Statistika by Eva Flashcards
Co je hromadný jev?
nazýváme tak jevy, které se za určitých podmínek vyskytují opakovaně ve velkém množství
Co je náhodný jev?
pokud jev za určitých podmínek nelze s jistotou předvídat.
Hromadný náhodný jev
Nelze s jistotou předvídat, opakuje se za určitých podmínek ve velkém množství
Regresní analýza
statistická metoda, umožňuje prozkoumat vztah mezi dvěma typy proměnných. (nezávislými a závislými proměnnými)
Analýza časových řad
soubor metod sloužících k popisu či předpovídání časových řad. Časová řada označuje věcně a prostorově srovnatelná pozorování, která jsou jednoznačně uspořádána ve směru minulost - přítomnost.
Statistický soubor
souhrn statistických jednotek.
- Základní soubor
- Výběrový soubor
Statistická proměnná
statistické znaky nabývající různých obměn. Hlavní předmět statistického zkoumání
Kvalitativní proměnná
= slovní proměnná
Dělíme na alternativní a množná (nominální / ordinální)
Kvantitativní proměnná
= číselná proměnná
- spojitá - např. cena, roční příjem
- nespojitá (= diskrétní) - např. počet sourozenců
Kvalitativní proměnná alternativní
Proměnná alternativní nabývá pouze dvou různých variant (např. pohlaví, zapnuto/vypnuto, živý/mrtvý, …)
Kvalitativní proměnná množná
Proměnná množná nabývá více než dvou různých variant (např. dosažené vzdělání, jméno, barva očí, …)
Kvantitativní proměnná spojitá
Spojitá proměnná může nabývat libovolné reálné hodnoty, kterou lze vnímat jako libovolný bod číselné osy. U těchto proměnných vždy platí, že mezi libovolnými dvěma hodnotami teoreticky existuje přinejmenším jedna další hodnota.
Kvantitativní proměnná diskrétní (nespojitá)
Diskrétní proměnná (též nespojitá) nabývá pouze některých hodnot (většinou v oboru celých čísel). U proměnné tohoto typu vždy existují takové dvě hodnoty, které nazveme sousedními a mezi nimiž teoreticky neexistuje hodnota, která by ležela mezi nimi.
Střední hodnota
charakteristiky, které vyjadřují úroveň (polohu), kolem které se pohybují hodnoty sledovaného ukazatele.
* Průměr
* Modus
* Medián
Modus
nejčastěji opakující se hodnota souboru
Medián
prostřední hodnota souboru nebo průměr dvou prostředních hodnot
Kvantil
rozděluje soubor v určitém % poměru. Vypočteme pořadí jednotky která udává hodnotu kvantilu.
Dolní kvantil - vzorec
počet jednotek souboru * 25
_________________________________ + 0.5
100
dostaneme pořadí udávající na kterém místě se nachází hodnota dolního kvantilu. Výsledkem je potom ona hodnota.
Horní kvantil - vzorec
počet jednotek souboru * 75
_________________________________ + 0.5
100
dostaneme pořadí udávající na kterém místě se nachází hodnota horního kvantilu. Výsledkem je potom ona hodnota.
Variabilita
Označujeme odlišnost jednotek od sebe navzájem nebo od nějaké střední hodnoty
Variační rozpětí
Rozdíl největší a nejmenší hodnoty v souboru
Mezikvartilové rozpětí
Rozdíl mezi horním a dolním kvantilem
Rozptyl
Charakteristika variability, rozdíl od aritmetického průměru.
Aritmetický průměr čtvercových odchylek jednotlivých hodnot od aritmetického průměru. Vzdálenost od průměru. Čím větší rozptyl, tím větší variabilita.
1). Jsou-li všechny hodnoty souboru stejné, rozptyl je nulový.
2). Zvětšíme-li všechny hodnoty souboru o konstantu k, rozptyl se nezmění
3). Vynásobíme-li všechny hodnoty konstantou k, rozptyl se zvětší k^2 krát
4). Rozdělíme-li soubor do k-dílčích podskupin, v nichž známe jednotlivé dílčí rozptyly si2, dílčí průměry a četnosti, pak rozptyl celého souboru je dán součtem průměru z dílčích rozptylů a rozptylu dílčích průměrů.
Směrodatná odchylka
Je druhá mocnina z rozptylu. Používá se, protože je rozptyl vyjádřen ve čtvercích (druhých mocninách) měřících jednotek.
Variační koeficient
Je relativní mírou variability. Často se vyjadřuje v procentech. Umožňuje nám srovnávat soubory hodnot s různou úrovní.
je definovaný jako podíl směrodatné odchylky Sx a aritmetického průměru
Náhodný pokus
výsledek závisí jednat na daném souboru podmínek, za kterých je pokus realizován, tak i na náhodě
Náhodné jevy
prvky množiny výsledků příslušející určitému náhodnému pokusu. O každém z nich lze jednoznačně rozhodnout zda nastal či nenastal
Jev jistý
Jev, který nastane při každé realizaci náhodného pokusu.
Jev nemožný
Jev, který nemůže nastat při žádné realizaci náhodného pokusu
Pravděpodobnostní funkce
Pravděpodobnostní funkce P(x) popisuje pravděpodobnostní rozdělení diskrétní náhodné veličiny X. Tato funkce přiřazuje každé hodnotě náhodné proměnné X pravděpodobnost, že nabude právě hodnoty x. Pravděpodobnostní funkce P(x) je definována vztahem:
Distribuční funkce
udává pravděpodobnost, že hodnota náhodné veličiny X nabude hodnoty nejvýše x:
Hustota pravděpodobnosti
je funkce popisující náhodou veličinu spojitou (nebo spojitého typu), pro kterou platí
Poissonovo rozdělení
Poissonovo rozdělení je vhodným modelem v případech, kdy máme velký počet nezávislých pokusů a pravděpodobnost výskytu jevu v jednotlivém pokusu je malá.