1. Věda a výzkum - úvod Flashcards
Co je metodologie?
Metodologie
- teorie metody vědy, respektive věda o principech a metodách vědec. poznání; zahrnuje jejich zkoumání, kritická hodnocení a zobecnění
- souhrn postupů a způsobů zkoumání uplatňovaných ve vědě, nebo v určité skupině věd, či některé konkrétní vědě
- formuje se na rozhraní filosofie a speciálních věd
Jaké jsou mezníky v historii vědecké metodologie?
Aristoteles - zdůvodnění logiky jako samostatné disciplíny a základ věd W. von Occam - Occamova břitva F. Bacon - popularizace induktivní metodologie; počátek empirismu R. Descartes - racionalismus J. Locke, D. Hume - empirismus A. Comte - pozitivismus K. Marx - marxismus E. Husserl - fenomenologie Ch. S. Peirce, J. Dewey - pragmatismus K. Popper - kritický racionalismus
Co je metoda?
Metoda - z řec. methodos = cesta
- v obecném významu ozn. způsobu jak dosáhnout jistého, předem stanoveného cíle prostřednictvím vědomé a plánovité činnosti
- v oblasti vědy pojem metoda ozn. záměrný a systematický postup uplatňovaný při poznávání zkoumaných předmětů; je vždy nerozlučně spjata s teorií
- v průběhu vědeckého poznávání světa se uplatňuje řada obecných vědeckých metod poznání, jako např. indukce, dedukce, analýza, syntéza, analogie; metody speciální představují postupy poznávání uplatňované konkrétními vědami nebo skupinami věd (např. sociální vědy)
Metodika
Metodika – konkrétní návod k použití určitého výzkumného nástroje
Technika
Technika – znamená dílčí, přesně limitované, konkretizované použití odpovídající metody
Procedura
Procedura – uspořádání a organizace výzkumu nebo jeho částí
Teorie
Teorie (z řečtiny)
- komplex názorů, představ a myšlenek zaměřených na vysvětlení nějakého jevu
- v užším smyslu je teorie nejrozvinutější forma vědeckého poznání podávající systematický, zobecněný obraz o zákonitostech a podstatných souvislostech té oblasti skutečnosti, která je jejím předmětem
Věda
- se chápe jako soubor utříděných poznatků o určité tematické oblasti a současně jako proces utváření těchto poznatků podle určitých pravidel
- soustava poznatků, která je složena z racionálně zdůvodněných a konzistentních výpovědí, které jsou zformulované v přijatém jazyku vědy a jsou ověřitelné
- velmi důležité jsou sociální souvislosti vědy; věda je nedílnou součástí sociokulturní skutečnosti, kteoru je ovliňována a zároveň tuto realitu sama ovlivňuje
- kritéria určující, co je a co není věda se utvářejí uvnitř jednotlivých společenství vědců
Paradigma
Paradigma - ve vědě představuje model, z něhož vycházejí struktury představ, hodnot a koncepcí týkající se předmětu té které vědy, tradice jejího zkoumání a postupů při tomto zkoumání, jakož i podoby takto získaných údajů.
- 2 paradigmata v psychologii
1. zobecňující
2. individualizující
Poznatkové systémy
Poznatkové systémy:
- laické představy – zkušenost, zdravý rozum
- umění
- náboženské a filozofické systémy
- iracionální poznání – intuice a mystika
- racionální poznání – věda
Thomas Samuel Kuhn
- amer. filosof, původně fyzik
- Struktura vědeckých revolucí – střídání paradigmat ve vědě
Výzkum
Výzkum – metoda poznávání charakterizována systematickým zkoumáním a studiem s cílem zjištění faktů a formulování závěrů
- systematická tvůrčí práce, která rozšiřuje poznání, potvrzuje, doplňuje či vyvrací dosavadní poznatky; jejím výsledkem jsou popisy, principy, zákony a teorie
Charakteristiky výzkumu jako vědec. metody: systematičnost, přesnost, kontrola, kritičnost, ověřitelnost, opakovatelnost
Obecné rozlišení výzkumu
Z hlediska vztahu teorie a empirie:
Z hlediska vztahu teorie a empirie:
Teoretický výzkum – založen převážně na dedukci a používá metody analýzy a komparace pojmů; s empirickými údaji většinou nepracuje
Empirický výzkum - založen na informacích získaných prostřednict. určitých metod výzkumu a technik sběru dat
Obecné rozlišení výzkumu
Z hlediska hl. cíle:
Z hlediska hl. cíle:
Základní výzkum se zabývá tématy, které přispívají k rozvoji samotné vědy (ozn. se i jako akademický, nebo primární výzkum)
Aplikovaný výzkum se zabývá řešením otázek, které mají spíše praktický význam, zkoumá konkrétní problémy (někdy se ozn. jako komerční výzkum)
Členění výzkumu podle očekávaného přínosu (5)
Členění výzkumu podle očekávaného přínosu
- orientační – získání základního přehledu o nějakém jevu
- diagnostický – sledování vybraných aspektů nějakého jevu
- explorační (explorativní) – zkoumání podstaty nějakého jevu
- explanační (výkladový, objasňovací) – výklad, objasnění příčiny jevu
- prognostický (predikční) – přináší výpovědi o budoucnosti
Podoby výzkumu
3 základní typy zjištění:
Podoby výzkumu
3 základní typy zjištění:
- deskriptivní – zjistit stav věcí, popsat sledované jevy
- vztahové – zjistit existenci vztahu mezi znaky, sílu vztahu, polaritu (kladný, nebo záporný)
- kauzální – zjistit příčinnost, jestli jeden nebo více znaků ovlivňují další znak
Typy výzkumných projektů (4)
Typy výzkumných projektů
- orientační (mapující, survey) – zaměřen na deskripci jevů, znaků
- korelační – zaměřen na vztahy mezi znaky (proměnnými)
- kauzálně-komparativní výzkum (ex post facto) – zaměřen na hledání kauzálních souvislostí
- experimentální – umožňuje zjišťovat kauzální vztahy
Čas jako faktor ve výzkumu
VÝVOJOVÉ PROJEKTY
Čas jako faktor ve výzkumu
VÝVOJOVÉ PROJEKTY
CÍL: Zjistit vývojové změny v průběhu času – obvykle typem projektu
popisného, korelačního, ex-post-facto; případně experimentálního.
METODA MĚŘENÍ: Časové řady skutečné, nebo uměle sestavené.
TYPY VÝVOJOVÝCH PROJEKTŮ:
TYPY VÝVOJOVÝCH PROJEKTŮ:
PODÉLNÝ (longitudinální): stejné osoby v různém věku v průběhu času
PŘÍČNÝ (transversální): různé osoby různého věku v jednom čase
KOMBINOVANÝ: skupiny osob různého věku sledované v průběhu času
– zpravidla s věkovým překrýváním.
Kvantitativní výzkumná strategie:
Kvantitativní výzkumná strategie:
- zařazuje se mezi analytické metodologické orientace, vychází z filozofie novopozitivismu
. vztahuje se zejména na nomotetické vědy (stanovení obecných zákonů)
- funkcí je explanace příčin a predikce následků
- cílem je verifikace, resp. Falzifikace hypotézy
- důraz se klade na přesné měření a na rozbor příčinných vztahů
- převažují experimentální a korelační studie a vyžadují se větší výběry zkoumaných osob kvůli maximalizaci zobecnění zjištění
Kvalitativní výzkumná strategie:
Kvalitativní výzkumná strategie:
- chápe se jako syntetická metodologická orientace
- vychází z plurality filozofií (zejm. fenomenologie, konstruktivismus)
- vztahuje se zejm. na idiografické vědy (opisují jedinečnost)
- funkcí je interpretace a porozumění významu
- cílem je konstruování hypotézy a teorie v průběhu získávání dat
- akcentuje se kvalifikování významů a charakterizování případů
- dominuje studium případu, pozorování, důraz na průběh a působení okolností
Vztah teorie a výzkumu – deduktivní a induktivní přístup
Vztah teorie a výzkumu – deduktivní a induktivní přístup
Deduktivní přístup – postup od obecného ke konkrétnímu, specifickému:
Teorie – hypotéza – zjištění stavu věcí – potvrzení
Induktivní přístup – postup od jednotlivých zjištění k obecné charakteristice:
Registrace jevů – společné znaky – hypotéza – teorie
Sociální výzkumy a jejich specifika
Sociální výzkumy: empirická zkoumání prvků, jevů a procesů a jejich vzájemných vztahů jako součástí sociální skutečnosti; realizují je disciplíny sociologie, psychologie, pedagogika, andragogika, antropologie, etnografie, ekonomie
Specifika: značný stupeň neurčitosti, nepřesnost získaných empirických údajů, nízká predikovatelnost jevů a procesů, získání kauzality je obtížné, tzn. Závěry výzkumů mají pravděpodobnostní charakter
