Úvod do psychopatologie

Question 1

Jak lze definovat normailitu?

Answer 1

Lze říci, že normalita může být vnímána jako stav nepřítomnosti nemoci, dosažení optimálního stavu života nebo jako neustálý proces seberealizace a aktivní přizpůsobivosti v rámci individuálních společenských a přírodních podmínek.

Question 2

Jaké máme typy norem?

Answer 2

Statistická - dle četnoti a intenzity jevu, jeho rozložení ve společnosti. Normální rozdělení (dvě směrodatné odchylky)

Normativní - normální je to, co za své přijme určitá skupina

Norma daná názorem znalce- instituce vymezí, co je normální.

Norma mediální - media ovlivnují

Individuální norma (osobní) - jedinečné uspořádaná norma dané osoby

Funkční - to co funguje

Právní norma

Norma skupinová

Sociokulturní pojeté normy- to co je obvyklé v dané kultuře

Question 3

Jaké vlivy působí na jednotilvce?

Answer 3

* Dědičnost,
* Rodina,
* Zátěžové situace

Question 4

Co znamenají pojmy vztahující se k dědičnosti: genotyp, fenotyp a genetické vlohy?

Answer 4

Genotyp - Souhrn všech dědičných informací

Fenotyp - soubor všech pozorovatelných vlastností organizmu

Genetické vlohy - určují možnou míru psychické odchylky

Question 5

Jaké vlivy na jedince působý v rodině?

Answer 5

Pořadí sourozenců

Rámec komunikačního systému (duševní poruchy)

Výchovné styly: autokratický, liberální, integrační

Question 6

Společenské vlivy na jedince mohou být?

Answer 6

• Trauma a transgenerační přenos traumatu
• Kohortové zkušenosti (WW1 WW2) Tichá generace, ztracená generace
• Vliv medií

Question 7

Jaké rozlišujeme zátěžové situace?

Answer 7

Frustrace - znemožnění dosáhnout uspokojení subjektivně důležité potřeby

Konflikt - (Vnitřní konflikt - povinost vs uspokojení)

Stres - stav nadměrného zatížení či ohrožení

Trauma - výrazne negativní situace ohrožující život a integritu osoby. Vedoucí ke ztrátě poškození. dochází k ovlivnění emocí, kognice, chování, těl. zažívání. Možný vznik PTSD

Deprivace
situace, kdy některá z objektivně významných potřeb
(biologických či psychických) není v dostatečné míře, přiměřeným
způsobem a dostatečně dlouho uspokojována

Question 8

Jaké dva typy stresu rozlišujeme?

Answer 8

eustres - aktivizace, stimulace, hledání řešení,
rozvíjení kompetencí, úmyslné (vyplavení
endorfinů)

distres

Question 9

Fáze stresové situace jsou?

Answer 9

1. aktivace obranných reakcí a uvědomění zátěže - fyziologické reakce, Selye: “poplachová reakce”, psychická
reakce (nevědomé obranné reakce i tzv. coping)

2. hledání účelných strategií (důležitost pocit kontroly a vlivu)

3. rozvoj stresem podmíněných poruch - projev selhání obranných reakcí (např. psychosomatické poruchy)

Question 10

Jaké rozlišujeme druhy deprivací?

Answer 10

• deprivace v oblasti biologických potřeb (týrané i zanedbávané děti)
• podnětová deprivace (i lidé s postižením, samotka…)
• kognitivní deprivace
• citová deprivace (vliv na osobnost)
• sociální deprivace (izolovaní, chronicky nemocní…pandemie…)

Question 11

Co je diskurs?

Answer 11

Diskurs znamená promluvu, projev nebo rozpravu na konkrétní téma. V současnosti může označovat uspořádání vět týkajících se daného předmětu nebo specifickou formu vědění.

Diskursy jsou utvářeny specifickým kulturním a historickým kontextem dané epochy.

Question 12

Co označuje termín “epistéme”?

Answer 12

Epistémé je termín, který označuje specifické kulturní a historické rámce a paradigma, které ovlivňuje způsob, jakým se formuje a rozvíjí poznání v dané době.
Každá epocha má svá vlastní pravidla a postupy, které určují téma a styl diskurzu.

Question 13

Vysvětli pojem paradigma.

Answer 13

paradigma - přijatý model nebo schéma, vědecký styl dané epochy či vědeckého společenství, obecně uznávané a vědecké výsledky, které představují v dané chvíli pro společenství odborníků model problémů a model jejich řešení (z velkých děl klasiků, z velkých objevů) (evidence-based medicine)

Question 14

Uveď příklad promněny paradigmatu

Answer 14

příklady:

• proměny diagnostických a statistických manuálů - MKN-10, DSM-4
  například rozdílné legislativní rámce homosexuálního a heterosexuálního sexuálního
• ženské volební právo
• agorafobie…

Question 15

Uveď definici zdraví.

Answer 15

• definice zdraví jako úplné tělesné, duševní a sociální pohody - nikoli pouhá nepřítomnost nemoci
• zdraví je relativně optimální stav tělesné a duševní a sociální pohody při zachování všech životních funkcí, společenských rolí a schopností organismu přizpůsobovat se měnícím se podmínkám prostředí”
• důležitá je tělesná a duševní integrita a pohoda (celistvost)

Question 16

Vysvětli normální rozložení.

Answer 16

• Gaussova křivka - rozložení vlastností v populaci
• statistická norma - co je časté, je tzv. normální,
• abnormní je to, co se nachází dále než dvě směrodatné odchylky od průměru
• (Paretovo pravidlo - 80/20)

Question 17

Jak lze definovat nemoc?

Answer 17

Nemoc lze definovat několika způsoby:

• Suběktivní prožitek - něco se mnou není v pořádku
• Choroba - abnormalita, ke které dochází v částech lidského těla a může být diagnostikována lékařem (můžeme se cítit, zdraví, ale trpíme chorobou)

choroba - organická rovina
nemoc - psychologická a sociální

Question 18

Definuje tyto termíny:

• patologická reakce
• patologický proces
• patologický stav
• onemocnění

Answer 18

patologická reakce - odpověď organismu nad rámec fyziologické odpovědi
patologický proces - dočasná porucha jedné nebo více podstatných funkcí v organismu
patologický stav - déletrvající změna v organismu.
onemocnění - nemoc ve vymezeném časovém období.

Question 19

Čím se zabívá nosologie a etiologie?

Answer 19

• Nosologie obor lékařství, který se zabývá klasifikací nemocí
• Etiologie se zabývá identifikací faktorů, mechanismů a procesů, které vedou k vývoji nemoci.

Question 20

Vysvětli pojmy:
* Symptom
* Syndrom
* Patogeneze
* Compilace / non-conpilace
* Copingové strategie

Answer 20

• symptom - příznak
• syndrom - sdružuje určité symptomy
• patogeneze - jak vznikají onemocnění
• compliance - sladění pacientova osobního přístupu k užívanému léku i k celé léčbě a vliv tohoto přístupu na výsledek terapie, dodržení lékařských doporučení - ochota pacienta spolupracovat.
  Opakem non-compliance
• copingové strategie - zdravé, nezdravé (colaphos - přímý úder) -
• zvládání. strategie zaměřené na problém, strategie zaměřené na
• emoce, útěk.

Question 21

Jak lze dělit duševní poruchy?

Answer 21

• z hlediska doby působení: prenatální, perinatální, postnatální
• z hlediska znalosti etiologického faktoru: endogenní, exogenní
• z hlediska determinujícího faktoru: biologické, sociální

Question 22

Jaké máme nepatetické poruchy vnímání?

Answer 22

Eidetismus - vybavení smyslové představy (viděného, slyšeného) na krátkou dobu. Představa je velmi přesná má charakter smyslového vjemu

Živá představa - méně přesná, výraznější než běžná představa. Objvuje se při intoxikaci a únavě.

Pareidolie - fantazijní dotváření neurčitých podnětů

Synestezie - jistý vjem nebo představa vyvolá prožitky dalších smyslů (barevné slyšení)

Question 23

Jaké máme patetické poruchy vnímání?

Answer 23

Agnozie - neschopnost poznávat a interpretovat smyslové vjemy. Porucha syntetické činosti mozkových center

Psychosenzomotorické - anomálie smyslové syntézy vedoucí k poruše vnímání vlastního těla nebo vnější skutečnosti, ale s uvjedomněním že to není skutečné

Depersonalizace - porucha samozřejmého citového prožívání při vnímání okolního světa nebo sebe samého, pocit odcizení, silně negativně prožíván

• Autopsychická - pocit odcizení vlastních myšlenek, emocí
• Somatopsychická - pocit odcizení vlastního těla
• Allopsychická - pocit cizoty a nereálnosti okolí, vše je cizí, neskutečné, vzdálené

Poruchy vnímání reálných proporcí
normně malé nebo velké části těla, lehkost nebo tíže, části těla se mohou jevit zdeformované. Fantomové údy

• Metamorfopsie - poruchy vnímání reálných proporcí okolního světa
• allestezie - objekty se zdají být na jiném místě v prostoru, než jsou
• makropsie - objekty vnímány jako větší opak mikropsie

Question 24

Jak definujeme a rozdělujeme Iluze?

Answer 24

Falešné vjemy, vyvolány reálným podnětem, jehož vnímání je zdeformováno. Subjekt přesvědčen o pravosti vjemu a nelze jej přesvědčit o opaku

dělíme dle smyslů:
zrakové
sluchhové
čichové
čutové
pohybokinestetické
útrobní

Question 25

Co jsou pseudo iluze?

Answer 25

Iluze, ke kterým jedinec zaujímá kritický postoj, buď sám od sebe nebo po vnějším zásahu, lze je korigovat

Question 26

Jaké máme iluze idnéntifikace osob?

Answer 26

Iluze dvojníka -v blízké osobě je spatřován někdo, kdo se za tuto osobu pouze vydává

Frégoliho syndrom - známá osoba zaměněna za cizí (většinou pronásledovatelé), nazvaná dle herce Frégoliho, který dokonale měnil výrazy

iluze metamorfózy - přesvědčení o tom, že lidé se mohou změnit v jiné osoby halucinace

Question 27

Co jsou halucinace a jak je dělíme?

Answer 27

• elementární a složité
• nejzávažnější poruchy vnímání
• “šalebné vjemy, které nemají oporu v realitě” X iluze
• nemocný je přesvědčen o jejich opravdovosti, bludné přesvědčení
• jde o komplexní jev, ne pouze poruchu vnímání, obsahuje i poruchu myšlení a emocí
• zejména u psychotických jedinců, při intoxikaci
• lze dělit na jednoduché a komplexní či dle smyslové modality

Question 28

Elementární halucinace jsou?

Answer 28

Jedná se o klamné počitky

• fotony - vidění záblesků, jisker, jednotlivých barev (pokud je obsahem např.oheň, voda - jde o vize)
• akoasmata - jednoduché sluchové halucinace (nářek, praskání, hukot vody…)
• olfakce (odorace) - nemocný cítí různé zápachy, gustace (šalebné chuťové počitky - otrávené jídlo atp.)
• tělocitné elementární halucinace - brnění, pálení, píchání na různých částech těla či ve vnitřních orgánech

Question 29

Jaké máme složené (komplexní) halucinace?

Answer 29

složité halucinace buď jednoho smyslu nebo kombinované (více smyslových modalit)

Halucinace zrakové
* Mikropsie X Makropsie

• hemianoptické - vidění je lokalizováno do slepé poloviny zorného pole (u lézí týlního laloku)
• extrakampinní - lokalizovány mimo oblast zorného pole, mimo dosah smyslového orgánu (vidím, co se děje za zády, slyším, co se říká v extrémně vzdálené místnosti….)
• autoskopické - nemocný “vidí” sám sebe, obraz je často průhledný, dvojník může nemocnému říkat, co má dělat….

Halucinace sluchové - nejčastěji hlasy

• imperativní - nařizují, ať jedinec něco provede (mohou být nebezpečné, navádět k homicidiu, suicidiu)
• teleologické - pacientovi radí nebo jej kritizují
• antagonistické (kontrární) - nemocný slyší více hlasů, některé s ním sympatizují, jiné ne…
  často u alkoholové halucinózy
• halucinace hudby či zpěvu - vzácné

Dále mám halucinace čichové, chuťové, tělové, cenestetické (orgánocé), pohybové

Question 30

Pseudohalucinace se vyznačují?

Answer 30

pseudohalucinace (nepravé halucinace)

• uvědomujeme si nepravost toho, co halucinujeme
• při opakování lze zážitek odlišit od reality, chování jím nebývá ovlivněno
• organického původu, při usínání, probouzení

Question 31

Poruchy pozornosti nepatické jsou?

Answer 31

• pasivní - bezděčná, spontánní
• aktivní - záměrná, volní
• protivolní - chceme se soustředit na něco jiného, ale nelze (např. při strachu o zdraví, bolesti…)

NEPATICKÉ PORUCHY POZORNOSTI

roztržitost - chabá úroveň vigility a distribuce, pokud se zabýváme tématem, které nás
strhne a nevšímáme si jiných podnětů

rozptýlená pozornost - neudržíme na žádném podnětu, porušení koncentrace a tenacity

Question 32

Poruchy pozornosti patetické poruchy jsou?

Answer 32

obecně při únavě, vyčerpání, starostech. V psychiatrii u neuróz, u mnoha psychóz, u organických postižení CNS, diagnostika Bourdonovým testem (Korekturní test)

hyperprosexie - zvýšená pozornost, hlavně koncentrace a iritabilita, tenacita a distribuce, často
spojeno se sebepozorováním (např. hypochondrie)

hypoprosexie - snížená buď ve všech složkách nebo jen v některých, např. u depresí, demencí,
neuróz, oligofrenií, u hodně unavených lidí, ale i u mánií a při organických psychózách

aprosexie - zcela vymizelá, nemůžeme se na nic soustředit, jde povětšinou o globální poruchu
(těžší psychózy, katatonní stavy, mrákotné stavy)

paraprosexie - zaměření nesprávným směrem, , spojeno často s očekáváním, často spojeno s
napětím (u autistů zaměření dovnitř, někdy oslabení pozornosti k vnějšímu světu)

Question 33

Vědomí druhy poruch, nepatologické změny a jednotlivé funkce vědomí?

Answer 33

Funkce vědomí

vigilita: bdělost: osciluje v cirkadiánním rytmu

lucidita: jasnost: dána schopností uvědomit si sebe sama

kapacita: rozsah: určuje míru schopnosti vnímat

idiognoze: schopnost přiřadit obsah vědomí k vlastnímu já
sebeuvědomování: schopnost zaujímat postoj k vlastnímu chování a jednání

Poruchy dělíme na kvantitativní a kvalitativní

Nepatologické změny jsou hypnoza spánek

Question 34

Jaké máme kvantitativní poruchy vědomí?

Answer 34

snížení kvality vědomí, od lehkého snížení až po hluboké bezvědomí, Glasgowská škála poruch vědomí

• Zastřené vědomí -stejnoměrné snížení všech psychických, respektive fyzických projevů, oslabení bdělosti,
  čilosti, pozornosti, schopnosti reagovat:
• somnolence - působí dojmem ospalého, snížení bdělosti, čilosti, pozornosti, pohotovosti, ale lze probudit, reaguje na podněty, jinak usíná, zpomalené myšlení, orientace ok, chování jakoby postrádalo účelnost (u: intoxikací, počátků
  narkózy, po úrazech hlavy)
• sopor - reakce na bolestivé podněty, probudí se na chvíli, rychle ztrácí vědomí, řeč nesrozumitelná, již není schopen
  uceleně odpovídat na dotazy, jen úsečně, dech a pulz zpomalené, snížený tlak (intoxikace, úrazy hlavy)
• koma - vyhasínají fyziologické reflexy, reflexy patické, nereaguje ani na bolestivé podněty, pulz, dech a tlak snížen,
  nelze přivést k vědomí (po úrazech hlavy, CMP, elektrošoku, narkóze, diabetické kóma…), mělčí, hlubší, kóma vigile
• synkopa (mdloba, kolaps) - krátkodobé bezvědomí, náhle z biologických nebo psychologických příčin (vyčerpání, bolest, úlek, děs, dlouhé stání), nedokrvení mozku vyvolané reflexně, somaticky nebo silnou emocí

Question 35

jaké máme kvalitativní poruchy vědomí?

Answer 35

**Oblouznění vědomí **

• delírium
• amence

Mrakotné stavy

• delirózní mrákotný stav
• vigilambulantní (automatický) mrákotný stav
• stuporozní mrákotný stav
• Ganserův syndrom

Question 36

Vysvětli oblouzněné vědomí a delirium.

Answer 36

obluzené vědomí:

Zmatenost (amence)
amence – zmatenost. Kvalitativní změna vědomí, při níž je postižený dezorientován, neví přesně kde je, jaké je roční období, který je rok apod. Je bezradný a chová se zmateně.

Delirium:
delirium – kvalitativní porucha vědomí, pozornosti, vnímání, myšlení, paměti, organický mozkový syndrom s prudkým průběhem. Postižený je naprosto dezorientován, má poruchy vnímání halucinace, bývá rozrušený, úzkostný. Současně bývají přítomny i vegetativní příznaky bušení srdce, změny krevního tlaku apod.
________________________
Delirium is a mental state in which you are confused, disoriented, and not able to think or remember clearly. It usually starts suddenly. It is often temporary and treatable.

Question 37

Jak vzniká delirium?

Answer 37

generalizovanou redukcí oxidačních pochodů a neurotransmiterovou dysbalancí v mozku

Question 38

Popiš mrákotné stavy

Answer 38

mrákotné stavy (obnubilace)

obnubilace – mrákotný stav. Kvalitativní porucha vědomí, při níž postižený jedná bez kontroly svého vědomí a na své jednání si nepamatuje. Může odcestovat, chovat se agresivně, jindy převládá automatické neúčelné jednání apod. Bývá např. u epilepsie, těžké hysterie

deliriózní mrákotný stav - přeludy smyslů, bouřlivé emoční reakce, poruchy koncentrace,
úzkost, neklid, mimika a motorika zvýšené, oneiroidní představy, náhlý začátek a konec, hlubší porucha vědomí a amnézie, patická opilost či náboženská extáze

vigilambulantní mrákotný stav - (automatický) , nenápadné, nemocný působí ok, není ale
zcela orientován, roztržitost, bledost, chování má automatický a strnulý ráz, může se dopustit i asociálních činů v rozporu s osobností, na poruchu amnézie. U: patické opilosti, epilepsie, hysterie, při panickém afektu, fuga.

stuporozní mrákotný stav - náhlý začátek a konce, bez pohybu, vymizelá motorika i mimika, nekomunikuje, musí být obstarán, inkontinence, na poruchu amnézie. (katatonní, melancholický, disociativní - s psychogenní etiologií)

Ganserův syndrom - psychogenní mrákotný stav (tzv. “vazbová reakce”), hystrionské osobnosti, i organický (tumor, úraz hlavy), odpovídá formálně ok, ale obsahově hrubě nesprávně, může mít sluchové a zrakové halucinace. Nevědomá simulace, organické onemocnění CNS

Question 39

Jaké máme poruchy spánku?

Answer 39

insomnie (agrypnie) - nespavost

hypo/hypersomnie - krátká doba spánku, nekvalitní, mělký/zvýšená spavost, často konstituční

porucha rytmu spánek-bdění - obtíže s usínáním, probouzení, často u neuróz, depresí, i inverzní spánek

spánková obrna - náhle probuzený jedinec se nemůže pohnout, útlum končetin, je disociováno bdělé
vědomí a utlumená hybnost

spánková opilost - po probuzení zmatenost, porucha vědomí, mrákotný stav

somnambulismus - porušené vědomí, kombinován spánek a bdění, nedostatečný útlum, často v první
třetině noci, na stav amnézie

noční děs - pavor nocturnus - extrémní děs a panika, krk, neklid, se spícím nelze navázat kontakt, pak
usíná, amnézie, u dětí, depresivních osob

Question 40

Jaké máme poruchy inteligence?

Answer 40

Mentální retardaci

Demence

Sociální zanedbanost

Question 41

Popiš mentální retardaci?

Answer 41

Mentální retardace

nedostatečný rozvoj intelektu, vrozený či získaný (metabolicky, hereditárně, na základě prenatálních vlivů, perinatální poškození, postnatální poruchy a choroby v prvních dvou letech života)
❖ lehká (IQ 69-50) - 8 let
❖ středně těžká (IQ 49-35) - 3-7 let
❖ těžká (IO 34-20) - nižší než 3 roky
❖ hluboká (IQ pod 20)

známé příčiny: otravy olovem či předčasný porod)

neznámých příčin: častěji v nižších socioekonom.

Question 42

Popiš poruchu inteligence: demenci.

Answer 42

Poruchy inteligence získané po druhém roce věku (onemocnění, úraz), vždy organické příčiny

• snížení dříve vyšší úrovně inteligence,
• pokles až ztráta schopností,
• progredující a ireverzibilní změny

Částečná

• (parciální, ostrůvkovitá) - postižení např. jen určitých složek

Celková

• chronické difúzní organické postižení mozku, postižení všech schopností

Pseudodemence

• příčinou psychogenní či jiná duševní porucha, v obtížných situacích, u depresí, u hystrionských osobností (vazbová psychóza, Ganserův sy.), inadekvátní chování imitující snížený intelekt, někdy účelové

______________
U demence bývá krom inteligence i postižení paměti, myšlení, emocí, jednání, vědomí…
afektivní dráždivost, poruchy orientace, snížené schopnosti učení, emoční i etická oploštělost,

Question 43

Popiš poruchy inteligence: sociální zanedbanost

Answer 43

❖ nejde o porušení CNS, tzv. “vlčí děti”, psychická deprivace
❖ pokud dítě trpí, především v raném věku, nedostatkem adekvátních výchovných a výukových podnětů (stimulace), může nastat opoždění rozumového vývoje
❖ při následném intenzivním působení lze korigovat, většinou nikoli až k normálu

Question 44

Co je myšlení?

Answer 44

❖ Myšlení je nejvyšší forma poznávací činnosti, proces zprostředkovaného a zevšeobecněného poznání skutečnosti
❖ Skutečnost poznáváme prostřednictvím vztahů a závislostí mezi konkrétními vnímatelnými jevy a na základě poznání závislostí a vztahů pocházíme k poznání všeobecného charakteru
❖ Správná činnost jednotlivých psychických funkcí podmiňuje a ovlivňuje myšlení a myšlení ovlivňuje ostatní psych. kvality
❖ Sociálně podmíněno
❖ Spojeno s řečí, odehrává se prostřednictvím slov, vnitřní a vnější řeč. základní jednotky: představy (názorná) a pojmy (výraz abstrakce, spojen se slovem)

Dělení:

• vědomé,
• kontrolované a
• neuvědomované, nekontrolované vědomím. (nebo: asociativní, záměrné, protivolní), (záměrné, asociativní a autistické, oneirické)

Question 45

Jaké máme poruchy vztahující se k tempu myšlení?

Answer 45

Zpomalené myšlení (útlum myšlení) - zpomalené tempo, snížena spontaneita a
dynamika myšlení, odpovědi po latenci, namáhavé, zploštělé, chudé, nepružné,
nerozhodné, chudé zájmy, odpovědi chudé, v extrému vůbec (mutismus) u: vyčerpaných lidí, unavených, mentálně retardovaných, depresivních

Bradypsychismus: pouze zpomalené tempo myšlení, nemusí jít o chorobu, ale o individuální tempo (zpomaleny i ostatní psych. funkce), dlouhé latence, bradylogie - zpomalená mluva

Myšlenkový zákaz (blok): úplná zástava myšlení, “ustane nabídka myšlenek”, porušení kontinuity myšlenkových procesů bez zjevné příčiny, pacient neví, co jej způsobilo (dif.d: od ztráty nitě - pozornost, od
záměrného mlčení)

Zrychlené, překotné myšlení: zvýšená rychlost - tachypsychismus (rychlé i jiné psych. fce) , až myšlenkový trysk, často narušena determinující tendence, asociace povrchní, vysoké tempo řeči (až logorhea), někdy řeč nestačí tempu myšlení, pak nesouvislá (pseudoinkoherence-neschopnost adekvátně verbalizovat myšlenkový trysk), často hypománie a mánie, ebrieta, štěstí…:),

Question 46

Jaké máme poruchy vztahující se k cíli a záměření myšlení?

Answer 46

roztržité myšlení: do myšlení zasahuje cizí element, problém, pochod…, přílišná koncentrace
na nějaké téma (roztržití vědci) nebo je myšlení rozptýleno silnou emocí, vtíravou představou či
myšlenkou či jiným podnětem (starost)

zabíhavé myšlení: nerozlišuje mezi podstatným a nepodstatným, převážně směřuje ke
správnému cíli, ale nerozlišuje obsah a průběh zážitku od jeho smyslu a významu (zdlouhavý,
široký a podrobný popis marginálií). Časté odbočky k vedlejším tématům. U lidí s nižší
inteligencí, u dětí, někdy i anxiozní a hypochondričtí lidé, epilepsie, ment. retardace, demence

nevýpravné: stále totéž, nepostupuje nikam vpřed, opakuje stejnou myšlenku (stáří, mentální
retardace, demence…)

ulpívavé (perseverace): ulpívání ma myšlence, slovu, větě, stále opakuje. Mírně při únavě,
intenzivněji u organického poškození mozku, u počínající demence

Question 47

Kvalitativní poruchy myšlení jsou?

Answer 47

Autistické (dereistické): odkloněné od reality, zaměření na vnitřní svět, člověk
uzavřený ve vnitřním světě, nereaguje na okolí, verbální produkce bývá minimální,
utíká od reality, při patické intenzitě nedbá ani nebezpečí. Fantastické obsahy, snění,
subjektivní prožitky, chorobné obsahy

Katatymní: ovládané emocemi, nápady a asociace jsou pod vlivem nálady,
předsudky, subjektivními důvody, projevy šovinismu, úzké osobní či skupinové
zájmy, nekritické, u dogmatiků, primitivní, pithiatické a hystrionské osobnosti,
adaptační poruchy, emočně náročné situace

Vztahovačné (paranoidní): přisuzuje indiferentním jevům zvláštní význam ve vztahu k sobě,
nesprávné vyhodnocení reality, u poruch osobnosti, začínající paranoiditě

Inkoherentní (nesouvislé): logický řád myšlenek je narušen, nesouvislá řeč bez logické vazby
slov, může být narušena i gramatická struktura řeči (agramatismus), v extrému slovní salát (bez
větné vazby), onemocnění schizofrenií, kval. poruchy vědomí

Inkoherentní myšlení zmatené (oneiroidní): v obluzeném vědomí, myšlení a řeč jsou silně
podbarveny emočními představami, nemůže je ovlivnit, přijímá je pasivně, horečnatá deliria,
zmatení (blouznění), nemá téměř kontakt s okolím

Inkoherentní myšlení rozbíhané, rozpadlé: při plném vědomí, je roztříštěné, podmíněno
hlubokými psychickými změnami, věty bez obsahové souvislosti, v extrému pouze slova za
sebou, u schizofrenií, při pokročilé organické demenci

Magické (symbolické) myšlení - člověk běžným jevům přisuzuje tajemný,
zvláštní význam, vytvářena individuální symbolika, okolí nesrozumitelná, často
spojené se vztahovačností, často symbolika spojena se zásahem nadpřirozených
sil, u schizofrenií, kulturně podmíněno,

Obsedantní myšlenky (vtíravé, nutkavé)- neodbytné myšlenky s vtírají do mysli,
často nevýznamné, nedůležité, nelze je potlačit vůlí. často nesmyslné nápady,
pochybnosti, obavy. V normě - zvyky “pro jistotu”, bez víry v ně. Patické typy:
chorobné nejistoty a pochybnosti (plyn, zamknutí, nelze eliminovat kontrolou),
chorobná tázavost nebo hloubavost (opakované nesmyslné otázky), kontrární
myšlenky (nutkání jednat opačně, než je žádoucí - např. obsedantní koprolalie)…

Question 48

Jak definujeme bludy?

Answer 48

❖ vždy znak vážné psychické poruchy
❖ nevývratné a mylné přesvědčení vycházející z nesprávné premisy a pro pacienta je evidentní
(není potřeba dokazovat jeho pravdivost), též nevadí, že druzí lidé dané přesvědčení nepřijímají
❖ značný vliv na jednání, někdy i nemanifestované (tajené) bludy
❖ spojeny s vnitřním světem pacienta, ale mohou odrážet i vnější svět a jeho proměny
❖ souhrnně: MUSÍ OBSAHOVAT: chorobný vznik, obsahová zvrácenost, nevývratnost, vliv na
jednání (vždy spojen s motivací, nemocný jedná), individuální a soukromý útvar (zajímavé:
podobnost obsahů napříč kulturami)
❖ dělení dle obsahu: makromanické, mikromanické, paranoidní

Question 49

Vysvětli bludy makromanické?

Answer 49

přeceňování vlastní osoby, jejího významu, síly, chytrosti, zdraví, často spojeny s manickou náladou
megalomanické (velikášské) - neobyčejný význam osoby

Question 50

Vysvětli bludy mikromanické

Answer 50

přesvědčení o nevýznamnosti, chorobnosti, vině, zodpovědnost za katastrofy, neštěstí…spojeny s depresivní a
anxiozní náladou, souvisí s podceňováním

Hypochondrický - přesvědčení o tom, že osoba trpí záhadnou/nevyléčitelnou/zákeřnou chorobou, buď
existující či imaginární

Autoakuzační - sebeobviňování za vinu na neštěstích

Negační/nihilistický

Question 51

Vysvětli paranoidní bludy

Answer 51

• Bludy vznikající na základě chorobné vztahovačnosti
• Význam je přisuzován indiferentním podnětům a událostem, vztahují se k osobě postiženého
• Bludy se nezřídka sdružují a jsou vytvářeny bludné systémy, často obsahem pronásledování,
  ohrožení, poškození

Perzekuční - sledování, pronásledování, pozorování (jed, paprsky, spiknutí), stenická
(útočná) - často spojené s kverulací či astenická (úkryt) reakce

Emulační (žárlivost) - nezvratné přesvědčení o nevěře, neodůvodněný, neskyskný,
chorobný, často u alkoholismu, schizofrenie, senilní demence

Erotomanický - přesvědčení osoby o tom, že ji miluje jiná osoba, často tzv. významná

Question 52

poruchy volního jednání (poruchy vůle) máme jaké?

Answer 52

Hypobulie - snížení vůle +nerozhodnost - buď na základě nedostatku volních tendencí nebo z nemožnosti rozhodnout se mezi variantami (buridanismus, ambivalence) či z bezradnosti

Abulie - naprosté vymizení vůle a schopnosti se rozhodnout, chtít, usilovat, zahájit činnost (deprese, schizofrenie)

Hyperbulie - nezřídka spojeno s až patologickou aktivitou, překotné, mnoho energie (poruchy osobnosti, poruchy s bludy, manické stavy, paranoia, ovládavé představy)

Question 53

Poruchy jednání kvalitativní

Answer 53

Katatonické - porucha psychomotorických mechanismů, má primitivní podobu, většinou není porucha vědomí,
forma: stuporózní (neproduktivní) - útlum (snížená pohyblivost až naprostá strnulost), vnitřní či vnější příčina (deprese, tragický zážitek)

Produktivní: excitace s nadbytkem mimických a pantomimických projevů

Stupor (akinéza), někdy nelze přimět k pohybové reakci, neodpovídá na dotazy (deprese, schizofrenie)

Katalepsie (flexibilitas cerea) - nástavy

Záraz jednání -přerušení pohybu související se zástavou myšlenkové a řečové činnosti bez příčiny, minuty až týdny,(schizofrenie)

Další: negativismus, povelový automatismus, pohybová stereotypie, psychomotorický neklid, echomatismus

obsedantní jednání (kompulze, anankasmus)

impulzivní jednání

• nezvládnuté puzení k činnosti či jednorázovému činu, není porucha vědomí, vzpomínka zachována, probíhá bez volní kontroly,náhle a s velkou energií, jedinec nedovede učit motiv jednání, uskutečněno bez rozmyslu a bez váhání, bez emočního doprovodu (u schizofrenie, demence, poruch osobnosti)

Raptus náhlé agresivní chování, pramení ze značné úzkosti (schizofrenie, těžká deprese)

Zkratkovité jednání - reakce na podnět, chybí rozvaha, k cíli nejkratší cestou, při vědomí, má cíl, motivy a prostředky nejsou zvažovány kriticky

Tiky - nelze zabránit, pouze potlačit na omezenou dobu, neúčelné, nutkavé, při přesunu pozornosti a ve spánku mizí, komplexní tiková porucha sy. Giller de la Tourette (komplexní vokální tiky a koprolálie)

Automatismy - bezúčelné, neuvědomované a jednoduché, dají se potlačit a přerušit (nuda, hospitalismus u dětí, mentální retardace)

frenoleptické stavy: dromomanie, kleptomanie, pyromanie, dipsomanie, erotomanie, oniomanie (nákupy), gambling (trvajídlouhou dobu, až dny, někdy nepříjemné napětí, puzení k jednání)

Question 54

poruchy jednání kvantitativní

Answer 54

Hypagilnost - snížená aktivita

Hyperagilnost - dynamogenie, zvýšená aktivita, i neúčelné (expanzivní nálady, manie, intoxikace, hypertyreóza)

Agitovanost - neustálé neklidné pohyby, nekoordinované, bezúčelné, (anxiozní nálady, amence, manie)

Jaktace - zmítání na lůžku

Question 55

Poruchy osobnosti

Answer 55

vybrané poruchy osobnosti

Degradace - globální snížení úrovně osobnosti, tři typy:

1. Depravace - postižení se týká sociálních vztahů, zejména aspektů morálních a sociálních,
   eliminace vyšších citů, psychogenní příčiny. Může se objevit disociální chování, delikvence
   (alko a drogové závislosti)
2. Deteriorace - postižení vzniklé na podkladě organických procesů, snížení intelektových
   schopností, často i přídatné postižení dalších funkcí
3. Dezintegrace osobnosti - jde o rozpad osobnosti v oblasti citů, myšlení i vůle, změny jsou neuvědomované.

Deprivace - zanedbání především v období dětství, hlavně emoční, osobnost emočně nerozvinutá

Transformace - ztráta identity, postižený je někým jiným, než býval, i jiným tvorem. Může a
nemusí vyžadovat adekvátní reakce okolí (psychózy)

Rozdvojení - pocit existence dvou osobností - existují současně a společně, často se chovají
protichůdně, nemocný má náhled, často u hystriónských osobností

Alterace osobnosti - tzv. mnohačetná, disociovaná osobnost - v určitém období se jedinec cítí být
jinou osobností, pak se vrátí sám k sobě (lze opakovaně střídat). Na osobu, kterou zrovna není, je
amnézie. (hystriónské osobnosti)

Tranzitivismus - přesun vlastních prožitků a zážitků do druhých, ti je dle nemocného prožívají
(opakem je tzv. identifikace - prožitky druhých prožívá jako vlastní)

Rozštěp osobnosti - některé duševní funkce jsou zachovány, ale osobnost
projde zásadní změnou povahy “zlom životní linie” (Svoboda)

Apersonalizace - pacient si nechá vlastní identitu, ale přidá k ní vybrané části
identity cizí či vybrané vlastnosti, může se týkat i vztahu, rodinných vazeb
(nenadálé přisvojení si asertivity, cizího partnera atp..)

Question 56

Co je pud a vyjmenuj druhy poruch pudu?

Answer 56

pud je instinktivní činnost člověka pozměněná individuální zkušeností, pocit puzení a nutkání puzení uspokojit, má svou energii, uvědomovaný cíl a zdroj (tělesný a duševní stav, z něhož puzení vychází), ne/uspokojení spojeno s příslušnými emocemi

obvyklé dělení: orientační, obživný, sebezáchovy, rodičovský, sexuální

poruchy pudu sebezáchovy
* utlumení/zesílení obranných projevů
* agresivní reakce
* automutilace
* suicidium
* sebevražedný pokus (tentamen suicidii)

poruchy obživného pudu: kvantitativní
sitofobie - odmítání jídla
polyfagie - zvýšené množství jídla,
anorexie
bulimie
kvalitativní: pica - požívání nejedlých látek

poruchy pudů směřujících k zachování rodu
poruchy rodičovského pudu zvýšený/ snížený

poruchy sexuálního pudu
poruchy pohlavní identity
poruchy sexuální preference

Question 57

Dělení poruch emocí

Answer 57

❖ stenické - mobilizující
❖ astenické - demobilizující, inhibující
❖ kladné
❖ záporné

Question 58

Jaké poruchy emocí rozeznáváme?

Answer 58

Dělení poruch emocí na:

• PORUCHY AFEKTŮ,
• NÁLAD,
• CITŮ,
• VÁŠNÍ

Question 59

Poruchy afektu máme?

Answer 59

Patický afekt - krátkodobá , prudký afekt, na vrcholu kval. porucha vědomí (mrákotný stav), amnézie (i možná exkulpace)

Afektivní raptus - zpravidla úzkostný (anxiozní raptus), vybití psychomotorickou excitací, dezintegrace chování

nezvládnutý afekt - strhnutí k nerozvážným, mnohdy agresivním činům, akcím, vědomé jednání, nelze ale ovládat,

Afektivní ztlum - katastrofy, klidné a účelné jednání, emoce se zpožděním po konci události

Afektivní stupor - ve vypjatých situacích, strnutí, krátké, bez poruchy vědomí

Zvýšená afektivní dráždivost - sklon k patickým afektivním reakcím (organické poruchy CNS)

Hypersenzitivita - snadno vzniklé emoce, trvalejší než u lability

Paroxysmální afekt - náhle a bez příčiny vzniklý afekt trvající hodiny, někdy dny až týdny, často úzkost či strach
(temporální epilepsie)

Emoční oploštělost - nevýraznost a zúžení emocí, nezájem, snížení reaktivity, (schizofrenie, poruchy osobnosti,
deprese, organické poruchy)

emoční labilita - nestabilita, reakce i na slabé podněty, proměnlivost emocí, (organické poruchy, hystriónské osobnosti)

emoční inkontinence - projev emocí na slabé či neutrální emoční podněty, neovládané, vystupňovaná emoční labilita

emoční inkongruence (nepřiléhavost) - emoce neodpovídají charakteru vyvolávacího podnětu či sociálnímu kontextu
(schizofrenie)

alexitymie - obtíže či neschopnost číst vlastní emoce a hodnotit je, často tělesná interpretace emočních výkyvů

Emoční tenacita - dlouhé přetrvávání citů, jejich malá “pohyblivost”, obtížně odklonitelné, i menší podnět
může vyvolat dlouhodobou citovou reakci (spíše nálada než afekt)
afektivní ambivalence - prožívání protikladných emocí ve stejném okamžiku, i ke stejnému objektu…
(schizofrenie, těžké deprese)

katatymie - určité emoce mohou zkreslovat myšlení, jednání, prožívání či hodnocení reality, i u zdravých osob
(stereotypy, specifické zájmy atp.)

idiosynkrazie - přecitlivělost vůči vybraným smyslovým vjemům či i přeneseně k situacím či osobám, často
spojené s prožíváním odporu (pachy, zvuky, taktilní vjemy…)

fobie - blízko k obsedantnímu myšlení a nutkavému jednání. Mají předmět, jde o neodůvodněný chorobný
strach z daných podnětů, nepřiléhavost strachu je uvědomovaná, ale nelze jej příliš ovládat, překonat (agora,
andro, arachno, bacilo, foto, myso, hydro, klaustro, nozo, sito.) viz. vlastní studium nepřeberného množství
fobií

Question 60

Jaké poruchy nálad máme?

Answer 60

Nálada jako déletrvající stav, pohotovost emoční reakce v určitém směru

• delší trvání a menší intenzita než afekty
• není tolik vázána na konkrétní situaci, multifaktoriálně podmíněna (fyzikálně, chemicky, psychologicky…)

patické nálady - neobvyklá intenzita nálady, delší trvání, snížená odklonitelnost, žádný nebo
nedostatečný vyvolávací podnět, zvýšený vliv na celkovou duševní činnost

euforická nálada - uspokojení a blaženství není ničím narušeno, (intoxikace, onemocnění CNS,
progresivní paralýza)

manická nálada - veselá, radostná, rozjařená, zvýšená aktivita a sebevědomí, zrychlené tempo řeči i
myšlení, málo účelná, zaměření nemá dlouhé trvání, je střídavé, někdy i zvýšená podnikavost,
činorodost (mírnější je hypomanická nálada) (afektivní poruchy, schizofrenie)

expanzivní nálada - zvýšené sebevědomí, vzrůst aktivity, zvýšená vitalita, agilnost, - vedou k tendenci zasahovat
do okolního světa (mánie, hebefrenie)

exaltovaná (extatická nálada) - pocit štěstí, povznesenosti, vytržení, afektivita může být jednostranně zvýšena,
často spojena s určitým typem prožitků (náboženské, sexuální, spirituální) (v patologii u: intoxikace halucinogeny,
vybraných poruch osobnosti, afektivní poruchy, epi)

moria - veselá nálada, vtipkování, většinou plané, obtěžující, nepřiměřené

explozivní (dráždivá) nálada - vyšší připravenost k emocím vzteku a agresivním reakcím, tendence k výbušnosti,
(epilepsie, alkoholismus, explozivní poruchy osobnosti)

rezonantní (zlobná) nálada - náchylnost k zlostným a nepřátelským reakcím, zvýšené sebevědomí, podrážděnost a
připravenost ke zlobným reakcím (expanze, deprese, podrážděnost, nevlídnost, agresivita)

dysforická nálada -(rozlada) - mírnější forma v intenzitě i trvání, není vyšší sebevědomí ani nemusí být expanzivita

morózní nálada - (depresivně-zlostná) - nevrlost, mrzutost, depresivní i zlostné reakce, bez
zvýšení aktivity, riziko suicidia (epilepsie)

depresivní nálada - smutek, bezútěšnost, ztráta perspektivy, bradypsych., snížené sebevědomí

bezradná nálada - neschopnost rozhodování, (afektivní poruchy, schizo., demence)

apatická - netečnost a lhostejnost, postižena hlavně volní stránka, pasivita (toxikomanie, afekt.
poruchy, demence)

anhedonická - neschopnost prožívat radost a štěstí, ztráta zájmu, skepse, chybí snažení, nešťastné
prožívání neschopnosti (X apatie) - deprese

úzkostná - anxieta - často vegetativní příznaky (hl. sympatické), neklid, ohrožení, trýznivost,
riziko suic.

Question 61

Poruchy citů máme?

Answer 61

Poruchy vyšších citů

Sociální tupost - porucha až úplná neschopnost citového kontaktu (schizofrenie, mentální retardace, demence, poruchy os.)

Asociální city

Antisociální city

Anetičnost - krajní egoismus, bezcitnost, bezohlednost, chybí morální zábrany, častěji vrozená, u poruch os.

Emoční depravace - porucha etických citů, stupňování pudového jednání, mizení morálních zábran, úpadek osobnosti (toxikomanie)

Emoční degradace - úpadek celé osobnosti, city redukovány na tělesné potřeby (demence)

Poruchy estetických citů - součást emoční depravace či degradace

Poruchy intelektuálních citů

Přehnané sociální cítění

Poruchy vášní (patická vášeň - ovládavá a škodlivá, obsah neadekvátní)

Question 62

Vysvětli pojem afektivita a emotivita

Answer 62

afektivita - pohotovost k emočním reakcím, individuálně specifické

emotivita - celková, dlouhodobá emoční vyladěnost, charakteristika jedince