řízení pohybu zboží Flashcards
pull systém
- Centrála podniku rozděluje zboží na prodejny podle velikosti a obratu prodejny či nákupního
chování zákazníků - Doporučuje se u zboží s krátkou životností na trhu, akčního zboží, pro první závoz prodejny
push systém
- Prodejna sama určuje svou potřebu a zajišťuje objednávky, a to buď podle subjektivních
odhadů, pro specifické situace, při absenci výpočetní techniky nebo automaticky na základě
rozdílu mezi aktuální zásobou a standardem zásoby
Kompromis
- „kompromisní řešení“ – centrála rozhoduje o výši a čase dodávek pro prodejny na základě
informací o zásobách a prodejích, které získává díky možnostem výpočetní techniky
Řízení toku zboží poptávkou
- Založeno na principu, kdy velikost a pohyb materiálového toku se řídí požadavky zákazníků —–> jedná se tedy u uplatnění principu „pull“
- K doplňování zboží dochází až tehdy, kdy stav zásob poklesne pod stanovenou hranici
- Uplatnění této strategie vyžaduje mimo jiné relativně stabilní poptávku se známým
rozdělením případných odchylek - Vhodná je v případě nezávislé poptávky, nestálého trhu či při častých poruchách v
dodávkových cyklech
Řízení toku zboží plánem
- Pohyb (rozsah hmotného toku) je předem plánován bez ohledu na skutečné momentální
požadavky zákazníků —> jedná se tedy o uplatnění principu „push“ - Podstatou této strategie je precizní plán požadavků na distribuci, podmínkou uplatnění pak
detailní odhad (předpověď) požadavků a komplexní sledování pohybu zásob a dodávek - Metodu řízení plánem je vhodné použít na stabilizovaném trhu, kde výrobky jsou prodávány
s nízkým rizikem, při závislé poptávce (poptávce závisející na poptávce po jiných výrobcích),
při nedostatku přepravních či skladovacích kapacit apod.
Bod rozpojení
Bod rozpojení není přímo místem, kde objednáváme suroviny a komponenty pro výrobu. Spíše je to místo, kde se objednávka zákazníka “rozpojuje” od předem naplánované výroby a kde se začíná vyrábět zboží na základě skutečné poptávky.
= místo v logistickém řetězci, kde se stýkají část řetězce řízená podle
konkrétních objednávek (poptávkou) a část řetězce řízená podle předpovědí poptávky
(plánem)
- Od tohoto místa směrem k zákazníkovi by neměly být žádné pojistné zásoby - důvodem je
znalost konkrétní poptávky - V bodě rozpojení by měla být umístěna hlavní pojistná zásoba
Smyslem logistického řešení je…
posunout tento bod co možná nejhlouběji do řetězce, nejdál
proti směru hmotnému toku tak, aby rozhodující část řetězce byla řízena podle objednávek
(poptávky)
V zásadě existuje pět možností umístění bodu rozpojení za předpokladu vlastní distribuční
sítě
o objednávka směřuje do distribuční sítě (bezprostřední uspokojení potřeb zákazníka,
avšak za cenu nutnosti držet zásoby zboží v distribuční síti, vhodné pro široce
poptávané zboží)
o objednávka směřuje do skladu hotových výrobků u výrobce, odkud jsou expedovány
(rozsah zásob je nižší, soustředěný u výrobce, reakce na požadavky zákazníka se
prodlužuje)
o objednávka směřuje do skladu komponentů, výroba dalších komponentů a montáž
následuje po přijetí konkrétní objednávky (výroba na zakázku, delší doba reakce,
není nutno držet hotové výrobky)
o objednávka směřuje ke skladovaným surovinám a nakupovaným dílům, výroba se
uskutečňuje až na základě konkrétní objednávky (výroba na zakázku, delší doba
reakce, není ani nutno držet v zásobě komponenty)
o zásoby se vůbec neudržují, objednání a nákup surovin a dílů se děje až na základě
konkrétní objednávky zákazníka (nedrží se vůbec zásoby, zákazník čeká)
pravidla o tom, jaký princip bude v příslušném období použit
o rentabilita segmentů trhu a jejich stálost
o závislost či nezávislost poptávky
o rizika z nejistoty v distribučním řetězci
o kapacita zařízení v distribučním řetězci
doplněk do 9
- Rentabilita segmentů trhu a jejich stálost je zpravidla hlavním kritériem. Např. na
stabilizovaném trhu, kde jsou výrobky prodávány s vysokým rizikem, je vhodné použít
metodu řízení plánem - Za závislou poptávku považujeme takovou, která závisí na poptávce jiného výrobku. V
případě nezávislé poptávky využijeme princip pull, zatímco při závislé poptávce řízení plánem - Chceme-li zohlednit nejistoty nebo omezeni v distribučním řetězci je vhodné použití řízení
plánem - Jestliže často dochází k poruchám v dodacích cyklech, je vhodné použít řízení poptávkou
- Jestliže jsou výrobní kapacity značně využity, nebo je nedostatek přepravních nebo
skladovacích kapacit, je vhodné řízení plánem, v opačném případě řízení poptávkou
typy výroby
Make to Stock (MTS) = výroba na sklad
Assembly to Order (ATO) = montáž na zakázku
Make to Order (MTO) = výroba na zakázku
Engineerign to Order (ETO) = inženýrská práce (konstrukce) na zakázku
Make to stock
Make to Stock (MTS) - Výroba na sklad je tradiční výrobní strategie, při které se zboží vyrábí a skladuje na základě předpovědí budoucí poptávky. Tento typ výroby se používá pro standardní produkty, které jsou vyráběny ve velkých dávkách a skladovány pro budoucí prodej.
Klíčové charakteristiky MTS:
Předpověď poptávky: Výroba je založena na odhadech budoucí poptávky, nikoli na konkrétních objednávkách zákazníků.
Správa zásob: Je nezbytné efektivně řídit zásoby hotových výrobků, aby se minimalizovaly náklady a optimalizovala dostupnost zboží.
Komplexnost řízení: Určení, kdy, kolik a kde budou výrobky potřeba, je složitý problém, který vyžaduje přesné informace o stavu zásob a poptávky.
Závislá poptávka: Nezávislá zákaznická poptávka se stává závislou pro výrobu, protože hotové výrobky jsou často skladovány vzdáleně od místa prodeje.
Assembly to Order (ATO)
je výrobní strategie, při které se produkt montuje až po obdržení objednávky zákazníka. Základní komponenty jsou již vyrobeny a skladovány, ale konečná montáž se provádí až na základě konkrétních požadavků zákazníka.
Klíčové charakteristiky ATO:
Komunikace se zákazníkem: Je nezbytná pro určení konkrétních požadavků na produkt a potvrzení, zda je možné výrobek realizovat.
Odhad poptávky: Je důležité předpovědět, jaké kombinace výrobků budou zákazníci požadovat, aby se optimalizovaly zásoby komponentů.
Flexibilní design výrobku: Produkt by měl být navržen tak, aby umožňoval různé kombinace komponentů a modulů, které odpovídají požadavkům trhu.
Závislá poptávka: Nezávislá zákaznická poptávka se v bodě montáže stává závislou poptávkou po montážních dílech.
Make to Order (MTO)
také známé jako Production to Order (PTO), je výrobní strategie, při které se zboží vyrábí až po obdržení konkrétní objednávky zákazníka. Tento přístup se používá pro produkty, které jsou často přizpůsobovány individuálním požadavkům zákazníků nebo mají vysoké náklady na skladování.
Engineerign to Order (ETO)
je výrobní strategie, při které se produkt navrhuje a vyrábí od začátku až na základě konkrétních požadavků zákazníka. Tento typ výroby je velice specifický a vyžaduje úzkou spolupráci mezi zákazníkem a projektanty firmy.
Cross docking
je logistická metoda, která zefektivňuje pohyb zboží mezi výrobou a maloobchodem. Zboží se při této metodě nepřechovává v distribučních centrech, ale je ihned po přijetí tříděno a expedováno k maloobchodním odběratelům.
Hlavní charakteristiky:
Zrychlení logistických operací: Zboží se přímo přesouvá z příchozích kamionů na odchozí vozidla, což minimalizuje skladování.
Efektivita: Snižuje náklady na manipulaci a skladování.
Použití: Vhodné pro produkty s rychlou obrátkou, jako jsou potraviny nebo zboží s vysokou poptávkou.
Typický proces:
Dodavatelé posílají zboží do distribučního centra.
Zboží je roztříděno podle objednávek jednotlivých maloobchodů.
Zboží je co nejrychleji expedováno k maloobchodním jednotkám.
Cross-docking se začal rozšiřovat koncem 90. let díky růstu hypermarketů a přispívá ke snížení nákladů na dopravu i skladování
Typické charakteristiky 16
- Zboží se ve skladu zdržuje co možná nejkratší dobu
- Zboží jde přímo od přijetí k přepravě, v nejhorším případě zůstane ve skladu na nějakém
určeném místě, ovšem nikdy se neskladuje - Podnik musí mít takový systém, který zajišťuje efektivní výměnu toku zboží a toku informací
Typické zboží v cross-dockingu
- Jedná se o zboží s konstantní poptávkou (značná část maloobchodního zboží potravin -
nápoje, nezkazitelné potraviny, drogerie) - Je vhodný také pro sezónní zboží a výrobky, které jsou nabízeny akční nabídkou
- Vzrůstá zájem pro zboží, které má krátkou dobu trvanlivosti (rychle se kazící zboží nebo zboží
s řízenou teplotou, reklamní produkty a nové zboží na trhu)
Doprava v rámci crossdockingu
- Doprava do crossdockingových center je zajišťována velkoobjemovými dopravními
prostředky, jde o dodávku jednoho druhu zboží pro více zákazníků (maloobchodů) - Stejně tak doprava z center do maloobchodu představuje dopravu velkého objemu zboží,
avšak více druhů zboží pro jednu odběratelskou maloobchodní jednotku - Zásoba takového zboží se na stupni velkoobchodu neudržuje, odpadají manipulační
(zaskladňovací, vyskladňovaní) operace, přejímka, aj., snižují se požadavky na skladovací
kapacity
další informace pro Cross docking
Pohyb zboží v rámci cross-dockingu je vyvolán objednávkou maloobchodu, která je zpracována prostřednictvím centrálního nákupu dodavateli. Dodavatel kompletuje zboží podle jednotlivých objednávek pro hromadnou dodávku do distribučního centra. Následně distribuční centrum obdrží zboží připravené pro jednotlivé prodejny a po doplnění o skladované zboží je distribuuje do maloobchodu.
Existují dvě varianty cross-dockingu:
Classic Cross-Docking: Zboží je dodáno do distribučního centra, kde se kombinuje se skladovaným zbožím a expeduje do maloobchodu.
Transshipment Cross-Docking: Dodavatel obdrží objednávku reprezentující potřeby všech prodejen s určením distribučního centra. Dodavatel připraví zboží v podobě palet a odešle do distribučního centra, kde se zboží rozebere a kompletuje pro expedici do maloobchodu.
Efektivita cross-dockingu závisí na synchronizaci dodávek a elektronické výměně dat. Dodavatelé musí být schopni expedovat zboží rychle a zvládat reklamace z konečného místa dodání.
Efektivní využití crossdockingu
- Efektivní je využití cross dockingu při objednávce v rozsahu do 4-5 palet z jednoho
maloobchod - Pak dodavatel směřuje dodávku pro několik maloobchodů na distribuční centrum s využitím
velkoobjemových automobilů v řádech desítek palet - Přímý závoz maloobchodů výrobcem by byl efektivní až při vyšším počtu palet jednomu
odběrateli - v případě cross dockingu rozhodují tedy o jeho použití náklady na dopravu (z
hlediska výrobce) - Z pohledu maloobchodu znamená koncentrace toků do jedné dodávky z CD centra výhodu
jednoho partnera pro objednávání i dodávky široké škály zboží celé řady výrobců
Další využití crossdockingu
- Může být využíván i v rámci tzv. city logistiky
- Na okrajích měst vznikají crossdockingová centra, která soustřeďují celokamionové dodávky,
třídí je a kompletují pro konečné odběratele - Rozvoz po městě odběratelům pak zajišťují menší automobily s nižším podílem na hluku a
emisích
