1. Věda a výzkum - úvod

Question 1

Co je metodologie?

Answer 1

Metodologie

• teorie metody vědy, respektive věda o principech a metodách vědec. poznání; zahrnuje jejich zkoumání, kritická hodnocení a zobecnění
• souhrn postupů a způsobů zkoumání uplatňovaných ve vědě, nebo v určité skupině věd, či některé konkrétní vědě
• formuje se na rozhraní filosofie a speciálních věd

Question 2

Jaké jsou mezníky v historii vědecké metodologie?

Answer 2

Aristoteles - zdůvodnění logiky jako samostatné disciplíny a základ věd
W. von Occam - Occamova břitva 
F. Bacon - popularizace induktivní metodologie; počátek empirismu
R. Descartes - racionalismus
J. Locke, D. Hume - empirismus
A. Comte - pozitivismus
K. Marx - marxismus
E. Husserl - fenomenologie
Ch. S. Peirce, J. Dewey - pragmatismus
K. Popper - kritický racionalismus

Question 3

Co je metoda?

Answer 3

Metoda - z řec. methodos = cesta

• v obecném významu ozn. způsobu jak dosáhnout jistého, předem stanoveného cíle prostřednictvím vědomé a plánovité činnosti
• v oblasti vědy pojem metoda ozn. záměrný a systematický postup uplatňovaný při poznávání zkoumaných předmětů; je vždy nerozlučně spjata s teorií
• v průběhu vědeckého poznávání světa se uplatňuje řada obecných vědeckých metod poznání, jako např. indukce, dedukce, analýza, syntéza, analogie; metody speciální představují postupy poznávání uplatňované konkrétními vědami nebo skupinami věd (např. sociální vědy)

Question 4

Metodika

Answer 4

Metodika – konkrétní návod k použití určitého výzkumného nástroje

Question 5

Technika

Answer 5

Technika – znamená dílčí, přesně limitované, konkretizované použití odpovídající metody

Question 6

Procedura

Answer 6

Procedura – uspořádání a organizace výzkumu nebo jeho částí

Question 7

Teorie

Answer 7

Teorie (z řečtiny)

• komplex názorů, představ a myšlenek zaměřených na vysvětlení nějakého jevu
• v užším smyslu je teorie nejrozvinutější forma vědeckého poznání podávající systematický, zobecněný obraz o zákonitostech a podstatných souvislostech té oblasti skutečnosti, která je jejím předmětem

Question 8

Věda

Answer 8

• se chápe jako soubor utříděných poznatků o určité tematické oblasti a současně jako proces utváření těchto poznatků podle určitých pravidel
• soustava poznatků, která je složena z racionálně zdůvodněných a konzistentních výpovědí, které jsou zformulované v přijatém jazyku vědy a jsou ověřitelné
• velmi důležité jsou sociální souvislosti vědy; věda je nedílnou součástí sociokulturní skutečnosti, kteoru je ovliňována a zároveň tuto realitu sama ovlivňuje
• kritéria určující, co je a co není věda se utvářejí uvnitř jednotlivých společenství vědců

Question 9

Paradigma

Answer 9

Paradigma - ve vědě představuje model, z něhož vycházejí struktury představ, hodnot a koncepcí týkající se předmětu té které vědy, tradice jejího zkoumání a postupů při tomto zkoumání, jakož i podoby takto získaných údajů.

• 2 paradigmata v psychologii
  1. zobecňující
  2. individualizující

Question 10

Poznatkové systémy

Answer 10

Poznatkové systémy:

• laické představy – zkušenost, zdravý rozum
• umění
• náboženské a filozofické systémy
• iracionální poznání – intuice a mystika
• racionální poznání – věda

Question 11

Thomas Samuel Kuhn

Answer 11

• amer. filosof, původně fyzik

- Struktura vědeckých revolucí – střídání paradigmat ve vědě

Question 12

Výzkum

Answer 12

Výzkum – metoda poznávání charakterizována systematickým zkoumáním a studiem s cílem zjištění faktů a formulování závěrů
- systematická tvůrčí práce, která rozšiřuje poznání, potvrzuje, doplňuje či vyvrací dosavadní poznatky; jejím výsledkem jsou popisy, principy, zákony a teorie
Charakteristiky výzkumu jako vědec. metody: systematičnost, přesnost, kontrola, kritičnost, ověřitelnost, opakovatelnost

Question 13

Obecné rozlišení výzkumu

Z hlediska vztahu teorie a empirie:

Answer 13

Z hlediska vztahu teorie a empirie:
Teoretický výzkum – založen převážně na dedukci a používá metody analýzy a komparace pojmů; s empirickými údaji většinou nepracuje
Empirický výzkum - založen na informacích získaných prostřednict. určitých metod výzkumu a technik sběru dat

Question 14

Obecné rozlišení výzkumu

Z hlediska hl. cíle:

Answer 14

Z hlediska hl. cíle:
Základní výzkum se zabývá tématy, které přispívají k rozvoji samotné vědy (ozn. se i jako akademický, nebo primární výzkum)
Aplikovaný výzkum se zabývá řešením otázek, které mají spíše praktický význam, zkoumá konkrétní problémy (někdy se ozn. jako komerční výzkum)

Question 15

Členění výzkumu podle očekávaného přínosu (5)

Answer 15

Členění výzkumu podle očekávaného přínosu

• orientační – získání základního přehledu o nějakém jevu
• diagnostický – sledování vybraných aspektů nějakého jevu
• explorační (explorativní) – zkoumání podstaty nějakého jevu
• explanační (výkladový, objasňovací) – výklad, objasnění příčiny jevu
• prognostický (predikční) – přináší výpovědi o budoucnosti

Question 16

Podoby výzkumu

3 základní typy zjištění:

Answer 16

Podoby výzkumu
3 základní typy zjištění:
- deskriptivní – zjistit stav věcí, popsat sledované jevy
- vztahové – zjistit existenci vztahu mezi znaky, sílu vztahu, polaritu (kladný, nebo záporný)
- kauzální – zjistit příčinnost, jestli jeden nebo více znaků ovlivňují další znak

Question 17

Typy výzkumných projektů (4)

Answer 17

Typy výzkumných projektů

• orientační (mapující, survey) – zaměřen na deskripci jevů, znaků
• korelační – zaměřen na vztahy mezi znaky (proměnnými)
• kauzálně-komparativní výzkum (ex post facto) – zaměřen na hledání kauzálních souvislostí
• experimentální – umožňuje zjišťovat kauzální vztahy

Question 18

Čas jako faktor ve výzkumu

VÝVOJOVÉ PROJEKTY

Answer 18

Čas jako faktor ve výzkumu
VÝVOJOVÉ PROJEKTY
CÍL: Zjistit vývojové změny v průběhu času – obvykle typem projektu
popisného, korelačního, ex-post-facto; případně experimentálního.
METODA MĚŘENÍ: Časové řady skutečné, nebo uměle sestavené.

Question 19

TYPY VÝVOJOVÝCH PROJEKTŮ:

Answer 19

TYPY VÝVOJOVÝCH PROJEKTŮ:
PODÉLNÝ (longitudinální): stejné osoby v různém věku v průběhu času
PŘÍČNÝ (transversální): různé osoby různého věku v jednom čase
KOMBINOVANÝ: skupiny osob různého věku sledované v průběhu času
– zpravidla s věkovým překrýváním.

Question 20

Kvantitativní výzkumná strategie:

Answer 20

Kvantitativní výzkumná strategie:
- zařazuje se mezi analytické metodologické orientace, vychází z filozofie novopozitivismu
. vztahuje se zejména na nomotetické vědy (stanovení obecných zákonů)
- funkcí je explanace příčin a predikce následků
- cílem je verifikace, resp. Falzifikace hypotézy
- důraz se klade na přesné měření a na rozbor příčinných vztahů
- převažují experimentální a korelační studie a vyžadují se větší výběry zkoumaných osob kvůli maximalizaci zobecnění zjištění

Question 21

Kvalitativní výzkumná strategie:

Answer 21

Kvalitativní výzkumná strategie:

• chápe se jako syntetická metodologická orientace
• vychází z plurality filozofií (zejm. fenomenologie, konstruktivismus)
• vztahuje se zejm. na idiografické vědy (opisují jedinečnost)
• funkcí je interpretace a porozumění významu
• cílem je konstruování hypotézy a teorie v průběhu získávání dat
• akcentuje se kvalifikování významů a charakterizování případů
• dominuje studium případu, pozorování, důraz na průběh a působení okolností

Question 22

Vztah teorie a výzkumu – deduktivní a induktivní přístup

Answer 22

Vztah teorie a výzkumu – deduktivní a induktivní přístup
Deduktivní přístup – postup od obecného ke konkrétnímu, specifickému:
Teorie – hypotéza – zjištění stavu věcí – potvrzení
Induktivní přístup – postup od jednotlivých zjištění k obecné charakteristice:
Registrace jevů – společné znaky – hypotéza – teorie

Question 23

Sociální výzkumy a jejich specifika

Answer 23

Sociální výzkumy: empirická zkoumání prvků, jevů a procesů a jejich vzájemných vztahů jako součástí sociální skutečnosti; realizují je disciplíny sociologie, psychologie, pedagogika, andragogika, antropologie, etnografie, ekonomie
Specifika: značný stupeň neurčitosti, nepřesnost získaných empirických údajů, nízká predikovatelnost jevů a procesů, získání kauzality je obtížné, tzn. Závěry výzkumů mají pravděpodobnostní charakter