Svět 1945-1993 Flashcards
1
Q
podepsání deklarace OSN
A
1.1.1942
2
Q
podepsání Charty OSN (ustavila vznik)
A
1945 (červen)
3
Q
prezidentské období Harry S. Trumana
A
1945-1953
4
Q
Trumanova doktrína
A
1947
5
Q
Marshallův plán
A
1947
6
Q
vznik NATO
A
1949
7
Q
korejská válka
A
1950-1953
8
Q
Norimberský proces
A
11/1945-10/1946
9
Q
tresty smrti na Norimberském procesu
A
Bormann
Göring
Ribbentrop
Keitel
Kaltenbrunner
Rosenberg
Frank
Streicher
Sauckel
Jodl
Frick
Seyss-Inquart
10
Q
“norimberský” proces v JAP
A
tokijský proces
11
Q
konference v Teheránu
A
1943 (stanovuje 5 NĚM států)
12
Q
konference v Jaltě
A
1945 (4 okupační zóny NĚM)
13
Q
postupimská konference
A
1945
14
Q
Bizonie
A
1946 (platnost od 1947), dohoda USA a VB pro spojení dvou pásem NĚM - kvůli zásobování (60 % obyvatel)
15
Q
Trizonie
A
1948, připojení FRA pásma k bizonii - to samé v Berlíně
16
Q
americká ekonomika ve 40. letech 20. st.
A
v USA žilo 7 % světové populace, připadalo na ně 42 % světových příjmů a 50 % výrobních kapacit. USA vlastnily 75 % světového zlata, v celosvětovém měřítku vyráběly USA 58 % oceli, 44 % elektřiny, 80 % automobilů a produkovaly 63 % ropy → staly se tvůrci světové politiky
17
Q
Stalinův ideolog, tvůrce teze o 2 protikladných světových táborech
A
Andrej Ždanov
18
Q
nástup komunismu v Bulharsku
A
1947
19
Q
nástup komunismu v Rumunsku
A
1947
20
Q
nástup komunismu v Maďarsko
A
1947 (Mátyás Rákosi)
21
Q
občanská válka v Polsku
A
1945-1947
22
Q
nástup komunismu v Polsku
A
1948
23
Q
mírová konference v Paříži
A
1946
24
Q
výsledky pařížské mírové konference 1946
A
Itálie: musela postoupit Řecku Dodekanéské ostrovy vEgejském moři a Jugoslávii Zadar, Z Dalmatské ostrovy a větší část Istrijského poloostrova. Terst byl vyhlášen svobodným územím a správa jeho zázemí byla rozdělena mezi GB, USA a Jugoslávii. Itálie dále ztratila i své kolonie
Finsko: muselo uznat územní výsledky sovětsko-finské války zpočátku 1940 i postupu sovětských vojsk 1944, tj. ztratilo jednak území Karelské šíje, jednak přístav Petsamo a jeho zázemí u Severního ledového oceánu
Bulharsko: bylo mírovou smlouvou uznáno vhranicích zpočátku 1941, tj. včetně zisků Jižní Dobrudži, již získalo na Rumunsku vlétě 1940 vrámci druhé vídeňské arbitráže
Rumunsko: bylo uznáno vhranicích zpočátku 1941, což vjeho případě znamenalo ztrátu Jižní Dobrudži ve prospěch Bulharska a Besarábie a SBukoviny ve prospěch SSSR. Na druhé straně Rumunsko získalo zpět STransylvánii přiřknutou druhou vídeňskou arbitráží Maďarsku
Maďarsko: muselo vrátit území získaná první vídeňskou arbitráží 1938 (J Slovensko) Československu a území získaná druhou vídeňskou arbitráží (S Transylvánii) Rumunsku. Zakarpatská Ukrajina, kterou Maďarsko okupovalo 1939, byla připojena kSSSR. Hranice sRakouskem a Jugoslávií byly navráceny ke stavu zpočátku 1938
25
Churchillův projev ve Fultonu, vztyčení železné opony
1946
26
dlouhý telegram
1946, G. Kennova kritická analýza sovětské politiky v depeši pro Jamese Byrnesova
27
vznik studené války
1947 (květen)
28
Co byla Trumanova doktrýna?
koncept zahraničně-politického aktivizmu, znamenala oficiální převzetí role hegemona spojenými státy od VB, stanovila globální cíle zahraniční politiky USA + zadržování komunismu (= obrana demokracie)
29
Kdo nejvíce čerpal z Marshallova plánu?
VB, FRA, ITA, Z NĚM, ŘEC, HOL, RAK, BEL
30
Blokáda Berlína
6/1948-5/1949 (odvolává Stalin) - je to reakce na Postupimskou dohodu
31
Postupimská dohoda
1945, dohoda Z velmocí o zahrnutí Z Berlína do Marshallova plánu, sjednocení sektorů a měnová reforma
32
NSR
Bonn, prezident T. Heuss/ kancléř křesť. socialista K. Adenauer
33
NDR
Berlín, prezident W. Pieck/ předseda vlády O. Grotewohl
34
RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci)
1949, členské země striktně podřízeny potřebám SSSR
35
Bruselská dohoda
1948, FRA x VB, vlády se podpisem tohoto dokumentu zavázaly k všestranné spolupráci a ke společné akci proti jakékoli agresi, přičemž smlouva byla zaměřena proti možné obnově německé útočné politiky
36
občanská válka v Palestině
1947-1948 (židé x arabové)
37
vznik Izraele
14. května 1948 (David Ben Gurion)
38
1. arabsko-izraelská válka (válka za nezávislost Izraele)
1948-1949, Izrael se uhájil
39
Sinajská válka
1956
40
šestidenní válka
1967
41
opotřebovací válka
1967-1970
42
jomkipurská válka
1973
43
1. libanonská válka
1982
44
2. libanonská válka
2006
45
1. fáze korejské války
6-8/1950
46
2. fáze korejské války
9-10/1950
47
3. fáze korejské války
1950-1953
48
vztyčení demarkačního pásma v Koree (38. rovnobězka)
1945 po Postupimy
49
vyhlášení Korejské lidově demokratické republiky
9/1948
50
vyhlášení Korejské republiky
8/1948
51
konec korejské války (mír)
v Pchanmundžomu 1953
52
abdikace císařské vlády v Číně
1912
53
1. čínská občanská válka
1925-1927
54
čínsko-japonská válka
1937-1945
55
2. čínská občanská válka
1946-1949
56
vyhlášení čínské lidové republiky
1949
57
čínsko-sovětská smlouva o přátelství, spojenectví a vzájemné pomoci
1950
58
McCarthizmus
1950-1954, = jeho tažení proti komunismu v USA
59
složení SSSR vlády po Stalinově smrti
1. tajemník KSSS N. S. Chruščov, předseda vlády G. M. Malenkov, ministr vnitra L. P. Berija, maršál K. J. Vorošilov a ministr zahraničí V. Molotov zprvu vládli kolektivně, později hl. soupeření N. S. Chruščov X G. M. Malenkov
60
nový kurz
1953, Chruščov, = amnestie, podpora lehkého průmyslu a zemědělství, zahr. POLT mírové úsilí
61
definitivní vítěz vnitrostranického boje (x Berja, Malenko)
1956, N. S. Chruščov
62
Indočínská válka
1946-1954, FRA koloniální správa X komunistická Liga nezávislosti Vietnamu
63
kubánská revoluce
1956-1957
64
polské (dělnické) povstání
1956
65
maďarské povstání
1956
66
v čele nové maďarské vlády:
Imre Nagy
67
nová rolnicko-dělnická vláda v Maďarsku
1956 (Nagy zatčen a 1958 popraven)
68
alžírské povstání a válka v Alžírsku
1954-1962, X FRA
69
nezávislost Alžírska
1962
70
Suezská krize
1956, EG x VB, FRA, IZR
71
fce Chruščova (1894-1971)
1. tajemník KSSS, 1953-1964 a předseda rady, ministrů SSSR (premiér) 1958-1964
72
kritika kultu osobnosti
1956, na XX. sjezdu KSSS
73
Vůdce Číny nebo Velký kormidelník
Mao Ce-Tung
74
rozchod ČÍN a SSSR
1960
75
začátek Velkého skoku
1958
76
hladomor v Číně
1959-1960
77
2. berlínská krize
1958-1961
78
kolikátý prezident byl JFK
35., 1961-1963 (atentát v Dallasu)
79
vylodění v Zátoce sviní
1961
80
kubánská krize
1962
81
zbudování berlínské zdi
1961
82
karibská krize
1962, SSSR na Kubě jaderné hlavice, pak ustoupilo
83
nestabilní státy Latinské Ameriky
Kuba, Venezuela, Bolívie, Kolumbie, Argentina či Brazílie
84
1. člověk ve vesmíru
1961, Jurij A. Gagarin
85
1. žena ve vesmíru
1963, Valentina Těreškovová
86
1. člověk na Měsíci
1969, Neil Armstrong, Buzz Aldrin
87
šestidenní válka
červen 1967, IZR x arabské státy
88
o co byla šestidenní válka
Golanské výšiny
89
ČSR se stává socialistickým státem
1960
90
protest studentů ze Strahovských kolejí
1967
91
Alexandr Dubček se stává tajemníkem strany
1968
92
země Varšavské pětky
SSSR, NDR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko
93
invaze do Československa
21. srpna 1968
94
Moskevský protokol
1968, znamenal konec předchozích reforem, čistku ve straně a obnovení neostalinských principů autoritativní moci (jediný nepodepsal F. Kriegel X vzestup G. Husáka)
95
Indirect Rule zákon
v BEL, POR a FRA koloniích, omezující spolupráci Afričanů na nižší (soudní) správu, v GB koloniích existovala pouze „přímá“ správa (běloši). Ve fr. a port. koloniích panoval centralizmus, byly podniknuty pokusy o asimilaci Afričanů odstraněním kmenových tradic
96
dekolonizace
proces vymaňování se zemí z POLT vlivu jiných metropolí (proces není omezen jen na 2. pol. 20. století, ale tehdy byl nejintenzívnější)
97
hlavní tendence dekolonizace
ASIE - Francouzi v Indočíně, Nizozemci v Indonésii, Britové v Indii, Barmě a na Cejlonu; AFRIKA - Britové v Nigérii, Keni, Jižní Rhodésii, Francouzi v Alžírsku, Belgičané v Kongu
98
nezávislost Indonésie a Vietnamu
1945, x FRA
99
rok Afriky
1960, 17 afrických zemí nezávislost
100
rozpad britské Indie
1947
101
apartheid v Jihoafrické republice
1948-1993, Nelson Mandela
102
Ostpolitik
politika otevření se Východu
103
Grundvertrag
1972, smlouva o zásadách vztahů mezi SRN a NDR (od 1973 členy OSN)
104
polská krize
1968-1970
105
smlouva SALT1
1972, omezila počty raket a zastavila budování protiraketového systému
106
Brežněv umírá
1982
107
odstranění Chruščova
1964
108
ropná krize
1973
109
aféra Watergate
1974, Nixon rezignuje
110
Závěrečný akt KBSE
1975, podepisuje Gerald Ford
111
Carterova doktrína
1980, vyhlášení Středního východu za oblast životních zájmů USA
112
Vietnamská válka
1955-1975, na území dnešního Vietnamu, Laosu a Kambodži; Jižní Vietnam (USA atd.) X Severní Vietnam (SSSR apod.)
113
sjednocení Vietnamu (komunismus)
1976, Vietnamská socialistická republika
114
vietnamský syndrom
ve vojácích USA zanechala hluboké rány + velký válečný dluh
115
zavraždění Martina Luthera Kinga
1968
116
co je Jomkipurská válka
5. arabsko-izraelská válka 1973, odveta za šestidenní válku
117
Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
1975 v Helsinkách, cílem bylo donutit SSSR ukončit porušování lidských práv + liberalizovat svou vnitřní politiku, Západ oficiálně uznal poválečné rozdělení Evropy + USA potvrdily svůj nezájem na změně statu quo ve V a střední Evropě, aniž by se Moskva zavázala k jakýmkoliv změnám ve vnitřní politice
118
umírá Francisco Franco (ŠPA)
1975
119
vojenský puč v Řecku
1967 (vojenský režim končí 1974)
120
karafiátová revoluce v Portugalsku
1974, ukončuje autoritativní režim A. Salazara
121
Margaret Thatcherová ve funkci předsedkyně vlády
1979-1990, konzervativci
122
falklandská válka
1982
123
začátek V. FRA republiky
1958
124
SALT (Strategic Arms Limitation Talks)
Rozhovory o omezení strategických zbraní mezi SSSR a USA
125
SALT I
1969-1972, finální dokument podepsán v Moskvě Brežněvem a Nixonem
126
SALT II
1972-1979, podepsáno ve Vídni, Brežněvem a Carterem
127
první osobní počítač
1973
128
převrat v Afghánistánu - vznik Afghánské republiky
1973, Mihammad Dáúd Chán nahradil Zahira Šáha
129
Daúd svržen
1978
130
sovětská invaze do Afghánistánu
1979, jako prezident dosazen Babraka Karmal
131
afghánská válka
1979-1989
132
Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO)
1951, Fr., Něm., It., Belgie, Niz., Luc.
133
Vznik EHS (Evropské hospodářské společenství)
1958
134
vznik EU (přejmenování)
1.1.1993
135
druhý vatikánský koncil
1959, řešil vnitřní záležitosti církve
řešené otázky: liturgie (snaha prosadit národní jazyky místo latiny; aktivnější účast lidu při mši; povolení přijímání pod obojí laikům; neopuštěna však transsubstanciace/ přepodstatnění pravé přítomnosti Krista v těle a krvi pod způsobem chleba a vína + mše = oběť), prameny Zjevení (Písmo + tradice), o církvi (řešen poměr primátu ke kolegialitě, účast biskupského kolegia spolu s papežem na nejvyšším řízení církve) a o náboženské svobodě (prosazena svoboda lidského individua před náboženským útlakem v občanské oblasti, církev odmítla nátlak ve věcech svědomí; důraz na ekumenizmus, opuštěna vina židů za ukřižování Krista, zrušena spása „jen pro katolíky“, zrušen proslulý index zakázaných knih, zmírněna pravidla pro duchovenstvo, kláštery, kněžské semináře atd.)
136
Kdo se za ČSR účastnil vatikánského koncilu?
Josef Beran, Róbert Pobožný, Eduard Nécsey, Ambróz Lazík a František Tomášek
137
zrušena klatba na východní církev z roku 1054
1965, Pavel VI.
138
další polská krize
1980, pokračující hospodářská krize - sociální nepokoje
139
negativní jevy na západu v 80. letech
- obrovský veřejný dluh
- rozpočtový deficit
- špatný systém zdravotnictví
- nízká úroveň školství
- růst negramotnosti
- prohlubující se propast mezi třídami a rasami
- miliony lidí bez domova a krize rodiny
- narkomanie přinášející obchodníkům s drogami
140
negativní jevy východu v 80. letech
- nízké výnosy v zemědělství
- ze západu bylo nutno dovážet stále více
- špatné zásobování venkova
- alkoholizmus
- systémová krize
- snahy o reformu hospodářství
- obrovské ekologické potíže
- mravní devastace celé společnosti
141
Ronald W. Reagan prezidentem
1981-1989
142
Válka o Falklandy
1982, nárokovala si je Argentina X VB (vyhrává)
143
Michal Gorbačov u moci
1985-1991
144
Jurij Andropov u moci
1982-1984
145
Konstantin Černěnko
1984-1985
146
Brežněvova doktrína
1968, Sovětský svaz si tím vlastně vyhradil právo intervenovat v libovolné zemi východního bloku, ve které by existovalo takové nebezpečí
147
M. Gorbačov vyhlásil zásadu, že SSSR se nebude vměšovat do vnitřního vývoje v jednotlivých státech X Brežněvova doktrína
1988
148
schůze Gorbačova a Reagana
1. společná schůzka 11/1985 v Ženevě
2. společná schůzka 10/1986 v Reykjavíku
3. společná schůzka 10/1987 ve Washingtonu
4. společná schůzka 5/1988 v Moskvě
149
havárie v Černobylu
1986
150
nová vláda 1989 v Polsku
Tadeusz Mazowiecki, rádce Solidarity
151
pád Berlínské zdi
9.11.1989
152
prezident Rumunska
Nicolae Ceauçescu
153
rozpad SSSR
1991, lidové republiky postupně vyhlašují nezávislosti
154
příčiny rozpadu SSSR
příčiny byly mnohostranné
dosavadní těžkosti překonával SSSR sám nebo s pomocí zemí V bloku → v 80. letech se však krize projevila v celém bloku
všechny státy včetně SSSR zasáhla hospodářská deprese, prohloubily se POLT problémy a narůstal tlak demokratických států na dodržování lidských práv
nejvýznamnější faktor: SSSR procházel tak hlubokou krizí, hospodářskou, sociální a morální, že režim již neměl dost sil ani prostředků, aby zabránil rozpadu svého mocenského bloku
1989 poznání SSSR, že další trvání sovětského bloku představuje zátěž, kterou si Moskva již dovolit nemůže
155
lustrační zákon
1990 v ČSR, znemožnil členům KSČ a StB zastávat místa ve veřejné zprávě a samosprávě
156
znovusjednocení Německa
1990 (smlouva o sjednocení Německa)
157
chorvatská válka o nezávislost
1991-1995
158
umírá Tito
1980
159
vznik Nové Jugoslávie
1992, Srbsko a Černá Hora
160
Daytonská dohoda
1995
161
první intifáda (= povstání) na Z břehu Jordánu
1987-1994
162
operace Opera
1981, Izrael vybombardoval írácký jaderný reaktor
163
Madridská konference
1991, o Blízkém východě
164
válka v Perském zálivu
1990-1991
165
irácko-íránská válka
1980-1988
166
Operace Pouštní bouře
1990, osvobození Kuvajtu
167
vstup ČR do NATO
1999
168
umírá Diana
1997
169
Boris Jelcin u moci
1991-1999
170
intervence Čečenska Ruskem
1994
171
Bill Clinton prezidentem
1993-2001
172
Arabské jaro
2010, vlna protestů, (Tunisko, Alžírsko, Egypt, Jemen, Jordánsko, Libye, Maroko, Omán, Saudská Arábie, Sýrie...)
