5. Neobehaviorismus (Tolman, Hull, Skinner, yalská škola) Flashcards
Edward Chace Tolman (1886-1959)
V roce 1932 zavedl Tolman termín intervenující proměnná=Nové paradigma R=f(S,O)
„Účelné chování u lidí a zvířat“ (1932).
Pojem intervenující proměnná
Rozlišení molárního a molekulárního chování.
Celkové poznatky o prostorovém uspořádání bludiště – kognitivní mapy.
Chování zvířat je účelné a zaměřené na cíl.
Zvíře v bludišti pátrá po vodítcích – sign gestalt.
Tři skupiny krys procházely bludištěm.
Jedna skupina pokaždé našla na konci bludiště jídlo, druhá až po 10 dnech. Třetí skupina procházela bez posilování.
Rozdíl mezi učením a výkonem.
Clark Leonard Hull (1884-1952)
Vědecká teorie by se měla rozvíjet jako hypoteticko-deduktivní systém.
Živé organismy jsou automatické entity, vybavené mechanismy učení (klasické a instrumentální podmiňování, diskriminační učení, formování návyků).
“Principy chování”
Drive (puzení) je primární motiv založený na potřebách organismu.
Posílení je výsledkem redukce drivu.
Incentivy (pobídky) jsou předměty, které umožňují redukci drivu.
Existují nejen primární, ale také sekundární drivy, posílení a incentivy, utvářející se mechanismem klasického podmiňování.
Burrhus Frederic Skinner (1904-1990)
Zastánce poměrně striktního S-R přístupu, odmítl pojem intervenující proměnná.
Chování rozdělil na spontánní operanty a naučené respondenty.
Operantní podmiňování je druh učení, při kterém se mění pravděpodobnost výskytu operantů na základě jejich důsledků.
S pomocí tzv. Skinnerova boxu rozlišil tři druhy zpevnění:
Pozitivní posílení
Negativní posílení
Tresty
Novela „Walden two“ (1948) - vize lidské komunity, vníž je chování jejích členů řízeno mechanismem kladného zpevňování.
„Za svobodou a důstojností“ (1971). Lidská svoboda a důstojnost jsou mentalistické konstrukty, ve vědě nepoužitelné.
Touha po svobodě – pouhé přání žít ve společnosti, která nás netrestá za provádění zakázaných věcí.