Test Flashcards
O softwarovém inženýrství lze říci:
A) Předmětem zájmu softwarového inženýrství je také management SW projektů.
B) Softwarové inženýrství je zaměřeno jen naaspekty související svývojem SW produktu.
C) Jeho hlavním cílem je přispívat krychlému aefektivnímu vytváření spolehlivých adůvěryhodných SW systémů.
D) Softwarové inženýrství je zaměřeno jen naaspekty související svývojem SW produktu.
A) Předmětem zájmu softwarového inženýrství je také management SW projektů.
C) Jeho hlavním cílem je přispívat krychlému aefektivnímu vytváření spolehlivých adůvěryhodných SW systémů.
O vlastnostech SW produktu platí:
A) Jednou zdůležitých vlastností je udržovatelnost (maintainability).
B) Z hlediska SW produktu není důležitá jeho přijatelnost (acceptability) pro uživatele. Je závislá na schopnostech apřáních uživatele anemá proto smysl se sní zabývat při vývoji systému.
C) Vzhledem ktomu, že softwarové inženýrství se zabývá jen aspekty vývoje SW produktu, není důležité, aby byl tento produkt dobře udržovatelný.
D) Mezi důležité vlastnosti SW produktů nepatří spolehlivost.
A) Jednou zdůležitých vlastností je udržovatelnost (maintainability).
Která znásledujících aktivit nepatří kzákladním procesním fázím vývoje SW:
A) Evoluce produktu
B) Zprostředkování kontraktu (procurement)
C) Soupis zákaznických požadavků (specification)
D) Validace systému
B) Zprostředkování kontraktu (procurement)
Které oblasti zhlediska etiky aprofesionální odpovědnosti nesouvisí svývojem software:
A) Kvalita – problém, zda vyvinout kvalitní software stím, že přijdu openíze za případnou údržbu aopravy
B) Kompetence – problém, zda přijmou či nepřijmout zakázku, která je mimo mé schopnosti
C) Duševní vlastnictví – problém ochrany duševního vlastnictví zaměstnavatele iklienta
D) Konkurence – problém, zda vyvíjet software pro klienta, který konkuruje mému předchozímu klientovi
D) Konkurence – problém, zda vyvíjet software pro klienta, který konkuruje mému předchozímu klientovi
V čem spatřujete rozdíl mezi SW produktem určeným pro obecné použití avyvíjeným (případně přizpůsobovaným) na zakázku.
A) Při vývoji se využívají velmi odlišné metody.
B) Vývoj na zakázku je obvykle významně dražší pro dodavatele.
C) Vývoj na zakázku je obvykle významně dražší pro zákazníka.
D) Podstatný rozdíl spočívá vautorství avlastnictví požadavků na SW
C) Vývoj na zakázku je obvykle významně dražší pro zákazníka.
D) Podstatný rozdíl spočívá vautorství avlastnictví požadavků na SW
Vyberte tvrzení, která jsou podle vašeho názoru pravdivá
A) Počáteční náklady na vývoj většinou převyšují náklady na jeho následnou údržbu
B) Náklady na údržbu většinou převyšují počáteční investici do jeho vývoje
C) Počáteční náklady na vývoj zhruba odpovídají nákladům na jeho údržbu
D) U systémů sdlouho životností mohou být náklady na údržbu softwaru iněkolikrát vyšší než náklady na jeho pořízení.
E) Náklady na softwarovou část výpočetního systému jsou zpravidla výrazně menší než náklady na jeho hardwarovou část.
B) Náklady na údržbu většinou převyšují počáteční investici do jeho vývoje
D) U systémů sdlouho životností mohou být náklady na údržbu softwaru iněkolikrát vyšší než náklady na jeho pořízení.
Důsledkem použití component based vývojového modelu není:
A) Důraz na fázi integrace jednotlivých component
B) Možnost vypuštění testování SW
C) Pravděpodobná nutnost modifikace původních zákaznických požadavků
D) Snížení nákladů na vývoj systému za všech okolností
B) Možnost vypuštění testování SW
D) Snížení nákladů na vývoj systému za všech okolností
Která znásledující skupin není považována za regulérního účastníka SW vývojových procesů?
A) Projektoví manažeři
B) Zákazníci
C) Vývojáři
D) Obchodníci
D) Obchodníci
CASE systémy podporují automatizaci aktivit spojených svývojem software. Zpravidla nezahrnují tuto komponentu:
A) Nástroje pro podporu change managementu
B) Nástroje pro podporu supply chain management
C) Nástroje pro podporu document managementu
D) Nástroje pro podporu configuration managementu
B) Nástroje pro podporu supply chain management
Lineární sekvenční model je pro vývoj SW vhodný vpřípadě, že:
A) Uživatelské požadavky jsou naprosto jednoznačně definovány
B) Výsledný produkt je požadován vkrátkém čase
C) Nevyvíjíme pro konkrétního zákazníka
D) Projektový manažer má kdispozici velký tým
A) Uživatelské požadavky jsou naprosto jednoznačně definovány
Použití waterfall modelu při vývoji softwaru je možné či dokonce žádoucí vpodmínkách:
A) Kdy zákazník vyžaduje průběžné ačasté doručování funkčních verzí softwaru, se kterými by mohl pracovat
B) Jedná se ovývoj rozsáhlého systému, který probíhá najednou na několika místech
C) Spolupráce se zákazníkem, který nemá zcela konkrétní představu ovlastních požadavcích na vyvíjený software
D) Kdy je prostředí, pro které je software vyvíjen, stabilní apožadavky na software jsou jasně dané
E) Turbulentního, často se měnícího prostředí, pro které je sfotware vyvíjen
B) Jedná se ovývoj rozsáhlého systému, který probíhá najednou na několika místech
D) Kdy je prostředí, pro které je software vyvíjen, stabilní apožadavky na software jsou jasně dané
Co je základním problémem vodopádového modelu:
A) Nutnost speciálního školení pracovníků
B) Problematická korekce chyb zjištěných vpozdějších etapách vývoje
C) Nelze aplikovat princip znuvupoužitelnosti (reuse)
D) Vysoké celkové náklady
B) Problematická korekce chyb zjištěných vpozdějších etapách vývoje
Prototyp, který není součástí výsledného řešení (throw-away prototype) používáme, jestliže:
A) Záleží zejména na rychlosti
B) Uživatelské požadavky JSOU jasně definovány
C) Uživatelské požadavky NEJSOU jasně definovány
D) Máme kdispozici jen malé množství analytiků
C) Uživatelské požadavky NEJSOU jasně definovány
Jaký je princip iterativně orientovaných procesních modelů? Zákazník při nich:
A) Dostává výsledný produkt po 100% fungujících částech
B) Může průběžně upřesňovat či doplňovat požadovanou funkčnost svývojovým týmem
C) Získává postupně se zpřesňující verze kompletního finálního SW
D) Operativně reaguje na rizika, objevující se vprůběhu vývojových procesů
B) Může průběžně upřesňovat či doplňovat požadovanou funkčnost svývojovým týmem
C) Získává postupně se zpřesňující verze kompletního finálního SW
Jeden znásledujících procesních metamodelů nepovažuje Sommerville za základní. Víte, který?
A) CASE (Computer-aided SWE)
B) Inkrementální vývoj (incremental development)
C) Lineární model - vodopád (waterfall)
D) Komponentový (Component-based SWE)
A) CASE (Computer-aided SWE)
Který(é) znásledujících aspektů není nutně svázán svyužitím inkrementálního přístupu kvývoji (incremental development):
A) Vdůsledku průběžného doručování jednotlivých komponent zákazníkovi dochází ke snížení rizika, že nakonec dostane nežádoucí řešení
B) Vdůsledku rozdělení dodávané funkcionality systému na malé dílčí části jsou kladeny jen minimální požadavky na způsob dokumentace systému
C) Část systému snejvyšší prioritou je tou nejvíce otestovanou
D) Vdůsledku prioritizace zákaznických požadavků dojde kúspoře času, protože nejdůležitější požadavky jsou zapracovávány jako první adalší lze mezitím upřesňovat
B) Vdůsledku rozdělení dodávané funkcionality systému na malé dílčí části jsou kladeny jen minimální požadavky na způsob dokumentace systému
Jakým typickým způsobem minimalizují agilní procesy nepředvídatelné situace:
A) Každému plánování předchází analýza rizik
B) Funkční součásti celého SW řešení (increments) jsou zákazníkovi předávány ve velmi krátkých časových intervalech
C) Všechny ostatní zde uvedené možnosti jsou správné
D) Uživatelské požadavky jsou shromažďovány velmi precizně
B) Funkční součásti celého SW řešení (increments) jsou zákazníkovi předávány ve velmi krátkých časových intervalech
Při extreme programming přístupu se pro vyjádření zákaznických požadavků obvykle využívá metoda:
A) User stories
B) Soupisu funkčních anefunkčních požadavků
C) Tvorby scénářů
D) Use cases
A) User stories
C) Tvorby scénářů
Princip tzv. test-first vývoje spočívá v:
A) Vývoji aotestování několika prototypů anásledné tvorbě výsledného softwaru se znalostí výsledků těchto testů
B) Prioritním testování nejdéle vyvíjených komponent software
C) Tvorbě testů ve formě spustitelných programů ještě před započetím vývoje samotného softwaru, přímo ze scénářů vyjadřujících uživatelské požadavky
D) Tvorbě několika testovacích scénářů, které jsou následně aplikovány na kompletní vyvinutý systém
C) Tvorbě testů ve formě spustitelných programů ještě před započetím vývoje samotného softwaru, přímo ze scénářů vyjadřujících uživatelské požadavky
Na kterou znásledujících otázek se NEodpovídá na každodenní schůzi týmu, pracujícího vmodelu SCRUM:
A) Co jsi udělal/a od minulé schůze?
B) Jaká je podstata problémů, se kterými ses potýkal/a?
C) Co plánuješ udělat do následujícího setkání týmu?
D) Sjakými ses při své práci setkal/a překážkami?
B) Jaká je podstata problémů, se kterými ses potýkal/a?
Mezi základní principy agilního přístupu kvývoji software nepatří:
A) Zaměření se na potenciál členů vývojového týmu spíše než na lpění na procesních postupech
B) Orientace všech členů týmu na tvorbu řádné dokumentace kjednotlivým částem vyvíjeného software
C) Zapojení zákazníka do procesu vývoje, ideálně přímo jako člena týmu přítomného na pracovišti
D) Zapracování změny, jako trvale přítomného prvku, se kterým se od začátku počítá
B) Orientace všech členů týmu na tvorbu řádné dokumentace kjednotlivým částem vyvíjeného software
Mezi vlastnosti klasického throw-away prototypu nepatří:
A) Většinou splňuje pouze nefunkční (non-functional) požadavky
B) Většinou nesplňuje běžné organizační standardy kvality
C) Většinou se kněmu neváže takřka žádná dokumentace
D) Slouží pro upřesnění alepší pochopení zákaznických požadavků
A) Většinou splňuje pouze nefunkční (non-functional) požadavky
Mezi hlavní charakteristiky metody extreme programming nelze zařadit:
A) Funkcionalita je doručována vkrátkých intervalech apo malých částech
B) Nutnost aktivního zapojení zákazníka do vývojového procesu ajeho začlenění přímo vývojového týmu
C) Bezpodmínečná nutnost zákazníka orientovat se vprogramovacím jazyce, který je ale zjednodušen speciálně pro použití během extreme programming
D) Využití párového programování
C) Bezpodmínečná nutnost zákazníka orientovat se vprogramovacím jazyce, který je ale zjednodušen speciálně pro použití během extreme programming
Metoda vizuálního programování je založena na principu:
A) Postupu vývoje software, při kterém je nejprve navrženo uživatelské rozhraní ateprve potom samotná funkčnost softwaru
B) Okamžité kontrole naprogramovaného kódu dalšími členy týmu (obdoba pair programming)
C) Vývoje prototypů prostřednictvím tvorby uživatelského rozhraní zpředem připravených prvků
D) Využívání of-the-shelf řešení, která jsou jen sminimální modifikací integrována ve velice krátkém intervalu připravena knasazení uzákazníka
C) Vývoje prototypů prostřednictvím tvorby uživatelského rozhraní zpředem připravených prvků
Při využití metody SCRUM jsou obvykle definováno několik rolí. Mezi ně nepatří:
A) Development team B) Product owner C) SCRUM Senior developer D) Scrum keeper E) Scrum master
C) SCRUM Senior developer
D) Scrum keeper
Procesní modely, řazené mezi agilní techniky se vyznačují zejména (zvolte nejvýstižnější odpověď):
A) Odstraněním dokumentace
B) Využíváním prototypů
C) Zdůrazněním adaptivity, pružností ačastou interakcí se zákazníkem
D) Zkrácením plánovacích etap
C) Zdůrazněním adaptivity, pružností ačastou interakcí se zákazníkem
Zákazníci popisují své požadavky na systém prostřednictvím přirozeného jazyka, mezi hlavní nevýhody tohoto postupu patří:
A) Popis požadavků vpřirozeném jazyce může být nejednoznačný vdůsledku užití slov svíce významy apod.
B) Popis požadavků vpřirozeném jazyce ssebou nese extrémně vysoké náklady související smnožstvím času potřebným na jejich získání
C) Popis požadavků vpřirozeném jazyce dovoluje získat pouze uživatelské požadavky, nikoliv systémové
D) Popis požadavků vpřirozeném jazyce nemusí být schopný jasně oddělit funkční anefunkční požadavky
A) Popis požadavků vpřirozeném jazyce může být nejednoznačný vdůsledku užití slov svíce významy apod.
D) Popis požadavků vpřirozeném jazyce nemusí být schopný jasně oddělit funkční anefunkční požadavky
Při použití standardizovaných formulářů ašablon pro popis požadavků na systém, lze počítat snásledujícím:
A) Zvýší se efektivita procesu získávání požadavků na úkor schopnosti převést je poté do odpovídajícího návrhu systému
B) Výrazně se redukuje nejednoznačnost takto definovaného požadavku vdůsledku zavedení jednotné terminologie
C) Většina výrazové schopnosti přirozeného jazyka zůstane zachována avšechny požadavky jsou zároveň uvedeny ve stejném formátu
D) Některé zpožadavků nebude možné touto metodou zachytit adojde tedy ke zvýšení rizika dodání nevyhovujícího systému zákazníkovi
B) Výrazně se redukuje nejednoznačnost takto definovaného požadavku vdůsledku zavedení jednotné terminologie
C) Většina výrazové schopnosti přirozeného jazyka zůstane zachována avšechny požadavky jsou zároveň uvedeny ve stejném formátu
Nevyhnutelnou vlastností procesu requirement managementu je fakt, že požadavky jsou téměř vždy, nebo alespoň často:
A) Nedostupné
B) Nekonzistentní
C) Nekompletní
D) Nereálné
B) Nekonzistentní
C) Nekompletní
Pro ověření, zda seznam požadavků skutečně vyjadřuje to, co zákazník od systému očekává, lze využít celou řadu technik, mezi ně patří
A) Využití osob nezainteresovaných na původní fázi získávání požadavků pro posouzení jejich realizovatelnosti
B) Systematická manuální analýza získaných požadavků
C) Vyvinutí testů pro validaci zákaznických požadavků ajejich “testovatelnost”
D) Využití spustitelných modelů systému pro ověření požadavků
B) Systematická manuální analýza získaných požadavků
C) Vyvinutí testů pro validaci zákaznických požadavků ajejich “testovatelnost”
D) Využití spustitelných modelů systému pro ověření požadavků
Běžným prostředkem pro získání zákaznických požadavků na systém je interview, vyberte možnosti, které lze označit jako pravdivé:
A) Při Interview je vhodné “postrčit” zákazníka vlastními otázkami či návrhy
B) Interview je vhodné pro získání znalostí apoznatků oaplikační doméně
C) Při Interview je vhodné využívat především otevřené otázky
D) Interview je vhodné pro získání celkového přehledu otom, jak jednotlivé strany systém používají
A) Při Interview je vhodné “postrčit” zákazníka vlastními otázkami či návrhy
D) Interview je vhodné pro získání celkového přehledu otom, jak jednotlivé strany systém používají
Pro jaký účel je vhodné formulovat zákaznické požadavky na systém relativně volně, na vysoké úrovni obecnosti
A) Vpřípadě zákaznických požadavků není nikdy vhodná jejich obecná formulace
B) Ve fázi requirements elicitation, jejíž výsledek slouží jako výchozí bod pro návrh avývoj systému
C) Ve fázi uzavírání smlouvy skonkrétním dodavatelem systému
D) Ve fázi vyhlášení záměru uzavřít smlouvu sněkterým zdodavatelů, kteří poté předloží své nabídky
D) Ve fázi vyhlášení záměru uzavřít smlouvu sněkterým zdodavatelů, kteří poté předloží své nabídky
Pro zkvalitnění procesu requirement managementu je nutné, aby byly jednotlivé požadavky vysledovatelné, ato zejména vtěchto oblastech:
A) Sledovatelnost vazby mezi požadavkem anáklady na jeho implementaci
B) Sledovatelnost zdroje požadavku
C) Sledovatelnost závislosti mezi požadavky
D) Sledovatelnost vazby mezi požadavkem apracovníkem zodpovědným za jeho implementaci
B) Sledovatelnost zdroje požadavku
C) Sledovatelnost závislosti mezi požadavky
Která znásledujících tvrzení ovalidaci požadavků (requirements validation) jsou pravdivá?
A) Validace požadavků je výhradně záležitost zákazníka.
B) Základním prostředkem pro validaci požadavků je analýza chybovosti několika typických systémových modelů.
C) Náprava chyb vdefinici požadavků není obvykle příliš nákladná.
D) Jednou ze základních technik je použití kontrolních seznamů (checklists), pomocí kterých je individuálně vyšetřován (revidován) každý požadavek.
D) Jednou ze základních technik je použití kontrolních seznamů (checklists), pomocí kterých je individuálně vyšetřován (revidován) každý požadavek.
Mezi základní otázky, na které by měla odpovědět tzv. Feasibility Study nepatří:
A) Může být systém vyvinut se soudobými technologiemi avrámci rozpočtu?
B) Může být systém úspěšně integrován sdalšími používanými systémy?
C) Přispívá systém korganizačním cílům?
D) Může být systém vyvinut spoužitím zvoleného procesního modelu?
D) Může být systém vyvinut spoužitím zvoleného procesního modelu?
Trasovací tabulky (traceability tables) pomáhají:
A) Identifikovat, řídit asledovat jednotlivé uživatelské požadavky ijejich změny
B) Odstraňovat chyby, které se projeví při běhu programu (run-time errors)
C) Určovat výkonnost použitých algoritmů
D) Ani jedna zostatních možností není správná
A) Identifikovat, řídit asledovat jednotlivé uživatelské požadavky ijejich změny
Požadavky na systém, které vyplývají zprostředí, pro které je systém vyvíjen ajeho vlastností lze označit jako:
A) Doménové
B) Uživatelské
C) Funkční
D) Nefunkční
A) Doménové
