#1 - Platón Flashcards
nauka o dvou světech
nauka o dvou světech je centrem Platónova myšlení, je splynutím a rozvinutím Parmenidovy a Hérakleitovy nauky. Na Parmenidově straně je zastoupen eleátský svět bytí mimo prostor a čas; reprezentující neměnnost, normativnost, pravost, skutečnost; přístupný pouze myšlení, na Hérakleitově straně je zastoupen časoprostorový svět dění; reprezentující pomíjivý obraz věčných struktur, nepravost, zdánlivost.
Platónem je podnikáno oddělení
Platónem je podnikáno oddělení vědění a předmětů vědění od vnímání a předmětů vnímání (v důsledku neudržitelnosti přejímání sokratovského nároku na obecnost (definic) u neustále měnlivých empirických jsoucnech), vlivem čehož Platon stanovuje, že nelze připustit vědění z empirických jsoucen, čímž dopsívá k předpokladuexistence neměnných neempirických jsoucen připouštějících vědění, tedy idejí.
Vědění si totiž dle Platona lze nárokovat pouze při zvláštní míře setrvalosti a tedy jisté opakovatelné identifikovatelnosti poznávaných objektů
Platón totiž tendenčně
Platón totiž tendenčně předpokladá rozlučitelnost, složenost, mnohocharakternost viditelných věcí, popisuje jednotlivé věci jako spojení věcných prvků, jako objektivně kvalitativně proměnlivý, věcný útvar, dle čehož tak nelze identifikovat vnímatelné věci jménem.
* „věci“ nezůstávají stejné ani vzhledem k sobě samým ani vzhledem k jiným věcem
* metafyzická diference mezi věcí a vlastností (Aristotelés) x vlastnost jako součást vlastního předmětu (věci, jsoucna) (dynamis), stejná míra skutečnosti částí věci i věci samé (Platón)
Platónovo neztotožňování
Platónovo neztotožňování (Theaitétos 156a-157e) tělesného objektu s vnímatelnou vlastností
* vlastnosti jako teplé, chladné atd. věci ve vlastním smyslu nemají, mají jen nějaké objektivní složky, které je vyvolávají ve vnímajícím
* -> pouhá možnost nabývání, nikoliv vlastnění vnímatelných vlastností tělesným objektem (procesem vnímání) - neviditelnost vlastnosti + podnícení procesu vnímání vlastností -> vlastnost jakožto konstituent věci coby imanentní aspekt ideje
Platónova úvaha o
Platónova úvaha o členění věcí tohoto světa, empirických jsoucen na přirozené druhy - předpoklad existence přirozených druhů coby existence odpovídajících přirozených charakteristik vypovídaných jsoucny -> vlastnosti, charakteristiky časoprostorových jsoucen coby způsob výskytu idejí v časoprostorovém světě - ideje coby nezávislá určení, formy empirických jsoucen
sémantický realismus)
přiřazení slov, pojmů věcem jako jejich konstitutiních významů coby předpoklad pojetí idejí (sémantický realismus)
-ideje jsou předmětem sémantiky (), ontologie () i epistemologie (poznání a priori, před zkušeností) - předpoklad idejí jako existujících coby zaručení souvislosti a poznatelné spjatosti tři faktorů
význam obecných termínů
způsob bytí tohoto významu
a samotného poznání tohoto významu
- předpoklad idejí jako primát a garance významu a smyslu
myslitelnost Platońova předpokladu
- -> myslitelnost Platońova předpokladu idejí jako konstituentů oblasti ontologicky prefigurovaných skutečností, tvořících jakoby ideálně typický systém vyplněných, vyplnitelných a nevyplnitelných podmínek pravdivosti - filosofie idejí coby Platońův pokus řešení sokratovského tázání ,,co je x?
epistemologický charakter - poznání ideje zbožnosti coby podmínka charakterizace zbožných věcí * Platónovo určení kvality věci vztahem účasti věci na této kvalitě
Sémantický charakter - možnost smysluplné řeči pouze na základě vespolného spojení idejí jakožto sféry určující podmínky pravdivosti
Platónova charakterizace ideje n
- Platónova charakterizace ideje negací znaků vytvářejících status časoprostorových věcí + Platónova charakterizace idejí jako skutečně jsoucích oproti časoprostorovým věcem jako nejsoucím
Nedokonalé, složené, proměnlivé a pomíjivé, , viditelné věci coby časoprostorové věci reprezentující oblast tělesnosti, přístupné vnímání x dokonalé, jednoduché, neměnné a věčné, , neviditelné věci coby ideje, přistupné pouze myšlené
byť formy nejsou přísně jednoduché, protože všechny souvisí s dobrem a každá forma může obsahovat dobro. Navíc, Ontologicky mají definice za cíl predikovat podstatu formy, ale tento výsledek se často ukazuje jako složený,
Ideje a jednotliviny
Ideje a jednotliviny jsou různé typy entit, proto Platón zavádí dva predikační vztahy, bytí a účastenství.. Ideajako Krása se vztahuje sama k sobě prostřednictvím Bytí, zatímco rozumný jednotlivec jako Helena se vztahuje ke Kráse prostřednictvím účasti. každá idea je její podstatou a jednotlivosti mají vlastnosti díky účasti ve idejích , což vede k jejich přirozenému nedostatku.
Helenina krása není nedostatečná, ale její způsob, jak ji mít, ano.
Platónova izolace kvality
- -> Platónova izolace kvality mimo smyslovost v podobě ideje - kvalita věci coby věcný, smyslový moment sebe sama
- věc coby pouhý relační útvar, pouhá exemplifikace ideje + bytí věci coby bytí pouhé účasti
- problematika účasti vůbec, problematika smyslu projevů idejí jakožto transcendentních bytností v časoprostoru - předpoklad způsobu participace ideje jako celku nebo části x nemožnost účasti na celku ideje (omezenost věci na pouhou podílnost ideje (?)) ani na části ideje (nemožnost pouze částečného podílu ideje (?)) -> neúčast na celku nebo části ideje coby aporická neúčast na ideji samotné
idea prvkem
- není idea prvkem své vlastní třídy? pak by měla účast sama na sobě, a to je antinomie
- druhá možnost – rovněž nepřípustná – je, že bychom museli postulovat nekonečnou řadu dalších idejí
- idea nemůže mít účast sama na sobě – co má na ideji účast, je od ideje bytostně odděleno
- nekonečný regres je také nemožný, tím by se status ideje rušil: idea jakožto idea se totiž má vyznačovat tím, že je singulární
