2. Výzkumný proces Flashcards
Jaké jsou etapy výzkumu? (struktura výzkumu)
- formulování záměru (vazba na teorii, studium literatury)
- vymezení výzkumné otázky (konceptualizace)
- koncipování hypotéz (operacionalizace)
- sběr empirických dat (v určených souborech respondentů, pomoc nástrojů měření)
- analýza dat pomocí matematicko-statistických procedur
- popis a interpretace zjištění, formulace závěrů
Jaká je skladba výzkumného projektu? (veličiny)
PROBLÉM = otázka, kterou si klademe o stavu (nějaké části) světa, věcí v něm a jejich vzájemných souvislostí
Otázky po obsah. a vztah. stránce rozkládáme na: konstitutivně a operacionálně vymezené součásti – na jednotlivé zkoumané ZNAKY nebo VELIČINY
Veličiny KONSTANTNÍ - o stálé velikosti; které pro porovnání nebereme v úvahu
Veličiny PROMĚNNÉ - o měnlivé velikosti; jimiž zkoumané vztahy vymezujeme
Co obsahuje výzkumný projekt (plán zkoumání)?
OBSAH toho, co se bude zkoumat;
„Problém“ = otázka, na kterou má výzkum odpovědět
POSTUP, jak se to bude zkoumat;
„Metoda“ = způsob, jak se výzkum bude provádět
Jaké jsou části projektu?
- úvod: uvedení do problému, jaké je téma výzkumu, základní předpoklady apod.
- teoretická východiska: čerpáme z literatury i z již provedených výzkumů; popis, co kdo už o našem tématu zjistil, jaké teorie se k němu vztahují
- výzkumný cíl: co je cílem našeho výzkumu, co chceme zjistit
- výzkumný problém: stanovení výzkumných otázek, na které se budeme snažit najít odpovědi
- hypotézy: vědecky zdůvodněné předpoklady o charakteru sledovaných jevů vyvození z teorie, odpovědi na výzkumné otázky
Další části projektu jsou:
- popis zkoumaného souboru: vymezení velikosti a struktury osob (účastníků výzkumu), popis, jakým způsobem budou osoby vybírány
- popis metod a technik, které ve výzkumu použijeme, jednak pro sběr a jednak pro zpracování dat; mělo by tam být i zdůvodnění výběru nástrojů
- organizační stránka výzkumu: zahrn. časový harmonogram řešení, složení výzkum. týmu, finanční požadavky
- seznam použité literatury: seznam literatury, kterou jsme použili v teoretic. východiscích, resp. v celém projektu
- přílohy: konkrétní podoba metod, které budou použity apod.
Výzkumná otázka
- nápad – konceptualizace – operacionalizace
- formulace výzkumné otázky (problému) – návaznost na cíle výzkumu
- atributy „dobrých“ výzkumných otázek – realizovatelnost, srozumitelnost, smysluplnost, akceptace etických principů
- chyby související s formulací výzkumných otázek – příliš obecné formulování, bez znalosti literatury, shromáždění dat bez jasně stanovené otázky
Příklady výzkumných otázek:
- jaký je postoj adolescentů k lehkým drogám?
- jaký je vztah mezi inteligencí a školním výkonem?
- jaký je vztah mezi velikostí bydliště jedince a jeho příjmem?
- které faktory ovlivňují rozhodování absolventů SŠ při volbě VŠ?
- jaký vliv má způsob prezentace podnětů na zapamatování?
Hypotézy
- hypotéza – predikce, předpoklad o výsledku výzkumu
- formulovány jako oznamovací věty a uvádějí do vztahu proměnné, např.:
- žáci s vyšší úrovní inteligence dosahují lepší výkony ve škole
Mohou tvořit hierarchický systém, tj. základní (obecnější) hypotéza se může dále specifikovat na konkrétnější.
Vycházejí z teorie a jejich ověřování je zároveň ověřováním teorie.
Výzkumné hypotézy
- ústředním bodem výzkumného projektu bývá – s různou mírou konkrétnosti formulovaná – 1 či více hypotéz, tj. odpovědí na výzkumem položenou otázku
- obecným výsledkem provedeného výzkumu je podpoření nebo zpochybnění hypotézou předpokládaných vztahů mezi proměnnými – tedy skutečně získaná odpověď na výzkumem zodpovídanou otázku.
- nejméně určité bývají hypotézy u popisných projektů, více u korelačních, nejvíce u experimentálních
Výzkumné hypotézy
- v hypotézách se mezi proměnnými vyjadřují:
- rozdíly (používají se výrazy více, častěji, silněji aj.)
- vztahy (používají se výrazy pozitivní vztah, negativní vztah, korelace aj.)
- následky (používají se výrazy jak – tak, čím – tím, jestliže – pak, když – pak aj.)
Příklady hypotéz
- chlapci dosahují lepších výsledků ve fyzice než dívky
- VŠ studenti bydlící na kolejích utrácejí více peněz za své koníčky než studenti bydlící u rodičů
Literární přehled
Literární přehled
- literatura – publikované výzkumné nebo jiné vědecké práce relevantní k výzkumnému problému
- typy pramenů, zdrojů: obecné informační zdroje, primární zdroje, sekundární zdroje
- přínos zpracování přehledu literatury – hlubší poznání problematiky, informace o realizovaných výzkumech, možnosti realizace vlastních záměrů, potřebnost uskutečnění výzkumu
- přehledové studie a jejich struktura
ScienceDirect – vyhledávání článků
Proměnné + typy proměnných
Proměnné
- jsou operacionalizované pojmy, které jsou obsaženy ve výzkumném záměru
- proměnnou ve výzkumu je charakteristika, znak, který může mít různé hodnoty
- variabilita proměnných značí, že zkoumané osoby mohou mít různé hodnoty sledovaných vlastností
= jsou vlastnosti určitého jedince nebo systému, které lze zařadit nebo spočítat; mohou se měnit v průběhu času a mohou být u různých jedinců rozdílné; proměnné lze rozdělit do 2 skupin: diskrétní (kategorie) a spojité (kvantity)
Typy proměnných ve výzkumu
- kvantitativní proměnné – nabývají různé hodnoty ve stanoveném kontinuu
- je možno měřit, ozn. se jako spojité
- údaje, které lze přečíst na stupnici
- př. výška, váha, krev. tlak
- kategoriální (kvalitativní proměnné) – nabývají pouze některé předem určené hodnoty
- je možno počítat, ozn. se jako diskrétní (nespojité)
- dají se zaškrtávat (př. barva očí: zelená, hnědá, modrá)
- př. barva očí, pohlaví, příslušnost
Úrovně měření (4)
Úrovně měření
„Měření je přiřazování čísel jevům podle pravidel“
4 úrovně měření – podle využitých vlastností čísel:
- nominální: číslo slouží jako rozlišující označení („jméno“); přitom platí rovnost (=) stejně a nerovnost odlišeně označených jevů
- pořadová: platí pořadí čísel podle velikosti; navíc tedy mezi jevy označ. různě velkými čísly platí i vztahy méně ()
- intervalová: platí stejné odstupy mezi čísly; navíc je tedy lze navzájem sečítat (+), odečítat (-), nebo i dělit či násobit jiným číslem
- poměrová: platí všechny vlastnosti čísel, má „absolutní nulu“; navíc je tedy lze i násobit či dělit navzájem mezi sebou
Proměnné veličiny ve výzkumu - vyjmenuj 3 hl. hlediska
Z hlediska jejich místa v průběhu zkoumaného dění
Z hlediska jejich ovlivňování/neovlivňování
Z hlediska jejich postavení a úlohy v projektu
Proměnné veličiny ve výzkumu - Z hlediska jejich místa v průběhu zkoumaného dění
Proměnné veličiny ve výzkumu
Z hlediska jejich místa v průběhu zkoumaného dění:
- S – podnětové („stimuly“), působící na jedince z vnější situace
- O – vnitřní („organismické“, „osobnostní“), zjišťované v oblasti prožívání nebo fyziologie jedince
- R - odpověďové („odezvové“), pozorované v podobě vnějších reakcí jedince
Proměnné veličiny ve výzkumu - Z hlediska jejich ovlivňování/neovlivňování
Z hlediska jejich ovlivňování/neovlivňování:
- neovlivňované, pouze měřené (v „nezasahujícím“, tj. mapujícím nebo korelačním projektu),
- ovlivňované, manipulované badatelem (v „zasahujícím“, tj. experimentálním projektu).
Proměnné veličiny ve výzkumu - Z hlediska jejich postavení a úlohy v projektu
Z hlediska jejich postavení a úlohy v projektu:
- závislé proměnné („kritéria“), měřené proměnné, následek, důsledek působení, předmět výzkumného zájmu
- nezávislé proměnné („prediktory“), příčiny, důvody, jejich působením se usilujeme o vyysvětlení výsledků závisle proměnných
- nežádoucí proměnné, které mohou také ovlivňovat výsledky závisle proměnných, avšak v projektu nejsou zahrnuty; ty někdy více, někdy mně ohrožují platnost získaných výsledků
Nežádoucí proměnné je nutno kontrolovat, např. tak, že:
1. Začleníme je dodatečně do projektu v úloze nezávisle proměnných
2. Změníme projekt tak, aby v něm přestaly být „proměnnými“ - učiníme z nich „konstanty“
Operacionalizace proměnných
- ať je konstruktivně (teoreticky( zkoumaná proměnná vymezena jakkoli, pro potřebu konkrétního výzkumného projektu je nutno vymezit ji operacionálně, to značí:
- proměnná v projektu zjišťovaná se vymezuje přesným popisem postupu („operace“), jímž je její výskyt měřen – např. konkrétní položenou otázkou, testem, pozorovaným projevem v chování, přístrojovou mírou…
- závisle proměnná v experimentál. projektech se vymezuje přesným popisem postupu, jímž jsou její výskyt a projevy ovlivňovány (způsob manipulace nezávislé proměnné) – např. sdělením konkrétní info či pokynu, obsahem či kvalitou a intenzitou podávaného podnětu fyzického nebo symbolického, způsobem navození motivace, frustrace, emoce či jiných konkrétních prožitků užitých v experimentu
Věrohodnost měření
senzitivita měření:
reliabilita měření:
validita měření:
Věrohodnost měření
Citlivost = senzitivita měření:
- Jak podrobně měříme to, co měříme?
- Jemnost rozlišení je dána užitou měrnou stupnicí.
Spolehlivost = reliabilita měření:
- Jak přesně měříme to, co měříme?
- Shoda výsledků při jiném měření téhož.
Hl. druhy:
- Stálost v čase, soudržnost stupnic, rovnocennost alternativních znění testu, shoda posuzovatelů…
Platnost = validita měření:
- Měříme opravdu to, co chceme měřit?
- Platnost reprezentace pojmu, předpověditelnost jiné míry téže veličiny, nebo předpověditelnost jiné veličin z této míry.
2 druhy:
- vnitřní v. = obsahová, pojmová, souběžná, zjevná;
- vnější v. = předpověďová vůči jinému zvolenému kritériu
Závěry vyplývající z poznatků získaných výzkumem
Závěry vyplývající z poznatků získaných výzkumem
Pro teorii:
- podporující výsledky výchozí teorii, nebo ji zpochybňují?
- vyžadují výsledky další teoreticky změřené zkoumání, a v jakém směru?
Pro praxi:
- jsou patrné možnosti využití poznatků z výzkumu ve společenské praxi?
- co je potřeba ještě výzkumné zjisti, aby bylo jejich praktické uplatnění možné a užitečné?
Pro výzkum:
- je zapotřebí metodologii tohoto výzkumu zdokonalit, v čem?
- jaké podněty pro další zkoumání z tohoto výzkumu vyplývají?
