3. CHARAKTERISTIKA OBORU OŠETŘOVATELSTVÍ, ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE, MODERNÍ KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ Flashcards
CHARAKTERISTIKA OBORU OŠETŘOVATELSTVÍ
= Samostatná vědní mladá disciplína (ve srovnání s medicínou) s vlastní teoretickou základnou.
- obor multidisciplinární (čerpá z řady oborů)
- obor interdisciplinární (využívá vazby mezi obory)
Zabývá se člověkem nejvíce komplexně, z tolika hledisek, než jakýkoliv jiný obor.
VĚDA v ošetřovatelství vystupuje jako JEDNOTA DVOU STRÁNEK:
- SYSTÉM SPECIFICKÝCH TEORETICKÝCH VĚDECKÝCH POZNATKŮ (předmět zkoumání)
- METODA PRAXE (ošetřovatelský proces)
VYMEZENÍ OBORU OŠETŘOVATELSTVÍ
FILOSOFIE (především HOLISMUS)
METAPARADIGMA (předmět zkoumání)
PARADIGMA (teorie oboru)
METODOLOGIE (ošetřovatelský proces)
VÝZKUM
SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ
NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE
- FILOZOFIE
= Vědní disciplína, který se zabývá nejvšeobecnějšími zákonitostmi bytí, poznání, světa, společnosti, myšlení.
CÍLEM je objasnit lidskou existenci a umožnit člověku orientaci v života a ve světě.
SMĚRY - idealismus, materialismus, humanismus, naturalizmus, racionalizmus, empirizmus, determinizmus, skepticizmus, holismus.
HOLISMUS - TEORIE
Filozfický směr “CELISTVOSTI”.
Tento termín zavedl jihoafrický politik a generál J.CH. SMUS. v knize “Holismus s evoluce”.
Celek není jen souhrn jednotlivých částí, nýbrž nehmotný a nepoznatelný činitel celistvosti.
- lze jej rozdělit na části, tím ale celistvost zanikne
Vidí živé organismy jako jednotlivé celky, jejichž části jsou ve vzájemné interakci.
Porucha v jedné části je poruchou celého systému.
HOLISMUS - ZDRAVOTNICTVÍ
Nutné prosazovat v důsledku snahy o zachování rovnováhy mezi technických pokrokem a potřebami člověka.
Medicínská praxe je závislá na složitých dg a léčebných intervencích, které dostaly prioritu před člověkem.
POMÁHÁ LIDEM:
- převzít odpovědnost za své zdraví
- hledat alternativy
- zdraví způsob života
- sebeuspokojení a mobilizace vnitřních hojivých sil
SESTRY pečují o člověka jako celek jako se všemi součástmi bio-psycho-sociální-behaviorální-kognitivní-spirituální.
- METAPARADIGMA
/PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ/
Nejširší a nejglobálnější pohled oboru na zkoumání určitého problému, jevu.
“shrnující jednotka nebo rámec, uvnitř kterého se vytvářejí omezenější struktury”
Metaparadigma každého oboru je nejzákladnějším rozlišením mezi obory.
METAPARADIGMA OŠETŘOVATELSTVÍ - ÚSTŘEDNÍ KONCEPCE
ČLOVĚK - příjemce ošetřovatelských činností
ZDRAVÍ - týká se příjemcova dobrého zdravotního stav, případně nemoci
PROSTŘEDÍ - tvoří jeho příbuzní, přátelé a fyzické prostředí, ve kterém žije
OŠETŘOVATELSKÁ ČINNOST - kterou sestry provádějí v zájmu příjemce nebo ve spolupráci s ním
- PARADIGMA
Vývoj ošetřovatelství byl až do poloviny 20. století převážně založený na tradicích a praktických zkušenostech, než na teoretických základech.
Rozvoj teorie nastal v USA a v Kanadě.
V současné době MÁ OŠETŘOVATELSTVÍ VYMEZENÉ:
- koncepce
- teorie
- koncepční modely
Obsahové zaměření teorií a modelů v ošetřovatelství je dáno vědomostmi a praktickými zkušenostmi jejich autorek.
PARADIGMA - TEORETICKÝ ROZVOJ OŠETŘOVATELSTVÍ SLOUŽÍ NĚKOLIKA ZÁKLADNÍM CÍLŮM:
ZÍSKÁVÁ POZNATKY, KTERÉ:
- pomáhají zlepšovat praxi
- třídí informace do logických systémů
- odhaluje mezery ve vědomostech, ve specifických úsecích studia
- poskytuje logický návod na sběr důležitých údajů o zdravotním stavu K/P nutných k rozhodování a realizaci péče
- poskytuje kritéria na vyhodnocení účinnosti ošetřovatelské péče
- rozvíjí a organizuje způsob studia ošetřovatelství
- řídí ošetřovatelský výzkum
- rozšiřuje vědomosti
ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE - a) TEORIE
= Soubor poznatků charakterizující určitý jev; výklad příčin a souvislosti jevu, či jevu v určité oblasti.
Pojmy teorie musí být definovány tak, aby je bylo možné empiricky ověřovat - proto jsou úzce vázány na konkrétního jedince, skupiny, situace, události…
Odrážejí jevy s daleko větší specifikou.
HLAVNÍM CÍLE je vytvořit poznatky v určité oblasti.
TYPY TEORIÍ
POPISNÉ
VYSVĚTLUJÍCÍ
PREDIKČNÍ
ROZSAH TEORIÍ
VELKÁ TEORIE
STŘEDNÍ TEORIE
DÍLČÍ TEORIE
ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE
TEORIE
MODEL
KONCEPCE
KONCEPČNÍ MODEL
ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE b) MODEL
= Vědecká konstrukce, obraz, představa či popis zkoumaného jevu nebo předmětu je abstraktnější vyjádření reality, sestavený tak, aby ověřil určitou teorii.
ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE c) KONCEPCE
= Pojetí, chápání, myšlenkoví osnova, způsob pohledu a výkladu jevu; abstraktní představa nebo obraz jevu nebo reality.
ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE d) KONCEPČNÍ MODEL
= Abstraktní náčrt vztahů mezi koncepcemi.
Dává jasnou orientaci na praxi, vzdělávání, výzkum.
- VÝZKUM - OBECNĚ
= Systematické, kontrolované, empirické a kritické zkoumání hypotetický výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy.
Tvůrčí poznávací činnost v oblasti jakéhokoliv vědního oboru směřující k odhalení vlastností, příčin a podmínek jednotlivých zákonitostí konkrétních jevů v přírodě a lidské společnosti.
VÝZKUM V OŠETŘOVATELSTVÍ
=Činnost, při které empirickými metodami zkoumáme (ověřujeme) platnost hypotéz o vztazích mezi jevy v ošetřovatelství.
V posledním desetiletí 20. století dochází postupně v ČR k rozvoji ošetřovatelského výzkumu, který úzce souvisí s rozvojem VŠ vzděláváním VS a PA.
HLAVNÍ VÝZNAM VÝZKUMU je zlepšení zdravotní péče se zřetelem na dosavadní poznatky získané v praxi a v dosavadním vývoji teorie ošetřovatelství.
PRIORITOU VÝZKUMU je orientace na účinnou, přístupnou, odborně erudovanou, individualizovanou holistickou péči.
KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ - ÚVOD
Vydává ho ministerstvo zdravotnictví ČR k zajištění jednotného postupu při poskytování oše péče (ve zdravotnických zařízeních lůžkové ambulantní péče, v sociálních zařízeních.
- VĚSTNÍK MZČR, částk 9, září 2004
Předložená koncepce vychází k KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Z ROKU 1998.
- klade důraz na náročnější a samostatnější práci oše personálu
- zdůrazňuje nutnost práce na náročnější a samostatnější práci oše procesu doprovázeného řádně vedenou zdrav. dokumentací jako základního metodického postupu ose personálu při práci se zdravým i nemocným, jeho rodinou a sociálním prostředím
- otevírá cestu k zajištění kvalitní ose péče prostřednictvím oše standardů, které stanovují kritéria k jejímu poskytování a hodnocení
Vychází ze systému vydávání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu nelékařským zdravotnickým pracovníkům a jejich zápisu do registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu povolání bez odborného dohledu.
Koncepce oše je ZÁKLADNÍM VÝCHODISKEM pro tvorbu koncepcí v jednotlivých klinických oborech.
