na zápočet (cvika) Flashcards
pohyb cytoplasmy =
a je pozorován metodou…. princip
na čem jsme pozorovali
cyklóza
nepřímou - pozorujeme pohyb chloroplastů v cytoplasmě
rychlost není stálá ani synchronizovaná mezi buňkami
douška hustolistá (Egeria densa)
chromoplasty
- fce
-kde se nachází
- na čem pozorujeme
- co je zodpovědné za barvu
- doprovodný sběrač fotonů, hl. plody - konzumace živočichy, dále květy - opylení, listy, kořeny
karotenoidy, kvercetiny (antiox. účinky)
karotenoidy a kvercetiny (flavonoidy)
karotenoidy
-pigmenty – dodávají žlutou, oranžovou a červenou barvu plodům, květům i listům.
- Karoteny – např. β-karoten (prekurzor vitamínu A)
- Xantofyly – např. lutein, zeaxantin
Fotosyntéza – pohlcují světlo a chrání chlorofyl před poškozením světlem (tzv. fotoprotekce)
-Antioxidanty – neutralizují volné radikály
-Zbarvení plodů – přitahují opylovače a šiřitele semen
kvercetin (flavonoid)
- Vyskytuje se např. v: cibuli, jablkách, kapari, hroznovém vínu, čaji
fce:
-Silný antioxidant
-Protizánětlivé a antivirové účinky
-Chrání rostliny před UV zářením
-Pomáhá v obranných reakcích (např. proti herbivorům, patogenům)
-U člověka je studován pro možné kardioprotektivní a protinádorové účinky
rezervní škrob
- složení
- fce
- stavba
- jednoduché x složené, na čem jsme pozorovali
- polysacharid - 20-30 amyláza (málo větvená), 70-80 amylopektin (silně větvený), oboje z glukózy
- zásobárna energie, přežití zimy, ukládání v hlízách, kořenech…
- iniciační centrum mimo střed, dále ukládání škrobu v excentrických vrstvách kolem
- pryšec - kůstky
- hrách - kulaté, radiální dutina
- oves - složený
dělba plastidů
Chloroplasty
- Obsahují zelený pigment chlorofyl.
-Probíhá v nich fotosyntéza.
- Typicky se vyskytují v zelených částech rostlin, jako jsou listy.
Chromoplasty
- Obsahují karotenoidy, které dodávají žlutou, oranžovou nebo červenou barvu.
- Nacházejí se v květech, plodech a stárnoucích listech.
- Přispívají k atraktivitě pro opylovače a šíření semen.
Leukoplasty
- Jsou bezbarvé a nacházejí se v nepigmentovaných částech rostlin, jako jsou kořeny a semena.
- Specializují se na ukládání zásobních látek:
Amyloplasty: ukládají škrob.
Elaioplasty: ukládají lipidy.
Proteinoplasty: ukládají bílkoviny.
krystalické inkluze
typy (na čem pozorované), fce, výskyt, fce pro rostlinu, fce pro člověka
= fytolity
styloidy (hranoly) - cibule
rafidy (jehly) - podéňka
drůzy - begónie
fytolity = krystalické inkluze
- zásobní/odpadní depa v bb a pletivech, spec. bb = idioblasty
- šťavelan vápenatý Ca(COO)2, oxid křemičitý, uhličitany
- ve vakuolách, cytoplasmě, na povrchu bb stěn - listy, stonky, kořeny, plody..
fce pro rostlinu:
- regulace hladiny vápníku
- ochrana proti býložravcům
- detoxikace těžkých kovů
fce pro nás:
- determinizace urč. taxonom. skupin
- fytolitová analýza
Rostlinná pletiva dle tvaru bb a tlouˇštky bb stěn
Parenchym
- aktinenchym a aerenchym
kolenchym
sklerenchym
Parenchym
materiál
popis
fce
dřeň bezu černého (sambucus nigra)
bb mají tenké stěny, izodiametrický tvar (rozměry jsou ve všech smerech přibližně stejné) al u bezu jinde i jiné tvary, četné interceluláry
základní pletivo, nachází se ve většině rostlinných orgánů (listy, stonky, kořeny, květy, plody, semena)
fce: metabolická (fotosyntéza a respirace) a zásobní
aerenchym aktinenchym
Aerenchym - nadměrně velké interceluláry vyplněné vzduchem, hlavně u vodních nebo bahenních rostlin, nadnášení rostliny (leknín - do intercelulár idioblasty)
aktinenchym - typ aerenchymatického pletiva
bb hvězdicovitého tvaru, z mrtvých bb, velké mezibb prostory, u sítiny
idioblast
specializovaná bb, kde vznikají/ukládají se fytolity (krystalické inkluze)
Kolenchym
kytka, dělení, stavba, fce, výskyt
pozorovali jsme u hluchavky
dělení
- rohový
- deskový
- živé buňky s nerovnoměrně ztloustlou primární buněčnou stěnou, mechanická funkce
- vyskytuje se v nadzemních částech u dvoudě-ložných rostlin, jednoděložných v koléncích trav
Sklerenchym, sklereidy
na čem a popis, stavba, fce, výskyt
materiál: plod hrušně obecné (Pirus communis)
sklerenchym - pletivo, sklereidy - jednotlivé buňky
kanálky po plasmodesmách, lumen
typ mechanického pletiva u rostlin, které zajišťuje pevnost a oporu. Tvoří ho buňky s rovnoměrně a silně ztloustlými buněčnými stěnami, často lignifikovanými (obsahujícími lignin), což zvyšuje jejich pevnost a odolnost. Tyto buňky jsou obvykle mrtvé, protože silné stěny brání výměně látek.
Výskyt sklerenchymu:
- Cévní svazky: Sklerenchymatická vlákna se nacházejí ve dřevě a lýku, kde tvoří pochvy a pruhy v rostlinných orgánech .
- Stonky přadných rostlin: Například u lnu nebo konopí, kde zajišťují pevnost a pružnost .
- Pecky a skořápky: Tvoří tvrdé obaly semen, například u švestek nebo broskví .
Sklereidy, známé také jako “kamenné buňky”, jsou jednotlivé sklerifikované buňky různých tvarů, které se vyskytují v různých částech rostliny.
Sklereidy - výskyt
brachyosklereidy - hrušeň
- Plody: V dužnině hrušek se sklereidy vyskytují jako drobné tvrdé částečky poblíž jádřince .
- Listy a stonky: Sklereidy se nacházejí v různých částech rostliny, včetně listů a stonků, kde mohou tvořit jednotlivé buňky nebo malé skupiny .
- Semena a pecky: Tvoří tvrdé obaly semen, například pecky u švestek, kde slouží jako ochrana embrya .
co je to lumen
V biologii označuje termín lumen vnitřní prostor dutých struktur, jako jsou cévy, střeva nebo jiné orgány. V kontextu rostlinných buněk se lumen vztahuje na vnitřní prostor některých buněčných organel nebo struktur - u brachyosklereid
(Vnitřní prostor tylakoidů:
Vnitřní prostor endoplazmatického retikula (ER):
Vnitřní prostor vakuol:
co jsou plasmodesmy
Plasmodesmy jsou mikroskopické kanálky nebo kanály, které propojují jednotlivé buňky v rostlinách. Tyto kanálky umožňují přenos různých látek, jako jsou voda, ionty, hormony a dokonce i některé molekuly RNA a bílkoviny, mezi buňkami. Plasmodesmy jsou důležité pro koordinaci procesů v rostlinných buňkách, jako je růst, odpovědi na vnější podněty a regulace metabolismu.
Epidermis s průduchy
fce epidermis x rhizodermis
stavba epidermis
stavba stomat
fotosyn.-transpir. kompr.
epidermis - ochrana před ztrátou vody, reguluje výměnu plynů, vylučování metabolitů na povrch rostliny x rhizodermis - absorbce vody a min. látek, nemá kutikulu, nemá průduchy, trichomy = absorpční trichomy = rhiziny
jednovrstevná, bez intercelulár, bb izodiametrické/ nepravidelné/ prozenchymatické, stomata,trichomy,kutikula
2svěrací bb, chloroplasty, průduchová štěrbina, vedlejší bb
anemotetracytický typ stomat
kosatec německý (Iris gemanica)
4 vedlejší bb, listy amfistomatické
amfistomatický list
průduchy na svrchní i spodní straně (kosatec)
anizocytická stomata
3 vedlejší bb, (Ibišek (HIbiscus sp.), hypostomatický
hypostomatický list
stomata pouze na spodní straně listu
stomata typu graminae
stomata činkovitého tvaru, pohybu svěracích bb napomáhají bb vedlejší
lipnicovité (trávy)
- Patří sem například: pšenice, kukuřice, rýže, ječmen, oves, žito, trávy na loukách apod.
Trichomy
původ
typy, fce
vznik vychlípením epidermální/rhizodermální bb, často vznik z odlišujících se bb (tvarem, velikostí..) tzv. trichoblasty
typy: krycí, žláznaté, absorpční, přisedlé
Typ Funkce Příklad
Krycí
-Ochrana, odraz světla
-Šalvěj, tabák
Žlaznaté
-Vylučování látek (oleje, slizy, toxiny)
-Máta, kopřiva, konopí
Absorpční
-Nasávání vody a živin
- Kořenové vlásky
emergence, kytka
na stavbě se podílí i podpokožkové vrstvy bb a vstupují do nich vodivá pletiva - rosnatka
rosnatka - žlázatá emergence (tentakule)
trichomy divizny, africké fialky, muškátu, hlošiny úzkolisté, kopřivy dvoudomé
divizna
-mnohobb
- krycí
-větvené, kandelábrovitě (přeslenovité větvení)
africká fialka
- mnohobuněčné
- krycí (delší) a přisedlé trichomy s dvoubb hlavičkou (kratší)
muškát (Pelargonium) - 3 typy -
- vícebb
- krycí, žláznaté a přisedlé žláznaté trichomy,
- na stonku
hlošina úzkolistá -
-mnohobb
krycí (štítovitě radiálně uspořádané)
-fce: ochrana před přehřátím, spodní strana listů
Kopřiva dvoudomá (Urtica diotica) 2 typy
- jednobb
- žahavé trich. na spodní straně listu; krycí
stavba žláznatého trichomu kopřivy
špřička trichomu inkrustovaná křemičitany,
jednobb trichom kopřivy,
vakuola se sekretem,
rozšířená báze trichomu,
mnohobb epidermální stopka trichomu