1. Lipská a berlínská škola (Wertheimer, Koffka, Köhler) Flashcards
Gestaltismus a předchůdci
GESTALTISMUS – TVAROVÁ PSYCHOLOGIE
Lidská mysl organizuje vnější i vnitřní podněty do určitých tvarů, celků či struktur. Celek je něco jiného nebo něco víc než jeho části.
Předchůdci tvarové psychologie
Immanuel Kant – apriorní formy nazírání
Christian von Ehrenfels (1859-1932) – profesor filozofie na pražské německé univerzitě. Popsal tzv. transpozici. Příkladem je melodie – celek, který se po převedení do jiné tóniny nemění.
Celky nejsou pouhé součty částí, ale obsahují tvarovou kvalitu.
Dánský psycholog Edgar Rubin (1886-1951)
popsal v roce 1915 členění percepčního pole na figuru a pozadí.
Teoretické inspirace tvarové psychologie
Filozofické východisko – Husserlova fenomenologie
Přírodní vědy – objev elektromagnetického pole (Faraday, Maxwell)
Princip izomorfie (W. Köhler). Mozkový (kortikální) a fenomenální (psychický) svět mají obdobnou strukturu.
Lipská celostní škola
Felix Krueger (1874-1948) rozdělil celky na tvary - jsou uzavřené a učleněné (geometrické obrazce, akordy, melodie) a na neučleněné, nediferencované celky (citové stavy, stavy silného vzrušení a únavy).
Ferdinand Kratina (1885-1944) – působil v Brně na Psychologickém ústavu MU, byl výrazně ovlivněn lipskou školou. Ústav vedl Mihajlo Rostohar (1878-1966) - rovněž zastánce celostní myšlenky.
Max Wertheimer (1880-1943)
Popsal základní principy percepční organizace – nejobecnější je zákon pregnance
V roce 1933 emigrace do USA – zde napsal knihu „Produktivní myšlení“
Rozlišil myšlení reproduktivní (strukturálně slepé) a produktivní.
Gaussovo produktivní řešení problému:
Σ 1 + 2 + 3 + 4 + 5 + 6 + 7 + 8 + 9 + 10 ?
Berlínská škola Gestalt psychologie
Vznik v letech 1910-1912 –
M. Wertheimer provádí ve Frankfurtu výzkum stroboskopického pohybu, jako pokusné osoby mu slouží W. Köhler a K. Koffka
Paradigma: Celek je něco jiného než suma částí.
Duševní dění je proces strukturování, tvoření celků.
Fí-fenomén
• Zákon proximity (blízkosti), podle kterého vnímáme jako celek ty prvky percepčního
pole, jež jsou blízko sebe.
• Zákon podobnosti, který říká, že vnímáme jako celek podobné podněty.
• Zákon kontinuty (návaznosti) neboli zákon dobré křivky, podle kterého máme tendenci
vnímat jako celek podněty, jež na sebe plynule navazují.
• Principu kontinuity je blízký zákon společného osudu, který zní: Jako Gestalt vnímáme
podněty, jež se současně mění či pohybují v určitém směru.
• Nejobecnějším principem percepční organizace je zákon pregnance, známý též
jako zákon dobrého tvaru. Werheimer uvádí jako příklad jeho působnosti úhel 93°,
který je při tachistoskopické prezentaci vnímán jako pravý9.
Wolfgang Köhler (1887-1967)
V roce 1913 účast ve vědecké expedici na ostrově Tenerife v Kanárském souostroví
Výzkum řešení problémových situací u divokých šimpanzů
Kvyřešení problému docházelo po přípravné fázi zpravidla náhle, vhledem do dané problémové situace.
Vhled - restrukturace vztahů v problémové situaci, je srovnatelný se vznikem dobrého tvaru
Köhlerovy pokusy s kuřaty. Ta měla nasypáno zrní na dvou destičkách, jedna z nich byla světlejší. Kuřata se naučila se zobat zrní ze světlejší podložky. Po změně podkladu reagovala na relaci mezi odstíny šedé barvy.
Kurt Koffka (1886-1941)
V roce 1922 uveřejnil v americkém Psychologickém bulletinu článek „Percepce: Úvod do gestalt psychologie“
Od roku 1927 na Smith College v USA, liberální univerzita pro ženy.
Díla „Růst mysli“ a „Principy Gestalt psychologie“. Koffka usiloval o zpřesnění terminologie tvarové psychologie. Jako příklad Gestaltů uváděl pamětní schémata britského psychologa F. Bartletta.
