Test Flashcards
1
Q
Mor
A
-Zpusobuje bakterie yersinia pestis
-středověk zabilo 1/3 evropy
-Porad dodnes Afria Asie Amerika
-PRIZNAKY: horecka, zimnice, bolest hlavy, svalu a kloubu, zanet lymfatickych uzlin
-PRENOS: blechy z krys a potkanu
-mozne ockovani
2
Q
Syfilis
A
-Zpusobena bakterii clostridium tetani
-PRENOS: pohlavni styk
-PRIZNAKY: krece, ztrata koordinace svylovych pohybu
-bez lekarske pomoci konci smrti
-cr ockovani, po 10-15 preockovat
3
Q
Borelioza
A
PRENOS: klistetem
- neni ockovani
-PRIZNAKY: cervena skvrna s bilym stredem, unava, bolest kloubu
- bez leceni napada srdce a nervovou soustavu
4
Q
Angina
A
-PRENOS: kapenkove
-inkubacni doba 1-3 dny
-PRIZNAKY: bolest v krku, potize s polykanim, zrudnene mandle
5
Q
Kapavka
A
-PRENOS: sexsualne
-postihuje mocopohlavni ustroji
-PRIZNAKY: zanet s hnisavym vytokem
-riziko: nechraneni sex s neznamou osobou (prostituce)
6
Q
Zapal plic
A
-PRIZNAKY: kašel-suchý -> s hlenem, teplota, bolest hrudi
-RTG snimek- prokaze zanet plicni tkane
7
Q
Brisni tyfus
A
-zpusobene bakterii Salmonella typhi
-PRENOS: strava, kontaminovana voda
-mnozi se v krvi infikovanych -> vylouceni travicim trakem
-PRIZNAKY: horecka, zimnice, prujem, bolest bricha
-cestovani v jizni asii, africe a jizni amerika
8
Q
Tuberkuloza
A
-postihuje plice, muze se prenest i na kosti, klouby, uzliny…
-zpusobuje ji bakterie Mycobacterium tuberculosis
-PRIZNAKY: dlouhy kasel, vykaslavani hlenu/krve, nocni poceni
-mozne ockovani
9
Q
Cerny kasel
A
-nakazlive onemocneni dychacich cest
-PRIZNAKY: zachvaty kasle
-2023 čr^
10
Q
Salmoneloza
A
-prujmove onemocneni
-NAKAZENI: kontaminovana potrava (syrove maso, vejce…)
-PRIZNAKY: intenzivni prujmy, zvraceni, horecka, krece
11
Q
Vyznam bakterii pro ostatni organismy
A
- rozklad organicke latky na anorganicke
- schopnost premenit vzdusny dusik na dusikate slouceniny vyuzite rostlinami
- pomahaji travit slozite rozlozitelne latky
12
Q
Vyuziti bakterie clovekem
A
- vyroba kvasenych potravin (zeli, jogurt, syr)
- ochrana zivotniho prostredi (cistirny odpad. vod)
- vyroba leku a vitaminu
13
Q
SINICE - Kde se vyskytuji
A
Voda, vlhka puda, kura stromu, skály
14
Q
SINICE - vzhled a typ bunek
A
- vyskytuji se jako jednotlive bunky/shluky bunek/vlakna (retezce)
- jsou prokaryotni
- vytvari slizive pochvy
15
Q
SINICE fotosynteza? Kde?
A
- ano
- na tylakoidech
16
Q
SINICE- co jsou tylakoidy
A
Membranou obalene mechyrky
17
Q
Jsk vznikly tylakoidy?
A
- vznikly vychlipeni cytoplazmaticke membrany do bunky a jejim odsrcenim
18
Q
Co zpusobuje zbarveni sinic?
Co je zachycuje?
A
- energie svetla zachycuji fotosynteticka barviva
BARVY: - chlorofyl 🟢
- fykocyanin 🔵
- fykoeritnin 🔴
-vysledna barva byva 🔵🟢
19
Q
SINICE-rozmnozovani
A
- nepohlavne (delenim, rozpadem)
20
Q
Proc jsou sinice vyznamne pro ostatni organismy?
A
- vazou vzdusny dusik
- jsou dulezitou casti potravniho retezce vodnich organismu
- jsou soucasti lisejniku - osidluji nehostinna prostredi
21
Q
Jak muze sinice negativne pusobit na ostatni organismy
A
- kdyz se premnozi -> vodní květ -> nemuzu se koupat v jezerech, toxicke latky,
- vyrazky, nevolnost, potrat
22
Q
Dva zastupci sinic
A
- chmyřnatka
- spirulina
23
Q
Zastupci sinic- CHMIŘNATKA
A
- tvori vyznamnou cast vodniho kvetu
- koulovite bunky tvori retezce
24
Q
Zastupce sinic-SPIRULINA
A
- vyrabi se z ni potravinove doplnky (obsahuje vitaminy, mineraly)
- bohata na bilkoviny
25
Ze sinic vznikly
Chloroplasty v bunkach rostlin
26
Vodni kvet
- ve stojatych vodach, v lete hodne mnozi
- do vody uvolnuni toxicke latky
27
Kdo poprve pozoroval bakterie a jak?
- Nizozemsky prirodovedec - Antonie Van Leenwenhock druha polovina 17. Stol
- na diy mikroskopu
28
Pasterizace
-matoda tepelne sterilizace
- brani nezadoucimu kvaseni potravin
- Luis Paster
- druha polovina 19. Stol
29
Robert Koch
- 1905 nobelovka za objev priciny tuberkulozy
30
Jak lecime bakterialni onemocneni
Antibiotika
31
Antibiotika - PENICILIN
- objeven v roce 1928
- Alexander Fleming
32
Jak dochazi k prenosu bakterialnich nemoci?
- kapenky (kychnuti, kaslani)
- kontaminovana voda, potraviny
- kontaktni prenos
- prenos hmyzem (kliste- borelioza…)
- pohlavni styk
33
Inkubacni doba
Doba mezi nakazenim a projevem
34
Ockovani pro a ne
+ prevence proti nemocím
- cizi latky do tela
35
Ktere organismy maji eukaryotickou bunku?
- rostliny
- houby
- zivocichove
- prvoci
36
Eukaryoticka bunka<> prokaryoticka
Eukaryoticka bunka je vetsi a slozitejsi jak prokaryoticka bunka
37
Co je organela?
- organy organismu
38
eukaryoticka bunka-CYTOPLAZMATICKA MEMBRANA
kde se nachazi?
Na povrchu bunky
39
eukaryoticka bunka-CYTOPLAZMATICKA MEMBRANA
Co zajistuje?
Prijem latek do bunky a vydej latek z bunek ven
40
eukaryoticka bunka-CYTOPLAZMATICKA MEMBRANA
Zakladni vlastnost, jaka je?
Je polopropustna
41
eukaryoticka bunka- cytoplazma
Kde se nachazi?
- uvnitr bunky - zakladni hmota (vypln eukaryoticke bunky)
42
eukaryoticka bunka- cytoplazma
Co zajistuje?
- zajistuje transport latek po bunce
- odehravaji se tam mezabolicke procesy
43
eukaryoticka bunka- jadro
- Od cytoplazmy je ohraniceno dvojtou jadernou membranou s pory (otvory pro komunikaci jadra s okolim)
- vnitrek vyplnen karyoplazmou
44
eukaryoticka bunka- cytoplazma
Karyoplazma co v ni
Vlaknite utvary - chromozomy, ktere obsahuji deoxyribonukleovou (DNA)- nositelka dedicnych vlastnosti
45
eukaryoticka bunka- jadro
Kolik jaderek se muze nachazit v jadre?
Jedno az vice
46
eukaryoticka bunka- endoplazmatické retikulum
Co to je?
- membranovy system plochych vacku a kanalku
- membrany endoplazmatickeho retikula navazuji na obaj jadra
47
eukaryoticka bunka- endoplazmaticke retikulum
Delime na
- drsne endoplazmaticke retikulum
- hladke endoplazmatike retikulum
48
eukaryoticka bunka- endoplazmaticke retikulum
Drsne endoplazmaticke retikulum
- ma na membranach pripojeny ribozomy
- funkce: je mistem syntezy bilkovin
49
eukaryoticka bunka- endoplazmaticke retikulum
Hladke endoplazmaticke retikulum
- Nema ribozomy
- funkce: syntetizuji se v nem glycolipidy
50
eukaryoticka bunka- ribozomy
Slozena z, co v jich probiha, umisteni
- drobna teliska slozena ze dvou nestejnych podjednotek
- probiha v ni tvorba bilkovin
- umistení: volne nebo vazane na endoplazmatickem retikulu
51
eukaryoticka bunka- Golgiho komplex
Stavba, funkce
- Stavba: soustava plochych mechyrku ohranicenych biomembranou
- funkce: probihaji v ni biochemicke reakce upravujici latky vytvorene v endoplazmatickem retikulu
52
eukaryoticka bunka- mitochondrie
Co dela?
- v ni bunecne dychani
- uvolnuje energii zabezpecujici zivotni deje
53
eukaryoticka bunka- mitochondrie
Na povrchu a uvnitr
- 2 membrany, vnitrni membrana - kristy (zahyby)
- uvnitr hmota matrix
54
eukaryoticka bunka- cytoskelet
Funkce, slozen z
- zpevnuje vnitrek bunky a umoznuje pohyb
- pri deleni bunek se podili na vzniku deliciho vretenka
- SLOZEN Z: z vlákének - mikrofilament a trubicek
55
Rostlinna bunka
-obsahuje vsechny soucasti eukaryoticke bunky ale + navic neci:
- bunecka stena
- vakuola
-plastid
56
Rostlinna bunka- Bunecna stena
Co je, funkce
- tuhy obal bunky nad cytoplazmatickou membranou
- funkce: udeluje ji tvar a chrani ji pred vlivy vnejsiho prostredi
57
Rostlinna bunka- bunecna stena
Jeji hlavni chemickou slozkou?
Je ceuloza
58
Rostlinna bunka- bunecna stena
Bunecke stetny drevin obsahuji
Drevovinu/lignin
59
Rostlinna bunka- bunecna stenna rozdil od cytoplazmaticke membrany je
Je dobre propustna pro vetsinu latek
60
Rostlinna bunka- vakuola
Co je
- mechyrky obalene jednou membranou (tonoplast)
61
Rostlinna bunka- vakuola
Vnitrek
Naplnen bunecnou stavou (odpadni latky, enzymy)
62
Rostlinna bunka- vakuola
Bunecka stava
U jakych bunek najdem
U bunek rostlin, hub a prvoku
63
Rostlinna bunka- vakuola
Vlastnost, obsahuje
- zpusobuje zbarveni kvetu a plod
- obsahuje barviva - antokyany
64
Rostlinna bunka- plastidy
Jsou, na co se deli
- jsou obaleny dvema membranama
Delime na:
- chloRoplasty 🟢
- chroMoplasty 🌈
- leukoplasty (bezbarve)
65
Rostlinna bunka- plastidy
Chloroplasty 🟢
vyskyt
- vyskytuje se v zelenych castech rostlin
66
Rostlinna bunka- plastidy
Chloroplasty 🟢
Na povrchu, uvnitr
- na povrchu dve membrany
- uvnitr bilkovinna hmota STROMA, v ni jsou tylakoidy (sit vačku)
67
Rostlinna bunka- plastidy
Chloroplasty 🟢
Stroma v ni tylakoidy ( sit vačku)
Na sebe ulozene tylakoidy? Co obsahuji?
Grana- obsahuji zeleny chlorofyl
68
Rostlinna bunka- plastidy
Chloroplasty 🟢
Co probiha v chloroplastech?
Fotosynteza
69
Rostlinna bunka- plastidy
Chlomoplasty🌈
Barva
- jsou zlute, oranzove a cervene plastidy
70
Rostlinna bunka- plastidy
Chlomoplasty🌈
Jak vznikaji?
- Premenou chloroplastu - obsahují cervena a zluta barviva (karotenoidy a xantofyly
71
Rostlinna bunka- plastidy
Leukoplasty (bezbarvy)
Kde nachazi, co se v nich hromadi
- v neosvetlenych castech rostlin (korenech, semenech…)
- hromadi se v nich zasobni latky (skrob, bilkoviny, oleje)
72
Zivocisna bunka- co obsahuje, co ne
+ Stejne soucasti jako eukaryoticke bunky
+ obsahuje lysozomy
- nema bunecnou stenu, neobsahuje plastidy
-
73
Zivocisna bunka- lysozomy co jsou
- mechyrky ohranicene biomembranou, uzaviraji travici enzymy
74
Zivocisna bunka- lysozomy
Jeji prace
- stepeni latek prijimanych bunkou a odumrelych organel
75
Zivocisna bunka- lysozomy
Vyskyt
- vyskytuje se v bunkach zivocichu a hub
- u rostlinych to dela vakuola
76
Bunky hub- co obsahuje a neobsahuje
+ Vsechno co eukaryoticke bunky
+ maji bunecnou stenu
- neobsahuji ani chloroplasty, ani chromoplasty
77
Bunky hub- hlavni slozka
Chitin
78
Deleni bunek- zajistuje
- Rust organismu, regenerace, rozmnozovani
79
Deleni bunek- co vznika pri deleni
Pri deleni z materske bunky vznikaji dcerine bunky
80
Deleni bunek- zakladni typy deleni (2)
- mitoza
- meioza
81
Deleni bunek- zakladni typy deleni (2)
Mitoza
Co je, co zajistuje
- bezne deleni telnich bunek
- zajistuje rust a regenerace
82
Deleni bunek- zakladni typy deleni (2)
Meioza
Co je, co vznika
- redukcni deleni
- vznikaji pohlavni bunky
83
Deleni bunek- zakladni hmota jadra, co obsahuje
- zakladni hmota bunecneho jadra je chromatin
- obsahuje dna
84
Deleni bunek- co se v dobe deleni deje
- chromatin se spiralizuje (smotava) a tvori chromozomy
85
Deleni bunek- popis chromozomu❌
- chromozom je rozdelen na 2 chtimatidy
86
Deleni bunek- popis chromozomu❌
Centromera co je
- oblast chromozomu kde se dotikaji chromatidy
87
Diploidni a haploidni bunky
Diploidni
=V telnich bunkach jsou chtomozomy v parech
88
Diploidni a haploidni bunky
Haploidni
=Pohlavni bunky (gamety) maji polovicni pocet chromozomu - nejsou v parech
89
Diploidni a haploidni bunky
Clovek kolik ma
- telni bunky 46 chromozomu
- pohlavni bunky 23 chromozomu
90
Mitoza- co je
- standardni drleni bunek, z jedne diploidni bunky materske vznikaji dve diploidni bunky dcerine
91
Mitoza- 4 faze
1. Profaze
2. Metafaze
3. Anafaze
4. Telofaze
92
Mitoza- 1. Profaze
- chromatin spiralizuje -> chrozomy se stavaji viditelnymi
- rozpada se jaderna membrana
- tvori delici vretenko
93
Mitoza- 2. Metafaze
- chromozomy se rovnaji do centralni toviny deliciho vretenka
- pripoji se na mikrotubulky deliciho vretenka
94
Mitoza- 3. Anafaze
- chromozomy se v centromere rozdeli
- zkracovanim mikrotubulu jsou chromatidy pritahovany k opacnym polum bunky
95
Mitoza- 4. Telofaze
- zaniká delici vretenko
- chromozomy se rozmotavaji (prestavaji byt videt)
- na obou polech se vytvori kolem jaderne hmoty jaderne membrany -> vznik dvou novych jader
-po deleni jader -> deleni bunky
96
Mitoza- citokineze (deleni bunky)
1. Bez steny•
2. Se stenou
- u zivocisnych bunek ( bez bunecne steny) dojde ke zaskrceni bunky a rozděleni obsahu na dve poloviny
97
Mitoza- citokineze (deleni bunky)
1. Bez steny
2. Se stenou•
- u bunek s bunecnou stenou (rostliny, houby) se uprostred vytvori prepazka s novou bunecnou stenou, ktera doroste k okrajum
98
Mitoza- bunecny cyklus
= kolobeh deju probihajici v bunce od jejiho vzniku do daldihi rozdeleni
99
Mitoza- bunecny cyklus
Delka cyklu=
Generacni doba
100
Mitoza- bunecny cyklus
Rozlisujeme faze na
- M faze
- interfaze
101
Mitoza- bunecny cyklus
M faze
Probiha deleni bunky
102
Mitoza- bunecny cyklus
Interfaze
-Odbobi mezi dvema delenimi
probiha:
- dotvareni latky a organel
- rust bunky
103
Meioza co je,
- deleni , kterym vznikaji pohlavni bunky (gamety)
- z materske diploidni bunky vzniknou 4 haploidni bunky
104
Meioza deleni (za sebou jdouci)
1. Heterotypicke
2. Homeotipicke
105
Meioza deleni- 1. Heterotipicke
Jak probiha
+ casti fazi
- odlisne od mitozy, tim ze dochazi k redukci poctu chromozomu na polovinu
1. Profaze I
2. Metafaze l
3. Anafaze l
4. Telofaze l
106
Meioza deleni- 2. Homeotipicke
Jak probiha
Casti fazi
-Probiha stejne jak u mitozy, ale na zacatku ma polovicni pocet chtomozomu
- 1. Profaze ll
- 2. Metafaze ll
- 3. Anafaze ll
- 4. Telofaze ll
107
Prubeh fazi meiozy- 1. Profaze l
- rozpousti se jaderna membrana a jaderko, chromozomy se stavaji viditelnymi
- parove chromozomy se prikladaji svyme centromerami k sobe a vytvari chromatidive tetrady
- crossing-over= parove chromozomy si vymenuji casti chromatid-> dulezite pro variabilitu zivych organismu
108
Prubeh fazi meiozy- 2. Metafaze l
- tetrady se svymi centromerami usporadaji v rovine bunky
109
Prubeh fazi meiozy- 3. Anafaze l
- rozdrleni tetrad-> cele chromozomy (s vymenenymi useky) putuji k opacnym koncum bunky
110
Prubeh fazi meiozy- 4. Telofaze l
- oddeli se bunky s ruznym zastoupenim materskych a otcovskych chromozomu
111
Prubeh fazi meiozy- 1. Profaze ll
- vytvori se delici vretenko
112
Prubeh fazi meiozy- 2. Metafaze ll
- chromozomy se usporadaji v centralni rovine bunky
113
Prubeh fazi meiozy- 3. Anafaze ll
- centromery chromozomu se rozdeli a chromatidy jsou tazeny k opacnym koncum bunky
114
Prubeh fazi meiozy- 4. Telofaze ll
Vytvoreni jadernych membran a deleni bunek
