7. Úvod do estetiky Flashcards
1
Q
PŘEDMĚT ESTETIKY
A
- když člověk začal uvažovat o problematice estetiky, existovali už lidské výtvory
- ty v sobě nesly příznaky estetického ztvárnění
- předmět estetiky byl dlouho různě rozlišován a různě interpretován
- z tohoto důvodu se v dějinách nachází nejrozmanitější definice estetiky
2
Q
ZÁKLADNÍ OKRUH ÚVAH
A
- soustředil se především na hledání příčin libosti
- tu pociťuje člověk při hledání některých přírodních jevů, ale i při pocitu lidských výtvorů (zvláště v umění)
- v této souvislosti se hovoří o kráse jako o zdroji
3
Q
POJMENOVÁNÍ OBORU
A
- vykrystalizovalo v německé filozofii 18. stol.
- rozlišovalo se poznání smyslové a rozumové
4
Q
GOTTFRIED WILHELM LEIBNIZ
A
- německý filozof 18. stol.
- rozlišoval mezi poznáním temným, konfúzním (zmateným) a čistým
- zážitkovou oblast umění považoval za = konfúzní
- tyto podněty chtěl ustanovit Alexander Baumgarten
5
Q
ALEXANDER BAUMGARTEN
A
- ve svém díle Aesthetica I. (1750) - definoval pojem estetika a vyhlásil ji jako speciální oblast filozofie
- podle něj je nutné přezkoumat logiku obrazotvornosti
6
Q
OBRAZOTVORNOST
A
- stupeň poznávacího procesu
- tomu se měla věnovat estetika
- takže podle Baumgartena má estetika (jako předmět) studovat především výtvory krásných umění, které patři k nižšímu poznání a k nejasnému chápání
- to se neujalo / neudrželo
- název estetika (předmět) si ponechal význam z období “před Baumgartenem” → tedy estetika = označení smyslového vnímání
7
Q
- STOL
A
- Baumgartenovo vymezení chápal Kant jako oblast vkusu (ještě před 19. stol.)
- vkus je schopnost prosazovat krásno
- v 19. stol. se v němčině užíval termín Geschmackskunde (Gešmachskunde) - (v češtině - krásnověda)
- přešlo se ale k termínu estetika
- výklad vkusu se týká převážně vnímajícího a tvořícího subjektu (estetika chce zkoumat i účinky jevů přírody a mimouměleckých lidských výtvorů)
8
Q
ESTETIKA JAKO NÁUKA O KRÁSNĚ
A
- někdy je estetika považována za nauku o krásně
- to není přesné = esteticky účinné jsou i projevy vznešena, komična, škareda (oškliva)
9
Q
- STOL.
A
- (předchozí kartička) proto se estetika definuje jako nauka o estetičně
- definováno ve 20. stol.
10
Q
DEFINICE ESTETIKY
A
- estetika je nauka o příčinách a zákonitostech estetických jevů
- jako výsledků historicky objektivně podmíněného estetického a uměleckého osvojování světa
- v širším slova smyslu = estetika je nauka o estetičnu a všeobecná nauka o umění
11
Q
ESTETIČNO
A
- je zvláštní sférou života společnosti
- zvláštní dimenzí společenského bytí a vědomí
- estetično tedy chápeme jako jednu ze specifických forem lidského osvojování skutečností
12
Q
ESTETICKÉ POZNÁVANÍ SVĚTA
A
- je jedním ze způsobů, kdy se člověk ve světě “udomácňuje”
- probíhá jako proces osvojovací a hodnotící
13
Q
ESTETIKA POSTMODERNY
A
- nejvýznamnější představitelé (M. Foucalt, J. Derrid, U. Eco, W. Welsch
- pojem postmoderna vznikl na základě knihy Jeana-Francoisa Lyotarda - O postmodernismu
- Welsch charakterizuje postmodernu jako “svět, který je plný libovůle, všehochuti a odlišení se za každou cenu
- patří tam směry: psychologická estetika, marxismus, strukturalismus
14
Q
INTUITIVNÍ SKUŠENOST
A
- Wilhelm Dilthey (zdůrazňoval odlišnost přírodovědných a humanitních oborů)
- Benedetto Croce (rozlišoval 2 druhyduchovní činnosti člověka - teoretickou a praktickou → estetická zkušenost patří do teoretické činnosti)
15
Q
PSYCHOLOGICKÁ ESTETIKA
A
- teorie vcítění (vysvětluje umělecké projevy jako výraz naší subjektivity)
- skutečnost, že věcem můžeme připisovat nám blízké pocity (vnímatel jakoby oživuje předmět a sám cítí radost z tohoto počinu)
→ představitel tohoto přístupu: Theodor Lipps
16
Q
MARKXISMUS
A
- marx. estetika byla zformována na základě odkazů Karla Marxe
- v jejím jádru stojí soustava základny a nadstavby
- základna = produkce a výroba
- nadstavba = duchovní sféra člověka
marx. je směr materialistický = příroda i lidská skutečnost vyplívají z hmoty
17
Q
STRUKTURALISMUS
A
- označuje směr 20. stol.
- zásadní úlohu má vztah celku a části
→ představitel: Felix Vodička
18
Q
SÉMIOTIKA
A
- věda o znacích a znakových systémech
- jazyk je znakový systém
- umělecké díla využívají znaky
- sémiotika se dá chápat jako příbuzný nebo pomocný obor
- nelze přesně povědět, co je významem daného znaku
19
Q
POČÁTKY ESTETIKY
A
- Antika = hlavními představiteli jsou Platón a Aristoteles
- byli stoupenci obsahové estetiky (představitelé filozofie krásna)
20
Q
PLATÓN
A
- přejal od Sokrata předkládání myšlenek ve formě dialogu
- podněcoval hledání pravdy
- spis: Ústava
- nauka i ideích = každá věc má nějaké podstatné vlastnosti → existuje jen jedna podoba stolu, ale stolů existuje nespočetně
- nauka o ideách = idealismus
21
Q
ARISTOTELES
A
- Platónův žák
- pojednával o tragédii a epickém básnictví, které analyzoval z hlediska cílů a prostředků
- pojednával o hudbě ve spojitosti s výchovou dobrého občana
- výklad = monologický
- vychází z pozorování skutečnosti
- spis o umění: Rétorika, Politika, Poetika
- zdrojem umění - mimesis
22
Q
HELÉNISTICKÉ OBDOBÍ
A
- epikureismus - materialismus
- stoicismus - moralismus
- skepticismus - negativita
- centrem jsou Atény, potom Alexandrie
23
Q
EPIKUREJCI
A
- Epikuros (O hudbě a rétorice)
- Lucretius (O povaze věcí)
24
Q
SKEPTIKOVÉ
A
- Pyrhón - zakladatel, díla nepsal
- Sextus Empiricius (Proti hudeníkům)
25
Q
PLOTÍNOS
A
- navazuje na Platóna a Aristotela
- připravuje platónské myšlenky na náboženskou interpretaci
- krása = jedna ze znaků bytí a představuje její nejvyšší hodnotu
→ krásné tělo má člověk s krásnou duší