rostliny Flashcards
buňka
celulární, základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů
objevena R. Hookem
buněčná teorie
formulována T. Schwannem a M. J. Schleidnem
základy buněčné teorie položil i J. E. Purkyně
A. van Leeuweunhoek
otec mikroskopu, zdokonalil 1. mikroskop
William Harvey
objevil krevní oběh
Jean-Baptise Lamarck
lamarkismus —> 1. evoluční ucelený systém teorie
Jan Jánský
4 krevní skupiny
Alexandr Fleming
- antibiotikum - penicilín proti bakteriím
R. Koch
zakladatel bakteriologie
objevil původce TBC
Louis Paster
zakladatel očkování
zakladatel imunologie, mikrobiologie
vyvrátil teorii samooplození
pasterizace (podstatou krátkodobé zvýšení teploty, které způsobí zničení mikroorganismu, zchladíme a zahřejeme na 70 stupňů)
James Watson, Francis Crick
objevili strukturu DNA
nucleus
pravé jádro
eukaryotní buňky
genetická informace je ohraničena (není volně v cytoplazmě)
hlavní složka BS u hub a u rostlin
u hub —> chitin
u rostlin —> celulóza
BS mohou být
lignifikovány —> zdřevnatělé
suberinizovány —> zkorkovatělé
kutinizovány —> kutinizace = ukládání tuků, vznik kutikuly
INKRUSTACE BS a IMPREGNACE BS
inkrustace = ukládání anorganický látek do BS
impregnace = ukládání organických látek do BS
permeabilita u CM a BS
BS je permeabilní (plně propustná)
CM je semipermeabilní (polopropustná)
biomembrána CM
dvojvrtsevná z fosfolipidů
kde probíhá anaerobní glykolýza?
v cytoplazmě
cytoskelet
prostupuje cytoplazmou jako “síť “ - síťovitá struktura
- tvořen mikrofilamenty (vláknité) — vlákna ze stažitelných bílkovin (aktin, myosin)
a mikrotubuly (trubicovité struktury) — bílkovina tubulin (zaklad pro bičík a brvy)
- koordinuje pohyb, ukotvuje organely
- paměťová struktura
- dává vznik DV. bičíku, centriole (světlolomné tělísko)
centriola
význam pro mitózu
říká se jí CENTROZOM, pokud kolem centrioly je hyalinní nahuštělá vazba
semiautonomní organely
mitochondrie, plastidy
- vznik endosymbiózou (bakterie byla pohlcena jinou a začala žít uvnitř ní jako symbiont)
- mají své vlastni DNA a ribozomy
mitochondrie
2 biomembrany — vnitřní (tvoří četné záhyby = kristy)
vnější (hladká)
hmota uvnitř = MATRIX
enzymy umožňující buněčné dýchání tady jsou
probíhá Krebsův cyklus, beta-oxidace MK
plastidy
jen u rostlin
2biomembránová struktura
uvnitř = STROMA
thylakoidy tvoří GRANA
ve stromatu probíhá temnostní fáze fotosyntézy
leukoplasty
nacházející se v neosvětlených částech rostliny
- kořeny, oddenky, vnitřní části
hromadí se v nich zásobní látky:
- škrob (amyloplasty)
- tuky, oleje (elaioplasty)
- bílkoviny (proteinoplasty)
na světle změna na chloroplasty
po úplném vyplnění škrobu —> škrobová zrna
na co dělíme plastidy?
na bezbarvé a barevné
bezbarvé —> leukoplasty
barevné —> fotosynt. aktivní (rodoplasty, feoplasty, chloroplasty)
—> fotosynt. neaktivní (chromoplasty)
endoplazmatické retikulum
u všech buněk bezprostředně hned u jádra, kromě speciálních buněk — Erytrocyty
systém kanálku, cisteren a váčku
membránová organela
HLADKÉ ER — bez rib., syntéza cukru a tuku, úprava enzymy a hormonů
DRSNÉ ER — s rib., syntéza bílkovin
golgiho aparát
systém kanálků, cisteren a váčku, ale není blízko u jádra
probíhá tady postsyntetická úprava bílkovin vzniklých na ER
diktyozom
roztroušený GA/ rozptýlená forma GA v nervových a zárodečných buněk v podobě zrn a prstenců
ribozomy
malá tělíska ve všech buňkách
volná v cytoplazmě nebo vázané na drsném ER
podílí se na proteosyntéze
vznikají v jadérku
tvořené bílkoviny a rRNA
skupina ribozomu = POLYZOMY
vakuola
rostliny a houby
1biomembrána = TONOPLAST
uvnitř vodný roztok = buněčná šťáva
vzniklá z ER
regulace vnitřního napětí buňky = turgor
vakuom = soubor vakuol v buňce
vakuolizace
splýváni vakuol a tvorba 1 centrální vakuoly (90 % objemu)
lysozomy
živočišné b. a houby
kulovité váčky vzniklé odškrcením z GA
kyselé prostředí —> hodně enzymů
schopnost AUTOFÁGIE = ničí své struktury, které nepotřebuje
probíhá tady buněčné trávení
lipofuscin
hromadí se postlysozom
vzniká hnědý pigment = lipofuscin (typický pro dlouho žijící buňky - např. srdečního svalu - kardiomyocyty, nebo neurony,…)
peroxisomy
udržuju čistotu organismu
řízený jadernou DNA (neobsahuji vlastní)
karyolema
dvojitá perforovaná membrána jádra
nucleolus
jadérko - z rRNA
tvorba ribozomů
karyoplazma
uvnitř jádra hmota - polotekutá
v ní chromatin
chromatin
DNA s bílkovinami (HISTONY)
DNA + histony = nukleozom - před dělením buněk se zhušťuje a spiralizuje ve viditelné chromozomy)
heterochromatin
euchromatin
heterochromatin
- neaktivní kondenzovaný genetický materiál
euchromatin
- málo spiralizovaný chromatin
osmóza
transport molekul rozpouštědla (vody) do roztoku přes polopropustnou membránu
zvláštní případ difuze
difuze
transport částic z roztoku o vyšší koncentraci do roztoku o nižší koncentraci
pasivní příjem
plazmolýza
smršťování buněk díky nedostatku vody v buňce
plazmoptýza
praskání buněk v přebytku vody v buňce
hypertonické prostředí
prostředí s větší osmotickou hodnotu, než je osmotická hodnota buněčné stavy ve vakuole
hypotonické prostředí
v prostředí je menší koncentrace než kolem
izotonické prostředí
stejné osmotické hodnoty prostředí i buněčné stavy
důležité pro homeostázy buňky
endocytóza
aktivní proces, při kterém buňky absorbují materiál z vnějšího prostředí přes plazmatickou membránu
řízený příjem látek —> pinocytoza a fygocytoza
nucleoid
nepravé jádro —> nemá karyolemu
je volně rozptýleno v cytoplazmě
jednodušší stavba než u eukaryot
1 kuznicova mol. DNA = chromozom
pinocytóza
buněčné pití
fagocytóza
proces, při kterém jsou pohlcovány relativně velké objekty (cizorodé tělesa u imunity)
BS u bakterií a archae
permeabilní
bakterie hlavní složka —> peptidoglykan (murein)
archae —> pseudopeptidoglykan (pseudomurein)
grampozitivní G+, gramnegativní G- BS
G+ —>po Gramově zbravení modrofialové
G- —> po Gramově barvení růžové
buněčná inkluze
kapénky, krystalky odpadních látek
nemají membránu
nepodílejí se na životních pochodech
kapsula
slizovite proteino-sacharidové nad BS
zvyšuje odolnost buněk
mesozom
vchlípenina CM
plazmidy
dobré kruhovité mol. DNA
schopné opustit buňku
zdroj doplňkové genetické informace
