Okruh 3 Flashcards
Ode dne zproštění výkonu služby na návrh kárné komise přísluší státnímu zaměstnanci plat ve výši:
a) 80 % jeho měsíčního platu.
b) 50 % jeho měsíčního platu.
c) 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného zákona; tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu.
a) 80 % jeho měsíčního platu.
Systemizace neobsahuje:
a) Počet služebních míst představených klasifikovaných platovými třídami.
b) Počet služebních míst, u nichž je stanoven zákaz konkurence.
c) Sídlo služebního úřadu a jeho organizačních útvarů.
c) Sídlo služebního úřadu a jeho organizačních útvarů.
Státní zaměstnanec nesmí splnit příkaz:
a) Spáchal-li by jeho splněním trestný čin nebo správní delikt.
b) Má-li za to, že příkaz je v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem.
c) Má-li za to, že příkaz nepatří do oboru služby, v němž vykonává službu.
a) Spáchal-li by jeho splněním trestný čin nebo správní delikt.
Délka zkušební doby dle zákona o státní službě činí:
a) 3 měsíce.
b) 6 měsíců.
c) 6 měsíců u představených a 3 měsíce u ostatních státních zaměstnanců.
b) 6 měsíců.
Zástupce služebního orgánu nemá pravomoc rozhodovat ve věci:
a) Povolení kratší služební doby.
b) Jmenování na služební místo představeného.
c) Zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů.
b) Jmenování na služební místo představeného.
Dle zákona o státní službě označení služebních míst představených v ministerstvech a v Úřadu vlády jsou:
a) Vrchní ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení.
b) Ředitel odboru, vedoucí oddělení, vedoucí útvaru.
c) Ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení.
a) Vrchní ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení.
Státní zaměstnanec se domnívá, že příkaz k výkonu služby, který obdržel, je v rozporu se služebním předpisem. Státní zaměstnanec:
a) Není oprávněn soulad příkazu se služebním předpisem posuzovat.
b) Je oprávněn bez dalšího odmítnout splnění příkazu.
c) Je povinen na rozpor upozornit představeného dříve, než začne příkaz plnit.
c) Je povinen na rozpor upozornit představeného dříve, než začne příkaz plnit.
Služební předpis stanoví dle zákona o státní službě:
a) Organizační věci služby, vydává se v písemné podobě.
b) Příkazy k výkonu služby, vydává se v písemné podobě.
c) Organizační věci služby, nemusí být vydán v písemné podobě.
a) Organizační věci služby, vydává se v písemné podobě.
Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže státní zaměstnanec dočasně nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než:
a) 6 kalendářních měsíců.
b) 1 kalendářní měsíc.
c) 2 kalendářní měsíce.
b) 1 kalendářní měsíc.
Dle zákona o státní službě služební slib skládá státní zaměstnanec vždy:
a) V den před nástupem do služby.
b) V první den kalendářního měsíce, ve kterém je státní zaměstnanec přijímán do služby.
c) V den nástupu do služby.
c) V den nástupu do služby.
Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech neobsahuje tento údaj o státním zaměstnanci:
a) Pohlaví.
b) Dosažený stupeň vzdělání.
c) Den vzniku služebního poměru.
a) Pohlaví.
Sekce pro státní službu:
a) Je organizační jednotkou Ministerstva vnitra.
b) Je organizační jednotkou Úřadu vlády.
c) Je ústředním správním úřadem.
a) Je organizační jednotkou Ministerstva vnitra.
Mezi kárná opatření podle zákona o státní službě nepatří:
a) Písemná důtka.
b) Pokuta.
c) Propuštění ze služebního poměru.
a) Písemná důtka.
Vydání rozhodnutí nemůže být prvním úkonem v řízení v případě rozhodování o:
a) Odvolání ze služebního místa představeného.
b) Zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů.
c) Skončení služebního poměru.
c) Skončení služebního poměru.
Prohlubování vzdělání (vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání) dle zákona o státní službě koná státní zaměstnanec:
a) Na vlastní náklady, prohlubování vzdělání není výkonem služby a nepřísluší za něj tedy ani plat.
b) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby a přísluší za něj státnímu zaměstnanci plat.
c) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se však nepovažuje za výkon služby a nepřísluší za něj státnímu zaměstnanci plat.
b) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby a přísluší za něj státnímu zaměstnanci plat.
Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa nebo volného služebního místa představeného vyhlašuje služební orgán:
a) Na úřední desce, dále se zveřejní v informačním systému o státní službě.
b) Pouze na úřední desce.
c) Pouze v informačním systému o státní službě.
a) Na úřední desce, dále se zveřejní v informačním systému o státní službě.
Ke zrušení služebního poměru služebním orgánem nebo státním zaměstnancem ve zkušební době dojde:
a) Dnem doručení písemného oznámení o zrušení služebního poměru, není-li v něm uveden den pozdější.
b) Posledním dnem kalendářního měsíce, v němž bylo písemné oznámení o zrušení služebního poměru doručeno.
c) Do 30 dnů od doručení oznámení o zrušení služebního poměru.
a) Dnem doručení písemného oznámení o zrušení služebního poměru, není-li v něm uveden den pozdější.
Kárná odpovědnost státního zaměstnance za kárné provinění zaniká, jestliže:
a) Uplynul jeden rok od jeho spáchání.
b) Do jednoho roku od jeho spáchání nebylo zahájeno kárné řízení.
c) Do jednoho roku od jeho spáchání nebylo kárné řízení pravomocně skončeno.
b) Do jednoho roku od jeho spáchání nebylo zahájeno kárné řízení.
Státního zaměstnance lze v zákonem stanovených případech zařadit mimo výkon služby z organizačních důvodů, nejdéle však na:
a) 6 měsíců.
b) 9 měsíců.
c) 12 měsíců.
a) 6 měsíců.
Státní zaměstnanec byl neúspěšný u úřednické zkoušky. Služební orgán bude vůči tomuto státnímu zaměstnanci postupovat následovně:
a) Umožní mu její opakovaní automaticky bez jeho žádosti. Úřednickou zkoušku může státní zaměstnanec opakovat dvakrát, termíny opakovaného konání určuje služební orgán.
b) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku může státní zaměstnanec opakovat jen jednou, termín opakovaného konání stanoví služební orgán s přihlédnutím k žádosti státního zaměstnance.
c) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku může státní zaměstnanec opakovat třikrát za obě její části dohromady. Termín prvního opakovaného konání určuje služební orgán, zbývající termíny si určuje sám státní zaměstnanec.
b) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku může státní zaměstnanec opakovat jen jednou, termín opakovaného konání stanoví služební orgán s přihlédnutím k žádosti státního zaměstnance.
Odborová organizace není oprávněna projednat a zaujmout stanovisko:
a) K návrhům služebního hodnocení státního zaměstnance.
b) K návrhům služebních předpisů.
c) K návrhům rozhodnutí týkajících se změn a skončení služebního poměru.
b) K návrhům služebních předpisů.
Pravomocné odsouzení státního zaměstnance pro úmyslný trestný čin má za následek:
a) Skončení služebního poměru.
b) Zařazení mimo výkon služby.
c) Zproštění výkonu služby.
a) Skončení služebního poměru.
Po dobu zařazení mimo výkon služby pro pozastavení služby:
a) Činí plat státního zaměstnance 60 % měsíčního platu.
b) Činí plat státního zaměstnance 80 % měsíčního platu.
c) Nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.
c) Nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.
Kárným proviněním je:
a) Zaviněné porušení služební kázně.
b) Pouze úmyslné porušení služební kázně.
c) Pouze hrubé porušení služební kázně z nedbalosti.
a) Zaviněné porušení služební kázně.
Existuje v zákoně o státní službě nějaké omezení politických práv státních zaměstnanců?
a) Ano, státní zaměstnanci nemohou být členy politických stran a hnutí a nesmí v nich vykonávat žádnou funkci.
b) Ne, všichni státní zaměstnanci mohou být členy politických stran a hnutí a vykonávat v nich funkce bez jakéhokoliv omezení.
c) Ano, státní zaměstnanci, kteří jsou představenými, nesmí vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.
c) Ano, státní zaměstnanci, kteří jsou představenými, nesmí vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.
Odvolacím orgánem ve věcech kárné odpovědnosti je:
a) Nejvyšší státní tajemník.
b) Kárná komise druhého stupně.
c) Vedoucí služebního úřadu.
b) Kárná komise druhého stupně.
Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa se zpravidla dokončí:
a) Do 60 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí.
b) Do 90 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí.
c) Do 90 dnů ode dne vyhlášení výběrového řízení.
a) Do 60 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí.
Státní zaměstnanec byl uznán dočasně neschopným k výkonu služby. Platí, že:
a) V době prvních 30 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60 %.
b) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby za dny, které jsou dny výkonu služby, se státnímu zaměstnanci plat nekrátí.
c) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60 %.
c) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60 %.
Osobou řídící činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců je dle zákona o státní službě:
a) V případě ministerstva a Úřadu vlády státní tajemník a v případě jiného služebního úřadu vedoucí služebního úřadu.
b) V případě ministerstva ministr a v případě jiného služebního úřadu vedoucí služebního úřadu.
c) V případě ministerstva státní tajemník a v případě jiného služebního úřadu ředitel odboru.
a) V případě ministerstva a Úřadu vlády státní tajemník a v případě jiného služebního úřadu vedoucí služebního úřadu.
Za kárné provinění nelze dle zákona o státní službě uložit kárné opatření spočívající v:
a) Odvolání ze služebního místa představeného.
b) Snížení platu až o 15 % až na dobu až 3 kalendářních měsíců.
c) Odebrání osobního příplatku až na dobu 3 kalendářních měsíců.
c) Odebrání osobního příplatku až na dobu 3 kalendářních měsíců.
Je možno, aby státní zaměstnanec dle zákona o státní službě vykonával dočasně službu v jiném služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru svého služebního úřadu?
a) Ne, státní zaměstnanec vykonává službu vždy pouze na služebním místě, na kterém je zařazen nebo jmenován.
b) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby v oboru služby, který vykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově omezena.
c) Ano, je možno přeložit státního zaměstnance na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby i v oboru služby, který nevykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově neomezena.
b) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby v oboru služby, který vykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově omezena.
Podle zákona o státní službě je státní zaměstnanec povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby, a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám. O povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech ale neplatí, že:
a) Jí může státního zaměstnance zprostit služební orgán.
b) Jí může státního zaměstnance zprostit kárná komise.
c) Jí je povinen státní zaměstnanec dodržovat, i když nevykonává službu.
a) Jí může státního zaměstnance zprostit služební orgán.
Zkušební doba zaměstnance může být dle zákoníku práce sjednána nejvýše v délce:
a) 3 měsíce, avšak ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
b) 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru.
c) 6 měsíců, u vedoucího zaměstnance nejvýše v délce 9 měsíců.
a) 3 měsíce, avšak ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
Podstatnou náležitostí pracovní smlouvy je:
a) Ujednání o pracovní době.
b) Výše odměny za práci.
c) Druh práce.
c) Druh práce.
Občanský zákoník se v pracovněprávních vztazích:
a) Použije podpůrně (subsidiárně) vůči zákoníku práce za předpokladu dodržení základních zásad pracovněprávních vztahů.
b) Nikdy nepoužije.
c) Použije jen tam, kde to zákoník práce výslovně připouští.
a) Použije podpůrně (subsidiárně) vůči zákoníku práce za předpokladu dodržení základních zásad pracovněprávních vztahů.
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru pouze z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce. Který z následujících důvodů mezi ně nepatří?
a) Ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část.
b) Stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
c) Nelze-li po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával.
c) Nelze-li po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával.
Způsobí-li zaměstnanec zaměstnavateli při výkonu práce úmyslně škodu, je povinen:
a) Nahradit celou vzniklou škodu.
b) Nahradit vzniklou škodu nejvýše do čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.
c) Nahradit vzniklou škodu nejvýše do pětinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.
a) Nahradit celou vzniklou škodu.
Které z následujících tvrzení týkající se dohody o rozvázání pracovního poměru není pravdivé?
a) Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná.
b) Dohoda o rozvázání pracovního poměru nemůže být uzavřena s těhotnou zaměstnankyní.
c) Pracovní poměr končí dnem sjednaným v dohodě o rozvázání pracovního poměru.
b) Dohoda o rozvázání pracovního poměru nemůže být uzavřena s těhotnou zaměstnankyní.
Na základě dohody o provedení práce je možno konat práci pro téhož zaměstnavatele v kalendářním roce nejvýše do:
a) 150 hodin.
b) 250 hodin.
c) 300 hodin.
c) 300 hodin.
Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v Části deváté zákoníku práce právo na:
a) Dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dále právo na dodatkovou dovolenou.
b) Dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část, dovolenou za odpracované dny a dále právo na dodatkovou dovolenou.
c) Dovolenou.
a) Dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dále právo na dodatkovou dovolenou.
U zaměstnance se sjednanou kratší pracovní dobou práci přesčas:
a) Zaměstnavatel může jednostranně nařídit nebo s ním dohodnout.
b) Zaměstnavatel může se zaměstnancem pouze dohodnout.
c) Zákoník práce výslovně zakazuje.
b) Zaměstnavatel může se zaměstnancem pouze dohodnout.
Přestávku v práci na jídlo a oddech musí poskytnout zaměstnavatel zaměstnanci staršímu 18 let nejdéle po:
a) 4,5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
b) 5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
c) 6 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
c) 6 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
Ohledně podmínek ubytování zaměstnance zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaného k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci, se na něho právní úprava České republiky vztahuje:
a) Jen pokud nejsou práva vyplývající z právních předpisů členského státu Evropské unie, z něhož byl zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, pro něho výhodnější.
b) Vždy.
c) Pokud s tím zaměstnanec souhlasí.
a) Jen pokud nejsou práva vyplývající z právních předpisů členského státu Evropské unie, z něhož byl zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, pro něho výhodnější.
Postup při uzavírání kolektivní smlouvy včetně řešení sporů mezi smluvními stranami se řídí:
a) Zákoníkem práce.
b) Občanským zákoníkem.
c) Zákonem o kolektivním vyjednávání.
c) Zákonem o kolektivním vyjednávání.
Peněžité plnění poskytované zaměstnanci za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce se podle zákoníku práce nazývá:
a) Mzda.
b) Plat.
c) Odměna z dohody.
c) Odměna z dohody.
Zastupování nepřítomného zaměstnance na témže sdíleném pracovním místě:
a) Může zaměstnavatel požadovat pouze tehdy, dal-li k tomu zaměstnanec v dohodě generální nebo pro konkrétní případ souhlas.
b) Je vyloučeno.
c) Může zaměstnavatel požadovat tehdy, dohodnou-li se na něm dva nebo více zaměstnanců s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce.
a) Může zaměstnavatel požadovat pouze tehdy, dal-li k tomu zaměstnanec v dohodě generální nebo pro konkrétní případ souhlas.
Byl-li nárok na náhradu škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem uplatněn u úřadu, který není příslušný, tento úřad:
a) Postoupí žádost příslušnému úřadu.
b) Nárok zamítne.
c) Řízení převezme a o nároku rozhodne.
a) Postoupí žádost příslušnému úřadu.
Podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se odpovědnosti za způsobenou škodu:
a) Nelze zprostit.
b) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vzniku škody nešlo zabránit ani postupem s péčí řádného hospodáře.
c) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vznikem škody dosáhl stát majetkového prospěchu značného rozsahu.
a) Nelze zprostit.
Ve věcech náhrady škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem jménem státu jednají:
a) Obecní a krajské úřady.
b) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady.
c) Zastupitelstva územních samosprávných celků.
b) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady.
Osoba, kterou jsou členové petičního výboru povinni určit k zastupování petičního výboru ve styku se státními orgány, musí být:
a) Starší 16 let.
b) Starší 18 let.
c) Bezúhonná a starší 18 let.
b) Starší 18 let.
Ve výkonu petičního práva:
a) Nesmí být nikomu bráněno.
b) Může být přiměřenými omezeními bráněno osobám, které nemají občanství České republiky.
c) Může být přiměřenými omezeními bráněno osobám, které nemají občanství Evropské unie.
a) Nesmí být nikomu bráněno.
Je-li státnímu orgánu adresována petice ve věci, která nepatří do jeho působnosti:
a) Státní orgán petici skartuje.
b) Státní orgán petici do 5 dnů postoupí státnímu orgánu, do jehož působnosti věc patří, a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.
c) Státní orgán do 90 dnů uvědomí toho, kdo petici podal, že petice z tohoto důvodu nemohla být vyřízena.
b) Státní orgán petici do 5 dnů postoupí státnímu orgánu, do jehož působnosti věc patří, a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.
Petice je zákonem o právu petičním vymezena jako:
a) Žádost, návrh nebo stížnost ve věci veřejného nebo jiného společného zájmu.
b) Zvláštní forma odvolání proti rozhodnutí správního úřadu.
c) Podnět skupiny občanů adresovaný Parlamentu.
a) Žádost, návrh nebo stížnost ve věci veřejného nebo jiného společného zájmu.
Podpisové archy k podpoře petice:
a) Musí obsahovat úředně ověřené podpisy osob, které petici podpořily.
b) Musí obsahovat text petice, nebo musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena.
c) Mohou být vystaveny na místech přístupných veřejnosti pouze na základě povolení státního orgánu.
b) Musí obsahovat text petice, nebo musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena.
Korporace je:
a) Právnická osoba vytvářená společenstvím osob.
b) Majetek vyčleněný k určitému účelu.
c) Každá právnická osoba, která je podnikatelem.
a) Právnická osoba vytvářená společenstvím osob.
Právní osobnost:
a) Je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem.
b) Je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti.
c) Má pouze plně svéprávný člověk.
b) Je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti.
Je zakázáno založit právnickou osobu:
a) Podporující násilí.
b) Za účelem šíření určitého náboženství.
c) Za účelem ovlivnění složení zákonodárných sborů.
a) Podporující násilí.
Věcí v právním smyslu je:
a) Vše, vyjma energií, přírodních sil a zvířat.
b) Vše, co není fyzická osoba.
c) Vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.
c) Vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.
Závdavkem se podle občanského zákoníku rozumí:
a) Dar uskutečněný mezi budoucími manželi evidovaný v předmanželské smlouvě.
b) Plnění potvrzující uzavření smlouvy a poskytnutí jistoty, že dluh bude splněn.
c) Zvláštní druh věcného břemena spočívající ve zřízení společného nájmu bytu nebo domu manželi.
b) Plnění potvrzující uzavření smlouvy a poskytnutí jistoty, že dluh bude splněn.
Právo stavby:
a) Nesmí být zřízeno na více než 99 let.
b) Nesmí být zřízeno na více než 20 let.
c) Může být zřízeno na neomezenou dobu.
a) Nesmí být zřízeno na více než 99 let.