1 Základní pojmy ekonomie Flashcards

1
Q

Původ slova “ekonomie”

A

Ten, kdo spravuje domácnost. Kdo má co v domácnosti na starost a jak bude odměňován

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Co znamená Vzácnost?

A

Společenské zdroje jsou omezené

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Definice ekonomie

A

Ekonomie se zabývá studiem, jak společnost obhospodařuje vzácné zdroje

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Pozitivní výrok

A

Snaží se popsat svět takový jaký je

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Normativní výrok

A

Pokouší se stanovit jaký by svět měl být

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Makroekonomie vs Mikroekonomie

A

Makro zdůrazňuje vzájemnou interakce v ekonomice jako celku
Mikro studuje chování, rozhodování a vzájemnou interakci v dílčích subjektů na různých trzích

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Metodologie ekonomie

A

Pozorování
Analýza (např.: ekonomické modely, hranice produkčních možností)
Syntéza (spojení jednotlivých poznatků v logický celek. Statistika, kvantitativní stránka věci)
Experimenty

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Omyly závěrů ekonomie

A
  • Ceteris paribus “za jinak stejných podmínek”
  • omyl “poté tedy proto” - prohození příčiny za následek
  • celek není vždy sumou částí (při přidání mzdy jenom mě se budu mít lépe, ale když to udělají všichni tak ne)
  • subjektivnost
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Potřeby

A

Potřeba je pocit nedostatku, který si uvědomujeme a snažíme se jej odstranit.

Základem pro veškerý vznik ekonomie
Jsou hnací silou a jsou neomezené. Podněcuje k ekonomické činnosti s cílem najít uspokojení

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Statky a služby (k čemu jsou a dělelní statků)

A

Uspokojování potřeb probíhá prostřednictvím spotřeby statků a služeb
Statky jsou hmotné výsledky činnosti člověka. Množství je omezené a jsou vzácné. Dělíme je na volné a ekonomické

Volné statky se nacházejí v přírodě a jsou lidem volně dostupné v libovolném množství

Služba je cílevědomá, užitečná lidská činnost, kterou uspokojujeme lidské potřeby

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Výroba

A

Výroba je proces uvědomělé přeměny vstupů v užitečné statky a služby

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Výrobní faktory a jejich druhy

A

Jedná se o výrobní činitele, vstupy (inputy), bez kterých by výrobní proces nebylo možné uskutečnit.

  • Půda - Primárním faktorem, protože je od přírody. Zemědělská půda a pozemky, suroviny, energetické zdroje
  • Práce - cílevědomá a účelná lidská činnost. Pracovní síla. Vlastníkem je člověk a má své schopnosti, znalosti a dovednosti. Primární výrobní faktor
  • Kapitál - Sekundární VF. Vzniká jako důsledek působení práce a půdy. Kapitál reálný a finanční. Budovy, silnice, stroje, “know how”, image firmy
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Reálný kapitál

A

Reálný kapitál je ve formě kapitálových statků užíván ve výrobním procesu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Finanční kapitál

A

Finanční kapitálem jsou hotové peníze a cenné papíry

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Jak se nazývají ceny jednotlivých VF (práce, půda, kapitál)?

A

Práce - mzda
Půda - renta
Kapitál - úrok

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Výnosy z výrobního faktoru

A

Efektivnost výroby. Čím vyšší hodnota tím jsou výnosy větší a efektivita výroby je vyšší.

Výnosy z VF = výstup / vstup

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Zákon klesajících mezních výnosů

A

Každá další dodatečná jednotka jednoho VF vyvolá menší zvýšení objemu produkce než jednotka předcházející za předpokladu neměnného množství ostatních VF

18
Q

Hranice produkčních možností + graf

A

Production possibility frontier (PPF)
PPF graficky znázorňuje různé kombinace statků nebo služeb, které mohou být vyrobeny s danými VF a výrobními technologiemi příslušné ekonomiky

Obrázek 2.1. (str. 20)

19
Q

Náklady obětované příležitosti

A

NOP neboli alternativní náklady každého rozhodnutí jsou hodnotou nejlepší alternativy, které se vzdáváme

20
Q

3 Ekonomické otázky

A
  1. CO vyrábět ze vzácných zdrojů?
    - Kolik SaS jakého druhu má být v ekonomice vyrobeno. PPF znázorňuje různé kombinace efektivní výroby, ale nevíme která je pro ekonomiku tou nejlepší
  2. JAK vyrábět vybrané zboží a služby?
    - Jaké VF a výrobní technologi použít. Řeší 2 problémy: efektivnosti - nejnižší náklady a sociálně společenský - životní prostředí
  3. PRO KOHO jsou zboží a služby vyráběny
    - Kdo získá statek a v jakém množství. Kdo kolik toho spotřebuje
21
Q

Dělba práce

A

Dělba práce znamená specializaci účastníků výroby na jednotlivé pracovní činnosti

Přirozená dělba práce - Lov v pravěku, muži lovili a ženy se věnovaly doma věcem

Společenská dělba práce - další vývojovou formou, zaměření pracovní síly a specializace

22
Q

Směna

A

Kvůli specializaci má člověk jednoho statku víc než potřebuje a ostatní mu chybí a potřebuje je vyměnit.

Naturální směna - barter - výměna zboží za zboží

Zprostředkovatel směny - peníze

23
Q

Peníze

A

Peníze jsou zvláštním statkem, který zprostředková směnu statků a služeb

24
Q

Trh (+ dělení)

A

Trh je více nebo méně organizovaná skupina kupujících a prodávajících ve vzájemném kontaktu za účelem směny statků a služeb

Dělí se na:
1. Trh výrobních faktorů (práce, půda, kapitál)
2. Trh finální produkce

25
Zboží
Označení výrobku nebo služby, které jsou určeny ke spotřebě, ale za účelem směny na trhu prostřednictvím peněz. Má **směnnou a užitnou hodnotu**
26
Směnná hodnota
Směnná hodnota je kvantitativní poměr, ve kterém se určité zboží na trhu směňuje s ostatními. Cena je směnná hodnota zboží vyjádřena v penězích
27
Užitná hodnota
Užitná hodnota je dána vlastnostmi zboží, pro které jej směňujeme s cílem uspokojit své potřeby
28
Typologie trhů
Z hlediska územního: 1. Trh místní 2. Trh národní 3. Trh světový Z hlediska počtu a druhu směňovaného zboží: 1. Individuální trh - prodej a koupě jediného druhu zboží jediným subjektem 2. Dílčí trh - prodává se a kupuje jediný druh zboží 3. Agregátní (celkový) trh Z hlediska předmětu obchodu 1. Trhy VF 2. Trh Statků a služeb
29
Účastníci trhu
- domácnosti - cíl nakoupit statky a služby za účelem spotřeby. Spotřebitelé. Na trhu VF jako prodávající. Cílem je maximalizace uspokojení z jejich důchodu - firmy - vyrábějí za účelem prodeje - vláda (stát) - specifický subjekt, chce ovlivňovat trh, odstraňovat negativní dopady na ekonomiku. Zároveň je kupujícím i prodávajícím
30
Poptávka
Souhrn všech zamýšlených koupí všech spotřebitelů na trhu. Rozlišujeme individuální a tržní (dílčí) poptávku
31
Křivka poptávky
Graficky vyjadřuje závislost změny množství na změně ceny. Klesající charakter
32
Zákon poptávky
za jinak stejných podmínek růst ceny vyvolává pokles poptávaného množství
33
Substituční efekt
Při zvýšení ceny statku spotřebitel nahrazuje tento statek jinými, levnějšími statky
34
Důchodový efekt
Spotřebitel při vyšší cenně kupuje méně statku protože mu důchod nestačí na nákup stejného (původního) množství
35
Determinanty individuální poptávky
- Cena statků a služeb - Příjem spotřebitele
36
Normální statek
37
Podřadný statek
38
Substituty
39
Komplementy
40
Determinanty individuální nabídky
41
Tržní rovnováha a nerovnováha