Básnické prostředky Flashcards
Figury
Figura
většinou opakování některých částí textu anebo nějakou hrátku se slovosledem. Najdete ji spíš v poezii než v próze (lomítka u příkladů znamenají nový verš)
anafora
opakování slov na začátku sousedních veršů nebo vět (“Smutná odpoledne nedělní / smutná starými paními”)
epifora
opakování slov na konci sousedních veršů nebo vět (“Co to máš na té tkaničce? / Na krku na té tkaničce!”)
epanastrofa
opakování slov na konci jednoho verše a na začátku toho následujícího (“Střela ta se zaryla v bílá ňadra, / v bílá ňadra prvního Tamařina”)
epizeuxis
opakování slov za sebou v jednom verši (“Zvoní zrady zvon zrady zvon”)
aliterace
opakování hlásky nebo skupiny hlásek na začátku slov ve verši (“Pepa papá papriku”)
refrén
opakování delší části textu nebo celého verše, většinou v pravidelných intervalech (např. po každé sloce)
asyndeton
hromadění slov bez použití spojek (“Mluviti stříbro, mlčeti zlato.”)
polysyndeton
nadměrné používání spojek (“Vy byste pořád seděla / a nevydala hlásku / a to se přece nedělá / a já vás varuju”)
inverze
přehození slovosledu pro dramatický efekt, kvůli rýmu atd. (“Ke stolu se plíží tiše Polednice jako stín.”)
řečnická otázka
otázka, na kterou tazatel neočekává odpověď anebo kterou hned sám zodpoví (“Víš, co se mi dnes stalo?”)
elipsa
vypuštění části věty tak, že si vynechaná slova lze domyslet (“Bude devět, takže jsem pro!”)
apoziopeze
nedokončená nebo přerušená výpověď, často značená třemi tečkami (“Proč a proč jsem…, jak to jen říci… Jsou snad muži loupežníci?”)
apostrofa
oslovení neživé věci nebo nepřítomné osoby (“Hynku! Viléme!! Jarmilo!!!”)