Filosofie Flashcards
Původ slova Filosofie?
Termín je ze dvou slov:
Filein - Milovat
Sofia - Vědění jak žít
Z čeho filosofie čerpá a čím může být inspirována?
Údivem, pochybnostmi, nejistotou a světem každodenností.
Co znamená Ideologie?
Myšlenková soustava, která často vyjadřuje zájmy určité vrstvy lidí vůči jiné vrstvě lidí .
Co znamená slovo mýtus?
Pochází z řečtiny - příběh vyprávění
Jaká skutečnost pomohla k rozvoji Filosofie?
Oddělení společnosti od cyklu udaným zemědělstvím a následné přeorientování se do povolání a obchodu. Lidé už nebyli závislé na cyklu přírody a lidé mohli začít experimentovat a zkoušet. Vznikl volný čas Schoilé
Hlavní Filosofické disciplíny jsou
Ontologie
Gnoseologie
Filosofická Antropologie
Filosofická disciplína Ontologie neboli metafyzika se jako věda zabývá čím?
Ontologie se zabývá otázkami, co znamená ono bytí?
Je to věda o bytí.
Pojem metafyzika může být chápán také jako strnulé rozebírání světa na jednotlivé části zkoumány bez souvislosti, Jaký je opak takového Chápání světa?
Dialektika - Vidění světa v souvislostech v celku
Jak dále můžeme chápat termín metafyzika?
jako strnulé rozebírání světa na jednotlivé části zkoumány bez souvislosti.
V ontologii rozdělujeme dle náhledů na principy. Jak se říká jednotlivým skupinám představitelů?
Monisté
Dualisté
Pluralisté
Čím se vyznačují v ontologii Monisté?
Mono - jeden, Ti kteří říkají, že v základu světa je jeden princip ze kterého vše vzniklo.
Čím se vyznačují v ontologii Dualisté?
Je názoru, že základem světa jsou dva neslučitelné principy.
Čím se vyznačují v ontologii Pluralismus?
Hovoří o více principech, které jsou základem světa.
Monisty lze dělit na dvě skupiny?
Materialisté a Idealisté
Materialisté jsou základ světa je z hmoty, z které se vyvíjí veškerá realita včetně duchovna.
Idealisté - základ považují princip ideu, myšlenku božský duchovní princip - Idealisté nechápou ideu jako ideální stavební kámen, ale kladou důraz na ideu jako princip, který dává jsoucnu tvar a řád.
Monisty lze dělit na dvě skupiny Materialisty a Idealisty. Jak dále můžeme dělit idealisty a jaké jsou jejich ideje?
Objektivní idealisté - Duchovní základ světa existuje nezávisle na našich myšlenkách a prožívání
Subjektivní idealisté - bytí je odvozeno z našeho vědomí - naše vědomí formuje realitu.
Vyjmenuj několik otázek, kterými se zabývá Ontologie neboli věda o bytí?
Zda je jsoucno nadáno schopností kvalitních přeměn a vývoje - Dialektických změn
Zda na základě jsoucna obměňují předem dané prvky - Mechanické přeskupování
Řeší se také příčiny, následky a cíle dění.
Zda je budoucnost předurčena (teologie)
Zda lze, z každé příčiny, odvodit jednoznačný následek - determinismus
Zda vývoj předchozím stavem podmíněn není - Indeterminismus
Dále řeší zda je svět Imanentní, či transcendentní
Filosofická disciplína Gnoseologie neboli Noetika se jako věda zabývá čím?
Je součástí filosofie zabývající se zkoumáním zákonitostí lidského poznání, jiný výraz NOETIKA (Noésis - myšlení poznání.)
Snaží se určit za jakých podmínek je poznání možné
Jak jsou věci poznatelné
Jaký je vztah poznání k realitě
Jak se jmenuje samostatná věda o poznání, poznání?
Logika - nauka o správném usuzování
K poznání je zapotřebí dvou Subjekt a Objekt
V obou nastane určitá změna
Poznání lze dělit na rozumové a smyslové
Vyjmenuj několik přístupů o poznatelnosti Světa
Naivní realismus - Víra, že věci jsou takové jak je vidíme.
Skepticismus - pochybování, prověřování schopnosti poznání.
Agnosticismus - přesvědčení, že objektivní poznání není možné.
Kritický - Zkoumání našeho poznání a korekce chyb
Jaké směry můžeme vytyčit v Gnoseologii?
Empirismus - Odvozené lidské poznání a zásady podle nichž poznáváme ze zkušenosti
Racionalismus - Věří, že nečerpáme ze zkušenosti, nýbrž že jsou zkušenosti našemu rozumu vrozené.
V Gnoseologii můžeme určit dva směry Empirismus a Racionalismus. Jaké odvětví najdeme v Empirismus?
Empirismus Senzualismus - typ empirismu, který považuje za jediný zdroj zkušenosti smyslové vnímání.
Intuice znamená?
Je jakýsi vhled do celku, který nastává v určitou fázi poznání.
Mystika znamená?
Niterné prožívání absolutna i boha
Filosofická disciplína filosofická antropologie se jako věda zabývá čím a jaké jsou její otázky?
Filosofická antropologie - zabývá se člověkem celkově, co činní člověka člověkem.
Ptá se na otázky.
Co je člověk?
Jaké je místo člověka v celku světa?
Jakou roli má okolnost, že člověk ví o své existenci
Co člověka odděluje od zvířat?
Schopnost přetvářet přírodu a vytvářet něco, co do přírody vůbec nepatří.
Komunikace pojmovou řečí
uvědomění si sám sebe a etického jednání
Vznik Indické filozofie se datuje kdy?
Jaké jsou nejstarší indické texty?
Indickou filozofii odhadujeme na 2000 - 1500 let př. Kr.
Nejstarší texty Védy Bráhmany a Upanišady
Jaké jsou charakteristiky Indického myšlení?
Tolerance názorů, přednost před žitím než li teoriemi, Nejvyšší princip bůh Brahma.
Karma - Dokud člověk nenaplní míru dobrých činů, duch se bude převtělovat. činy se neztrácejí rozhodují o budoucnu.
Joga - metoda k osvobození ducha
Kdo založil Budhismus? Jaké jsou směry?
Siddhartha Gautama
Théraváda
Mahájána
Vadžrajána
Jak vznikl budhismus?
Hledání odpovědi na lidské utrpení
Vše v životě je strast - příčina strasti touha, žízeň.
Cestou k zániku strasti je osmidílná stezka
Co je ZEN, kde vznikl a co zastává?
Zen vznikl v Číně a Japonsku. Odtrhnul se od buddhismu. Hleď přímo do duše, pochop její povahu. - staň se Buddhou.
Co je Džinismus?
Zakladatel princ Vardhamána. Prozkoumává metafyzické otázky a dualismus. Představitel Ghándí.
Čínské myšlení lze dělit na dvě části, ty jsou?
Konfuciánství - rádce panovníka (etické otázky)
Taoismus - (Lao-c) kniha - Tao- te- ťing
Antickou Filosofii dělíme na tři období, jaké jsou?
Před sokratovská filosofie (6. - 4. století př. Kr.)
Filosofie klasického období (5. - 4. století př. Kr.)
Doba Helénismu (4. - 529. po Kr.)
Směr: Před sokratovská filosofie.
Vyjmenuj Hlavní cíle tohoto období a školy(3)?
Vznik v (6. - 4. století př. Kr.)
- Vyčlenění z mýtů jako samostatné myšlení
- Hlavní zájem je Kosmos (svět) a pralátky, hledání základu světa
Školy: Mílétská škola, Pythagorova škola, Elejská škola
Před sokratovská filosofie.
Cíle Mílétská školy a její představitelé?
Mílétská škola
- hledání pralátky (arché)
- svět je plný bohů voda základ života=bůh
představitelé Thalés (první),
- snažil se vysvětlit zemětřesení z přírody sámé a né z mýtu - první vědecká hypotéza
Anaximandros, Anaximenés
Před sokratovská filosofie.
Pythagoras a jeho škola (572 - 494 př. Kr.)
Pythagoras - matematik filosof, zakladatel náboženského spolku.
To co nemá tvar vlastně není , základem všeho je číslo(geometrická veličina)
Před sokratovská filosofie.
Hérakleitos z Efesu (540 - 480 př. Kr.)
Jeho stanovisko a co zastával? Jaký termín použil jako první? Jaký způsob uvažování založil?
- První použití termínu Logos (Logos znamená rozumná řeč, princip, vzorek a můžeme to přeložit i jako víceméně abstraktní “světový zákon)
- Opačné stanovisko oproti Elejské škole
- zastánce myšlenky Neustálá přeměna věcí nic není stálé. ¨
Založil Dialektické myšlení
Před sokratovská filosofie.
Cíle Elejské školy a její představitelé?
Založil Parmendis
- neměnnost jsoucna
- nebytí není je pouze bytí
- Proti antropomorfnímu myšlení (znamená: bozi mají podobu lidí)
- jde-li nám o pravdu je třeba se řídit logikou a ne smysli
Kdo byly hýlozoisté?
hýlé - hmota, zoé - život
- název pro první filosofií
- hledali pralátku, která nebyla mrtvou hmotou, pralátka je nadána vlastním životem, vnitřní zdroj pohybu a vývoje.
Před sokratovská filosofie.
Antičtí atomisté, představitele a základní myšlenka?
filosof Leukippos a Demonkritos
- spojili uvažování Hérakleitosovim a Elejské školy Parmendisovim.
Zachovali neměnnost a věčnost eleátského bytí v podobě nedělitelných a věčných atomů a respektovali Hérakleitův pohyb, atomy se pohybují v prázdnu v nebytí. jen atomy jsou neměnné. člověk vnímá pouze shluky atomů.
Filosofie Klasického Období (5. - 4. století př. Kr.)
Vyjmenuj představitele a základní principy.
V této době byly vytvořeny základy většiny filosofických oborů a vznikla do dnes fascinující filosofická soustava.
- zaměření na problém člověka a jeho život ve svobodném městském státě.
Sofisté, Sokrates, Platon, Aristoteles
Filosofie Klasického Období (5. - 4. století př. Kr.)
Sofisté, jaký byl jejich cíle?
Sofisté se snažili najít východiska z mnoha názorů, které si protiřečili. Jak se orientovat v tolika nových podnětech? Jakou důvěru k nim mít.
Sofisty známe, díky odpůrcům. Zneužívali mravy, zákony atd.
Filosofie Klasického Období (5. - 4. století př. Kr.)
Sokratés (469-399 př. Kr.)
Kdo to byl? Čím byl významný?
Sokrates nezanechal, žádné dílo.
Je slavný díky Platonovi sepsal, jeho obhajobu a další díla, učil způsobem dialogu (nazval jej porodní).
Byl zastánce správně přemýšlet a správně jednat.
Chápal filosofii jako ,,nemluvím s úmyslem se zavděčit, nýbrž se zřením na nejvyšší dobro”, ,, vím, že nic nevím”
Filosofie Klasického Období (5. - 4. století př. Kr.)
Platon (427-347 př. kr)
- Sokratovým žákem¨
- sepsal dílo Obrana Sókratova.
- Byl inspirován eleatským učením o nehybném bytí, Pythagorem a Sokratem.
- jeho filosofie je obrazná, poetická (ptá se, kde se v lidech berou sny a touhy) Podnět k poznání je láska jako touha po ideálním světě.
- Veškerá Platonova filosofie působí na duši a mýtus je pro Platona zdroj filosofie. ,,ví ke komu mluvit a ke komu mlčet”.
Filosofie Klasického Období (5. - 4. století př. Kr.)
Aristotelés 384-322 př. Kr.
- Platonovým žákem, později kritik
- otec lékař - vedlo to k přírodním vědám a experimentální metodám
- vychovatel Alexandra velikého
- založil školu zvanou Peripatos - spolupořádání (procházení s žáky)
- jeho dílo zahrnuje metafyziku, etiku, politiku, logiku, přírodní spisy, odhad mezi 40 - 1000 děl.
- jeho vliv byl nesmírný, položil základy klasifikace věd.
- ve středověku encyklopedie všeho vědění
Období Helénistická filosofie ( 4 - 529 po Kr.)
K čemu toto období došlo, hlavní události?
Představitelé a směry?
- císař nařídil Justian 1, zavření antických škol (platonovy školy)
- rozpad říše Alexandra Velikého
- došlo ke sblížení kultur, Epikuros, židovské myšlení i orientální náboženství do popředí
Vznik: Filosofie Epikurovy, Stoicismu, Skepticismu, pokračovatelé Platonovi gnóze.
Helénistická filosofie ( 4 - 529 po Kr.)
Filosofie Epikúrova (341-270 př. Kr.)
- svět tvořen z atomů
- lidská duše byla pro něj smrtelná
- člověk si musí smysl života najít a uskutečnit sám
- smysl je štěstí, blaženost - projev když zakoušíme pozitivní pocit, rozkoš (hédoné)
- člověk žije, není smrt, až přijde, nebude tu člověk
Helénistická filosofie ( 4 - 529 po Kr.)
Stoicismus
- název od zdobného sloupování stoá
- zakladatel Zenon
- písemně zpracoval Chrýsippos
Představitelé Seneca, Epiktétos, Marcus Aurelius - člověk má žít se shodou svou přirozeností a rozumem. V tom spočívá pravá blaženost a smysl života. člověk se musí osvobodit od negativních sklonů
toto osvobození uzdravení se jmenuje APATHEIA - vzniká cnost
- učení být spokojen s tím co máme
-kladli důraz na rovnost všech lidí
Helénistická filosofie ( 4 - 529 po Kr.)
Skepticismus, kdo je zakladatel, překlad slova.
Z řeckého skeptesthai = uvažovat, zkoumat, pochybovat
- lze něco jednoznačně tvrdit?
- zakladatel Pyrrhón
1. nejsme schopni o žádné věci říct, jaká je doopravdy
2. o všem můžeme mít protichůdné názory
3.nepodařilo se nám najít pevné kritérium, podle kterého bychom mohlo hodnotit věci.
- další období skepse je probabilismus (pravděpodobný)
K praktickému poznání, životu stačí pravděpodobné odpovědi.
Helénistická filosofie ( 4 - 529 po Kr.)
Pokračovatele Platónovi, gnóze
- střední platonismus, novoplatonismus,
- Po smrti Platona vznik akademii(stará, střední, nová)
- od 4 př. Kr. - 529 po. Kr.
- Snaha o překonání skepse, nedůvěry v lidské poznání
- ovlivněno směry stoicismu, novopythagorejci a náboženstvím. -> toto hnutí se jmenovalo střední platonismus . (Představitel - Plútarchos)
Novoplatonismus
- bůh je mimo veškeré kategorie
- Plótínos sepsal spisy Sakkasa
- jeho filosofie je založená na jednom, z něhož vyzařuje další skutečnosti.
- hluboce náboženskou filosofii
Středověká filosofie (5. - 15. st.)
Křesťanství
Jak dělíme vrcholnou scholastiku
Upnutí na křesťanství, začíná nové a spravedlivý věk, příchod mesiáše Ježíš z Nazaretu
- oslovil chudé a bezmocné, jeho výzva ke vnitřní svobodě znepokojovala mocné
- dějiny i život člověka je v rukou boha .
- člověk musí následovat Ježíše, aby se k němu dostal
Paristika - křesťanská filosofie
- pokus o syntezu řeckého, židovského a křesťanského myšlení .
Vzniky první teologických škol
Významný představitel Aurelius Augustinus
- řešil otázky boha a člověka , svobody a o čase
- nemocná svoboda musí být uzdravena k tomu je nutná boží milost.
Scholastika 8.-15. století
rozvoj v klášterech později i univerzitách
- úkol vyrovnat se s antickým dědictvím a přejít z novoplatonismu na aristotelskou filosofii
Raná scholastika (8. - 12. st)
- Boethius - přeložil Aristotela
- hledání důkazů boží existence
Vrcholná scholastika
Františkánské hnutí
- snaha vrátit se k hodnotám křesťanství, láska, příroda, záchrana rozkladu světa.
Dominikánské hnutí
- věnoval se osvětě lidí a vědecké práci.
Pozdní Scholastika
- rozvoj myšlenek Tomáše Akvinského
- rozvoj Aristotelských myšlenek
Renesanční filosofie (14. - 16. st)
Renesanční humanismus
- vzdělání mělo směřovat k důstojným lidským hodnotám
Erasmus Rotterdamský
- usiluje o nápravu víry
- záruku pravé nabož. víry neměla dávat falešná zkorumpovaná církev, ale vnitřní opravdovost věřícího.
Nové myšlenky oproti středověku
- Naturalismus - spojit přírody a boha
- Individualismus - člověk je strůjce svých dějin
- Racionalismus - rozumové ovládnutí skutečnosti
Johanes KEPLER - kde je látka tam je matematika.
Galileo GALILEI - příroda je největší knihou, napsaná matematikou.
Novověká filosofie 18. - 19. století
V čem se vyznačovala, jaké jsou hlavní myšlenky + představitele?
- Důvěra ve schopnost rozumu kriticky se osvobodit od tradičního, zděděného způsobu uvažování. Racionalismus přináší přeměny sociální i intelektuální,
- Věda a filosofie nastolili místo renesančně přírodně- estetické harmonie racionální logickou zákonitost.
Tvůrci velkých racionálních systémů jsou René Descartes, Baruch Spinoza, Gottfried Wilhelm Leibniz.
Dále byl významný pro tuto dobu Immanuel Kant a George Wilhelm Hagel
Novověká filosofie 19. století
René Descartes (1596 - 1650)
Kdo byl a co přinesl do myšlení doby?
Dobrodruh,
Hledal cestu filosofie z dob temnot, filosofie měla získat geometrické metody a vědy.
- považován za otce moderní filosofie
- Do filosofie vnesl tzv. subjekt-objekový rozměr. Člověk (subjekt) je nositelem svých vlastností (atributů) i vlastností světa a působí na vnější svět (objekt), jenž se odráží v poznání!
jeho současníkem byl Jan Ámos Komenský
Novověká filosofie 19. století Baruch Spinoza (1632-1677)
- Nejvýznamnější holandský myslitel
- vyděděný z židovské obce
- filosofie musí mít matematickou jednoznačnost
- Svět není nic jiného než jak bůh existuje a člověk není nic jiného, než jak bůh myslí.
- byl inspirací pro mnohé další filosofy
Novověká filosofie 19. století
Gottfried Wilhelm Leibniz (1646-1716)
- významnou osobou, ovládl téměř všechny vědecké disciplíny
- kritik Descartovi filosofie
- tvrdil, že ve věcech jsou činné síly, tzv. monády
Novověká filosofie 19. století
Anglický empirismus
Klasickým empirikem je John LOCKE
- učitel, rádce, lékař
- lidé nemají vrozené ideje, spíše zvyk pidržovat se získaných představ
- Lidská mysl je nepopsaný papír, na který zapisuje zkušenosti skrze smysly
Isaac NEWTON
shrnul empirické a induktivní vědy do jedné matematické teorie.
- deism - svět stvořil bůh a do jeho chodu nezasahuje.
George Berkeley
- biskup
- mysl člověka vytváří svět
- zkušenosti jsou naše duševní stavy
- ovlivnil vznik moderního idealismu
Novověká filosofie 18. století
Francouzské osvícenství
Představitel:
Charles- Louis Montesquieu
- král je prý nejmocnější protože násilím ovládá ducha poddaných
Nejpopulárnější z osvícenců Francois Voltaire
- mluvčí osvícenství , útočil na předsudky a pověry, zejména náboženské
- dějiny neviděl ve sledu bitev a střídání králů, nýbrž v proměnách kultury a ducha.
- prosazuje myšlenky tolerance
Jullien Offroy de LA Mettrie
- není třeba rozlišovat mezi živou přírodou, stroji a člověkem
- v novověku objevuje přírodovědné zjednodušování REDUKCIONISMUS
Denis DIDEROT
_ bránil se zjednodušování
- shrnul vědění té doby do enciklopedie
Jean Jacques Rousseau
- Věda a umění potlačily přirozenou citovost člověka, a tak způsobil úpad lidskosti.
- ve své přirozené citovosti byl člověk dobrý
- Inspiroval vznik romantismu
Německá filosofie 19. století
Immanuel Kant
Osvícenství vyzdvihlo rozum, ale srdce a city se časem vzbouřily.
Lze nalézt důvěryhodné lidského ducha? skrytá otázka tehdejší doby. Kantův systém na ní odpovídal.
Immanuel Kant
- podrobil kritice rozum sám
- Zjišťuje, že naše poznání se odvíjí od předem daných myšlenkových struktur.
- Vrozená je také syntetizující schopnost mysli spojovat smyslové údaje v jednu zkušenost
- jsme to my sami, kdo vnáší řád do světa, nikoliv však řád libovolný.
Kantův vliv na vývoj filosofie byl mimořádný. Další myslitelé se většinou inspirovali některou stránkou jeho učení
Německá filosofie 19. století
Německá romantika
Respekt k tvůrčí a mravní svobodě člověka vyvolal živou odezvu u německých romantiků.
Johann Wolfgang GOETHE
Německá filosofie 19. století
Georg Wilhelm Friedrich Hegel
V práci Fenomenologie ducha se opírá o princip, kde bytí a myšlení je ztotožněno. není rozdíl mezi myšlenky a přírodními zákony. Vše co jest rozumné, je skutečné, a co jest skutečné, jest rozumné. - chápe svět jako sebeuskutečňování já rozvoj probíhá ve třech stupních 1. Logika 2. Filosofie přírody 3. Filosofie ducha
Filosofie druhé poloviny 19. století
Pozitivismus
Francouz Auguste Comte
- odmítl nadřazování rozumu nad skutečností
Termín pozitivismus naznačuje, že vědění má být pozitivní, tedy věcné, určité.
Zařadil vědy matematiku, astronomii, fyziku, chemii, biologii
Ludwig Feuerbach
- odmítl absolutní ideu - ta umožnuje božskou interpretaci. kritizuje náboženství.
- dává důraz na nutnost překonat boha jako dětský sen a přejít do od nadsmyslového k smyslovému.
Karel Marx (1818-1883)
spolu s Bedřich ENGELS
- Podstatou člověka je práce
- v dělnické třídě Marx vidí ztělesnění živé práce, která stojí proti práci mrtvé - kapitálu.
Vývoj vědy vede k proletářské revoluci, zrušení protikladů a vzniku beztřídní společnosti.
Koncem 19. st marxismus rozštěpil na komunismus a socialismus
Filosofie druhé poloviny 19. století
Irocionalismus
vysvětluje se jako odmítání možnost racionálně vysvětlit svět. podstatu skutečnosti, lze pochopit jen citem.
Arthur SCHOPENHAUER
- vychází z Kanta a buddhismu
- vše živé je vůlí k životu
- viditelný svět je jen zdání
- uznává dva východiska existence , Umění a V popření vůle
Friedrich NIETZSCHE
- vychází ze Schopenhauera
- Je ryzím voluntaristou
- útočí na otrocký, stádní stav davu, který se schovává za morálkou, demokracii.
- bůh je mrtev.
Filosofie 20. století
Významní představitelé?
Henri Bergson
- nazval svou filosofii filosofii života
- podstatučlověka tvořivý vývoj
- vědecký pohled na svět je neúplný, vynechává subjektivní prožitek.
Oswald SPENGLER
- kultura se podobá organismu
- jsme ve stádiu nehybnosti a čeká nás zánik.
Další představitelé 2. století jsou: Edmund Huselr, Martin Heideggera, T. G. Masaryk.
Filosofie druhé poloviny 20. století
Pragmatismus
Charles Sanderse PEIRCE (logik, matematik)
Pragma = jednání
- hodnota není v idejích samotných, ale v jejich praktickém uplatnění
- nakolik je idea boha užitečná?
prospěch = pravda
- spisovatel Karel Čapek upoutal pluralitní koncept pravdy
- pluralismus lze chápat jako jeden ze zdrojů postmoderní filosofie
Filosofie druhé poloviny 20. století
Kdo založil fenomenologii a o čem pojednává?
Edmund Husserl
Patří k nejvlivnějším myslitelům 20. století
- inspirován Franzem Brentanem
- FB chtěl položit filosofii na vědecký základ
- základní gnoseologické otázky se dají řešit v rámci psychologického rozboru a popisu procesu lidského vnímání.
dal si otázku např. jak víme, že mé poznávací akty nejsou jen prožitky, mimo něž žádný svět neexistuje.
- Husserlova fenomenologie je věda, zkoumající fenomény našeho vědomí.
Dle, Hussserla příčina krize evropského myšlení je věda. Věda nám v mnohé ulehčuje život, ale nepomáhá nám najít jeho smysl.
Cílem fenomenologie je obnova původního prožitku našeho života, zaměření na jeho smysl a význam. Husserl usiluje o neustálé prověřování našich motiv, hodnot a cílů. Požaduje žít zodpovědně a pravdivě a zároveň ví, že je to nekonečný úkol, jimž člověk naplňuje své lidství.
Filosofie druhé poloviny 20. století
Kdo používá termín Dasein a co znamená?
Martin Heidegger
místo člověk užívá termín Dasein = pobyt, neboť člověk na tomto světě jedinečně usiluje svůj život naplnit.
Filosofie druhé poloviny 20. století
Existencialismus
Jean-Paul a Albert Camus
- Hlavní témata je svoboda, spravedlnost a štěstí člověka
- člověk může nají smysl v boji se zlem a absurditou
Co je Hermeneutika?
Směr který hledá metody výkladu a porozumění světu a člověku.
Filosofie druhé poloviny 20. století
Postmoderna
Vyznačuje se objevem relativity ,,vše je relativní”
- postmoderna se kriticky obrací k rozumu
- Postmoderna vyhlašuje kulturní pluralitu
- usiluje o rovnoprávnost
- postmodernu svět baví a nebere ho příliš vážně
- neptá se po obecném smyslu
- postmoderna se obrací proti transcendentnímu myšlení a jednání
