VESMÍR

Question 1

Vznik vesmíru

Answer 1

nulový vesmíe
velký třesk
protogalaxie - základ galaxie
protohvězdy - začaly zářit, když se v nich zažehly termonukleární reakce
Protoplanety-vznikly po smrštění mlhovin následkem výbuchu supernovy, srážely se v planety
uprostřed mlhoviny je Slunce
Mlhovina se smrštila a z jedné části vznikaly planety
Dnes hvězdy z mlhoviny.

Question 2

Slunce

Answer 2

Slunce se všemi tělesy, které obíhají v jeho gravitačním poli, tvoří Sluneční soustavu
= centrum Sluneční soustavy
hvězdy se seskupují do galaxií = hvězdné soustavy
jednou z hvězd (nejbližší Zemi) ve vesmíru
tvar koule
tvořeno ionizovaným plynem
probíhají v něm termonukleární reakce, při kterých se vodík mění na helium a uvolňuje se zářivá energie
oběh kolem středu Mléčné dráhy ve vzdálenosti od 25 000 do 28 000 světelných let
zde planety i planetky
planetky = obíhají kolem Slunce a mezi Marsem a Jupiterem, tvořené horninami

Question 3

Mléčná dráha

Answer 3

naše galaxie
tvar disku rozčleněného do spirál

Question 4

planety

Answer 4

obíhají po eliptických drahách blízkých kružnicím
okolo všech planet obíhají měsíce

Question 5

pohyby planet

Answer 5

oběh kolem Slunce
oběh kolem své osy

Question 6

typy planet

Answer 6

zemského typu, velké

Question 7

planety zemského typu

Answer 7

Merkur, Venuše, Země, Mars
mají malou hmotnost, menší rozměry a vyšší hustotu

Question 8

Velké planety

Answer 8

Jupiter, Saturn, Uran a Neptun
mají větší hmotnost, větší rozměry a nízkou hustotu
všechny tyto planety mají prstence

Question 9

Merkur

Answer 9

první planeta sluneční soustavy
velké rozdíly v teplotách
nemá žádný měsíc

Question 10

Venuše

Answer 10

druhá planeta od Slunce
nemá měsíc ani magnetické pole
den je zde delší než rok
jsou zde hustá oblaka kyseliny sírové
tvoří se zde skleníkový efekt
na povrchu jsou krátery a vysoká teplota

Question 11

Země

Answer 11

nachází se v obyvatelné zóně = zóna s optimálními podmínkami pro život

Question 12

Mars

Answer 12

třetí planeta sluneční soustavy
má rudou barvu půdy
dny jsou zde skoro stejně dlouhé jako na Zemi
nachází se zde voda pod povrchem nebo na pólech

Question 13

Jupiter

Answer 13

je pátou planetou od Slunce
plynný obr = velká planeta tvořená z plynů
ledový obr = podskupina plynných obrů, chladnější, jiné složení atmosféry
nejrychleji rotující planeta kolem své osy
má tři prstence a silné gravitační pole, dvacet osm měsíců

Question 14

Saturn

Answer 14

jeden prstenec
rychle rotuje kolem své osy
planeta s největším počtem měsíců (třicet)

Question 15

Uran

Answer 15

plynný a ledový obr
obíhá Slunce sklopen na bok.
planetární prstence, magnetosféra, měsíce

Question 16

Neptun

Answer 16

plynný a ledový obr
čtyři prstence a osm měsíců (Triton – největší)

Question 17

Pluto

Answer 17

neřadí se mezi základná planety Sluneční soustavy od 2006
řadí se mezi trpasličí planety
největší a druhou nejhmotnější trpasličí planetou

Question 18

komety

Answer 18

= vesmírná tělesa složená z ledu, prachu a plyny s příměsí hornin
Halleyova kometa – vrací se ke Slunci 1x za 75 let

Question 19

meteorická tělíska

Answer 19

Kromě komet a planetek oddělujeme meteorická tělíska
Řadíme sem meteor a meteorit
meteor = je pouze světelný úkaz, shoří v atmosféře
meteorit = projde atmosférou a dopadá na Zem

Question 20

země

Answer 20

tvar koule zploštělé na obou pólech (způsobenou rotací Země a odstředivou silou)
velikost povrchu: 510 100 000 km2
poloměr: 6 378 km
3. planeta sluneční soustavy
jediná planeta, na které se vyskytuje život
složení: zemské jádro, zemský plášť, zemská kůra
pohyby: kolem své osy, kolem Slunce, se středem galaxie, s měsícem kolem těžiště

Question 21

vznik Země

Answer 21

před 4,6 miliardami let
Vznikla sražením poloplanet → poté se srážela s planetkami a meteority → povrch byl pokrytý vrstvami roztavené lávy a všude byla sopečná činnost.
vlivem sedimentace vznikly: jádro, plášť a kůra
ochlazování → pára zkondenzovala → pršelo nepřetržitě milióny let
vznik prvních organismů (způsobily vyšší obsah kyslíku v atmosféře)

Question 22

Země oběh kolem Slunce

Answer 22

Oběh probíhá podle Keplerových zákonů a Newtonova gravitačního zákonu
obíhá kolem Slunce po elipse (rovina ekliptika)
ekliptika = rovina, ve které země obíhá kolem Slunce
(průsečnice, ve které rovina dráhy Země protíná nebeskou sféru)
světový rovník = průsečnice roviny zemského povrchu s nebeskou sférou
rovník protíná nebeskou sféru v rovině světového rovníku
rovina ekliptika s rovinou světového rovníku svírá úhel 23,5°
tropický rok přesná doba (365 dní 5 hodin 48 minut a 45 vteřin)
doba mezi dvěma průchody Slunce jarním bodem
jarní bod = jeden ze dvou průsečíků ekliptiky s nebeským rovníkem
bod na nebeské sféře, kde se nachází Slunce v okamžiku jarní rovnodennosti
počáteční bod pro rovníkové souřadnice používané pro popis polohy těles na nebi
Zemská osa je nakloněná
Vzdálenost Země - Slunce je 1 AU (astronomická jednotka)
1 AU = 150 milionů kilometrů

Question 23

afélium

Answer 23

= odsluní
nejvzdálenější místo od Slunce
Země je v aféliu, když je na S polokouli léto
rychlost pohybu Země je 29,27 km/s

Question 24

perihelium

Answer 24

= přísluní
nejbližší místo k Slunci
Země je v periheliu, když je na S polokouli zima
rychlost pohybu Země 30,27 km/s.

Question 25

střídání ročních období

Answer 25

důsledek oběhu Země kolem Slunce
zemská osa svírá s rovinou ekliptiky 66°55’
letní slunovrat (21.6.) - na S polokouli začíná léto
→ dny se prodlužují a noci zkracují
→ na S pólu léto, polární den → na J polokouli je zima, polární noc
podzimní rovnodennost (22. nebo 23.9.)
→ délka dne i noci je 12 hodin
zimní slunovrat (21. nebo 22.12.)
→ noci se prodlužují a dny zkracují
→ na S pólu polární noc
→ na J polární den
jarní rovnodennost (21.3.)
→ dny a noci stejně dlouhé – 12 hodin

Délka trvání ročních období je různá pro obyvatele severní a jižní polokoule
→ důsledek různé oběžné rychlosti Země kolem Slunce a sklonu zemské osy
Délka polárního dne na S pólu je 186 dní
Délka polárního dne na J je 179 dní
Léta na S pólu chladnější (a delší) a zimy mírnější než na J

Question 26

řecká-římská mytologie

Answer 26

V římské a řecké mytologii byly planety přiřazovány k určitým bohům
Každá planeta něco znamenala a měla jiné poslání
Jména těchto planet, které dodnes používáme jsou římského původu převzaté z Řecka
Merkur (v Řecku Hermes)
Venuše (Afrodita) - bohyně lásky
Mars (Ares) - protipól Venuše, bohem války a v řečtině se nazývá hvězda Areova.
Jupiter (Zeus) - symbolizuje otce všech bohů
Saturn - druhým nejsilnějším bohem
Uran (řecky Nebesa) - bohem Nebes
Neptun - vládce moří

Question 27

slapové jevy

Answer 27

periodické deformace tvaru zemského tělesa
vyvolány gravitační sílou Měsíce, Slunce a odstředivou sílou
pohyb Země kolem barycentra = společné těžiště soustavy Země – Měsíc

Question 28

příliv a odliv

Answer 28

zdvih a pokles vodních hmot
i na Měsíci (výraznější, vznikají vlivem gravitace Země)
vznikají na straně Země přivrácené i odvrácené k Měsíci

Question 29

skočné dmutí

Answer 29

v úplňku a novu
tělesa jsou v rovině  gravitační síly Měsíce a Slunce sčítají
vzniká velký příliv a odliv

Question 30

hluché dmutí

Answer 30

Měsíc v první nebo třetí čtvrti
Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel  gravitační síly se odčítají
vzniká malý příliv a odliv

Question 31

zatmění Měsíce

Answer 31

Úplné zatmění Měsíce nastává při úplňku
Slunce, Země a Měsíc v jedné přímce
Nenastane úplná tma
Měsíc se zbarví do červena od slunečních paprsků rozptýlených zemskou atmosférou

Question 32

zatmění Slunce

Answer 32

Úplné zatmění Slunce nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce
když je Měsíc v novu
Slunce zmizí z oblohy a můžeme kolem něj vidět korónu

Question 33

rotace Země

Answer 33

otáčí se směrem od Z k V
Otočení kolem své osy
o = hvězdný (siderický) den
o 23 hodin 56 minut a 4 sekundy
o den = doba, mezi dvěma po sobě jdoucími vrcholeními Slunce nad místním poledníkem
o Vrcholení Slunce = když je nejvýše nad obzorem
→ při vrcholení je dvanáct hodin místního času

Trvání nocí je zkracováno soumrakovými jevy (červánky, Venušin pás zelený záblesk)
I po zapadnutí Slunce za obzor jeho paprsky stále osvětlují část oblohy
→ ta je pak zdrojem rozptýleného a odraženého záření na části zemského povrchu

Question 34

večerní soumrak

Answer 34

Slunce klesne pod obzor

Question 35

ranní soumrak

Answer 35

svítání (ukončuje noc)

Question 36

bílá noc

Answer 36

celonoční občanský soumrak, kdy nenastává astronomická noc

Question 37

časová pásma

Answer 37

24 časových pásem (po 15° - nepravidelnost – hranice států)
Světový čas: určen podle stanoveného nultého poledníku (Londýn)

datová hranice: na 180. poledníku se mění datum
V – Z = + den
Z – V = - den
Na rovníku den a noc trvá stejně dlouho (12 h)

Question 38

Coriolisova síla

Answer 38

působí jako uchylující síla zemské rotace
→ mění původní směr vzdušných a vodních proudících mas
(pasátů, mořských proudů atd.)

Question 39

důsledky rotace Země

Answer 39

střídání dne a noci
časová pásma
zeměkoule je zploštělá na pólech
slapové jevy
pozorovatel na Zemi nevnímá rotaci Země samotné, ale pozoruje zdánlivé otáčení nebeské sféry se všemi vesmírnými tělesy kolem Země

Question 40

Země-Měsíc

Answer 40

= vesmírné těleso menší než Země (4x menší poloměr)
Měsíc je přirozenou družicí Země
pevný, povrch rozčleněný krátery
zde měsíční moře, velké plochy ztuhlé lávy
obíhá po eliptické dráze se střední vzdáleností od Země (384 405 km)

Měsíc vykonává 3 pohyby
o rotaci kolem své osy
o rotaci kolem Země
o rotaci kolem Slunce
rotace kolem své osy trvá stejný čas jako doba oběhu Měsíce kolem Země
→ Měsíc se k Zemi přivrací stále stejnou stranou
Doba oběhu Měsíce vzhledem ke Slunci: 29 dní 12 hodin a 44 minut

Question 41

apogeum

Answer 41

odzemí
nejvzdálenější místo od Země

Question 42

perigeum

Answer 42

přízemí
nejbližší místo k Zemi

Question 43

fáze Měsíce

Answer 43

= střídání různě osvětlených částí
Nov (Měsíc je mezi Zemí a Sluncem) odvrácená ozářená č. není ze Země vidět
První čtvrť (Měsíc je v kvadratuře) → dorůstá (tvar písmene D)
Úplněk
Třetí čtvrť (Měsíc v kvadratuře) → couvá (tvar písmene C)