na zápočet (cvika) Flashcards

1
Q

pohyb cytoplasmy =
a je pozorován metodou…. princip

na čem jsme pozorovali

A

cyklóza
nepřímou - pozorujeme pohyb chloroplastů v cytoplasmě

rychlost není stálá ani synchronizovaná mezi buňkami

douška hustolistá (Egeria densa)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

chromoplasty
- fce
-kde se nachází
- na čem pozorujeme
- co je zodpovědné za barvu

A
  • doprovodný sběrač fotonů, hl. plody - konzumace živočichy, dále květy - opylení, listy, kořeny

karotenoidy, kvercetiny (antiox. účinky)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

karotenoidy a kvercetiny (flavonoidy)

A

karotenoidy
-pigmenty – dodávají žlutou, oranžovou a červenou barvu plodům, květům i listům.
- Karoteny – např. β-karoten (prekurzor vitamínu A)
- Xantofyly – např. lutein, zeaxantin

Fotosyntéza – pohlcují světlo a chrání chlorofyl před poškozením světlem (tzv. fotoprotekce)
-Antioxidanty – neutralizují volné radikály
-Zbarvení plodů – přitahují opylovače a šiřitele semen

kvercetin (flavonoid)
- Vyskytuje se např. v: cibuli, jablkách, kapari, hroznovém vínu, čaji

fce:
-Silný antioxidant
-Protizánětlivé a antivirové účinky
-Chrání rostliny před UV zářením
-Pomáhá v obranných reakcích (např. proti herbivorům, patogenům)
-U člověka je studován pro možné kardioprotektivní a protinádorové účinky

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

rezervní škrob
- složení
- fce
- stavba
- jednoduché x složené, na čem jsme pozorovali

A
  • polysacharid - 20-30 amyláza (málo větvená), 70-80 amylopektin (silně větvený), oboje z glukózy
  • zásobárna energie, přežití zimy, ukládání v hlízách, kořenech…
  • iniciační centrum mimo střed, dále ukládání škrobu v excentrických vrstvách kolem
  • pryšec - kůstky
  • hrách - kulaté, radiální dutina
  • oves - složený
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

dělba plastidů

A

Chloroplasty
- Obsahují zelený pigment chlorofyl.
-Probíhá v nich fotosyntéza.
- Typicky se vyskytují v zelených částech rostlin, jako jsou listy.​

Chromoplasty
- Obsahují karotenoidy, které dodávají žlutou, oranžovou nebo červenou barvu.
- Nacházejí se v květech, plodech a stárnoucích listech.
- Přispívají k atraktivitě pro opylovače a šíření semen.​

Leukoplasty
- Jsou bezbarvé a nacházejí se v nepigmentovaných částech rostlin, jako jsou kořeny a semena.
- Specializují se na ukládání zásobních látek:

Amyloplasty: ukládají škrob.

Elaioplasty: ukládají lipidy.

Proteinoplasty: ukládají bílkoviny.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

krystalické inkluze

typy (na čem pozorované), fce, výskyt, fce pro rostlinu, fce pro člověka

A

= fytolity
styloidy (hranoly) - cibule
rafidy (jehly) - podéňka
drůzy - begónie

fytolity = krystalické inkluze
- zásobní/odpadní depa v bb a pletivech, spec. bb = idioblasty
- šťavelan vápenatý Ca(COO)2, oxid křemičitý, uhličitany
- ve vakuolách, cytoplasmě, na povrchu bb stěn - listy, stonky, kořeny, plody..
fce pro rostlinu:
- regulace hladiny vápníku
- ochrana proti býložravcům
- detoxikace těžkých kovů

fce pro nás:
- determinizace urč. taxonom. skupin
- fytolitová analýza

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Rostlinná pletiva dle tvaru bb a tlouˇštky bb stěn

A

Parenchym
- aktinenchym a aerenchym
kolenchym
sklerenchym

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Parenchym
materiál
popis
fce

A

dřeň bezu černého (sambucus nigra)

bb mají tenké stěny, izodiametrický tvar (rozměry jsou ve všech smerech přibližně stejné) al u bezu jinde i jiné tvary, četné interceluláry

základní pletivo, nachází se ve většině rostlinných orgánů (listy, stonky, kořeny, květy, plody, semena)

fce: metabolická (fotosyntéza a respirace) a zásobní

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

aerenchym aktinenchym

A

Aerenchym - nadměrně velké interceluláry vyplněné vzduchem, hlavně u vodních nebo bahenních rostlin, nadnášení rostliny (leknín - do intercelulár idioblasty)

aktinenchym - typ aerenchymatického pletiva
bb hvězdicovitého tvaru, z mrtvých bb, velké mezibb prostory, u sítiny

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

idioblast

A

specializovaná bb, kde vznikají/ukládají se fytolity (krystalické inkluze)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Kolenchym

kytka, dělení, stavba, fce, výskyt

A

pozorovali jsme u hluchavky

dělení
- rohový
- deskový

  • živé buňky s nerovnoměrně ztloustlou primární buněčnou stěnou, mechanická funkce
  • vyskytuje se v nadzemních částech u dvoudě-ložných rostlin, jednoděložných v koléncích trav
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Sklerenchym, sklereidy

na čem a popis, stavba, fce, výskyt

A

materiál: plod hrušně obecné (Pirus communis)

sklerenchym - pletivo, sklereidy - jednotlivé buňky

kanálky po plasmodesmách, lumen

typ mechanického pletiva u rostlin, které zajišťuje pevnost a oporu. Tvoří ho buňky s rovnoměrně a silně ztloustlými buněčnými stěnami, často lignifikovanými (obsahujícími lignin), což zvyšuje jejich pevnost a odolnost. Tyto buňky jsou obvykle mrtvé, protože silné stěny brání výměně látek.

Výskyt sklerenchymu:
- Cévní svazky: Sklerenchymatická vlákna se nacházejí ve dřevě a lýku, kde tvoří pochvy a pruhy v rostlinných orgánech .​
- Stonky přadných rostlin: Například u lnu nebo konopí, kde zajišťují pevnost a pružnost .​
- Pecky a skořápky: Tvoří tvrdé obaly semen, například u švestek nebo broskví .​

Sklereidy, známé také jako “kamenné buňky”, jsou jednotlivé sklerifikované buňky různých tvarů, které se vyskytují v různých částech rostliny.​

Sklereidy - výskyt
brachyosklereidy - hrušeň
- Plody: V dužnině hrušek se sklereidy vyskytují jako drobné tvrdé částečky poblíž jádřince .​
- Listy a stonky: Sklereidy se nacházejí v různých částech rostliny, včetně listů a stonků, kde mohou tvořit jednotlivé buňky nebo malé skupiny .​
- Semena a pecky: Tvoří tvrdé obaly semen, například pecky u švestek, kde slouží jako ochrana embrya .​

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

co je to lumen

A

V biologii označuje termín lumen vnitřní prostor dutých struktur, jako jsou cévy, střeva nebo jiné orgány. V kontextu rostlinných buněk se lumen vztahuje na vnitřní prostor některých buněčných organel nebo struktur - u brachyosklereid

(Vnitřní prostor tylakoidů:

Vnitřní prostor endoplazmatického retikula (ER):

Vnitřní prostor vakuol:

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

co jsou plasmodesmy

A

Plasmodesmy jsou mikroskopické kanálky nebo kanály, které propojují jednotlivé buňky v rostlinách. Tyto kanálky umožňují přenos různých látek, jako jsou voda, ionty, hormony a dokonce i některé molekuly RNA a bílkoviny, mezi buňkami. Plasmodesmy jsou důležité pro koordinaci procesů v rostlinných buňkách, jako je růst, odpovědi na vnější podněty a regulace metabolismu.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Epidermis s průduchy
fce epidermis x rhizodermis
stavba epidermis
stavba stomat
fotosyn.-transpir. kompr.

A

epidermis - ochrana před ztrátou vody, reguluje výměnu plynů, vylučování metabolitů na povrch rostliny x rhizodermis - absorbce vody a min. látek, nemá kutikulu, nemá průduchy, trichomy = absorpční trichomy = rhiziny

jednovrstevná, bez intercelulár, bb izodiametrické/ nepravidelné/ prozenchymatické, stomata,trichomy,kutikula

2svěrací bb, chloroplasty, průduchová štěrbina, vedlejší bb

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

anemotetracytický typ stomat

A

kosatec německý (Iris gemanica)

4 vedlejší bb, listy amfistomatické

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

amfistomatický list

A

průduchy na svrchní i spodní straně (kosatec)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

anizocytická stomata

A

3 vedlejší bb, (Ibišek (HIbiscus sp.), hypostomatický

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

hypostomatický list

A

stomata pouze na spodní straně listu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

stomata typu graminae

A

stomata činkovitého tvaru, pohybu svěracích bb napomáhají bb vedlejší

lipnicovité (trávy)
- Patří sem například: pšenice, kukuřice, rýže, ječmen, oves, žito, trávy na loukách apod.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Trichomy
původ
typy, fce

A

vznik vychlípením epidermální/rhizodermální bb, často vznik z odlišujících se bb (tvarem, velikostí..) tzv. trichoblasty

typy: krycí, žláznaté, absorpční, přisedlé

Typ Funkce Příklad
Krycí
-Ochrana, odraz světla
-Šalvěj, tabák

Žlaznaté
-Vylučování látek (oleje, slizy, toxiny)
-Máta, kopřiva, konopí

Absorpční
-Nasávání vody a živin
- Kořenové vlásky

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

emergence, kytka

A

na stavbě se podílí i podpokožkové vrstvy bb a vstupují do nich vodivá pletiva - rosnatka

rosnatka - žlázatá emergence (tentakule)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

trichomy divizny, africké fialky, muškátu, hlošiny úzkolisté, kopřivy dvoudomé

A

divizna
-mnohobb
- krycí
-větvené, kandelábrovitě (přeslenovité větvení)

africká fialka
- mnohobuněčné
- krycí (delší) a přisedlé trichomy s dvoubb hlavičkou (kratší)

muškát (Pelargonium) - 3 typy -
- vícebb
- krycí, žláznaté a přisedlé žláznaté trichomy,
- na stonku

hlošina úzkolistá -
-mnohobb
krycí (štítovitě radiálně uspořádané)
-fce: ochrana před přehřátím, spodní strana listů

Kopřiva dvoudomá (Urtica diotica) 2 typy
- jednobb
- žahavé trich. na spodní straně listu; krycí

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

stavba žláznatého trichomu kopřivy

A

špřička trichomu inkrustovaná křemičitany,

jednobb trichom kopřivy,

vakuola se sekretem,

rozšířená báze trichomu,

mnohobb epidermální stopka trichomu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
radiální typ cévního svazku pro co typický, popis (jak floem jak xylem)
typický pro kořeny (pozorováno na kosatci Iris germanicum) xylém a floém se v kořeni střídají v kruhu (nejsou vedle sebe jako v lodyze), často ve formě hvězdice (xylém) a mezi cípy je floém.¨¨ x ve stonku - kolaterální – xylém a floém jsou vedle sebe (xylém uvnitř, floém vně).
26
polyarchní cévní svazek
u radiálního typu CS poly -, archní (ramena má hodně xylémových výběžků v radiálním uspořádání jednoděložné
27
příčný řez kořenem kosatce stavba centripetálně
pokožka (rhizodermis s kořenovými vlásky primární kůra - exodermis - mezodermis (tlustá vrstva) - endodermis pericykl (perikambium) cévní svazky ve hvězdicovitém uspoř. - lýko, dřevo (protoxylém a metaxylém - větší) dřeň
28
pericykl co to je,kde, fce
je vrstva buněk v kořeni (a někdy i ve stonku), která se nachází hned pod endodermis a obklopuje cévní svazek. fce: 🔁 Tvorba postranních kořenů – buňky pericyklu se začnou dělit a vytvoří základy bočních kořenů – jediná vrstva v kořeni, která má schopnost mitoticky se dělit 🌱 Sekundární růst (u dvouděložných) – spolupodílí se na tvorbě kambia a felogenu → umožňuje tloustnutí kořene 🛡️ Ochrana cévních svazků – vytváří mechanickou bariéru a může se podílet na reakci na zranění
29
aktinostélé
Název pochází z řeckého „aktis“ = paprsek → „paprskovitá stélé“ Aktinostélé je typ protostélé, tedy primitivního uspořádání cévních pletiv ve středním válci stonku nebo kořene cévnatých rostlin, zejména výtrusných rostlin (např. kapradin).
30
podélná stavba kořene (zóny
od špičky: kořenová čepička (kalyptra) - kalumela (součást kalyptry, živé bb obsahují specializované amyloplasty zvané statolity (škrobová zrna), které hrají klíčovou roli v gravitropické odpovědi. zóna dělivá (meristematická) primární apikální meristemy prodlužovací (elongační zóna) prodlužovací růst buněk absorpční zóna kořenové vlášení, počátek diferenciace prim. trvalých pletiv zóna vedlejších kořenů plně diferencované trvalé pletiva, vznik postranních kořenů z pericykůu
31
princip čerpání vody a min. rhiziny
32
Typy cévních svazků
Kolaterální: uzavřený (1D), otevřený (2D); - většina krytosemenných bikolaterální - lilkovité, dýňovité radiální: di-, tri-, polyarchní (kořeny většiny cévnatých) koncentrický: - hadrocentrický (dřevostředný) - kapradiny - leptocentrický (lýkostředný) - např. liliovité
33
typy stélé a u čeho!
Plavuně, výtrusné - protostélé, aktinostélé Kapradiny - Sifonostélé, dictyostélé, plectostélé Nahosemenné: cykasy - sifonostélé; jehličnany - eustélé dvouděložné - eustélé jednoděložné - ataktostélé
34
velamen kytky, co to je, fce, epifytické rostliny
monstera, můrovec (Phalenopsis) vícevrstevná pokrývka vzdušných kořenů tvořená odumřelými bb absorpce vzdušné vlhkosti a ochrana kořene před ztrátou vody epifyty - rostliny, co rostou na povrchu jiných rostlin, ale neparazitují na nich. voda ze vzdušné vlhkosti
35
anatomická stavba stonku 1D na čem, centripetálně co typ stélé
šáchor (Cyperus) epidermis s kutikulou primární kůra - sklerenchymatické provazce - zelená kůra (chlorenchym) pericykl kolaterální cévní svazek (X uvnitř, F vně) interceluláry, parenchym a aerenchym dřeně stonku ataktostélé
36
Stavba kolaterálního CS,
Sklerenchymatická pochva, xylém (protoxylém a metaxylém), floém nákres!!!
37
anatomie stonku 2D na čem, centripetal. stavba, rozdíl oproti 1D
okurka setá (Cucumis sativus) -epidermis s kutikulou a trichomy (žláznaté a krycí -primární kůra - kolenchym - zelená kůra (chlorenchym) - pericykl (sklerenchym) - parenchym dřeně a v něm bikolaterální CS -rhexigenní dutina
38
stavba bikolaterálního CS (centripetálně)
-vnější floém -vnější kambium -sekundární xylém -metaxylém a protaxylém -vnitřní kambium -vnitřní floém
39
protoxylém, metaxylém, sekundární xylém Typ xylému Funkce Vlastnosti Kdy vzniká Příklad rostlin
Typ xylému Funkce Vlastnosti Kdy vzniká Příklad rostlin Protoxylém -Prvotní transport vody a minerálů -Tenkostěnné, málo lignifikované -Vytváří se jako první, když rostlina začíná růst -Mladé kořeny a stonky (v počáteční fázi) Metaxylém -Hlavní transport vody a minerálů -Silně lignifikované, mrtvé buňky -Vytváří se po protoxylému, když rostlina roste -Střední části stonků a kořenů Sekundární xylém -Transport vody, mechanická podpora -Lignifikované, tvoří dřevo -Vzniká při sekundárním růstu, u rostlin s kambiem -Dřeviny (borovice, duby, růže, jabloně)
40
koncentrický svazek cévní u čeho můžeme pozorovat centripetal. stavba typ stélé
oddenek konvalinky vonné (convallaria majalis) epidermis prim. kůra (exo,mezo,endo pericykl parenchym dřeně xylém, floém u konvalinky leptocentrický koncentrický, ataktostélé (1D)
41
co je to oddenek
metamorfozovaný podzem. staonek, zásob (přezimováni) a vegetitativ. rozmož. fce
42
druhotné tloustnutí stonku tloustnutí činností čeho za vzniku čeho ..... k tomu
činností sekundárních meristémů za vzniku druhotných pletiv: sekundární meristémy: kambium, felogen druhotná pletiva: periderm (činností felogenu), deuteroxylém a deuterofloém(činností kambia), druhotné dřeňové paprsky (činností kambia) kambium - fascikulární - interfascikulární
43
podražec (aristolochia) centripetální stavba druhotně tloustnoucího stonku
-peridermis - korek/floem - felogen -deuterofloem -fascikulární a interfascikulární kambium -dřeňové paprsky, dřeň eustélé, kolaterální CS
44
Popište činnost kambia a felogenu
kambium: sekundární tloustnutí - vznik deuterofloemu a deutero xylemu, X ke středu, F dál Felogen: vznik sekundární kůry, periderm nahrazující odumírající epidermis z korku - borka korek=felém felogen feloderm- vrstva dovnitř
45
které skupiny cévnatých rostlin sekundárně tloustnou
nahosemenné a dvouděložné
46
heteroxylní dřevo
vodivé elementy jsou tracheidy(cévice) i tracheje (cévy)
47
rozdíl mezi trachejí a tracheidou
cévice - v místě styku ještě nejsou dokonalé perforace, 1mm - několik mm cévy - v místě styku dokonalé perforace, jsou protáhlé (až několik m)
48
sekundárně tloustnoucí rostliny
smrk, lípa, jinan, jasan, růže, řepka, šeřík, hluchavka dvouděložné a nahosemenné
49
rostliny s heteroxylním dřevem rostliny s homoxylním dřevem
lípa, jasan, růže šípková, řepka, šeřík, hluchavka (dvouděložné) smrk, borovice, jinan... (nahosemenné) jednoděložné nemají dřevo...
50
buňěčná stěna...
celulóza: nejrozšířenější biopolymer na zemském povrchu stavba BS: celulózové fibrily + amorfní matrix (pektiny, bílkoviny a hemicelulózy) BS v pletivech propojeny pektinovou lamelou rozpuštění pektinové lamely (např. u zrajících plodů) = macerace princip vzniku: tvorba v telofázi mitózy při cytokinezi. Vznik fragmoplastu (dělící vřeténko), podél mikrotubulů fragmoplastu migrují vesikuly. vesikuly obsahují amorfní komponenty. splýváním komponentům roste fragmoplast - centrifugálně. Diferenciace pektinové střední lamely. syntéza celulózy za ktivované formy glukózy - celulozasyntáza. růst apozicí - ukládání nových složek na vnitřní povrch stávající stěny růst intususcepcí - vkládání nových staveb. složek do mikrofibrilární sítě bb stěny při růstu klesá pH vlivem auxinů ... radši čti papír
51
lignin...
2. nejčastější organická sloučenina na Zemi - 25% rostlinné biomasy polymer fenylpropanových jednotek odvozených ze tří skořicových alkoholů(monolignoly): p-kumarylalkohol, koniferylalkohol, sinapylalkohol jejich poměr je odlišný u různých tax. skupin rostlin fce: impregnace matrixu celulozních bb stěn - zdřevnatění bb stěn - spojování mezibb vláken a zpevnění celulózových molekul v rámci bb stěn (dodává dřevu pevnost) obsah ligninu 26-35% m dřeva, větší u jehličnanů než u listnáčů vznik prekurzorů ligninu v golgiho aparátu, syntéza ligninu v bb stěně syntéza monolignolů, transport do bs, polymerace do konečné molekuly
52
anatomická stavba sekundárního xylému borovice černé - xylie?, rychlost transpiračního proudu, hydroaktivní profil stavba...
pinus nigra homoxylie, 1-2m/h, hydroaktivní profil tvoří 3-7 letokruhů -tracheidy - abietoidní typ - protažený tvar, na koncích zešikmené stěny, ve stěnách dvůrkaté ztenčeniny s torusem -dřevní parenchym - málo vyvinutý, chybí např. u tisu, borovice - parenchym dřeňových paprsků - radiálně uspořádaný parenchym, paprsky jednořadé -pryskyřičné kanálky - schizogenního původu, chybí ve dřevě jedle, tisu, jalovce aj.
53
abietoidní tracheidy
abietoidní typ - protažený tvar, na koncích zešikmené stěny, ve stěnách dvůrkaté ztenčeniny s torusem Dvůrkaté ztenčeniny s torusem jsou mechanizmy v tracheidách, které: -umožňují bezpečný tok vody, - a v případě potřeby se automaticky „uzavřou“, čímž chrání dřevo před vzduchovými bublinami nebo patogeny.
54
tracheidy jarního dřeva letního dřeva
jarní - průřez čtvercovité, tenčí bb stěny, větší průměr průřez obdélníkovitý, silná stěna, menší průměr tracheidy 1-4mm dlouhé
55
složky dřeva jehličnanů
tracheidy jarního a letního dřeva parendhym a tracheidy dřeňových paprsků dvůrkaté tečky s torusem ve stěnách tracheid
56
kolik objemových procent xylému tvoří tracheidy u jehličnanů, v transpiračního proudu
95% 1-2m/h
57
pryskyřičné kanálky
schizogenní původ nemá jedle, tis, jalovec
58
kolik procent ligninu obsahuje dřevo borovice, čím se barví lignifikované bb stěny
25-30 safranin, fluorglucinol, chlorzinkjod
59
Pozorování anatomické stavby sekundárního xylému na lípě na čem
lípa srdčitá (tillia chordata) heteroxyliew
60
dělení dřeva listnáčů podle distribuce sirokých cév v letokruhu
dělení dřeva listnáčů podle distribuce sirokých cév v letokruhu - roztroušeně pórovitá - tracheje rozloženy přibližně rovnoměrně po celém letokruhu ˇ(lípa, buk, vrba...) hydroaktiv. profil 3-7 letokruhů - kruhovitě pórovitá - velké cévy jsou pouze v jarním dřevě, takže tvoří nápadný kruh (dub, akát..) hydroaktiv profil čsto pouze 1 letokruh, rychlost transp. proudu až desítky m/h
61
Složky dřeva listnáščů
- vodivé elementy - tracheidy a tracheje - libriformní vlákna - protáhlé sklerenchymatické bb plnící mech.fci. Mohou tvořit až 75%dřeva -dřevní parenchym - axiálně uspořádané parenchymatické bb - parenchym dřeň. paprsků (radiální parenchym) dřeň. paprsky jsou široké a vysoké ( u dubu viditelné okem) fce dřevního parenchymu a parenchymu paprsků: vodivá, zásobní, provětrávací
62
složky heteroxylního dřeva
-libriformní vlákna -tracheidy a tracheje -dřevní parenchym -dřeňové paprsky
63
popište tracheu a její ontogenetickyý vývoj, typy vyztužení tracheálních stěn, proč jsou stěny vyztuženy?
trachea= dlouhá kapilára složená z více bb a až několik m dluhé vznik z tracheid postupným rozpouštěním a zbavováním s epřepážek - dokonalé perforace zesílení ligninem (pevnost a odolnost) typy zesílení: - kruhové - spirálovité - síťovité - jamkovité
64
co jsou to thyly, fce
kulovité až vejčité vychlípeniny protoplastu původních parenchym. bb, které vrůstají do lumenu cév ztenčeninami fce: regulace toku vody, zacelení poranění, ochrana před patogeny (zabránění šíření)
65
charakterizujte kruhovitě a roztroušeně pórovitá dřeva, příklady
kruhovitě porovitá dřeva: velké tracheje pouze v jarním dřevě, tvoří kruhový prstenec, hydroaktivní profil - 3-7 letokruhů (dub, akát, jasan) roztroušeně pórovitá dřeva: rovnoměrně rozložené tracheje po celém letokruhu, hydroaktivní profil - 1 letokruh (ořech, javor, lípa, buk, vrba
66
co jsou to libriformní vlákna, fce
protáhlé sklerenchym. bb. se zaspičatělými konci a úzkým lumenem Libriformní vlákna jsou typ mechanických buněk ve dřevní části (xylému) dvouděložných rostlin, konkrétně v sekundárním xylému (dřevě). -Zpevnění dřeva – dodávají mechanickou oporu, aby stonek nebo kmen odolával ohybu, tahu a tlaku. -Ochrana cévních prvků – obklopují cévy a chrání je před poškozením.
67
rychlost transpiračního proudu u dubu
40m/h
68
porovnejte objem parenchymu ve dřevě listnáčů a jehličnanů
listnáče: 2-15% jehličnany: 4%
69
průměrná hustota dřeva, 5 těžkých, 5 lehkých
400- 700 kg/m3 500-600 kg/m3 Měkké dřevo – jehličnany 350–550 smrk, borovice, jedle; lípa, topol, vrba Tvrdé dřevo – listnáče 550–800 dub, buk, jasan, javor Velmi tvrdé dřevo 800–1200+ eben, ironwood, palisandr
70
mechanismus transpiračního proudu
- voda se v rostlině vždy pohybuje ve směru snižujícího se vodního potenciálu -podílí se difuze, osmóza, hromadný tok, kapilarita 1) příjem H2O kořenovým vlášením 2(radiální transport vody přes primární kůru do xylému kořene 🔸 Apoplast = cesta po buněčných stěnách, mimo cytoplazmu 🔸 Symplast = cesta skrz cytoplazmu živých buněk, propojených plazmodezmami 🔸 Voda musí na konci přejít do symplastu, aby pronikla do cév (xylému) 3) dálkový transport xylémem do listu 1.Voda z půdy vstupuje do kořenových buněk 2.Může jít dvěma cestami: - Apoplastem: po stěnách až k endodermis -Symplastem: přes cytoplazmu a plazmodezmy 3)🛑 Casparyho proužek (v endodermis): blokuje apoplastickou cestu → voda musí do symplastu, aby prošla dál do cévních svazků
71
Isolaterální list u čehostavba
jednoděložné, suchomilné rostliny, jehlice epidermis s kutikulou palisádový parechym (asm) CS (sklr. pochva., F, X) houvobý parenchym CS (X, F, sklr. pochva) palisádový parenchym (as) epidermis s kutikulouc
72
unifaciální/bifaciální
🔸 Bifaciální list = klasický „dvojstranný“ list s rozdílným povrchem nahoře a dole. - CS orientace xylém up, floem down 🔸 Unifaciální list = VÝVOJOVĚ (embryonální vývoj) „jednostranný“ list, obě strany jsou stejné, často trubkovitého tvaru. -CS xylem in floem out Isolaterální Obě strany listu mají stejnou anatomii (např. palisádový parenchym na obou stranách) ANATOMIE LISTU
73
fce kutikuly
snížení transpirace, ochrana před patogeny a nadměrným zářením, reflexe = odraz světla (u lesklých listů)
74
hypostomatický list
stomata pouze na abaxiální straně listu
75
struktura mezofylu
pletivo mezi svrchní a spodní epidermis u bifaciálních listů je u svrchní strany palisádový parenchym a u spodní houbový - skládá se z: palisádového (asimilačního) a houbového parenchymu
76
chemické složšení krystalů uložených v mezofylu
štavelan vápenatý Ca(COO)2
77
fce stomat
výměna plynů a transpirace, regulace transpirace
78
základní fce listu:
fotosyntéza, výměna plynů a transpirace, gutace
79
heterofylie
u jednoho druhu se nachází více typů listů
80
unifackální izolaterální list
unifaciální - vznik vývojově jenom ze spodní strany, jednostranný (válcovitý, rourovitý, např. cibule, sítina) izolaterální - anatomické hledisko (stejnostranný (ploché listy jejichž stavba je na obou stranách stejná, např. kosatec Unifaciální = jak list vzniká (vývojově) Isolaterální = jak je list stavěn (anatomicky) Takže ano – kosatec má list unifaciální a zároveň isolaterální, ale např. cibule má list unifaciální, ale anatomicky radiální (ne isolaterální).
81
xeromorfní adaptace na listu oleandru
třívrstevná svrchní epidermis se silnou kutikulou, zanořené dutiny (krypty) s trichomy na ventrální ploše listu, stomata v epidermis dutin
82
transfuzní pletivo
Transfuzní pletivo je vodivě–zásobní pletivo, které se nachází uvnitř jehlic jehličnanů (např. u borovic, smrků apod.) a zprostředkovává přenos vody a živin mezi cévními svazky a mezofylem listu.
83
anatomická stavba jehlic
-epidermis se zanořenými stomaty -sklerenchymatická hypodermis - dýchací dutiny (se zanořenými stomaty) - mezofyl - pryskyřičné kanálky - endodermis -cévní svazky -transfuzní pletivo
84