Okruh 3 Flashcards
1
Q
Ode dne zproštění výkonu služby na návrh kárné komise přísluší státnímu zaměstnanci plat ve výši:
a) 80 % jeho měsíčního platu.
b) 50 % jeho měsíčního platu.
c) 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného zákona; tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu.
A
a) 80 % jeho měsíčního platu.
2
Q
Systemizace neobsahuje:
a) Počet služebních míst představených klasifikovaných platovými třídami.
b) Počet služebních míst, u nichž je stanoven zákaz konkurence.
c) Sídlo služebního úřadu a jeho organizačních útvarů.
A
c) Sídlo služebního úřadu a jeho organizačních útvarů.
3
Q
Státní zaměstnanec nesmí splnit příkaz:
a) Spáchal-li by jeho splněním trestný čin nebo správní delikt.
b) Má-li za to, že příkaz je v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem.
c) Má-li za to, že příkaz nepatří do oboru služby, v němž vykonává službu.
A
a) Spáchal-li by jeho splněním trestný čin nebo správní delikt.
4
Q
Délka zkušební doby dle zákona o státní službě činí:
a) 3 měsíce.
b) 6 měsíců.
c) 6 měsíců u představených a 3 měsíce u ostatních státních zaměstnanců.
A
b) 6 měsíců.
5
Q
Zástupce služebního orgánu nemá pravomoc rozhodovat ve věci:
a) Povolení kratší služební doby.
b) Jmenování na služební místo představeného.
c) Zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů.
A
b) Jmenování na služební místo představeného.
6
Q
Dle zákona o státní službě označení služebních míst představených v ministerstvech a v Úřadu vlády jsou:
a) Vrchní ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení.
b) Ředitel odboru, vedoucí oddělení, vedoucí útvaru.
c) Ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení.
A
a) Vrchní ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení.
7
Q
Státní zaměstnanec se domnívá, že příkaz k výkonu služby, který obdržel, je v rozporu se služebním předpisem. Státní zaměstnanec:
a) Není oprávněn soulad příkazu se služebním předpisem posuzovat.
b) Je oprávněn bez dalšího odmítnout splnění příkazu.
c) Je povinen na rozpor upozornit představeného dříve, než začne příkaz plnit.
A
c) Je povinen na rozpor upozornit představeného dříve, než začne příkaz plnit.
8
Q
Služební předpis stanoví dle zákona o státní službě:
a) Organizační věci služby, vydává se v písemné podobě.
b) Příkazy k výkonu služby, vydává se v písemné podobě.
c) Organizační věci služby, nemusí být vydán v písemné podobě.
A
a) Organizační věci služby, vydává se v písemné podobě.
9
Q
Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže státní zaměstnanec dočasně nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než:
a) 6 kalendářních měsíců.
b) 1 kalendářní měsíc.
c) 2 kalendářní měsíce.
A
b) 1 kalendářní měsíc.
10
Q
Dle zákona o státní službě služební slib skládá státní zaměstnanec vždy:
a) V den před nástupem do služby.
b) V první den kalendářního měsíce, ve kterém je státní zaměstnanec přijímán do služby.
c) V den nástupu do služby.
A
c) V den nástupu do služby.
11
Q
Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech neobsahuje tento údaj o státním zaměstnanci:
a) Pohlaví.
b) Dosažený stupeň vzdělání.
c) Den vzniku služebního poměru.
A
a) Pohlaví.
12
Q
Sekce pro státní službu:
a) Je organizační jednotkou Ministerstva vnitra.
b) Je organizační jednotkou Úřadu vlády.
c) Je ústředním správním úřadem.
A
a) Je organizační jednotkou Ministerstva vnitra.
13
Q
Mezi kárná opatření podle zákona o státní službě nepatří:
a) Písemná důtka.
b) Pokuta.
c) Propuštění ze služebního poměru.
A
a) Písemná důtka.
14
Q
Vydání rozhodnutí nemůže být prvním úkonem v řízení v případě rozhodování o:
a) Odvolání ze služebního místa představeného.
b) Zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů.
c) Skončení služebního poměru.
A
c) Skončení služebního poměru.
15
Q
Prohlubování vzdělání (vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání) dle zákona o státní službě koná státní zaměstnanec:
a) Na vlastní náklady, prohlubování vzdělání není výkonem služby a nepřísluší za něj tedy ani plat.
b) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby a přísluší za něj státnímu zaměstnanci plat.
c) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se však nepovažuje za výkon služby a nepřísluší za něj státnímu zaměstnanci plat.
A
b) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby a přísluší za něj státnímu zaměstnanci plat.
16
Q
Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa nebo volného služebního místa představeného vyhlašuje služební orgán:
a) Na úřední desce, dále se zveřejní v informačním systému o státní službě.
b) Pouze na úřední desce.
c) Pouze v informačním systému o státní službě.
A
a) Na úřední desce, dále se zveřejní v informačním systému o státní službě.
17
Q
Ke zrušení služebního poměru služebním orgánem nebo státním zaměstnancem ve zkušební době dojde:
a) Dnem doručení písemného oznámení o zrušení služebního poměru, není-li v něm uveden den pozdější.
b) Posledním dnem kalendářního měsíce, v němž bylo písemné oznámení o zrušení služebního poměru doručeno.
c) Do 30 dnů od doručení oznámení o zrušení služebního poměru.
A
a) Dnem doručení písemného oznámení o zrušení služebního poměru, není-li v něm uveden den pozdější.
18
Q
Kárná odpovědnost státního zaměstnance za kárné provinění zaniká, jestliže:
a) Uplynul jeden rok od jeho spáchání.
b) Do jednoho roku od jeho spáchání nebylo zahájeno kárné řízení.
c) Do jednoho roku od jeho spáchání nebylo kárné řízení pravomocně skončeno.
A
b) Do jednoho roku od jeho spáchání nebylo zahájeno kárné řízení.
19
Q
Státního zaměstnance lze v zákonem stanovených případech zařadit mimo výkon služby z organizačních důvodů, nejdéle však na:
a) 6 měsíců.
b) 9 měsíců.
c) 12 měsíců.
A
a) 6 měsíců.
20
Q
Státní zaměstnanec byl neúspěšný u úřednické zkoušky. Služební orgán bude vůči tomuto státnímu zaměstnanci postupovat následovně:
a) Umožní mu její opakovaní automaticky bez jeho žádosti. Úřednickou zkoušku může státní zaměstnanec opakovat dvakrát, termíny opakovaného konání určuje služební orgán.
b) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku může státní zaměstnanec opakovat jen jednou, termín opakovaného konání stanoví služební orgán s přihlédnutím k žádosti státního zaměstnance.
c) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku může státní zaměstnanec opakovat třikrát za obě její části dohromady. Termín prvního opakovaného konání určuje služební orgán, zbývající termíny si určuje sám státní zaměstnanec.
A
b) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku může státní zaměstnanec opakovat jen jednou, termín opakovaného konání stanoví služební orgán s přihlédnutím k žádosti státního zaměstnance.
21
Q
Odborová organizace není oprávněna projednat a zaujmout stanovisko:
a) K návrhům služebního hodnocení státního zaměstnance.
b) K návrhům služebních předpisů.
c) K návrhům rozhodnutí týkajících se změn a skončení služebního poměru.
A
b) K návrhům služebních předpisů.
22
Q
Pravomocné odsouzení státního zaměstnance pro úmyslný trestný čin má za následek:
a) Skončení služebního poměru.
b) Zařazení mimo výkon služby.
c) Zproštění výkonu služby.
A
a) Skončení služebního poměru.
23
Q
Po dobu zařazení mimo výkon služby pro pozastavení služby:
a) Činí plat státního zaměstnance 60 % měsíčního platu.
b) Činí plat státního zaměstnance 80 % měsíčního platu.
c) Nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.
A
c) Nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.
24
Q
Kárným proviněním je:
a) Zaviněné porušení služební kázně.
b) Pouze úmyslné porušení služební kázně.
c) Pouze hrubé porušení služební kázně z nedbalosti.
A
a) Zaviněné porušení služební kázně.
25
Existuje v zákoně o státní službě nějaké omezení politických práv státních zaměstnanců?
a) Ano, státní zaměstnanci nemohou být členy politických stran a hnutí a nesmí v nich vykonávat žádnou funkci.
b) Ne, všichni státní zaměstnanci mohou být členy politických stran a hnutí a vykonávat v nich funkce bez jakéhokoliv omezení.
c) Ano, státní zaměstnanci, kteří jsou představenými, nesmí vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.
c) Ano, státní zaměstnanci, kteří jsou představenými, nesmí vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.
26
Odvolacím orgánem ve věcech kárné odpovědnosti je:
a) Nejvyšší státní tajemník.
b) Kárná komise druhého stupně.
c) Vedoucí služebního úřadu.
b) Kárná komise druhého stupně.
27
Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa se zpravidla dokončí:
a) Do 60 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí.
b) Do 90 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí.
c) Do 90 dnů ode dne vyhlášení výběrového řízení.
a) Do 60 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí.
28
Státní zaměstnanec byl uznán dočasně neschopným k výkonu služby. Platí, že:
a) V době prvních 30 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60 %.
b) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby za dny, které jsou dny výkonu služby, se státnímu zaměstnanci plat nekrátí.
c) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60 %.
c) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60 %.
29
Osobou řídící činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců je dle zákona o státní službě:
a) V případě ministerstva a Úřadu vlády státní tajemník a v případě jiného služebního úřadu vedoucí služebního úřadu.
b) V případě ministerstva ministr a v případě jiného služebního úřadu vedoucí služebního úřadu.
c) V případě ministerstva státní tajemník a v případě jiného služebního úřadu ředitel odboru.
a) V případě ministerstva a Úřadu vlády státní tajemník a v případě jiného služebního úřadu vedoucí služebního úřadu.
30
Za kárné provinění nelze dle zákona o státní službě uložit kárné opatření spočívající v:
a) Odvolání ze služebního místa představeného.
b) Snížení platu až o 15 % až na dobu až 3 kalendářních měsíců.
c) Odebrání osobního příplatku až na dobu 3 kalendářních měsíců.
c) Odebrání osobního příplatku až na dobu 3 kalendářních měsíců.
31
Je možno, aby státní zaměstnanec dle zákona o státní službě vykonával dočasně službu v jiném služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru svého služebního úřadu?
a) Ne, státní zaměstnanec vykonává službu vždy pouze na služebním místě, na kterém je zařazen nebo jmenován.
b) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby v oboru služby, který vykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově omezena.
c) Ano, je možno přeložit státního zaměstnance na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby i v oboru služby, který nevykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově neomezena.
b) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby v oboru služby, který vykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově omezena.
32
Podle zákona o státní službě je státní zaměstnanec povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby, a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám. O povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech ale neplatí, že:
a) Jí může státního zaměstnance zprostit služební orgán.
b) Jí může státního zaměstnance zprostit kárná komise.
c) Jí je povinen státní zaměstnanec dodržovat, i když nevykonává službu.
a) Jí může státního zaměstnance zprostit služební orgán.
33
Zkušební doba zaměstnance může být dle zákoníku práce sjednána nejvýše v délce:
a) 3 měsíce, avšak ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
b) 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru.
c) 6 měsíců, u vedoucího zaměstnance nejvýše v délce 9 měsíců.
a) 3 měsíce, avšak ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
34
Podstatnou náležitostí pracovní smlouvy je:
a) Ujednání o pracovní době.
b) Výše odměny za práci.
c) Druh práce.
c) Druh práce.
35
Občanský zákoník se v pracovněprávních vztazích:
a) Použije podpůrně (subsidiárně) vůči zákoníku práce za předpokladu dodržení základních zásad pracovněprávních vztahů.
b) Nikdy nepoužije.
c) Použije jen tam, kde to zákoník práce výslovně připouští.
a) Použije podpůrně (subsidiárně) vůči zákoníku práce za předpokladu dodržení základních zásad pracovněprávních vztahů.
36
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru pouze z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce. Který z následujících důvodů mezi ně nepatří?
a) Ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část.
b) Stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
c) Nelze-li po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával.
c) Nelze-li po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával.
37
Způsobí-li zaměstnanec zaměstnavateli při výkonu práce úmyslně škodu, je povinen:
a) Nahradit celou vzniklou škodu.
b) Nahradit vzniklou škodu nejvýše do čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.
c) Nahradit vzniklou škodu nejvýše do pětinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.
a) Nahradit celou vzniklou škodu.
38
Které z následujících tvrzení týkající se dohody o rozvázání pracovního poměru není pravdivé?
a) Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná.
b) Dohoda o rozvázání pracovního poměru nemůže být uzavřena s těhotnou zaměstnankyní.
c) Pracovní poměr končí dnem sjednaným v dohodě o rozvázání pracovního poměru.
b) Dohoda o rozvázání pracovního poměru nemůže být uzavřena s těhotnou zaměstnankyní.
39
Na základě dohody o provedení práce je možno konat práci pro téhož zaměstnavatele v kalendářním roce nejvýše do:
a) 150 hodin.
b) 250 hodin.
c) 300 hodin.
c) 300 hodin.
40
Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v Části deváté zákoníku práce právo na:
a) Dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dále právo na dodatkovou dovolenou.
b) Dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část, dovolenou za odpracované dny a dále právo na dodatkovou dovolenou.
c) Dovolenou.
a) Dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dále právo na dodatkovou dovolenou.
41
U zaměstnance se sjednanou kratší pracovní dobou práci přesčas:
a) Zaměstnavatel může jednostranně nařídit nebo s ním dohodnout.
b) Zaměstnavatel může se zaměstnancem pouze dohodnout.
c) Zákoník práce výslovně zakazuje.
b) Zaměstnavatel může se zaměstnancem pouze dohodnout.
42
Přestávku v práci na jídlo a oddech musí poskytnout zaměstnavatel zaměstnanci staršímu 18 let nejdéle po:
a) 4,5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
b) 5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
c) 6 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
c) 6 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
43
Ohledně podmínek ubytování zaměstnance zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaného k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci, se na něho právní úprava České republiky vztahuje:
a) Jen pokud nejsou práva vyplývající z právních předpisů členského státu Evropské unie, z něhož byl zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, pro něho výhodnější.
b) Vždy.
c) Pokud s tím zaměstnanec souhlasí.
a) Jen pokud nejsou práva vyplývající z právních předpisů členského státu Evropské unie, z něhož byl zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, pro něho výhodnější.
44
Postup při uzavírání kolektivní smlouvy včetně řešení sporů mezi smluvními stranami se řídí:
a) Zákoníkem práce.
b) Občanským zákoníkem.
c) Zákonem o kolektivním vyjednávání.
c) Zákonem o kolektivním vyjednávání.
45
Peněžité plnění poskytované zaměstnanci za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce se podle zákoníku práce nazývá:
a) Mzda.
b) Plat.
c) Odměna z dohody.
c) Odměna z dohody.
46
Zastupování nepřítomného zaměstnance na témže sdíleném pracovním místě:
a) Může zaměstnavatel požadovat pouze tehdy, dal-li k tomu zaměstnanec v dohodě generální nebo pro konkrétní případ souhlas.
b) Je vyloučeno.
c) Může zaměstnavatel požadovat tehdy, dohodnou-li se na něm dva nebo více zaměstnanců s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce.
a) Může zaměstnavatel požadovat pouze tehdy, dal-li k tomu zaměstnanec v dohodě generální nebo pro konkrétní případ souhlas.
47
Byl-li nárok na náhradu škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem uplatněn u úřadu, který není příslušný, tento úřad:
a) Postoupí žádost příslušnému úřadu.
b) Nárok zamítne.
c) Řízení převezme a o nároku rozhodne.
a) Postoupí žádost příslušnému úřadu.
48
Podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se odpovědnosti za způsobenou škodu:
a) Nelze zprostit.
b) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vzniku škody nešlo zabránit ani postupem s péčí řádného hospodáře.
c) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vznikem škody dosáhl stát majetkového prospěchu značného rozsahu.
a) Nelze zprostit.
49
Ve věcech náhrady škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem jménem státu jednají:
a) Obecní a krajské úřady.
b) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady.
c) Zastupitelstva územních samosprávných celků.
b) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady.
50
Osoba, kterou jsou členové petičního výboru povinni určit k zastupování petičního výboru ve styku se státními orgány, musí být:
a) Starší 16 let.
b) Starší 18 let.
c) Bezúhonná a starší 18 let.
b) Starší 18 let.
51
Ve výkonu petičního práva:
a) Nesmí být nikomu bráněno.
b) Může být přiměřenými omezeními bráněno osobám, které nemají občanství České republiky.
c) Může být přiměřenými omezeními bráněno osobám, které nemají občanství Evropské unie.
a) Nesmí být nikomu bráněno.
52
Je-li státnímu orgánu adresována petice ve věci, která nepatří do jeho působnosti:
a) Státní orgán petici skartuje.
b) Státní orgán petici do 5 dnů postoupí státnímu orgánu, do jehož působnosti věc patří, a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.
c) Státní orgán do 90 dnů uvědomí toho, kdo petici podal, že petice z tohoto důvodu nemohla být vyřízena.
b) Státní orgán petici do 5 dnů postoupí státnímu orgánu, do jehož působnosti věc patří, a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.
53
Petice je zákonem o právu petičním vymezena jako:
a) Žádost, návrh nebo stížnost ve věci veřejného nebo jiného společného zájmu.
b) Zvláštní forma odvolání proti rozhodnutí správního úřadu.
c) Podnět skupiny občanů adresovaný Parlamentu.
a) Žádost, návrh nebo stížnost ve věci veřejného nebo jiného společného zájmu.
54
Podpisové archy k podpoře petice:
a) Musí obsahovat úředně ověřené podpisy osob, které petici podpořily.
b) Musí obsahovat text petice, nebo musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena.
c) Mohou být vystaveny na místech přístupných veřejnosti pouze na základě povolení státního orgánu.
b) Musí obsahovat text petice, nebo musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena.
55
Korporace je:
a) Právnická osoba vytvářená společenstvím osob.
b) Majetek vyčleněný k určitému účelu.
c) Každá právnická osoba, která je podnikatelem.
a) Právnická osoba vytvářená společenstvím osob.
56
Právní osobnost:
a) Je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem.
b) Je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti.
c) Má pouze plně svéprávný člověk.
b) Je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti.
57
Je zakázáno založit právnickou osobu:
a) Podporující násilí.
b) Za účelem šíření určitého náboženství.
c) Za účelem ovlivnění složení zákonodárných sborů.
a) Podporující násilí.
58
Věcí v právním smyslu je:
a) Vše, vyjma energií, přírodních sil a zvířat.
b) Vše, co není fyzická osoba.
c) Vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.
c) Vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.
59
Závdavkem se podle občanského zákoníku rozumí:
a) Dar uskutečněný mezi budoucími manželi evidovaný v předmanželské smlouvě.
b) Plnění potvrzující uzavření smlouvy a poskytnutí jistoty, že dluh bude splněn.
c) Zvláštní druh věcného břemena spočívající ve zřízení společného nájmu bytu nebo domu manželi.
b) Plnění potvrzující uzavření smlouvy a poskytnutí jistoty, že dluh bude splněn.
60
Právo stavby:
a) Nesmí být zřízeno na více než 99 let.
b) Nesmí být zřízeno na více než 20 let.
c) Může být zřízeno na neomezenou dobu.
a) Nesmí být zřízeno na více než 99 let.
61
Podle občanského zákoníku je důvodem pro rozvod manželství:
a) Výhradně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené soužití manželů.
b) Mezi jinými i duševní porucha, která není jen přechodná.
c) Mezi jinými i ztráta reprodukčních schopností doložená posudkem soudního znalce.
a) Výhradně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené soužití manželů.
62
Dědí se na základě:
a) Prohlášení dědiců, zákonné posloupnosti nebo rozhodnutí soudu.
b) Dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona.
c) Závěti nebo rozhodnutí soudního komisaře.
b) Dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona.
63
Vyvlastnit věc lze podle občanského zákoníku:
a) Ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu.
b) Ve veřejném zájmu a jen na základě rozhodnutí soudu.
c) Ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona.
c) Ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona.
64
Nadace:
a) Může být založena za účelem podpory politických stran a hnutí.
b) Nemůže být založena za účelem podpory politických stran a hnutí.
c) Může být založena výlučně pro výdělečné cíle, ale ne za účelem podpory politických hnutí.
b) Nemůže být založena za účelem podpory politických stran a hnutí.
65
Kupní smlouvou:
a) Se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
b) Se prodávající zavazuje kupujícímu přenechat věc k užívání, a kupující se zavazuje věc řádně užívat.
c) Se kupující nezavazuje, že věc převezme.
a) Se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
66
Byl-li údaj zapsaný ve veřejném rejstříku zveřejněn, nemůže se nikdo dovolat, že o zveřejněném údaji nemohl vědět:
a) Po uplynutí sedmi dnů od zveřejnění.
b) Po uplynutí patnácti dnů od zveřejnění.
c) Po uplynutí třiceti dnů od zveřejnění.
b) Po uplynutí patnácti dnů od zveřejnění.
67
Podle občanského zákoníku se kvitancí rozumí:
a) Vykonatelný rozsudek soudu prvního stupně.
b) Potvrzení o splnění dluhu.
c) Výpis z veřejného rejstříku.
b) Potvrzení o splnění dluhu.
68
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů stanoví, že subjekt údajů:
a) Musí za určitých okolností souhlas se zpracováním svých osobních údajů správci nebo zpracovateli udělit.
b) Nemůže jednou udělený souhlas odvolat.
c) Může udělit souhlas se zpracováním svých osobních údajů a kdykoli jej odvolat.
c) Může udělit souhlas se zpracováním svých osobních údajů a kdykoli jej odvolat.
69
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů může správce zpracovávat osobní údaje:
a) Pouze, pokud je schopen subjekt údajů jednoznačně identifikovat.
b) I když není schopen subjekt údajů jednoznačně identifikovat.
c) Pouze pokud osobní údaje pseudonymizuje.
b) I když není schopen subjekt údajů jednoznačně identifikovat.
70
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů lze legitimně zpracované osobní údaje předat do jiného členského státu Evropské unie:
a) Bez omezení.
b) Po ohlášení Úřadu pro ochranu osobních údajů.
c) Po ohlášení Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů.
a) Bez omezení.
71
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů je správce povinen dokumentovat:
a) Zjištěné porušení zabezpečení osobních údajů, způsobené zvnějšku.
b) Pouze závažné porušení, které současně ohlašuje Úřadu pro ochranu osobních údajů.
c) Jakékoli zjištěné porušení zabezpečení osobních údajů.
c) Jakékoli zjištěné porušení zabezpečení osobních údajů.
72
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů je šifrování osobních údajů:
a) Vhodným opatřením k zabezpečení automatizovaně zpracovávaných osobních údajů.
b) Povinným opatřením k zabezpečení automatizovaně zpracovávaných osobních údajů.
c) Povinným opatřením k zabezpečení externích datových médií.
a) Vhodným opatřením k zabezpečení automatizovaně zpracovávaných osobních údajů.
73
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů není právem člověka jako subjektu údajů:
a) Právo podat stížnost u dozorového úřadu.
b) Právo získat na žádost originál osobních údajů, které poskytl určitému správci.
c) Právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu opravil jeho nepřesné osobní údaje.
b) Právo získat na žádost originál osobních údajů, které poskytl určitému správci.
74
Podle zákona o zpracování osobních údajů se subjektem údajů rozumí:
a) Právnická osoba, k níž se osobní údaje vztahují.
b) Fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují.
c) Fyzická osoba, která dala souhlas ke zpracování svých údajů.
b) Fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují.
75
Zákon o zpracování osobních údajů stanoví, že sídlem Úřadu pro ochranu osobních údajů je:
a) Brno.
b) Praha.
c) Česká republika.
b) Praha.
76
Zákon o zpracování osobních údajů:
a) Stanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů s působností pro Českou republiku.
b) Stanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů jmenované veřejnými subjekty působícími v České republice.
c) Nestanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů.
c) Nestanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů.
77
Zákon o zpracování osobních údajů, stanoví, že spravujícím orgánem je orgán veřejné moci příslušný k plnění úkolu za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,:
a) Včetně zpravodajské služby a obecní policie.
b) Není-li zpravodajskou službou nebo obecní policií.
c) S výjimkou soudů všech stupňů a státního zastupitelství.
c) S výjimkou soudů všech stupňů a státního zastupitelství.
78
Kybernetickou bezpečnostní událostí podle zákona o kybernetické bezpečnosti:
a) Jsou pravidelná setkání národního a vládního CERT. Jedná se o významnou bezpečnostní událost strategického charakteru nezbytnou pro zajišťování kybernetické bezpečnosti.
b) Jsou pravidelné reporty o kybernetických incidentech. Jedná se o bezpečnostní událost politického charakteru nezbytnou pro Bezpečnostní radu státu.
c) Je událost, která může způsobit narušení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací.
c) Je událost, která může způsobit narušení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací.
79
Kritickou informační infrastrukturou podle zákona o kybernetické bezpečnosti rozumíme:
a) Informační systémy, na nichž jsou vytvářeny, uchovávány a přenášeny utajované informace.
b) Veškeré informační systémy fungující a operující na území České republiky. Dohromady tvoří síť kritických systémů stěžejních pro suverénní fungování státu.
c) Prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury v odvětví komunikační a informační systémy v oblasti kybernetické bezpečnosti.
c) Prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury v odvětví komunikační a informační systémy v oblasti kybernetické bezpečnosti.
80
Vládní CERT podle zákona o kybernetické bezpečnosti:
a) Vyhodnocuje údaje o kybernetických bezpečnostních událostech a kybernetických bezpečnostních incidentech z kritické informační infrastruktury, informačního systému základní služby, významných informačních systémů a dalších informačních systémů veřejné správy.
b) Předkládá kontrolnímu orgánu zprávu o činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Zpráva o činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost je výhradně technického rázu, jelikož kybernetická bezpečnost je ryze technickým tématem. Vládní CERT zde zodpovídá za informovanost čelních představitelů ČR v oblasti kybernetické bezpečnosti.
c) Přijímá oznámení kontaktních údajů od poskytovatelů digitální služby a poskytovatelů služby elektronických komunikací a tyto údaje eviduje a uchovává.
a) Vyhodnocuje údaje o kybernetických bezpečnostních událostech a kybernetických bezpečnostních incidentech z kritické informační infrastruktury, informačního systému základní služby, významných informačních systémů a dalších informačních systémů veřejné správy.
81
Který ústřední správní orgán se zabývá oblastí kybernetické bezpečnosti?
a) Národní bezpečnostní úřad.
b) Bezpečnostní informační služba.
c) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
c) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
82
Bezpečností informací se podle zákona o kybernetické bezpečnosti rozumí:
a) Zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací a dat.
b) Zajištění správnosti a neporušenosti informací a dat.
c) To, že data nejsou infikovaná virem.
a) Zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací a dat.
83
Varování podle zákona o kybernetické bezpečnosti:
a) Je zveřejněno na internetových stránkách Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a oznámeno povinným osobám dle zákona o kybernetické bezpečnosti.
b) Je provedeno jednotným systémem varování a informování.
c) Je provedeno sdělovacími prostředky (rozhlasem, televizí, místním rozhlasem), tzv. mluvícími sirénami, vozidly složek integrovaného záchranného systému.
a) Je zveřejněno na internetových stránkách Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a oznámeno povinným osobám dle zákona o kybernetické bezpečnosti.
84
Mezi povinnosti, které provozovatelé základních služeb musí podle zákona o kybernetické bezpečnosti po určení plnit, patří:
a) Předat Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost veškerá data.
b) Zaslat Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost kontaktní údaje.
c) Zaslat Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost plán rozvoje společnosti.
b) Zaslat Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost kontaktní údaje.
85
Stavem kybernetického nebezpečí se podle zákona o kybernetické bezpečnosti rozumí:
a) Narušení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací v důsledku Kybernetické bezpečnostní události.
b) Stav, ve kterém je ve velkém rozsahu ohrožena bezpečnost informací v informačních systémech nebo bezpečnost služeb elektronických komunikací anebo bezpečnost a integrita sítí elektronických komunikací, a tím by mohlo dojít k porušení nebo došlo k ohrožení zájmu České republiky ve smyslu zákona upravujícího ochranu utajovaných informací.
c) Stav, kdy neohlásí správce nebo provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo správce nebo provozovatel významného informačního systému kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4.
b) Stav, ve kterém je ve velkém rozsahu ohrožena bezpečnost informací v informačních systémech nebo bezpečnost služeb elektronických komunikací anebo bezpečnost a integrita sítí elektronických komunikací, a tím by mohlo dojít k porušení nebo došlo k ohrožení zájmu České republiky ve smyslu zákona upravujícího ochranu utajovaných informací.
86
Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, je nepřípustná, jestliže:
a) Jde o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu.
b) Směřuje jen proti výroku rozhodnutí.
c) Se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí.
a) Jde o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu.
87
Pokud zákon nestanoví jinak, je k řízení podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, věcně příslušný:
a) Krajský soud.
b) Okresní soud.
c) Nejvyšší správní soud.
a) Krajský soud.
88
Žalobce může podat žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve lhůtě:
a) Šesti měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.
b) Dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.
c) Dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do pěti let od okamžiku, kdy k němu došlo.
b) Dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.
89
Člena Nejvyššího kontrolního úřadu může odvolat:
a) Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu na základě pravomocného rozsudku, jímž byl člen odsouzen pro úmyslný trestný čin.
b) Poslanecká sněmovna na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu, kterým bylo navrženo odvolání z funkce.
c) Kárná komora Nejvyššího kontrolního úřadu za závažné kárné provinění nebo opakované kárné provinění.
b) Poslanecká sněmovna na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu, kterým bylo navrženo odvolání z funkce.
90
Ke zprávě o vývoji ekonomiky a plnění státního rozpočtu a k návrhu státního závěrečného účtu předkládaným vládou Poslanecké sněmovně:
a) Se Nejvyšší kontrolní úřad nevyjadřuje.
b) Nejvyšší kontrolní úřad vždy zpracovává a Poslanecké sněmovně předkládá stanovisko.
c) Zpracovává Nejvyšší kontrolní úřad stanovisko na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo jejích orgánů.
b) Nejvyšší kontrolní úřad vždy zpracovává a Poslanecké sněmovně předkládá stanovisko.
91
O námitkách kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu rozhoduje podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu:
a) Senát Nejvyššího kontrolního úřadu.
b) Vedoucí skupiny kontrolujících.
c) Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu.
b) Vedoucí skupiny kontrolujících.
92
Nejvyššímu kontrolnímu úřadu:
a) Nelze poskytovat údaje ze základního registru obyvatel, pokud se jedná o osobní údaje v rozsahu jméno a příjmení.
b) Lze poskytovat údaje ze základního registru občanů, s výjimkou referenčních.
c) Lze poskytovat referenční údaje ze základního registru obyvatel.
c) Lze poskytovat referenční údaje ze základního registru obyvatel.
93
Prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu:
a) Nelze po dobu jejich funkčního období z funkce odvolat.
b) Může odvolat jen prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny.
c) Může odvolat předseda vlády na návrh kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu.
b) Může odvolat jen prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny.
94
Prezident a viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu se ujímají funkce:
a) Jmenováním.
b) Zvolením.
c) Složením slibu.
c) Složením slibu.
95
Nejvyšší kontrolní úřad nevykonává kontrolu:
a) Zadávání státních zakázek.
b) Plnění státního rozpočtu.
c) Zpracování tuzemských bankovek a tuzemských mincí.
c) Zpracování tuzemských bankovek a tuzemských mincí.
96
Nemůže-li prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ani viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu po přechodnou dobu vykonávat svoji funkci, vykonává funkci prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu:
a) Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu.
b) Statutární zástupce podle jednacího řádu.
c) Nejstarší člen Nejvyššího kontrolního úřadu.
c) Nejstarší člen Nejvyššího kontrolního úřadu.
97
Výroční zprávu předkládá prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ke schválení:
a) Kolegiu Nejvyššího kontrolního úřadu.
b) Členům Nejvyššího kontrolního úřadu.
c) Poslanecké sněmovně.
a) Kolegiu Nejvyššího kontrolního úřadu.
98
Schválené kontrolní závěry podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu:
a) Nesmí být zveřejněny.
b) Zveřejňuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ve Věstníku Nejvyššího kontrolního úřadu.
c) Jsou archivovány, jejich zveřejnění podléhá výlučně pravidlům zákona o archivnictví a spisové službě.
b) Zveřejňuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ve Věstníku Nejvyššího kontrolního úřadu.
99
Dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), je na dotaci ze státního rozpočtu právní nárok, pokud:
a) Tak stanoví zvláštní právní předpis.
b) Se jedná o dotaci spolufinancovanou z rozpočtu Evropské unie.
c) Žádost příjemce obsahuje všechny předepsané náležitosti.
a) Tak stanoví zvláštní právní předpis.
100
Jako peněžní fondy tvoří podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) organizační složka státu:
a) Rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb.
b) Rezervní fond a fond národního majetku.
c) Fond kulturních a sociálních potřeb a investiční fond.
a) Rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb.
101
Za plnění státního rozpočtu odpovídá:
a) Ministerstvo financí vládě.
b) Vláda Poslanecké sněmovně.
c) Ministerstvo financí Rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.
b) Vláda Poslanecké sněmovně.
102
V souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) finanční úřady vykonávají správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále:
a) Podle daňového řádu.
b) Podle správního řádu.
c) Podle občanského soudního řádu.
a) Podle daňového řádu.
103
Stát:
a) Není právnickou osobou.
b) Je právnickou osobou, pokud vystupuje v právních vztazích.
c) Je právnickou osobou pouze z pohledu práva Evropské unie.
b) Je právnickou osobou, pokud vystupuje v právních vztazích.
104
Podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, lze právo stavby k pozemku ve vlastnictví státu zřídit:
a) Za úplatu; bezúplatně jen ve veřejném zájmu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení Ministerstvem financí.
b) Pouze bezúplatně. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje předchozí souhlas Ministerstva financí.
c) Pouze za úplatu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení příslušným ministerstvem.
a) Za úplatu; bezúplatně jen ve veřejném zájmu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení Ministerstvem financí.
105
Na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, je provozovatelem a správcem Centrálního registru administrativních budov:
a) Provozovatelem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a správcem je Ministerstvo financí.
b) Provozovatelem i správcem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
c) Provozovatelem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a správcem je Ministerstvo vnitra.
b) Provozovatelem i správcem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
106
Pro odebírání vzorků podle kontrolního řádu neplatí:
a) Odebírání vzorků je vždy bezplatné.
b) O každém odběru vzorku kontrolující vydává potvrzení.
c) Kontrolní orgán odebraný vzorek vrátí, je-li to možné.
a) Odebírání vzorků je vždy bezplatné.
107
Přizvanou osobou je dle kontrolního řádu:
a) Zástupce kontrolovaného, který se účastní úkonů při kontrole na místě.
b) Osoba určená kontrolujícím, která se za účelem dosažení účelu kontroly na kontrole podílí.
c) Osoba vykonávající státní dozor nad výkonem kontroly.
b) Osoba určená kontrolujícím, která se za účelem dosažení účelu kontroly na kontrole podílí.
108
Kontrolující není podle kontrolního řádu oprávněn:
a) Požadovat po kontrolované osobě písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných kontrolou.
b) Pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy.
c) Požadovat po kontrolované osobě, aby na své náklady úředně ověřila kopie listin nezbytných pro dosažení účelu kontroly.
c) Požadovat po kontrolované osobě, aby na své náklady úředně ověřila kopie listin nezbytných pro dosažení účelu kontroly.
109
Námitky proti kontrolnímu zjištění mohou být podány dle kontrolního řádu:
a) Nejpozději do 10 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.
b) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.
c) Nejpozději do 30 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.
b) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.
110
Opožděné námitky, námitky podané neoprávněnou osobou, námitky, z nichž není zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, nebo námitky, u nichž chybí odůvodnění, nadřízená osoba kontrolujícího podle kontrolního řádu:
a) Odmítne.
b) Zamítne.
c) Odloží.
b) Zamítne.
111
Kontrola není podle kontrolního řádu ukončena:
a) Marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo vzdáním se práva podat námitky.
b) Dnem doručení vyřízení námitek kontrolované osobě.
c) Doručením protokolu o kontrole kontrolované osobě.
c) Doručením protokolu o kontrole kontrolované osobě.
112
Namítat podjatost kontrolujícího nebo přizvané osoby je/jsou podle kontrolního řádu oprávněna/oprávněny:
a) Pouze kontrolovaná osoba.
b) Kontrolovaná osoba a v zákonem stanovených případech též povinná osoba.
c) Všechny osoby zúčastněné na kontrole.
a) Pouze kontrolovaná osoba.
113
Tzv. atrakce (převzetí výkonu kontroly nadřízeným správním orgánem) v režimu kontrolního řádu:
a) Není přípustná.
b) Není blíže upravena.
c) Je přípustná v odůvodněných případech.
c) Je přípustná v odůvodněných případech.
114
Přizvaná osoba má podle kontrolního řádu povinnost:
a) Podepsat protokol o kontrole.
b) Zachovávat mlčenlivost.
c) Vyřizovat námitky proti kontrolním zjištěním.
b) Zachovávat mlčenlivost.
115
Kontrola je podle kontrolního řádu kontrolním orgánem vždy zahajována:
a) Z moci úřední (ex offo).
b) Na žádost kontrolované nebo povinné osoby.
c) Na návrh třetí osoby.
a) Z moci úřední (ex offo).
116
Zjistí-li kontrolující, že musí po ukončení kontroly učinit další potřebné kontrolní úkony, je oprávněn provést podle kontrolního řádu:
a) Obnovu kontroly.
b) Došetření věci.
c) Přezkumné řízení.
b) Došetření věci.
117
Pro stupně utajení utajované informace platí, že:
a) Stupeň utajení Důvěrné je nižší než stupeň utajení Vyhrazené.
b) Stupeň utajení Tajné je nižší než stupeň utajení Důvěrné.
c) Stupeň utajení Vyhrazené je nižší než stupeň utajení Důvěrné.
c) Stupeň utajení Vyhrazené je nižší než stupeň utajení Důvěrné.
118
Zabezpečenou oblast třídy I lze na dobu nezbytně nutnou změnit na zabezpečenou oblast třídy II:
a) V mimořádných situacích (jako je stav nebezpečí nebo nouzový stav) vždy.
b) Pouze v případě, kdy je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba.
c) Není to možné, neboť již vstupem do zabezpečené oblasti třídy I dochází k seznámení s utajovanou informací.
b) Pouze v případě, kdy je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba.
119
Platnost osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele je pro stupeň utajení Důvěrné:
a) 7 let.
b) 8 let.
c) 9 let.
c) 9 let.
120
Se změnou nebo zrušením stupně utajení národní (české) utajované informace musí souhlasit:
a) Původce.
b) Bezpečnostní ředitel.
c) Odpovědná osoba.
a) Původce.
121
Povinnost zachovávat mlčenlivost o utajované informaci má:
a) Jen původce utajované informace.
b) Každý, kdo měl nebo má k ní přístup.
c) Jen fyzická osoba, která je držitelem osvědčení.
b) Každý, kdo měl nebo má k ní přístup.
122
Po zániku platnosti osvědčení fyzické osoby je tato fyzická osoba povinna:
a) Osvědčení fyzické osoby do 10 dnů skartovat za účasti bezpečnostního ředitele a vyrozumět o této skutečnosti Národní bezpečnostní úřad.
b) Odevzdat do 30 dnů osvědčení fyzické osoby Národnímu bezpečnostnímu úřadu.
c) Odevzdat do 15 dnů osvědčení fyzické osoby tomu, kdo toto osvědčení vydal.
c) Odevzdat do 15 dnů osvědčení fyzické osoby tomu, kdo toto osvědčení vydal.
123
V případě stanovení požadavku na profesní způsobilost v zadávacím řízení spočívajícího v předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací je zadavatel povinen tuto skutečnost Národnímu bezpečnostnímu úřadu písemně oznámit:
a) Vždy.
b) Pouze jedná-li se o utajované informace stupně utajení Důvěrné nebo vyšší.
c) Pouze jedná-li se o utajované informace cizí moci.
b) Pouze jedná-li se o utajované informace stupně utajení Důvěrné nebo vyšší.
124
Příjemce převzetí utajované informace stupně utajení Vyhrazené, nejde-li o utajovanou informaci vyžadující zvláštní režim nakládání:
a) Potvrdí otiskem razítka organizace a vlastnoručním podpisem na kopii průvodního dopisu.
b) Nepotvrzuje, pokud tak stanovila odpovědná osoba a nepožaduje-li výslovně cizí moc nebo původce utajované informace potvrzení jejího převzetí.
c) Potvrdí vlastnoručním podpisem, na tiskopis vydaný Národním bezpečnostním úřadem, s uvedením místa převzetí utajované informace, jména, příjmení, rodného čísla a místa narození příjemce.
b) Nepotvrzuje, pokud tak stanovila odpovědná osoba a nepožaduje-li výslovně cizí moc nebo původce utajované informace potvrzení jejího převzetí.
125
Správní orgán, který není věcně nebo místně příslušný k vyřízení došlého podání, bezodkladně:
a) Vyrozumí podatele o této skutečnosti a poučí ho o tom, na jaký správní orgán se má se svým podáním obrátit.
b) Podání usnesením postoupí příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí podatele.
c) Podání odloží usnesením poznamenaným do spisu.
b) Podání usnesením postoupí příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí podatele.
126
Dle správního řádu se uložená písemnost považuje za doručenou, jestliže si ji adresát nevyzvedne:
a) Ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byla uložena.
b) Ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena.
c) Ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena.
b) Ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena.
127
Správní orgán může doručovat na e-mailovou adresu:
a) Na požádání účastníka řízení, zejména může-li to přispět k urychlení řízení.
b) Pouze v řízeních zahajovaných na žádost.
c) Pouze písemnosti, které nejsou určeny do vlastních rukou.
a) Na požádání účastníka řízení, zejména může-li to přispět k urychlení řízení.
128
Podle správního řádu mohou oprávněné osoby nahlížet do spisu:
a) Pouze do okamžiku, kdy rozhodnutí nabude právní moci.
b) V průběhu řízení i po nabytí právní moci rozhodnutí.
c) Jen v době po nabytí právní moci rozhodnutí.
b) V průběhu řízení i po nabytí právní moci rozhodnutí.
129
Nahlížet do spisu:
a) Mohou pouze účastníci řízení nebo jejich zástupci.
b) Mohou kromě účastníků nebo jejich zástupců i jiné osoby, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod.
c) Mohou pouze oprávněné úřední osoby, které ve věci rozhodují.
b) Mohou kromě účastníků nebo jejich zástupců i jiné osoby, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod.
130
Nezaplatí-li žadatel ve stanovené lhůtě správní poplatek, k jehož zaplacení byl ve správním řízení povinen, správní orgán:
a) Podá obecnému správci daně návrh na provedení exekuce.
b) Žádost rozhodnutím zamítne.
c) Řízení o žádosti usnesením zastaví.
c) Řízení o žádosti usnesením zastaví.
131
Mezi zajišťovací prostředky ve správním řízení patří:
a) Předvolání, předvedení, předběžné opatření, pořádková pokuta, vykázání z místa úkonu a záruka za splnění povinnosti.
b) Předvolání, předvedení, opatření obecné povahy a pořádková pokuta.
c) Předvolání, předvedení, příkaz a vykázání z místa úkonu.
a) Předvolání, předvedení, předběžné opatření, pořádková pokuta, vykázání z místa úkonu a záruka za splnění povinnosti.
132
Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se dle správního řádu:
a) Lze odvolat.
b) Nelze odvolat.
c) Lze odvolat, jestliže odvolací správní orgán tímto rozhodnutím změnil rozhodnutí orgánu prvního stupně.
b) Nelze odvolat.
133
Vezme-li žadatel svou žádost zpět, správní orgán:
a) Řízení usnesením zastaví.
b) Může pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí, vyžaduje-li to veřejný zájem.
c) Tuto skutečnost poznamená do spisu a nečiní v řízení další úkony.
a) Řízení usnesením zastaví.
134
Dle správního řádu se při doručování veřejnou vyhláškou považuje písemnost za doručenou:
a) Sedmým dnem po vyvěšení.
b) Desátým dnem po vyvěšení.
c) Patnáctým dnem po vyvěšení.
c) Patnáctým dnem po vyvěšení.
135
Odvolací správní orgán může napadené rozhodnutí:
a) Zrušit, změnit nebo potvrdit.
b) Pouze zrušit nebo potvrdit.
c) Pouze změnit nebo potvrdit.
a) Zrušit, změnit nebo potvrdit.
136
Veřejnoprávní smlouvu lze dle správního řádu vypovědět:
a) Jen tehdy, bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto.
b) Pouze v případě, změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu smlouvy.
c) Jen tehdy, je-li to nutné z důvodu ochrany veřejného zájmu.
a) Jen tehdy, bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto.
137
V přezkumném řízení lze zrušit nezákonné rozhodnutí:
a) Do 1 roku ode dne právní moci rozhodnutí.
b) Do 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí.
c) Do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí.
b) Do 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí.
138
Ústní jednání je dle správního řádu:
a) Vždy neveřejné.
b) Veřejné, pokud správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou neveřejné.
c) Neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné.
c) Neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné.
139
Proti usnesením nebo jiným úkonům exekučního správního orgánu, proti kterým se nelze odvolat, může povinný nebo jiná osoba, které z tohoto úkonu vyplývá povinnost, podat:
a) Námitky.
b) Stížnost.
c) Rozklad.
a) Námitky.
140
Účastník správního řízení může mít v téže věci současně:
a) Pouze jednoho zmocněnce.
b) Více zmocněnců.
c) Více zmocněnců, pokud s tím správní orgán souhlasí.
a) Pouze jednoho zmocněnce.
141
Odpor je řádným opravným prostředkem proti:
a) Usnesení.
b) Příkazu.
c) Rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni.
b) Příkazu.
142
Dle správního řádu se spis zakládá:
a) Pouze tehdy, rozhodne-li tak úřední osoba.
b) Pouze tehdy, je-li možné ve věci podat opravný prostředek.
c) V každé věci.
c) V každé věci.
143
Archivem podle zákona o archivnictví a spisové službě se rozumí:
a) Zařízení podle tohoto zákona, které slouží k dlouhodobému ukládání archiválií a péči o ně.
b) Zařízení nebo místnost, ve kterých veřejnoprávní nebo soukromoprávní původce dlouhodobě ukládá písemnosti vzešlé z jeho činnosti.
c) Zařízení shromažďující archiválie veřejnoprávních i soukromoprávních původců a osobností veřejného života, které pak na základě vlastních vnitřních předpisů poskytuje veřejnosti.
a) Zařízení podle tohoto zákona, které slouží k dlouhodobému ukládání archiválií a péči o ně.
144
Vnitřní předpis správního úřadu stanovující základní pravidla pro manipulaci s dokumenty a skartační řízení se nazývá:
a) Zákon o archivnictví a spisové službě.
b) Spisový řád.
c) Kancelářský řád.
b) Spisový řád.
145
Pokus přestupku:
a) Je vždy trestný.
b) Není trestný.
c) Je trestný, pokud tak stanoví zákon.
c) Je trestný, pokud tak stanoví zákon.
146
Mezi správní tresty nepatří:
a) Trest odnětí svobody.
b) Pokuta.
c) Zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
a) Trest odnětí svobody.
147
Ochrannými opatřeními jsou:
a) Omezující opatření a zabrání věci nebo náhradní hodnoty.
b) Zákaz činnosti a omezující opatření.
c) Propadnutí věci nebo náhradní hodnoty a zákaz činnosti.
a) Omezující opatření a zabrání věci nebo náhradní hodnoty.
148
Řízení o přestupku je zahájeno:
a) Dnem, kdy oznámení o přestupku došlo správnímu orgánu.
b) Dnem, kdy byl založen spis v dané věci.
c) Doručením oznámení o zahájení řízení podezřelému z přestupku nebo ústním vyhlášením takového oznámení.
c) Doručením oznámení o zahájení řízení podezřelému z přestupku nebo ústním vyhlášením takového oznámení.
149
Jestliže spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno, správní orgán:
a) Vydá rozhodnutí o tom, že obviněný je nevinný.
b) Řízení usnesením zastaví.
c) Věc odloží.
b) Řízení usnesením zastaví.
150
Obviněný v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení:
a) Může uvádět nové skutečnosti nebo důkazy.
b) Nemůže uvádět nové skutečnosti nebo důkazy.
c) Může uvádět nové skutečnosti nebo důkazy pouze tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které nemohl uplatnit dříve.
a) Může uvádět nové skutečnosti nebo důkazy.
