Otázky z předešlých testů Flashcards
Co to je redoxní rovnice. Vysvětlete redukci a oxidaci činidla.
Redoxní rovnice se liší od normálních chemických rovnic tím že se u některých atomů mění oxidační číslo. Při oxidaci dochází ke snížení počtu elektronů (látka odevzdává elektrony a zvyšuje své ox. číslo), při redukci dochází ke zvýšení počtu elektronů (látka přijímá elektrony a snižuje své ox. číslo). Oba děje probíhají vždy současně! Oxidační činidlo je látka, která oxiduje jinou látku, přijímá od ní elektrony a sama se redukuje (O2, KMnO4)
Elektrolytická konduktivita. Co to je. Jednotky. Lepe se hodí odpadní nebo srážková voda.
Je to jedna z fyzikálně chemických vlastností vody. Je označována značkou K. Je mírou koncentrace ionizovatelných anorganických a organických součástí vody. Elektrolytická konduktivita umožňuje bezprostřední odhad celkové mineralizace vody a její jakosti. Při měření dává představu o časových změnách v koncentraci anorganických látek ve vodě. Jednotkou je mS/m. Konduktivita nezávisí jen na koncentraci iontů a jejich nábojovém čísle a pohyblivosti, ale závisí i na teplotě.
Odpadní voda se hodí víc, protože v nich jsou částice, které jsou ionizovatelné – je jich zde více než v deionizované vodě. Díky tomu může probíhat elektrostatická konduktivita.
(vlastně je to vlastnost, která umožňuje vodu nabít elektřinou)
AIM - co to je? Co sleduje? kde a kdo s tím souvisí
Automatický imisní monitoring – je to celostátní síť měření znečištění ovzduší. Tato sít je veřejná a bezplatná na internetu. Obsahuje 97 stanic.
Horniny – vlastnosti, rozdělení, použití.
Horniny jsou přírodní heterogenní směsi zrn jednoho nebo několika minerálů, zpravidla s typickou mikrostrukturou. Nauka o horninách se nazývá petrologie. Podle původu dělíme horniny na vyvřelé (magmatity), usazené (sedimenty) a přeměněné (metamorfity).
VYVŘELÉ - vznikají utuhnutém magmatu, která pochází z hlubin zemské kůry. Příkladem je Čedič (izolační materiál), Živec (keramický průmysl), Znělec (dlažba), Perlit, Žula (stavební kámen) atd.
USAZENÉ – vznikají druhotně z primárních vyvřelých hornin a jsou nejpočetněji zastoupeny v zemské kůře. Příkladem jsou Cementářské suroviny (jílovité vápence, slínovec), Křemelina (izolační materiály), Dolomit (žárovzdorný materiál), Křemenec (výroba dinasu), Sklářské písky, Vápenec (pojiva, cement, vápno) či Sádrovec (sádrové pojivo).
PŘEMĚNĚNÉ – vznikají přeměnou původní horniny většinou uvnitř zemské kůry, ale může k ní dojít i na zemském povrchu. Příkladem je Břidlice (střešní krytina), Magnezit (izolace), Mastek (plnivo do barev, omítek, gum)nebo Rula (štěrk).
Proč jsou kovové materiály kujné a tažné například proti betonu?
Kovy se při vyšší teplotě roztahují, díky kovovým vazbám(atomy jsou daleko od sebe) a krystalovým konstrukcím. Díky kujnosti a tažnosti se jakýkoliv kovový materiál rozpustí na kapalinu, zatímco beton ne. Když zahřejeme beton, tak se rozpadne, i přesto, že v něm trochu kovu je. Kov je přizpůsobivější než beton.
Vodíkový můstek? Kde se vyskytuje? Příklad.
Vazba mezi atomem vodíku a jiným atomem. Je to jedna z nejsilnějších vazeb ve vodě, které existují. Vzniká obvykle, je-li atom vodíku vázaný silně elektronegativním atomem a druhý atom má volný elektronový pár. +nakresli molekulu vody. Nejčastěji OH.
Co je itai-itai? Co je příčinou? Co způsobuje?
„itai-itai“ (bolí, bolí) je hromadná otrava kadmiem z 50. let. V Japonsku unikly odpadní vody z dolů a kontaminovaná voda se používala na závlahy rýžových polí. V populaci se pak vyskytovala poškození ledvin, řídnutí kostí, projevující se fraktury bez zjevných příčin, anemie, vysoký krevní tlak.. Příčinou bylo Kadmium.
Co je to remediace? Jaké technologie se používají?
Způsob odstraňování kontaminace půdy. Proces odstraňování polutantů z půdního prostředí. Metody děléme na dvě skupiny. In-situ techniky zbaví půdu škodlivin na místě kontaminace. Ex-situ metody znamenají odtěžení kontaminované půdy, její odvoz a následní ošetření. že pudu odvezou a tam to zbaví. Metody Ex-situ jsou obvykle mnohem agresivnější než metody in-situ, které jsou více šetrné k vlastnímu předmětu čištění.
Jak se vyrábí tabulové sklo? Jak se sklo chladí?
výroba tabulového (plochého) skla: suroviny pro výrobu skla (sklářský písek, soda, potaš, borax, vápenec, dolomit, živec) se melou. Po té se práškový kmen pomocí vodního skla lisuje do granulí, což umožňuje lepší manipulaci, nepráší a lépe se taví. Tepelná úprava: kmen se předehřeje pomocí spalin. Rozloží se uhličitany, což zajistí méně bublin ve sklovině a úsporu energie. Poté se taví sklářský kmen ve vanové sklářské peci. Tvarovací procesy se provádějí po částečném ochlazení skloviny. Po tvarování následuje řízené pomalé chlazení podle chladící křivky v tunelové peci. Účelem je odstranění napětí ve skle, které vznikne při tuhnutí – způsobovalo by praskání. Většinou se používají tunelové pece.
Popište princip síranové koroze. Jak se mohou sírany do betonu dostat? Co je důsledkem?
Hromadění solí v pórovaném a kapilárním systému betonu a zde krystalizuje uvnitř -> zvětšuje objem -> narušení struktury cementového tmelu -> vznik trhlin na povrchu betonu konstrukcí a jejich postupná degradace. Kyselými dešti se můžou sírany dostat do betonu. Nebo při výrobě. Je slabá kyselina sírová a ta to rozleptá.
Co je to neutralizace? Konkrétní příklad
Neutralizace je reakce, při které reaguje vodný roztok kyseliny s vodným roztokem zásady. Vzniká sůl dané kyseliny a voda.
PŘ: HCl + NaOH -> H2O + NaCl
Graf hustoty vody, význam v přírodě.
Hustota vody je nejvyšší při 4 C. Do 4C hustota roste a od 4C výš hustota klesá.
Nejvyšší hustota vody při 4 C umožňuje promíchávání vody v nádržích. Nižší hustota ledu než kapalné vody způsobuje, že vodní plochy v přírodě zamrzají odshora, led plave na povrchu a u dna může zůstat voda v kapalném stavu, což umožňuje přežití živočichů.
Rozdělení půdy podle zrnitosti. Co se v ní vyskytuje. Jaké složky jsou v ní kapalné plynné a pevné a v jakém poměru jsou mezi sebou v půdě.
Půda se dělí podle zrnitosti na písčité, hlinité a jílovité. Na povrchu se vyskytuje horizont nadložního humusu (organický horizont). Pod tím je humózní humus – ten je bohatý na organickou hmotu a pod tím eluviální humus, který je ochuzený, protože dochází k vyplavování některých složek. Pak je iluviální humus neboli obohacený, kde se složky vyplavené z eluviálního ukládají. Nejníže je půdotvorný substrát, pod ním už je jen matečná hornina. Pevné 50%, plynná 25%, kapalná 25%.
Druhy pojiv + 3 příklady k hydraulickým a vzdušným
Hydraulická pojiva jsou pojiva, která po smíchání s vodou a zpravidla po počátečním zatuhnutí na vzduchu jsou schopna dále tuhnout a tvrdnout na vzduchu i pod vodou. Patří mezi ně hydraulické vápno, románský cement a geopolimery.
Vzdušný (tuhne a tvrdne jen v suchu – vzdušné vápno, sádra, hořečnatá maltovina)
Rozdíl mezi surovým železem a ocelí a jejich funkce a vlastnosti. Jak se ocel vyrábí pomocí surového železa.
Ocel má pevnější vazby než železo. Železo je v současnosti nejrozšířenějším kovem. Vyrábí se především z kyslíkatých rud obohacující oxid železitý, redukcí oxidem uhelnatým a uhlíkem ve vysoké peci. Většina surového železa se zpracovává v ocelárnách na ocel. Podstatou odstranění uhlíku a jiných nekovových nečistot – lepší tvárnost a houževnatost
Způsoby odstranění uhlíku:
a. Oxidace kyslíkem v kyslíkovém konvertoru
b. Pomocí železného šrotu v elektrické obloukové peci – uhlík se spotřebuje na redukci Fe2O3: pro menší objemy (legovaných) ocelí, použití i mimo vysokopecní závody (strojírenství)
Co je to disociace vody. Příklad slabého i silného elektrolytu. Voda je silný nebo slabý?
Disociace je děj, při kterém dochází k štěpení komplexů, molekul nebo solí na (menší) ionty nebo radikály. Tento proces je často vratný. Disociace je opačný děj k asociaci a rekombinaci. Silné elektrolyty- obsahují pouze ionty (disociace proběhla z cela) . Slabé elektrolyty – obsahují jak ionty tak nedisociované molekuly. Voda je SLABÝ elektrolyt.
Silné - H2SO4, KOH, Ca(OH)2, NaCl, BaSO4, slabé - NH3, H2O, H2S, HCN, HF, HClO, fenol
Exotermicky a endotermicky rozpouštějící se látky – rozdíl. +příklad. Čím jsou škodlivé pro člověka?
Jsou to reakce klasifikované podle energetické bilance. Exotermická reakce uvolňuje teplo. (hašení vápna) Endotermická reakce spotřebovává teplo. (pálení vápna) Jsou škodlivé pro člověka, spálí se teplem nebo zimou. Při endotermických může prostředí dosahovat velmi nízkých teplot a pro exotermické může dojít k výbuchu, hoření. Endo (sacharidy, cukry, NaCl-kuchynská sul) exotermicky( vodní kámen, caso4, mgso4).
Emise škodlivin a atmosférická imise – vysvětli. Uveď příklad a jednotky, ve kterých se počítají.
Emise jsou škodliviny z průmyslové výroby, dopravy atd, které se dostávají do ovzduší. Výfuky aut, chemičky atd. Jednotkou je kg/h. Imise je koncentrace škodliviny již přítomné v ovzduší a ohrožující danou oblast, bez ohledu na zdroj, který škodlivinu vyprodukoval. Oboje se používá jako ukazatele pro hodnocení znečištění atmosféry. Jednotkou jsou mg/m3.
Dány jsou hygienickými předpisy a imisními limity.
Jaké slínkové materiály se používají na výrobu cementu. Popiš vlastnosti.
Portlandský cement je nejkvalitnější. Portlandský cement je nejvíce používaným druhem cementu při výrobě betonu a malty. Obsahuje směs oxidů kovů alkalických zemin vápníku, dále pak oxidy křemíku a hliníku. Základní suroviny, které tvoří převážnou část surovinové směsi, vedlejší suroviny (= doplňující), které se přidávají v menším množství, např. ke korekci obsahu Fe2O3, SiO2),- pomocné suroviny, které se přidávají jen v malém množství ke zlepšení vlastností surovinové směsi v průběhu zpracování, pálení apod.
Využívají se dvě operace pro výrobu cementu: výroba slínku a výroba cementu mletím slínku se sádrovcem a přísadami. Můžeme rozdělit do dvou základních způsobů: mokrý a suchý způsob.
Co je to pasivita kovů, praktické využití v praxi a u jakých kovů k ní může dojít.
Pasivita kovů je schopnost nezreznutí. Aby kov nezreznul, potáhne se například chromem, mědí, zinkem.. Pomáhají tomu netečné kovy, potahují se galvanizací. Časem se mohou ošoupat. Dochází k tomu u platiny, zlata, stříbra.
Kovalentní vazba, druhy kovalentní vazby a příklady.
Kovalentní vazba je založena na sdílení dvojic elektronů oběma atomy. Principem vzniku vazby je přiblížení dvou atomů na malou vzdálenost, kdy začne na valenční elektrony každého z atomů působit přitažlivá síla druhého jádra. V některých případech může mezi atomy vzniknout větší počet sdílených vazebných elektronových párů. Podle jejich počtu rozlišujeme vazbu jednoduchou (pouze jeden elektronový pár), dvojnou (dva el páry) a trojnou (tři el páry). S růstem násobností kovalentní vazby dochází ke zkracování délky vazby a vazba se stává pevnější. Podle polarity dělíme vazbu na Nepolární F2 a Polární H20.
Vápník a hořčík ve vodě, jejich význam, co dávají člověku.
Přirozeným zdrojem Ca a Mg ve vodě je zemská kůra. Mohou za tvrdost vody, Ca je více než Mg (v poměru 4:1). Jejich přítomnost v pitné vodě je žádoucí, jsou netoxické. Nedostatek hořčíku podporuje vznik srdečních arytmií..Vápník snižuje nervosvalovou dráždivost, ovl srážení krve a je důležitý pro vývoj kostí.
Půdní sorpčí komplex, druhy atd.
Schopnost půdy poutat různé látky z disperzního prostředí. Sorpčními silami jsou zde poutány prvky, které jsou důležité pro půdotvorný proces i výživu rostlin. Sorpční schopnost půdy určuje její přirozenou úrodnost a schopnost si úrodnost udržet.
Druhy: Komplex Sorpčně nenasycené, sorpčně nasycené jednomocnými kationty, sorpčně nasycené dvojmocnými kationty.
Hydraulický modul, jakou hodnotu má hašené vápno a portlandský slínek?
Poměr hmotnostních zlomků. (poměr obsahu oxidu vápenatého k obsahu hydraulických oxidů). Cement, hydraulické vápno, pucolány, struska. Hydraulický modul v surovinové směsi musí být ≈ 1,7-2,3. Vzdušné vápno: 9-100. Slabě hyd. vápno: 5-9. Silně hyd. vápno: 1,7-5
Výroba železa- postup, jaké látky se přitom využívají
Suroviny: hlavní surovinou je samozřejmě železná ruda. Další suroviny jsou: uhličitany, oxidy, sulfidy, koks, vápenec. Vyrábí se ve vysokých pecích za vysokých teplot. Ruda, koks a vápenec se zavážejí shora a postupují směrem dolů, kde se hromadí vyrobené surové železo a struska, které se vypouštějí v pravidelných intervalech. Kromě železa a strusky opouští vysokou pec ještě vysokopecní plyn, který je hořlavý a používá se k ohřevu větru, který se do pece dmýchá spodem.
Autoprotolýza vody, konstanta Kv a co se díky ní určuje.
2H2O->H3O+ + OH-
voda má amorfní charakter – chová se jako kyselina nebo zásada podle toho, s čím reaguje. Je to reakce, kdy jedna voda se chová jako kyselina a druhá jako zásada. Počítá se s konstantou Kv což je iontový součin vody. Kv= c(H3O+) x c(OH-). Určuje kyselost/zásaditost/neutrálnost, pomocí pH.
Metody ke zjištění koncentrace organických látek, rozdíl mezi nimi. Nejvyšší koncentrace je v povrchové, podzemní nebo srážkové vodě?
- Separace a identifikace individuálních OL - je to obtížné, provádí se v případě toxických, hygienicky závadných látek. Je to časově i finančně náročné (chromatografie, spektometrie)
- Skupionová stanovení OL
- celková koncentrace O
-> chemická spotřeba kyslíku - množství oxidačního činidla, které se za určitých podmínek spotřebuje na oxidaci organických látek ve vodě
Manganometrické stanovení
Stanovení dichromanem draselným
-> biochemická spotřeba kyslíku - koncentrace rozpuštěného kyslíku spotřebovaného za stanovených podmínek biochemickou oxidací organických látek ve vodě.
standardní zřeďovací metoda
Povrchové napětí, co ho snižuje a zvyšuje. Co způsobuje snížené povrchové napětí ve vodách.
Povrchové napětí je vlastnost vody související se soudružností molekul vody. Jednotkou je N/m. Povrchové napětí je závislé na teplotě, s rostoucí teplotou klesá. Další změna povrchového napětí je přídavek soli, které povrchové napětí zvyšují. Přídavkem tenzidů povrchové napětí naopak snižuje. Snížení povrchového napětí se projevuje pěněním na turbulentních místech ve vodních tocích, v kanalizaci, nebo v čistírnách odpadních vod a má nepříznivý vliv na vodní organismy, protože snižuje přístup kyslíku do vody.
Vápenný cyklus. Popsat rovnicí nebo slovy.
KALCINACE: surovina se vypaluje v : malta a omítky, Nad 1050 C – tzv. tvrdě pálené vápno: vyšší objemová hmotnost, menší porózita a menší měrný povrch. Použití: výroba pórobetonu. Při teplotách 800 – 1200 C mohou vznikat slínkové minerály. Každý druh vápence se musí vypalovat jinak - jinou dobu za jiné teploty.
HAŠENÍ VÁPNA: hydratační (chemická) reakce za uvolnění tepla. Dělí se na: Mokré – přebytek vody, vzniká tzv. vápenná kaše a na Suché – přidá se malý přebytek vody nad vypočítaný stechiometrický poměr, vzniká tzv. vápenný hydrát. Při nedokonalém vyhašení dochází k dehydratování až v omítce, zvětšuje se objem a dochází k vystřelování omítek.
KARBONATACE: zpevňovací proces vzdušného vápna, vzniká nerozpustný uhličitan vápenatý. Maltová směs je znehodnocená, pokud nastane karbonatace před jejím použitím.
