1 Pojem práva Flashcards
Co je právo?
- Právo je multidimenzionální fenomén, tj. jev, který je nutný zkoumat ve více rovinách/aspektech.
- Tento pojem nelze snadno vymezit, neexistuje jeho jednotná definice. Každá definice odráží pouze určitou dimenzi práva.
- Výsledek konvence a kontextu, dle doc. Maršálka je právo historicky a kulturně podmíněno, a proto není možná shoda na jeho definici.
- Jde o vícevýznamový (polysémní) výraz postavený na pojmové dichotomii.
V jakých rovinách můžeme právo zkoumat?
Normativní, sociální, axiologická, mocenská a informační a další
Normativní rovina práva
- Jde o právo jako specifický systém pravidel, která regulují chování lidí ve společnosti.
- Součástí této roviny je vynutitelnost práva státem, formální určitost práva, uznání státem, obecnost a závaznost právních norem.
- Jde o základní rovinu, která vyjadřuje charakter práva, ale právo nelze zužovat pouze na jeho regulativní/normativní povahu.
Sociální rovina práva
Právo jako systém společenských vztahů, které určují obsah právních norem a zároveň výsledek normativní regulace.
Axiologická rovina práva
- Právo z hlediska hodnot, které jsou normativní regulací zprostředkovány. Právo je prostředek pro prosazování a naplňování hodnot, které jsou předmětem právní úpravy.
- Právo slouží jako zprostředkovatel hodnoty jistoty (víme, jaké chování lze očekávat), hodnoty člověka a lidského života, hodnoty spravedlnosti.
Mocenská rovina práva
Právo jako prostředek realizace veřejné moci, státní a mezinárodní politiky.
Informační rovina práva
Právo je nositelem informací pro adresáty právních norem, poskytuje informace o tom, co nelze činit, jaké jsou sankce za porušení práva, na co má nárok…
Morálka
Normativní systém, který na rozdíl od právního systému není spojen s veřejnou mocí a autoritou, tudíž normy v něm nejsou formálně vymezené a vynutitelné.
Morálku řadíme mezi tzv. neprávní normativní systémy.
Morální pravidla nejsou spojena se státní mocí.
Odlišnost práva od ostatních právních systémů
Právo je všeobecně závazné, státem vynutitelné, má zvláštní formu.
Vztah morálky a práva
- Vztahem mezi právem a morálkou se zabývali hlavně právni pozitivisté v 19. a v první polovině 20. století.
- Právo lze definovat jako minimum morálky, tj. jde o morální pravidla, na kterých se společnost dohodla.
- Existuje ale také pohled, který říká, že právo a morálka jsou 2 navzájem pronikající systémy.
- Ne všechno, co je právní musí být morální, ale zároveň morálku v právu nelze zcela opomenout.
Non omne quad licet, honestum est.
Ne všechno, co je dovolené, je také čestné.
Rozdíly mezi právem a morálkou
Právo se tak od morálky liší tím, že se opírá o státní donucení, a jednotu práva na státním území zabezpečuje stát.
- právo je jedno platící pro všechny x morálky je více druhů (individuální, profesionální, morální stav společnosti)
- právo má státem stanovenou a uznávanou formu
- právo je vynucované státem, morálku lze vynutit veřejným míněním
- právo reguluje užší okruh společenských vztahů, morálka reguluje všechno
Právo a náboženství
- Náboženské normy posuzují, zda je určité jednání v souladu s transcendentní bytostí. Náboženské normy se mohou v mnoha ohledech lišit od těch právních.
- Existuje teologická koncepce vzniku přirozeného práva, tj. myšlenka, že právo je výrazem božího záměru. Myšlenka, že morálka, náboženství a právo tvoří jeden celek, stvořený transcendentní bytostí.
Metodologické přístupy k právu
- Právo se odráží ve 4 myšlenkových směrech = iusnaturalismus, iuspozitivismus, sociologický přístup a psychologický přístup.
- V současnosti se uplatňuje eklekticismus = smíšení různých přístupů. Využívá se syntetický přístup, kt. využíví prvky všech koncepcí.
Přirozenoprávní přístup
- jusnaturalismus
- Teorie, která vychází z představy, že existuje platné právo (vytvořené nebo uznané státem) a přirozené právo (právo existující nezávisle na státu, souhrn principů a norem se silným hodnotovým významem).
- Klíčový pojem je legitimita - přirozené právo je chápáno jako prostředek legitimizace platného práva.
- Založen na představě, že existuje nepsané a neměnné “právo”, které odpovídá přirozenému řádu věcí.
Právně-pozitivistický přístup
- juspozitivismus, vznik během 19. století
- Vychází z právního monismu, tj. právo je jen to, co uzná stát za závazné.
- Klíčový pojem je legalita - otázka, zda je něco v souladu s právem.
Sociologický přístup
- vznik na přelomu 19./20. století, namířen proti jusnaturalismu i juspozitivismu
- Spojen s rakouským právníkem Eugenem Ehrlichem, který poprvé popisuje rozdíl mezi formálně stanoveným platným právem a právem reálně sociálně působícím (vznik nového dualismu v právu).
- Otázka, zda platné právo odpovídá potřebám společnosti - rozhodující je efektivita a funkčnost práva.
- Právo je výsledkem sociálního konfliktu, stěžejní funkce práva je řešení konfliktů ve společnosti.
Psychologický přístup
Ve 20. století vzniká pohled na právo jako na něco, co se promítá do vnitřních hodnot jedince, jde o něco co reguluje jeho chování nejenom na venek ale působí i na vnitřní svět člověka.
Specifické rysy normativní roviny práva
- závaznost – právo stanovuje práva a povinnosti
- formální určitost (pramen práva) – právní normou je pouze taková norma, která je zanesena ve státem uznávaném prameni práva
- uznání státem – pokud není právní norma zanesena v prameni práva který je uznán státem, pak není platná
- vynutitelnost – dodržování práva na základě principu sankcí
- obecnost – norma se vztahuje na neurčitý počet případů a subjektů téhož druhu
Právo je systém…
otevřený – neustále do něj vstupují nové právní normy a staré z něj vystupují a přestávají platit
dynamický – může být definován pouze se zřetelem k určitému parametru
cílený – cíleně působí na společnost s cílem ji regulovat a udržovat
Souvisí právo s mocí?
Ano, bez moci by nebylo právo právem.
Co se týče vztahu práva a moci, jsou úzce spjaty:
moc v právu = síla založená na právních normách (zákonech a administrativních aktech).
Ve vztahu k právu se moc uplatňuje dvojím způsobem:
- moc tvořit právo - stanovit pravidla
- moc vynucovat právo - schopnost přinutit adresáty, aby právo dodržovali (pod hrozbou sankce).
