Zkouškové otázky Flashcards
1
Q
Faktory tržního selhání
A
- Tržní selhání jsou faktory, které narušují tržní rovnováhu.
- Podle společných znaků množství různých faktorů narušujících tržní rovnováhu rozlišujeme tyto skupiny tržních selhání: externality, veřejné statky, asymetrické informace a tržní síla.
- **Externalita ** je situace, kdy vliv činností jednoho ekonomického subjektu na subjekt jiný, který se dané činnosti neúčastní a není zachycen tržními cenami.
- Negativní externality: činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému subjektu, který se dané činnosti neúčastní a tyto náklady mu nejsou hrazeny a současně mu nepřinášejí žádný prospěch.
- Pozitivní exterality: činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému subjektu, který náklady spojené s danou činností nemusí hradit.
- Výrobní externality vznikají v průběhu výrobního procesu.
- Spotřební externality vznikají mezi spotřebiteli.
- Asymetrická informace znamená nerovnoměrné informace mezi účastníky trhu.
- Tržní síla - Dalším důvodem tržního selhání je prosazování tržní síly v různých formách nedokonale konkurenčních trhů. Jde o situaci, kdy ekonomické subjekty mají možnost uplatnit určitou monopolní sílu při stanovování ceny své produkce
2
Q
Izokvanta
A
- je křivka, která představuje takové kombinace výrobních faktorů práce (L) a kapitálu (K), s jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce
3
Q
Optimální množství nájmu práce
A
- Optimální množství nájmu práce nám stanoví užitím modifikovaného pravidla maximalizace zisku:
MRPL = MFCL
4
Q
Charakteristika veřejného statku
A
- Typickými vlastnostmi veřejných statků jsou:
- Nezmenšitelnost. Znamená to, že jej může spotřebovávat kdokoliv a nikdo svojí spotřebou neovlivní množství spotřeby ostatních.
- Nevylučitelnost. Není možné nebo je příliš nákladné neplatící spotřebitele z jejich spotřeby vyloučit.
5
Q
Reálná úroková míra
A
je úroková míra, která je očištěná od vlivu pohybu cenové hladiny tedy od inflace. Získáme ji, když od nominální úrokové míry odečteme míru inflace
6
Q
Nástroje regulace monopolu
A
- antitrustové zákony omezují konkrétní chování firem s cílem ochrany před monopolizací ekonomiky. V České republice existuje Úřad na ochranu hospodářské soutěže, který zakazuje například spojování firem, dohody o cenách atd.;
- daňová politika znamená snižování zisku monopolu prostřednictvím daňového zatížení. Objem vyráběné produkce monopolu přitom není přímo ovlivněn;
- státní vlastnictví znamená ponechání kontroly monopolu v rukou vlády. Jako příklad si můžeme uvést železnice, telekomunikace atd.;
- cenová regulace představuje centralizované nebo regulované stanovení ceny produkce monopolu.
7
Q
Křížová elasticita
A
- udává změnu jednoho poptávaného zboží na změnu ceny nějakého jiného zboží
EDC = (% ∆Qx/%∆ Py ) - E > 1 křížová elasticita je kladná v případě substitutů
Např.: zlevnění čaje oproti kávě – pokles D po kávě, zvýšení spotřeby čaje na úkor kávy - E < 1 záporná v případě komplementů
Např.: zlevnění smetany do kávy = zvýšení poptávky po kávě
8
Q
vědecké metody ekonomie
A
- pozorování. Nezávislé pozorování ekonomických procesů je hlavním zdrojem poznatků pro ekonomii. Při aplikaci této metody je nutné při odhalováni zákonitostí, jak svět funguje, se zaměřit na věci podstatné a abstrahovat od nepodstatných vlastností a vlivů vztahujících se ke zkoumanému jevu.
- analýza. Rozložení celku na dílčí části, jejich popis, nám umožňuje analytická metoda. Analýza umožňuje pochopit fungování složitých ekonomických procesů a následně předpovědět způsob ekonomického chování (ekonomické modely, např. ekonomický koloběh, hranice produkčních možností).
- syntéza. Spojení jednotlivých poznatků v logicky propojený celek, je označováno jako syntéza. Vzhledem k rostoucí složitosti zkoumaných ekonomických jevů roste význam využití nástrojů statistiky pro pochopení jejich kvantitativní stránky.
- experimenty. Novodobou technikou jsou tzv. kontrolované experimenty. Jedná se o pozorování reálného světa za kontrolovaných, případně řízených podmínek. Pro ekonomii je provádění experimentů obtížnější než v jiných vědních disciplínách, přesto v posledních letech ekonomové laboratorní experimenty při zkoumání některých ekonomických jevů využívají.
9
Q
Jak se zapíše bod ukončení firmy v dokonalé konkurenci v krátkém období?
A
- nazýván bod uzavření firmy a je vyjádřen vztahem: P = min. AVC = MC
10
Q
vzorec izokosty
A
TC = w . L + r . K
11
Q
definice smluvní křivky směny
A
- Smluvní křivka směny je množina bodů, které představují efektivní rozdělení dvou statků mezi dva spotřebitele
12
Q
indiferenční křivka a její vlastnosti:
A
- Indiferenční křivka je množina bodů kombinací statků X a Y se stejným celkovým užitkem
- Indiferenční křivky jsou klesající.
- Indiferenční křivky se neprotínají.
- Indiferenční křivky jsou konvexní vzhledem k počátku.
- V každém bodě znázorňujícím spotřební situaci se nachází jedna indiferenční křivka.
13
Q
definovat MR a MRP
A
- Mezní příjem (MR) = změna celkového příjmu v důsledku změny prodejů o jednotku
- V podmínkách dokonalé konkurence je mezní příjem shodný s cenou (P) na trhu
- Příjem z mezního produktu (MRP) = dodatečný příjem, který firma získá, jestliže zaměstná dodatečnou jednotku výrobního faktoru, přičemž ostatní faktory zůstávají konstantní
14
Q
Co je Engelova křivka?
A
- Engelova křivka(EC) sleduje závislost mezi nakupovaným množstvím určitého statku a změnou důchodu spotřebitele.
15
Q
Implicitní náklady:
A
- Jsou to náklady v podobě nákladů obětované příležitosti. Představují ušlý příjem z výrobních faktorů, které jsou ve vlastnictví majitele firmy. Tyto náklady firma reálně neplatí
16
Q
Poptávka na trhu kapitálu
A
- Poptávka firmy na trhu kapitálu má snahu maximalizovat svůj zisk
- Na trhu kapitálu je dána rozhodnutím firmy o realizaci investic.
- Poptávka na trhu kapitálu je určena vývojem příjmem firmy z mezního produktu kapitálu a je závislá na výši úrokové míry
- Je klesající funkcí úrokové míry.
17
Q
MU
A
- udává, o kolik se změní celkový užitek, pokud dojde ke spotřebě další jednotky statku
18
Q
MRS
A
- Mezní míra substituce (MRS) je poměr, v němž je statek Y nahrazován statkem X, aniž se mění úroveň uspokojení potřeb, neboli celkový užitek.
19
Q
Když je křížová elasticita záporná, tak o co jde?
A
- E < 1 záporná v případě komplementů
Např.: zlevnění smetany do kávy = zvýšení poptávky po kávě
20
Q
Linie rozpočtu
A
- Grafickým znázorněním této rovnice je přímka, která ukazuje různé kombinace dvou statků, které si spotřebitel může při daném příjmu a daných cenách obou statků koupit.
21
Q
úroková míra
A
- Úroková míra je poměr úroku z uspořené částky za určité časové období (zpravidla jeden rok) k uspořené částce.
- Přihlížíme-li k vývoji cen na různých trzích potom rozlišujeme nominální a reálnou úrokovou míru:
- nominální úroková míra je úroková míra reálně (skutečně) placená. Zahrnuje vývoj cenové hladiny neboli inflaci.
- reálná úroková míra je úroková míra, která je očištěná od vlivu pohybu cenové hladiny tedy od inflace. Získáme ji, když od nominální úrokové míry odečteme míru inflace.
- Pro vzájemný vztah mezi reálnou a nominální úrokovou mírou platí:
- nominální úroková míra = reálná úroková míra + míra inflace
22
Q
Rovnováha na trhu práce u dokonalé konkurence
A
- vzniká při vyrovnání tržní nabídky s tržní poptávkou
- nastává při tzv. rovnovážné mzdové sazbě (wE ). Jde o takovou úroveň mzdové sazby, při které existuje plná zaměstnanost
23
Q
Křivka nabídky monopolu
A
- Monopol nemá nabídkovou křivku. Monopol je tvůrcem ceny, a proto nemá smysl uvažovat o tom, kolik bude monopol vyrábět při dané ceně.
24
Q
MRTS
A
- Mezní míra technické substituce (MRTS) je poměr, v němž je možno nahrazovat kapitál prací, aniž by se změnil objem vyrobené produkce.
- Formálně lze mezní míru technické substituce vyjádřit jako absolutní hodnotu směrnice izokvanty, vyjádřeno vztahem: MRTS = /-∆ K / ∆ L /
- kde ∆ K je změna jednotek kapitálu, ∆ L jednotek práce.
25
Q
Rostoucí výnosy z rozsahu
A
- rovnoměrný růst všech vstupů do výroby vede k větší, než proporcionální změně výstupu.
- Například přidáme-li do výroby všech vstupů resp. výrobních faktorů o 100% více, potom výstup vzroste o více než 100%
26
Q
MC, mezní náklady na faktor
A
MFC – udává, o kolik se změní celkové náklady, pokud dojde ke spotřebě další jednotky výrobního faktoru
MC – mezní náklady udávají , o kolik se změní celkové náklady, pokud dojde ke spotřebě o jednu jednotku
27
Q
Podmínka rovnováhy dokonalé konkurence v krátkém období
A
- MR = MC
- firma je v situaci, kdy nemá důvod výrobu ani zvyšovat, ani snižovat
28
Q
vzorec pro důchodovou elasticitu
A
E_DI = (%∆ Q)/(%∆I)
29
Q
vyjádři vzorcem nákladové optimum firmy
A
MPl/w = MPk/r
30
Q
Optimum firmy při dokonalé konkurenci v dlouhém období
A
- dlouhodobé rozhodování firmy o optimálním výstupu rovněž vychází z podmínky zlatého pravidla maximalizace zisku
- optimální výstup je odvozen od rovnosti dlouhodobých MR = LMC = P
31
Q
Co znamená teorie pavučiny?
A
- vysvětluje časový nesoulad v reakcích nabídky a poptávky na změnu tržní ceny
32
Q
křivka nabídky u kapitálového trhu
A
- nabídka na trhu kapitálu je funkcí úspor, je závislá na reálné úrokové míře
- z krátkodobého hlediska je dokonale neelastická
- z dlouhodobého hlediska má rostoucí charakter
33
Q
typy ekonomik
A
- zvyková ekonomika - v současnosti existuje už jen u primitivních kultur, ekonomické chování je zde určováno tradicí (zvyklostmi)
- příkazová ekonomika - v minulosti aplikován v ekonomikách východního bloku a v průběhu 20.století v některých dalších zemích, ekonomika je řízena na základě centrálního plánu, další činnosti jsou určovány plánováním na nižších úrovních, charakteristický je státní (a podnikový) monopol
- tržní ekonomika - v 19.století částečně uplatňovaný vyspělými (především) evropskými zeměmi, charakteristická je zcela (liberální) neregulovaná ekonomika, na kterou má vliv pouze trh, bez jakýchkoliv zásahů ze strany státu
- smíšená ekonomika - vychází z tržního systému, zapracovává však možnost zásahů státu, a to v případech, kdy standardní tržní mechanismy selžou, dnes smíšený systém zcela převládá ve vyspělých ekonomikách.
34
Q
MR a AR
A
MR – mezní příjem je změna celkového příjmu TR v důsledku změny prodejů o jednotku (příjem za poslední jednotku produkce)
MR = ∆TR/∆Q
AR – průměrný příjem je příjem plynoucí firmě z jedné prodané jednotky
AR = TR/Q
35
Q
efektivnost u dokonalé konkurence
A
- Efektivnost u dokonalé konkurence je dosažena splněním zlatého pravidla maximalizace zisku MR=MC
36
Q
MPR u nedokonalé konkurence
A
- v podmínkách nedokonalé konkurence je cena produkce daná vývojem mezního příjmu z prodeje statku proto:
- MRP = MPP.MR
MPP… mezní fyzický produkt
MR … mezní příjem z prodeje statku
37
Q
Hodnoty, které můžeme získat při výpočtu důchodové elasticity. Jaká informace z nich plyne o daném statku?
A
- EID = <0 – podřadný statek
- EID = >0; <1 – normální statek denní potřeby
- EID = >1 – normální statek luxusní
38
Q
4 podmínky monopolistické konkurence
A
- mnoho firem na trhu
- jemně diferencovaná produkce, existuje mnoho blízkých substitutů monopolistická síla firmy je relativně malá
- každá firma rozhoduje o optimálním množství a ceně své produkce nezávisle na ostatních
- relativně volný vstup do odvětví
39
Q
jakou změnu na tržní situaci sleduje divergující pavučina?
A
- trh prohlubuje nerovnováhu
40
Q
podmínky celkové rovnováhy v modelu 2x2x2
A
- existují 2 spotřebitelé, 2 statky, 2 výrobní faktory
- ekonomika je uzavřená (neexistuje zahraniční trh)
- všechny trhy jsou dokonale konkurenční
41
Q
explicitní náklady
A
- jsou náklady, které musí firma reálně vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů (např. mzdové náklady, náklady na nákup strojů, materiálu, surovin, platby za služby, úroky za vypůjčený kapitál, pojištění, atd.).
- jsou zaznamenány v účetních knihách
42
Q
průměrný produkt a mezní produkt
A
AP – průměrný produkt představuje objem produkce připadající na jednu jednotku vstupu resp. výrobních faktorů
AP = TP/F
MP – mezní produkt představuje změnu objemu produkce v důsledku změny vstupu o jednotku
MP = ∆TP/∆F
43
Q
cenová elasticita v bodě
A
neboli pružnost je veličina, která měří reakci spotřebitele na změnu ceny prostřednictvím změny nakupovaného množství
Edp = |∆Q/∆P × P/Q|
44
Q
spotřebitelské optimum
A
- nachází se v bodě dotyku linie rozpočtu s indiferenční křivkou
- při daném rozpočtovém omezení je cílem spotřebitele dosáhnout na nejvyšší indiferenční křivku
45
Q
hranice produkčních možností
A
- graficky znázorňuje různé kombinace statků nebo služeb, které mohou být vyrobeny s danými výrobními faktory a výrobními technologiemi příslušné ekonomiky
46
Q
MR a MRP
A
- MR – mezní příjem je změna celkového příjmu způsobená prodejem dodatečné jednotkys výstupu
- MRP – příjem z mezního produktu je dodatečný příjem, který realizuje firma prodejem produktu, který vytvořila dodatečná jednotka vstupu
47
Q
Bod uzavření firmy v dlouhém období
A
- pokud dlouhodobě dosahuje ztráty (TR<TC)
48
Q
klesájící výnosy z rozsahu
A
- rovnoměrný růst všech vstupů způsobuje menší než proporcionální přírůstek výstupů
- například přidáme-li do výroby všech vstupů resp. výrobních faktorů o 100% více, potom výstup vzroste o méně než 100%
49
Q
rovnováha na trhu práce
A
- vzniká při vyrovnání tržní nabídky s tržní poptávkou
- nastává při tzv. rovnovážné mzdové sazbě (wE)
- jde o plnou zaměstnanost
50
Q
MU, jak se mění vzhledem k TU
A
- mezní užitek s růstem objemu spotřebovávaného objemu klesá, ale celkový užitek roste a to až do bodu nasycení, kde celkový užitek je největší a mezní užitek je roven 0
51
Q
co je to účetní zisk?
A
- je rozdíl mezi příjmy a explicitními náklady
- podklady pro jeho výpočet poskytuje účetnictví
52
Q
nominální úroková míra
A
je úroková míra reálně placená. Zahrnuje vývoj cenové hladiny neboli inflaci.
nominální úroková míra=reálná úroková míra+inflace
53
Q
bod uzavření firmy v dokonalé konkurenci
A
- vyjádřen vztahem: P = min. AVC = MC
54
Q
optimální množství nájmu práce
A
- Optimální množství nájmu jednotek práce v nedokonale konkurenčních podmínkách na trhu práce a také nedokonale konkurenčních podmínkách na trhu finální produkce firma stanoví užitím modifikovaného pravidla maximalizace zisku:
MRPL = MFCL
55
Q
reálná úroková míra
A
- reálná úroková míra je úroková míra, která je očištěná od vlivu pohybu cenové hladiny tedy od inflace. Získáme ji, když od nominální úrokové míry odečteme míru inflace.
