Struktura a vlastnosti pevných látek Flashcards
Čím se liší krystalické látky od amorfních?
Krystalické látky – p r a v i d e l n é uspořádání částic
Amorfní látky – pravidelné uspořádání částic jen na m a l é vzdálenosti – tzv. krátkodosahové uspořádání
např. sklo, vosk, asfalt, saze, masti a gely, polymery
(celulóza, bílkoviny, plasty)
Jak se dělí krystalické látky?
m o n o k r y s t a l y – rozložení se periodicky opakuje v celém krystalu (tzv. dalekodosahové uspořádání);
např. kamenná sůl NaCl, křemen SiO2, diamant;
jsou a n i z o t r o p n í – v různých směrech mají různé fyzikální vlastnosti, např. lámavost
p o l y k r y s t a l y – skládají se z drobných krystalků (zrn), jejichž vzájemná poloha je náhodná;
např. všechny k o v y
jsou i z o t r o p n í – ve všech směrech
stejné vlastnosti
Základní buňka
Z á k l a d n í b u ň k a – jednoduché seskupení částic, které se opakuje v celém krystalu; krystal je vybudován ze základních buněk podobně jako např. zeď domu z cihel.
Typy základních buněk
p r o s t á (primitivní)
– atomy (nebo ionty) jsou pouze ve vrcholech buňky
p l o š n ě c e n t r o v a n á – atomy jsou ve vrcholech a středech
všech povrchových ploch buňky
p r o s t o r o v ě c e n t r o v a n á
– atomy jsou ve vrcholech a středu (těžišti) buňky
Co je mřížkový parametr?
Mřížkový parametr a je vzdálenost mezi sousedními atomy nebo ionty v pravidelně uspořádané krystalové struktuře, třeba jako vzdálenost mezi korálky na nitce. Pomáhá popsat, jak jsou atomy v pevných látkách uspořádané a ovlivňuje jejich vlastnosti, například hustotu nebo pevnost.
Poruchy krystalové mřížky
v a k a n c e – chybějící částice
i n t e r s t i c i á l n í poloha částice – částice navíc
p ř í m ě s i – cizí částice; buď nahrazují vlastní částici, např. příměsové polovodičenebo jsou v intersticiální poloze,
např. absorpce C nebo H2 v kovech
Typy deformace
P r u ž n á (elastická) – dočasná (jen po dobu působení vnějších sil)
T v á r n á (plastická) – trvalá (zůstává, i když vnější síly přestanou působit)
Dеformace tlakem
působí dvě stejně velké síly směrem d o v n i t ř t ě l e s a
• objem se z m e n š u j e
• např. pilíře
Deformace tahem
působí dvě stejně velké síly směrem ven z t ě l e s a
• objem se z v ě t š u j e
• např. závěsné lano výtahu
Deformace ohybem
např. u tyče podepřené na obou koncích, působí-li na ni F k o l m á k její podélné ose
• dolní vrstvy jsou deformovány t a h e m (prodlužují se), horní
t l a k e m (zkracují se), střední n e j s o u namáhány (nemění
délku)
• např. most přes řeku, šňůra na prádlo
Deformace smykem
síly působí opačným směrem v r o v i n á c h p o d s t a v
• způsobují p o s u n u t í jednotlivých vrstev, vzdálenost mezi nimi se však nemění
• např. šroub, nýt
Deformace kroucením
působením dvou silových d v o j i c , jejichž momenty jsou stejně
velké, ale mají o p a č n ý směr
• např. vrtáky, šroubováky
Síly pružnosti
Při deformaci tahem se vzdálenosti mezi částicemi z v ě t š u j í . Mezi částicemi převládají p ř i t a ž l i v é síly – síly p r u ž n o s t i .
Charakterizuj normalové napětí
V rovnovážném stavu síly pružnosti zabraňují dalšímu prodlužování kvádru:
𝐹p = 𝐹. Vzniklý stav napjatosti charakterizuje veličina n o r m á l o v énapětí: 𝜎n =𝐹p/𝑆
[𝜎n] = Pa
Co znamená mez pružnosti a mez pevnosti
Mez p r u ž n o s t i – největší hodnota , při které je deformace tahem (tlakem) ještě pružná. Určuje se experimentálně. Např. pro ocel 330 MPa.
Mez p e v n o s t i – největší hodnota , při jejímž překročení dojde k porušení soudržnosti materiálu (přetržení tělesa). Určuje se experimentálně. Např. pro ocel 600 MPa