1. HISTORICKÝ VÝVOJ OŠETŘOVATELSTVÍ V ZAHRANIČÍ Flashcards
ÚVOD
Ošetřovatelství je relativně mladý obor, protože jeho kořeny sahají hluboko do minulosti.
FAKTORY A VÝZNAMY OVLIVŇUJÍCÍ OŠETŘOVATELSTVÍ
FAKTORY: náboženské kulturní sociální ekonomické politické
VELKÝ VÝZNAM TAKÉ MĚLI:
války
vědecké objevy
některé osobnosti, které si uvědomovali potřebu změn a našli cesty, jak jich docílit.
3 HLAVNÍ VÝVOJOVÉ LINIE OŠETŘOVATELSTVÍ
- LAICKÁ PÉČE
Je nejstarším typem péče, kterou poskytují sami nemocní (sebepéče), rodinní příslušníci či ostatní laici. - CHARITATIVNÍ PÉČE
Vyvinula se z křesťanství s cílem pečovat o specifickou skupinu lidí (chudí, nemocní, mentálně postižení).
Byla poskytována církevními organizacemi doma nebo v chutě vybavených institucích.
- PROFESIONÁLNÍ PÉČE
Postupně se transformovala z charitativní linie s rozvojem biomedicínských věd a technologií, koncem 19. století je nazývána jako organizovaná léčebná péče.
NÁBOŽENSTVÍ - NADŘIROZENO
Zahrnuje širokou škálu přesvědčení o původu a léčbě nemocí, od nadpřirozených sil, přes uctívání neživých předmětů, uctívání předků a duchů, kteří manipulují s osudy lidí.
Na těchto základech vznikala různá náboženství. Primitivní národy přisuzovaly nemoci zlým duchům a léčili je šamani svými kouzly. K léčbě se nejčastěji užívaly bylinné prostředky a masáže.
S vývojem společnosti se péče soustředila do chrámů, kde byla nemocným poskytnuta základní duchovní a tělesná péče kněžími-lékaři a chrámovými sluhy (předchůdci sester).
NÁBOŽENSTVÍ - KŘESŤANSTVÍ
Křesťanství vedlo věřící, aby navštěvovali a ošetřovali nemocné (pomoc bližnímu je pomoc bohu).
- stol. n.l. navštěvovali nemocné a 4. n.l. začaly vznikat první kláštery (Řím).
NÁBOŽENSTVÍ - KLÁŠTĚRY
Staletí byly zakládány mužské i ženské kláštery, kde ošetřovali tělesně i duševně nemocné.
První pokusy o uspokojování tělesných, psychických a sociálních potřeb lidí - POSKYTOVÁNÍ:
ÚTULKU
STRAVY
PSYCHICKÉ i SOCIÁLNÍ POTŘEBY
NÁBOŽENSTVÍ - ŘÁD CHARITATIVNÍCH SESTER
V 17. století v Paříži byl zásluhou sv. Vincenta a Louise de Gras, jedné z mnoha bohatých dam, které se zapojily do ošetřovatelství, založen řád Charitativních sester.
Těmto sestrám pomáhaly venkovské dávky, které byly cvičeny v domácím ošetřovatelství. Měly také přednášky z etiky.
V r. 1656 měly charitativní sestry již 40 domů, kde pečovaly o nalezence a duševně choré.
NÁBOŽENSTVÍ - DIAKONKY
Protestantská církev se zaměřovala na pomoc jedinci v rodině a komunitě. O nemocné se v protestantských zemích staraly především tzv. DIAKONKY.
V r. 1822 založil luteránský pastor Theodor Fliedner se svojí ženou nemocnici v Německu.
Diakonky pečovali o nemocné v jejich domovech a na požádání v nemocnicích. Prošli teoretickou i praktickou průpravou vedenou lékařem a musely složit zkoušku z farmacie.
V r. 1864 existovalo 1600 diakonek, které sloužily tam, kde je bylo zapotřebí - v době války i v poválečném období, při pohromách, doma i v zahraniční.
Za svoji práci nedostávali žádné peníze, ale byly uspokojeny jejich základní potřeby, i ve stáří.
NÁBOŽENSTVÍ - “LÉČENÍ V RUKOU BOHA”
Křesťanské církve měli velký vliv na rozvoj zdravotní péče.
Jejich učení však tvrdilo, že život je pouze přechodný, přípravou na posmrtný život –> vedlo přesvědčení, že si lidé mají pomoci hlavně modlitbami a vírou.
Proto církve zakazovali a trestali zkoumání procesů v těle a hledání příčin nemoci.
NÁBOŽENSTVÍ “ČARODĚJNICE”
Tradiční “léčitelé”, kteří používali rostliny a jiné metody byly církví označovány za čaroděje - byli pronásledováni a popravováni.
Duševně postižení (posedlí ďáblem) a bylo s nimi nelidsky zacházeno.
VÁLKY
Velké množství raněných, hromadné infekce, špatné hygienické podmínky, nedostatečné znalosti personálu v si vyžádaly smrt.
STAROVĚKÝ ŘÍM –> ošetřovali otroci ve velkých organizovaných lazaretech.
KŘIŽÁCKÉ VÝPRAVY
Mezi západními Evropany a muslimy vedly k vytvoření organizovaných vojenských ošetřovatelských řádů, kde se kombinovalo ošetřovatelství s vojenskými způsoby (přísná pravidla, hierarchie)
Rytíři špitálníci Sv. Jana z Jeruzaléma, Rytíři sv. Lazara, Teutonští rytíři.
Přesto se vyvíjelo vojenské ošetřovatelství pomalu, zlom nastal při napoleonských taženích a Krymské válce.
HENRY DUNANT
Švýcarský kupec, který se ocitl v b. u Solferina (r. 1850).
Utrpení vojáků ho rozrušilo tak, že se jim pokusil sám pomoci. Bylo to podnětem pro vznik MEZINÁRODNÍHO ČERVENÉHO KŘÍŽE (r. 1864) v Ženevě.
–> Dodnes největší mezinárodní humanitární organizace, stará se o postižené válkou a obětem katastrof.
FLORENCE NIGHTINGALE - VÁLKA
Anglická ošetřovatelka pocházející z bohaté rodiny, zúročila své zkušenosti a znalosti z pracovních cest po Evropě a Krymské válce (1853 - 1856).
Se skupinou ošetřovatelek UVEDLA DO PRAXE:
hygienická reforma
podávání kvalitní stravy
odpočinek pro vojáky
= SNÍŽILA TAK VYSOKOU ÚMRTNOST VOJÁKŮ.
Zkušenosti z Krymské války plně využila v rozvoji moderního ošetřovatelství.
FLORENCE NIGHTINGALE - ŠKOLY, ABSOLOVENTKY
Napsala knihu “POZNÁMKY O OŠETŘOVATELSTVÍ”
–> učebnice v 7mi světových jazycích vč. češtiny
Založila první ošetřovatelskou školu při Nemocnici Sv. Tomáše v r. 1860 v Londýně.
Po jejím vzoru začaly vznikat školy v Evropě a USA.
ABSOLOVENTKY se začaly sdružovat do ošetřovatelského hnutí, aby docílily kvalitnější péče o nemocné, lepšího společenského postavení ošetřovatelek, zlepšení platových a sociálních podmínek.
KONCEM 19. stol v r. 1899 založena MEZINÁRODNÍ RADA SESTER
NIKOLAJ IVANOVIČ PIROGOV
Přivedl s sebou 30 milosrdných sester, podporoval je v úsilí při ošetřování raněných.
Činný při vývoji medicíny, zejména chirurgie a válečné medicíny - rozpracoval téma úrazového šoku.
Vytvořil schémata, organizace, třídění a odsun raněných.
Do válečné chirurgie zavedl narkózu a sádrové obvazy, zároveň odmítal zbytečné amputace.
