
Mládkovy - n trochlearis - motoricky
- Nerv
Trojklanný - n trigeminus - n ophtalmicus, maxillaris, mandibularis) - smíšený
- Nerv
Odtahovaci - n abducens - motoricky
- Nerv
Lícní - n facialis - smíšený
- Nerv
Sluchové rovnovážný - n vestibulocochlearis - senzitivní
- Nerv
Jazykohltanovy - n glossopharyngeus - smíšený
- Nerv
Bloudivý - n vagus - smíšený
- Nerv
Přídatný n accessorius - motoricky
- Nerv
Podjazykovy - n hypoglossus - motoricky
Kde je konec míchy
U L1-L2 - poté cauda equina
Míšní segment
Úsek míchy ze které se sbíhá 1 pár míšních nervu - 31 párů (8 krčních, 12 hrudnich, 5 bederních, 5 krizových, 1 kostrční)
Area radicularis
Oblast těla inervovana 1 segmentem míchy
Dermatom
Oblast periferie senzitivní inervovana 1 zadním misnim kořenem
Myotom
Oblast svalu motoricky inervovanych z 1 předního míšního kořene
Area nervina
Oblast periferie inervovana 1 periferním nervem
Autonomní vegetativní nervový systém
Odpovědny za kontrolu viscerálních funkcí a orgánů - nepodléhá volni kontrole
Casti autonomního nervového systému
Aferentni cast
Eferentni cast - Sympaticus a parasympaticus
Funkce Sympaticus
Reakce útok nebo utek
Ejakulace
Porod - kontrakce myometria
Funkce parasympaticu
Relaxace a trávení
Mioza
Erekce
Trávení a vstřebávání funkce
Nervové a homorni řízení
GIT
Gastrointestinální systém
Zpracovaní potravy
Mechanické
Žvýkací
Polykaci
Kolik slin denně
Cca 2 l - aktivaci SYMP
Ochrana před infekci u GIT
lysozym
IgA
Žaludeční sekrece
Pepsiny - endopeptidazy
HCI - konvertuje pepsinogeny na persony a tím je aktivuje
Hlen - mucin
Centrum zvracení
Prodloužená mícha
Casti pankreatu
Exokrinní část - Wirsunguv hlavní pankreatický vývod
Endokrinní část - Langerhansovy ostrůvky (produkují hormony do krve)
Zvýšení sekrece enzymu
Parasympaticus
Tlumení sekrece enzymu
Sympaticus
Produkce glukagonu
Alfa buňky
Produkce inzulinu
Beta buňky
Produkce somatostatinu
Delta buňky
Žluč
Hlavní prostředek k vyloučení cholesterolu
Žlučové kyseliny zdroje
Primární žlučové kyseliny - syntetizované v játrech do cholesterolu - kys cholová a chemodeocholova
Sekundární žlučové kyseliny - aktivně vstřebávány v ileu - deoxycholova a lithocholova
Co jsou žlučové kyseliny
Emulgátory tuku
Bilirubin je
Produkt rozpadu erytrocytů
Bilirubin typy
Přímý - ve vodě nerozpustný
Nepřímý - rozpustný ve vodě
Tlusté střevo zvýšení motility
Parasympaticus
Tlusté střevo tlumení motility
Sympaticus
Co se neukládá jako zdroj energie do zásoby
Bílkoviny
Kde se uskladňuje energie
V adipocytech tukové tkáně
Anabolické procesy
Aktivace parasympaticu
Inzulin
Estrogeny
Androgeny
Katabolicke procesy
Aktivace sympaticu
Štítná zlata, glukagon, hypofýza
Energie během dne
Směrovaná do mozku a svalu
Energie v noci
Směrovaná na růstové procesy a k činnosti imunitního systému
Jednotka energie
Kalorie
1 Cal =
4,19 J
Energetická hodnota živin
Množství kalorií které organismus získá jejich rozkladem
1 g sacharidu
4,1 kcal
1 g tuku
9,3 kcal
1 g bílkovin
5,65 kcal
Prima kalorimetrice
Množství uvolněného tepla při spálení 1 g živiny v kalorimetru
Energetická bilance - nejpohotovejsi zdroj energie
Sacharidy
Největší utilizator glukózy
Mozek
Normální hladina glukózy
3,5-5-6 mol/l
Co stimuluje glykogenezi
Inzulin
Metabolismus sacharidů kolik
45-60% denní energetické potřeby - 300 g/den
Metabolismus lipidu
20-35% - 65 g/den
Metabolismus proteinu
1 g na 1 kg váhy
Základní prvky proteinu
Aminokyseliny
Dusikata bilance
Rozdíl mezi množstvím dusíku, který tělo přijímá a množstvím dusíku, které z těla vylučuje
Hormony s proteoanabolickym účinkem
Inzulin
Růstový hormon
Noradrenalin+ adrenalin
Testosteron
Hormony s proteokatabolickym účinkem
Glukagon
Tyroxin
Trijodtyronin
Glukokortikoidy
BMI
Index tělesné hmotnosti
Body mass index
Hmotnost / výška
BMI podváha
Pod 18,5
BMI norma
18,5-24,9
BMI nadváha
25-29,9
BMI obezita 1. Stupně
30-34,9
BMI obezita 2. Stupně
35-39,9
BMI obezita 3. Stupně
Nad 40
Norma % tuku u zen
15-30%
Norma % tuku u mužů
10-25%
Vrstvy kůže
Epidermis - pokožka - ta co se odlupuje
Corium - škára - nervová zakončení
Subcutis - podkožní vazivo - tukové tkáně
Keratinizace
Bunky epidermis se mění v ketaimocyty, které produkuji keratin - pevnost a ochranné funkce pokožky
Povrch kůže
1,5-1,8 m čtverečních
Hmotnost kůže
4,5 kg
Melanin
Pigment chránící před UV zářením
Jaky vitamin produkuje kuze
Vitamín D
Receptory hmatu
Vater-Paciniho tělíska (tlaková teliska)
Nejvíc bříška prstu, sliznice špičky jazyku a nejméně na kůži zad
Receptory chladu
Krauseho tělíska
Receptory tepla
Ruffiniho tělíska
Nejvíce na celé, hřbetu ruky a nejméně na kůži zad
Receptory bolesti
Volná nervová zakončení
Normální teplota
35,8-37 stupňů
EMG
měření elektrické aktivity svalu a nervu při kontrakci
Brachykardie
Rychlejší srdecni frekvence
Tachykardie
Pomalejší srdeční frekvence
Krev složeni
55% plazma + 45% krevní buňky
Střední arteriální tlak
Průměrný tlak v tepnách během jednoho srdečního cyklu
Kam jde okysličená krev ze srdce
do aorty - do těla
Kam jde odkyslicena krev ze srdce
do plic
Rozpustné vitaminy v tucích
A D E K
Rozpustné vitaminy ve vodě
C B