Zkouška Flashcards
1
Q
- Charakterizujte vývoj významu pojmu informace.
A
- Vychází z lat. Slova informatio – vtištění formy
- Slovo se používalo pro utváření mysli, učení a vzdělávání, díky tomu později info. znamenala sdělení, zprávu. Z toho vychází slovo informátor
- Ve 20. století se užívá slovo info. v souvislosti s elektronickou komunikací. Rozšířil se do jiných věd a mezi veřejnost, což vedlo k rozšíření a zobecnění významu tohoto slova
2
Q
- Informace jako psychofyziologický jev a proces.
A
- Info. jako součást lidského vědomí
- Jde o procesy zahrnující vznik, šíření, shromažďování, pořádání, ukládání, uchovávání, opětné vyhledávání, interpretaci a používání info.
- Tento jev se týká každého člověka jednotlivě. Existuje něco jako filtr, který náš mozek chrání před zahlcením info.
- Info. k nám přicházejí pomocí smyslů, většina z nich ale zůstává v nevědomé sféře – do vědomé sféry se dostane jen zlomek
- Náš mozek info. možná filtruje za účelem přežití
3
Q
- Informace jako negentropie.
A
- Negativní entropie, charakterizuje zásadní odlišnosti biotických a abiotických systémů
- Nejzásadnějším rozdílem je právě schopnost živých organismů udržovat si vlastní uspořádanost a dokonce ji v jisté míře (časově omezené) i zvyšovat
- Negentropie je tedy významově opačná ke slovu entropie – neuspořádanost
- Entropie charakterizuje směr vývoje systému
- S růstem poznání entropie klesá a roste negentropie
4
Q
- Co je potencionální informace?
A
- Jde o info., které jsou vloženy do hmoty, na hmotu nebo do energie
- Druhem potencionální info. je cokoliv, co člověk zaznamenal na neživém nosiči člověkem vytvořeném, zvláštním druhem jsou pak data, která kolují jako strojové kódy ve strojích, technologiích, v digitalizované podobě
- V momentě, kdy s tímto nosičem někdo pracuje, jedná se o informaci jako psychologický jev
5
Q
- Informace jako výraz různorodosti v objektech živé a neživé přírody.
A
- Živá a neživá příroda si vytváří své specifické způsoby šíření info., jejichž podstatu a smysl jen pozvolna odhalujeme
- Jedná se o jednu ze základních fil. Kategorií
- Jde o součást přírody, kdy všechno souvisí se vším, info. vytváří kontext (info. existuje jen v kontextu). Týká se i vesmíru
- Zkoumají přír. vědy – fyzika, chemie, neurofyziologie atd.
6
Q
- Vysvětlete klasickou Wienerovu definici informace.
A
- Info. je podle něj „to, co si vyměňujeme s vnějším okolím, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním“
- Tato definice vysvětluje pojem info. jako psychofyziologický jev, který se týká každého člověka
- Nespecifikuje, co info. je a ani z čeho je
- Tím že uvádí, že my působíme, může znamenat že je podle něj k přenosu info. zapotřebí člověka
7
Q
- Co je endocept (Osobní fond)?
A
- Systém minulých zkušeností, představ, plánů, očekávání apod., jsou nesnadno vyjádřitelné slovy a mají povahu dispozic
- Nejedná se o pouhý fond znalostí, spíše míra schopnosti být člověkem
- Rozhoduje, které informace budou zpracovány na poznatky
- Endocepce: proces vnímání našeho vnitřního já
8
Q
- Tři fáze (úrovně) informace podle D. F. Hofstadteru.
A
• Informace jsou děleny na úrovně jako psychický proces
- Rámcové sdělení: sdělení příjemci o tom, že se jedná o zprávu, která by příjemce mohla zajímat
- Vnější sdělení: Jedná se o to, jestli příjemce zprávě rozumí a zda umí zprávu rozšifrovat
- Vnitřní sdělení: Příjemce si zprávu přečte nebo poslechne a určitým způsobem jí rozumí
9
Q
- Podstata a smysl teorie informace.
A
Teorie informace tvoří základ kybernetiky
• Jedná se o matematicko-statistickou teorii, tudíž se nezabývá obsahem, smyslem, významem, užitečností nebo hodnotou informace. Informaci chápe jako měřitelnou veličinu (bit, byte)
• Shaunnonova teorie informace se soustředí na otázky spojené s přenosem zpráv
• Pomocí matematiky definovala prostředí, kterým se zprávy přenáší
• Zabývá se přenosem, měřením, kódováním, ukládáním a zpracováním inf.
10
Q
- Čím se liší informace jako psychofyziologický jev a proces od dat obíhajících v technických zařízeních?
A
- Člověk se dá chápat jako informačně komunikační systém, ve kterém má centrální postavení mozek
- Proces práce s inf. V mozku probíhá pomocí neuronů, je energeticky náročný, využívá synapse
- U strojů dochází ve spojích často ke zkratům, v počítačích kolují data jako strojové kódy
11
Q
- Informace jako objektivně existující součást evoluce podle J. Šmajse.
A
- Info. Se podle typu evoluce dělí na info. přírodní (přirozené) a sociokulturní (umělé). Tyto 2 typy popisují biotické i abiotické systémy. Obě jsou v konfliktu s tou druhou
- Info. Je chápaná jako produkt evoluce stejně jako lidé. Info. Jako taková byla už dávno před člověkem
- Info. Na rozdíl od jiných produktů evoluce není viditelná a tak není ani snadno zjistitelná
12
Q
- Co je systém?
A
Ohraničená množina s prvky, živé a neživé předměty a vztahy mezi těmito předměty. Rozlišujeme 3 druhy systémů:
- Izolované sys.: nevyměňují si s vnějším prostředím ani látku, ani energii, ani informaci (př. vesmír)
- Uzavřené sys.: s vnějším prostředím si vyměňují energii (nejčastěji tepelnou energii), ale už ne látku a informaci
- Otevřené sys.: s vnějším prostředím si vyměňuji jak energii, tak i látku a informaci (př. živé organismy)
13
Q
- Co je informační systém?
A
- Soubor nějakých informací, které jsou utříděny pomocí systému, který utváří člověk
- Lidé jsou součástí IS, protože každý systém potřebuje lidi, jsou zde zahrnuty i technické prostředky
- Př. IS: kartotéky, telefonní seznamy, IS však mohou mít i digitální podobu
14
Q
- Původ, podstata a vývoj použití dvojkové (digitální) znakové soustavy.
A
- Poprvé byl kód představen v 17. stol., cílem bylo najít způsob, jak převést slovní prohlášení na čistě matematické
- Info. využívá bitů, jednotka info. má jen 2 stavy a to 1 nebo 0
- Binární soustava se používá v počítačích, které pomocí ní vykonávají veškeré operace
15
Q
- Koncepce tří světů K. R. Poppera (základní poznatky).
A
- Má napomoci k lepšímu porozumění vztahu přímé a nepřímé sociální komunikace
- Svět 1: svět fyzických objektů a stavů, svět který studuje př. fyzika, chemie, biologie apod.
- Svět 2: Svět stavů vědomí, svět duševních obsahů, svět 2 je prožíváním světa 1
- Svět 3: svět objektivního obsahu myšlení, vyrůstá ze Světa 1 a 2, ale po vzniku nové části (př. umělecké dílo) se stane nezávislá a začne žít svým samostatným životem
- Svět 1 se buduje od našeho početí v důsledku dědičnosti, Svět 2 se dítě učí od rodičů, popř. i dalších příbuzných (sourozenci, prarodiče atd.)
16
Q
- Důsledky nedostatku a nadbytku informace podle C. Höscgla.
A
- Pokud je mozek zahlcován velkým množstvím informací, může to vést k destrukcím myšlení a života
- Nadbytek info. Vede k podrážděnosti, problémům s komunikací, až k úplnému vyčerpání. Mnoho info. Také velmi zatěžuje naši pozornost
- Nedostatek info. Způsobuje nejistotu, může vést k vytváření konspiračních teorií, dezinformacím nebo k pocitu ohrožení
17
Q
- Etapy vývoje informační vědy.
A
• Obecná věda o informaci vznikla kolem roku 1895, vývojové etapy se dělí od tohoto data:
- Období formování – 1895-1945
- Období vnitřního sjednocování a upevňování – 1945-1970, vliv války a mocností
- Období dozrávání – 1970-dodnes, vývoj osobních počítačů
18
Q
- Zrod, vývoj a podstata kybernetiky (základní poznatky).
A
- N. Wiener je považován za jednoho ze zakladatelů kybernetiky, v jeho knize byla kybernetika poprvé představena jako vědní obor
- S teorií info. mezi ně patří i C. E. Shannon
- V druhé pol. 20. stol. Se z kybernetiky začaly vyvíjet další obory (př. informatika)
- Kybernetika označuje vše, co se týká počítačů, zpracovávání a přenosu info., řízení složitých systémů nebo umělé inteligence
- Specifická tím, že se nezabývá samotnými věcmi, ale vztahy mezi nimi
19
Q
- Podstatné rozdíly mezi informatikou (computer science) a informační vědou.
A
- INFORMATIKA: Zabývá se specifickým typem info. – daty, které jsou zakódovány do binární (dvojkové) soustavy. Zabývá se jejich zpracováním, přenosem a ukládáním pomocí informačních technologií (př. počítač)
- INFORMAČNÍ VĚDA: Multioborová disciplína, věda o reprezentaci, prezentaci a recepci informace. Zabývá se info. na obecnější úrovni
20
Q
- Dvě vrstvy konstitutivní informace v evoluci podle J. Šmajse.
A
- Přírodní a kulturní
- Přírodní – přirozená, genetická, info. jsou nedílnou součástí života na zemi, výsledkem přirozené evoluce, představuje poznatky o světě, které jedinec získává během života. Zaniká spolu s jedincem nebo populací
- Kulturní – vázaná na člověka, dále se dělí na sémantickou (reflexe struktury světa, vázaná na jazyk) a strukturní (struktura světa, lidských výtvorů, kultury). Kultura vzniká zpředmětněním kulturní info., roste na úkor přírody
21
Q
- Charakterizujte informaci v abiotickém systému.
A
- Informaci v abiotických (neživých) systémech chápeme jako jejich vnitřní uspořádanost, vnitřní strukturu
- Abiotické info. spadají pod info. přírodní a sociokulturní (umělé), jsou v konfliktu s biotickými info.
- V abiotickém systému jsou uloženy info., které se týkají neživé přírody, fyzikálně-chemické úrovně skutečností nebo kulturních artefaktů
22
Q
- Co je informační fyzika?
A
Informační fyzika považuje informaci za fyzikální veličinu, považuje ji za jednu ze základních vlastností vesmíru
• Základní částicovou jednotkou info. je infon
• Informační fyzika je ale z pohledu současné fyziky problematická, protože infon může dsáhnout nadsvětelné velikosti a neomezeně velkých hondot, což je v rozporu s tím, co nás fyzika učí
23
Q
- Infon jako jednotka informace.
A
- Infon je základní „částicovou“ jednotkou informace, jedná se o hypotetickou částici
- Infon je nezávislý na látce a energii, projevuje se změnou jejich uspořádanosti
- Vlastnosti infonu (nefyzikální, spíše hypotetické): Možnost nadsvětelné rychlosti, neomezeně velká/malá hodnota
24
Q
- Informační šum a informační rozptyl.
A
- Informační šum: Při přenosu info. se může část info. ztratit, podle charakteru informační ztráty rozlišujeme několik druhů informačního šumu (př. fyzikální, technický, pragmatický atd.)
- Informační rozptyl: Info. k určitému tématu, okruhu problémů jsou rozptýleny v informačních zdrojích lokalizovaných na různých místech a v různých časových horizontech
25
Q
- Informace v biotických systémech (informace genetická a epigenická).
A
- Biotický systém= živý systém, vnitřní uspořádání organismů
- Genetické a epigenetické info. spadají pod přirozené info.
- Genetická info.: Získaná v procesu evoluce druhu, uložená převážně v jádrech buněk, neexistuje volně, uložená v DNA
- Epigenetická info.: zatím není dostatečně prozkoumaná, není zakódovaná do nukleových kyselin, ukládá se do CNS. Předává se mezi generacemi
26
Q
- Informace a autopoitické systémy (pojetí H. Maturany a F. Varely)
A
- Autopoitické = sebeutvářející se
- Jedná se o teorii, která popisuje živé organismy jako informačně-kognitivní systémy – život je poznání, cílem tohoto poznání je přežití
- Všechny živé organismy poznávají na úrovní genetické (v rámci fylogenese) i epigenetické (v rámci ontogeneze)
- Při nesprávném poznání dochází k nekompatibilitě s prostředím (může vést k vyhynutí celého biologického druhu) nebo v rámci ontogeneze (může vést k vyhynutí daného organismu)
27
Q
- Biosociální informace a „protokultura“.
A
- Biosociální info.: Jde o informaci předávanou při komunikaci mezi organismy jednoho, ale i více druhů (včetně člověka) je předobrazem kulturní info., zárodky lidské kultury lze nalézt již hluboko v biologické evoluci. Jedná se o info. neuronální, tzn. je uložena v NCS živočichů
- Protokultura: Primitivní kultura, kulturní projevy organismů jsou předobrazem rozvinuté kultury člověka. Nelze potvrdit, zda je dané chování projevem genů nebo jde o specifický přenos kulturní info.
28
Q
- Mem jako jednotka sociokulturní informace (R. Dawkins a S. Blackmoreová)
A
- Mem: kulturní obdoba genu, jednotka kulturní informace
- Příklady memu: píseň, nápady, chytlavé fráze, móda atd.
- Memy se šíří bez ohledu na jejich účelnost pro člověka. Existují v nejrůznější škále od výhodných, naprosto neškodných, přes neutrální, až po škodlivé
- Vertikální přenos: (mezigenerační) stylem prarodiče – rodiče – děti – jejich potomci… atd. Především se takto učíme základním vzorcům chování, získáváme též nové dovednosti (např. babička naučí svou vnučku plést). Při vertikálním přenosu se memy šíří s geny
- Horizontální přenos: předávání memů mezi vrstevníky. Můžeme od nich pochytit prokazatelně škodlivé (vykořisťování, různé formy sociální deviace, např. kouření, toxikomanie aj.)
