ZMU Flashcards
Rosný Bod
100% vlhkosti vzduchu, voda kondenzuje – mění se s plynu na kapalinu
Měrné Teplo
množství tepla potřebného k ohřátí 1 kilogramu látky o 1 stupeň (kelvin, Celsia) – jednotka J/kg/K
Skupenské teplo varu
teplo, které přijme 1 kilogram kapaliny, jestliže se za teploty varu celý přemění na plyn
jak funguje ochlazování pásma hoření a přípravy (snižování)
snižování rychlosti uvolňování plynů a par z hořlavého materiálu
ochlazování látky pod
TEPLOTU VZPLANUTÍ
snižování koncentrace
hořlavé směsi
přechodem z kapalné fáze do plynné (100C) dochází k nárůstu objemu – vzniká pára
1 litr H2O = cca 1700 l vodní páry
vodní pára vlastnost
snižování látek v chemické reakci, vytěsňování vzdušného kyslíku – sekundární hasební účinek
voda - efekt
zřeďování
dochází k vzájemnému míšení
snižování koncentrace hořlavých plynů a par
mechanický účinek vody
1)Vodní clona
= oddělení hořlavé látky od zdroje
2)Plný proud
užití při = lesní hrabanka, listí, skládky, atd.
přísady do vody
Mrazuvzdorné
Inhibitory koroze
konzervační - dlouhodobé uchování
zvýšení hasebního účinku - smáčedla
vlivy na hasební účinek vody díky přísadě
vlastnosti hořlavých látek
přísady v hořlavých látkách (charakteristika)
způsob dodávky
velikost kapiček (0,1 – 1 mm optimum, při tlaku 0,4 – 0,6 MPa)
intenzita dodávky
druhy vodních proudů
plný proud (kompaktní)
sprchový proud (tříštěný)
clonový proud
rozprášený proud (mlhový)
impulzní hašení IFEX
vysokotlaké zařízení COBRA
rizika při použití vody jako hasiva
alkalické kovy – dochází k bouřlivým reakcím, vzniká hydroxid, uvolňuje se plynný vodík a velké množství tepla (exotermická reakce)
rozžhavené železo – okamžitá přeměna vody v páru, ve vysokých teplotách (cca 1600C) dochází k rozkladu vody na vodík a kyslík
sloučeniny reagující s vodou – může dojít k vývinu nebezpečných, výbušných látek a koncentrací
koncentrované kyseliny – při „nalití“ vody do kyseliny dochází k vysoké koncentraci za vývinu tepla a dochází k „vystříknutí“ kyseliny
rizika při použití vody jako hasiva - Tři
hořlavé kapaliny nemísitelné s vodou (nepolární) – při vysokých teplotách může dojít k vyvržení nebo vyvření hořlavé kapaliny (rychlé uvolnění molekul vody, vznik tlaku a „vyhození“ HK z nádoby)
elektrická zařízení pod napětím – úraz elektrickým proudem, voda je elektricky vodivá
usazený prach – vlivem dodávky vody pod proudem může dojít k rozvíření prachu, v příslušné koncentraci a teplotě může dojít k explozi
klady při použití vody jako hasiva
vysoký chladicí efekt
dostupnost, cena
jednoduchá dopravitelnost
chemicky neutrální, nejedovatá
možnost využití mechanické energie
zápory při použití vody jako hasiva
tuhnutí při nízkých teplotách
vysoké povrchové napětí
elektrická vodivost
korozivní účinky
následné škody
nezasažených prostorů
zdroje požární vody
přirozené
- podzemní (přírodní vodní zdroje pod úrovní terénu – podzemní vody)
- nadzemní (přírodní vodní zdroje na úrovni terénu – jezera, řeky, potoky)
víceúčelové zdroje
umělé zdroje
požární vodovody (hydrantové sítě)
požární studny
požární vodní nádrže
Kdy se zřizují umělé zdroje
umělé zdroje se zřizují v případě, že je to výhodnější než ze zdrojů přirozených
přirozené zdroje požární vody - podmínky na užití
možnost příjezdu a zřízení čerpacího stanoviště
minimální hladina vodního zdroje nesmí klesnout pod 1m
odběrní místo musí být bez nežádoucích nánosů
víceúčelové zdroje požární vody
musí být upraveny tak, aby mohly sloužit pro účely PO i svému provoznímu účelu
mezi víceúčelové vodní zdroje patří:
vodovod pro veřejnou potřebu – využití se musí předběžně projednat s vlastníkem nebo provozovatelem vodovodu
„koupaliště“ – většinou požární nádrže na malých obcích
umělé zdroje požární vody
požární vodovod – nejvhodnější zdroj požární vody (hydrantová síť)
požární studna – umístění převážně v místech s vysokou hladinou
podzemní vody a je zajištěna její vydatnost - trvalá zásoba vody musí být alespoň 14 m3
požární nádrž – vhodný požární zdroj pro místa, kde je potřeba soustředit požadované množství vody (např. dle DZP), vhodný doplněk k ostatní zdrojům požární vody
hasební účinek prášku
Inhibice
Hasební účinek prášku
= zmenšování uvolňování tepla
= zpomalování procesu hoření
další hasební účinek prášku
STĚNOVÝ EFEKT – v plamenech dojde k vytvoření tzv. stěny o velkém povrchu = plamenné hoření předává energii
Vlastnost prášku
prášky nemají ochlazovací efekt
velikost zrna 0,05 mm a 0,1 mm
mrazuvzdornost, nevodivost
teplotní rozsah – 50 oC do + 60 oC
dopravitelnost (tekutost)
skladovatelnost
prášky jsou hydroskopické – nutná impregnace
vzájemné míchání prášků je zakázáno
druhy hasicích prášků
prášek typu BC
prášek typu ABC – „univerzální“
prášek typu M
prášek BC
vhodné pro hašení hořlavých kapalin a hořlavých plynů
mají lepší účinek na látky hořící plamenem, vhodné pro hašení elektroinstalací, hořlavých kapalin (benzín, olej) a hořících plynů
nejsou vhodné pro hašení tuhých (žhnoucích) hořlavin, nebo hořících kovů
prášek ABC
pro hašení pevných hořlavých látek, hořlavých kapalin a hořlavých plynů
jedná se o „univerzální“ hasící prášky, vhodné pro hašení hořlavých kapalin, plynů a pevných látek, el. zařízení pod napětím
nelze využít pro hašení požárů kovů
Roztoky prášku
prášky BC při styku svodou vytvářejí silně alkalické (zásadité) roztoky
prášky ABC při styku svodou vytvářejí slabě kyselé roztoky
Prášek M
hašení lehkých kovů
princip hašení = dochází ke spalování organického materiálu a v kombinaci s NaCl se vytváří tzv. roztavená masa na povrchu hořícího kovu – IZOLACE
klady hasicích prášků
účinné na hašení plamenného hoření
netoxické (s výjimkou prášků na hašení kovů)
elektricky nevodivé (s výjimkou prášků na hašení kovů)
odolné vůči výkyvům teplot
mrazuvzdorné
nevykazují korozivní vlastnosti
zápory hasicích prášků
značné zaprášení hašeného prostoru
větší nároky na skladovatelnost
nemají ochlazovací účinek = možnost opětovného vzplanutí
nutnost kombinace hasiv
cena v porovnání s jinými hasivy
použití hasicích prášků
přenosné hasící přístroje
práškové hasící automobily
kombinované hasící automobily
Primární hasební účinek pěny
IZOLACE
Izolace
zabránění přístupu
vzduchu
přerušení vývinu
hořlavých par
jedná se o fyzikální
mechanismus hašení
sekundární hasební účinek pěny
ochlazování
chemická pěna - způsoby
mokrý způsob – reakce zásaditého a kyselého roztoku
suchý způsob – reakce vody a práškové směsi
výroba chemické pěny
k výrobě této pěny je potřeba výrobník, v praxi se využívá velmi ojediněle, dříve byla tato pěna v hasicích přístrojích
vzducho-mechanická pěna - co ne potreba na jeji vyrobu
základní složky pro výrobu mechanické pěny
voda
pěnidlo
pěnotvorné zařízení
vzduch
Dělení hasební pěny
dle čísla napěnění
číslo napěnění
poměr mezi objemem pěnotvorného roztoku (voda + pěnidlo) a objemem vyrobené pěny
rozdělení hasební pěny dle čísla napěnění
LEHKÁ – číslo napěnění nad 200 (optimálně 500)
STŘEDNÍ - číslo napěnění 20 až 200
TĚŽKÁ – číslo napěnění 6 až 20
Pěnotvorný roztok
vzniká smícháním vody a pěnidla k tomu dochází u mechanické pěny v přiměšovači (přenosný, stabilní)
poměr pěnidla a vody závisí na druhu použitého pěnidla – přimísení udávané v %
pěnidla – rozdělení
syntetická
proteinová
fluoroproteinová
pěnidla odolná alkoholu
pěnidla tvořící vodní film
Pěnidla syntetická
povrchově aktivní látky (saponát) se stabilizátory pěny, mrazuvzdorné přísady
použití pro lehkou, střední i těžkou pěnu
přimísení 2-3%
hašení požárů třídy A a B
lze použít jako smáčedlo (nižší % přimísení)
dlouhá životnost
pěnidla proteinová
základní složka je bílkovina
slouží pro výrobu těžké pěny
vysoká odolnost proti sálavému teplu – stabilita
omezené skladování – „stárnutí“ pěnidla
přimísení 4 -6%
pěnidla fluoroproteinová
syntetické povrchově aktivní látky
výroba těžké pěny
vysoká „tekutost“ na povrchu HK – lepší odolnost vůči teplotám
dlouhý poločas rozpadu pěny
využití pro velké plochy hašení
vyšší pořizovací cena
pěnidla odolná alkoholu
slouží k hašení vodou ředitelných kapalin a uhlovodíkových paliv
pěnidla tvořící vodní film
směs uhlovodíků a fluorovaných povrchově aktivních látek
vytváří na povrchu uhlovodíkových kapalin vodní film
lze použít i na hašení polárních kapalin - ATC
pěnotvorná zařízení
pěnotvorné proudnice
stabilní pěnotvorné zařízení (stabilní proudnice)
agregáty
plošné hašení
na povrchu hořlavé látky je vytvořena izolující (musí být souvislá) vrstva pěny
třídy požárů A a B
těžká (střední) pěna
objemové hašení
dochází k vyplnění uzavřených prostorů
musí být zajištěn odvod vzduchu ze zapěňovaného prostoru
třídy požárů A a B
lehká (střední) pěna
zákaz použití pěny
pěnu nelze použít na hašení požárů:
lehkých kovů (sodík, draslík, hořčík, hliník)
žhavého železa
sazí a žhnoucího uhlí
látek spontánně reagujících s vodou
elektrických zařízení pod napětím
karbidu vápníku
výroba těžké pěny
u proudnic na těžkou pěnu probíhá napěnění na vířivé vložce a přisáváním vzduchu přes otvory na obvodu těla proudnice
těžká pěna
hašení hořlavých kapalin
hašení pevných hořlavých látek (i žhnoucích) – dřevo, papír, guma, plasty
velký obsah vody – druhotný hasební účinek ochlazování, nesmí se použít na zařízení pod napětím, lehké kovy
rychle se šíří po povrchu – rychlá aplikace
dostřik pěnotvorných proudnic 20 až 30 m
výroba střední pěny
pěnotvorný roztok přivedeme k vířivé vložce u proudnice, kde dojde k jeho promíchání
ke konečnému napěnění dochází v těle proudnice na sítu s malými otvory
střední pěna
hašení hořlavých kapalin
hašení pevných hořlavých látek – snížený obsah vody, snížený ochlazovací účinek
krátký dostřik (cca 6m)
využití na plošné i objemové
hašení
lehká pěna výrobw
lehká pěna se vyrábí pomocí:
agregátů
adaptérů na výrobu lehké pěny na přetlakových ventilátorech
princip výroby lehké pěny
napěnění v agregátu nebo nástavci na PV probíhá nuceně tlakovým vzduchem, napěňovací síto má velké množství malých otvorů potřebujeme vysoké číslo napěnění (cca 500)
doprava pomocí rukávu
použití lehké pěny
slouží k objemovému hašení
objemové hašení
spočívá v zaplnění uzavřených prostorů
Princip hašeni inertních plynů
ŘEDĚNÍ
Ředění
snižuje se koncentrace O2 (10 – 14%) a koncentrace hořlavé látky ve směsi - oddělí vzdušný kyslík od požáru, případně ho vytěsní
Inertní plyny
jsou nehořlavé látky
velké měrné teplo (vážou na sebe teplo)
malá tepelná vodivost (minimálně rozvádí teplo na okolní hořlavé látky)
zástupci IP
CO2, N2, Ar, vodní pára, spálené plyny
CO2 – oxid uhličitý vlastnosti
nejedovatý bezbarvý plyn bez zápachu
nehořlavý, lehce rozpustný ve vodě
lehce nakyslé chuti
těžší než vzduch
účinky CO2 na lidský organismus
v nízkých koncentracích zrychluje dýchání
při dlouhodobém vdechování má slabý narkotický účinek
při vysokých koncentracích způsobuje CO2 smrt zadušením
kde se vyskytuji Smrtelné koncentrace IP
se mohou vyskytovat ve studnách, septicích, jeskynních, vinných a pivních sklepích
použití CO2 jako hasiva
elektrická zařízení – je elektricky nevodivý
cenné věci – nedojde k jejich sekundárnímu poškození
hořlavé kapaliny a plyny
uzavřené prostory
potravinářství, laboratoře, archivy, muzea
zákaz použití CO2 jako hasiva jeden
nedoporučuje se používat na hašení jemných elektronických zařízení – možnost vzniku kyseliny uhličité a případná koroze zařízení
hašení lehkých kovů – dochází k chemické reakci, při které se uvolňuje uhlík a CO
zákaz použití CO2 jako hasiva čtyři
sypké materiály – může dojít k rozvíření a vzniku výbušné směsi
rozžhavené kovy, žhnoucí koks, uhlík nebo vodík – dochází k uvolňování CO
N2 – dusík
bezbarvý nehořlavý plyn
bez zápachu
bez chuti
lehčí než vzduch (minimálně)
nepůsobí dráždivě
netoxický pro lidský organismus
N2 Dusík využití a získání
získává se destilací zkapalněného vzduchu
využívá se k vytvoření inertní atmosféry – zásobníky, potrubí apod.
využívá se k ochraně zařízení
využívá se jako výtlačný plyn u práškových HP
nelze skladovat v kapalném stavu
Ar - Argon
cca 0,93 % Argonu obsahuje vzduch
nejedovatý
bez zápachu
bezbarvý
málo rozpustný ve vodě
těžší než vzduch
Využití Argonu
lze ho využít v malých uzavřených prostorech, kdy nelze využít CO2 a N2 z důvodu malého hasebního efektu
Inergent
složení: 52% N2, 40% Ar, 8% CO2
nekorozivní, netoxický plyn
nevodivý
při vysokých teplotách stabilní – nerozkládá se
využití především u SHZ
podobná hustota jako vzduch
využití inergentu
archivy
galerie
muzea
chemický průmysl
výpočetní technika
vodní pára
využívá se především tam, kde je dostupná technologie
využití v rámci uzavřených prostor
nelze využít pro hašení el. energie a požárů třídy D
při jejím použití jsou ohroženy osoby
nemá ochlazovací účinek
vznik sekundárních škod
