Morfologie - slovní druhy

Question 1

Jak dělíme slovesa?

Answer 1

Na základě významu na:

Plnovýznamová

Nepolnovýznamová

Question 2

Jak dělíme neplnovýznamová slovesa?

Answer 2

Modální - způsobová (muset, smět, moci, chtít, mít)
Fázová - začít, přestat, zůstat
Sponová - být, stát se

Question 3

Na základě schopnosti vyjádřit mluvnickou kategorii osoby dělíme slovesné tvary na:

Answer 3

Určité a neurčité

Question 4

Jmenuj neurčité slovesné tvary:

Answer 4

Infinitiv
příčestí trpné
příčestí minulé
přechodník přítomný a minulý

Question 5

Podle čeho rozlišujeme slovesné tvary jednoduché a složené?

Answer 5

Podle toho, zda jsou tvořeny jedním, či dvěma tvary.

Tvary ozn. způsobu, minulého času obou čísel jsou slovesné tvary složené ( kreslil jest)

Question 6

Jaké časy může vyjádřit slovesný vid dokonavý, a jaké nedokonavý?

Answer 6

Dokonavý - min. bud.

Nedokonavý - min. přít. bud.

Question 7

Jaké časy může vyjádřit slovesný způsob oznamovací?

Answer 7

všechny tři

Question 8

Pro jaké osoby se tvoří rozkazovací způsob?

Answer 8

pouze 2. os. čj. a 2. a 1. os. čmn.

Pro vyjádření prosby 3. os. se užívá spojení přít. času a částice (kéž by se uzdravil)

Question 9

Jaký čas neumí vytvořit podmiňovací způsob sloves?

Answer 9

Budoucí

Question 10

Co vyjadřuje slovesný rod?

Answer 10

pomněr mezi činitelem děje a podmětem.

činný - koná podmět
trpný - nekoná podmět

Question 11

Jak dělíme příslovce?

Answer 11

Místa (doma, zevnitř)
Času (někdy, zítra)
Způsobu:
     - Vlastního způsobu (temně, dobře)
     - míry (hodně, moc)
     - zřetele (celkově, vzhledově)
Příčiny (proto, proč, náhodou)

Question 12

Příslovce dokážou zastat ve větě roli jiného slovního druhu. Jakého?

Answer 12

Nejčastěji předložky (nedaleko, okolo, blízko)
částice (dobře)
spojky (protože, proto)

Question 13

Co jsou predikativa

Answer 13

příslovce, která fungují jako přísudek po slovese být.

Je těžko o tom mluvit. Dnes je větrno

Question 14

Jak dělíme predikativa

Answer 14

Predikativa modální (možnost, nutnost)
-Je načase, abys odjel

Predikativa stavová (přírodní nebo osobní stavy)
- Dnes je větrno

Question 15

Jak dělíme příslovce podle původu?

Answer 15

Podle odvozování z jiných slovních druhů:
- Deadjektivní
- jakostní, kvalitativní (kysele, obtížně)
- vztahová (vesnicky, přátelsky)
- odvozená od zájmen (tam, kam, kdesi, kamsi)
- z podstatných jmen ustrnutím pádu (okolo, domů)
. příslovečné spřežky (odmalička, zaživa)
-z číslovek (prvně, pojednou)
-ze sloves (vsedě, vkleče)

Question 16

Stupňují se příslovce?

Answer 16

ano (rychle, rychleji, nejrychleji)

Question 17

Jak dělíme předložky?

Answer 17

Původní (nejsou odvozeny - k, s, v, o)

Nepůvodní (odvozeny - okolo, během)

Question 18

Jak dělíme předložky podle formy?

Answer 18

slabičné (na, za) a neslabičné (k, s, v)

Question 19

Jaké máme spojky souřadící?

Answer 19

Dělíme je podle poměru mezi větami:
souřadící: a, i, nebo, ani
stupňovací: a, i, ba, dokonce, nejen - ale i
odporovací: ale, avšak, však, nýbrž, sice
vylučovací: nebo, anebo, buď a nebo
důsledkové: proto, tudíž, a proto
příčinný: neboť, vždyť

Question 20

Jaké jsou spojky podřadící?

Answer 20

že, aby, když, jestliže

Question 21

Jak dělíme částice?

Answer 21

Modální (vyjadřují jistotu - určitě, možná snad)

Vytýkací (omezují celek - Ze zkoušených uspěli jen dva)

Modifikační (funkce jiného sl. druhu - a odešel x a to myslím vážně)

Odpověďové (ano, ne, ovšem)

Negační (ne nikoli)

Přací (ať, nechť kéž)

Question 22

Jak dělíme citoslovce?

Answer 22

Buď na původní (hej) a nepůvodní (božínku), nebo na:

pocitová (brr, ouvej)
zvukomalebná (fíí, frnk, žbluňk)
vybízecí (Prr, hej)

Question 23

Jak dělíme číslovky?

Answer 23

určité a neurčité

základní (kolik - jedna)
řadové (kolikátý - druhý)
druhové (kolikerý - dvojí)
násobné (kolikrát - třikrát)
souborové (kolikery - dvoje)

Question 24

Jak dělíme přídavná jména podle významového hlediska?

Answer 24

Jakostní

• kvalifikační - tvoří dvojice (snadný, malý)
• deskriptivní - fyzické a psychické vlastnosti (slepý, hluchý)

Vztahová (hercův, čarodějnický, boží)

Question 25

Jak dělíme přídavná jména podle tvaroslovného hlediska?

Answer 25

Tvrdá
Měkká
Přivlastňovací

Question 26

Jaká přídavná jména mají schopnost stupňování?

Answer 26

Jakostní

Question 27

Jaké máme druhy zájmen?

Answer 27

Osobní (já, ty, ono)
Přivlastňovací (můj, tvůj)
Ukazovací (ten, tamten)
Tázací (jaký, který, čí)
Vztažná (připojují vedlejší věty - kdo, co, jaký, který, čí)
Neurčitá (někdo, něco, nějaký)
Vymezovací (všechen, všichni, ten samý)

Question 28

Jak dělíme zájmena podle toho, zda vyjadřují mluvnickou kategorii rodu?

Answer 28

Rodová (mají tvar pro každý rod - co je rod střední)

Bezrodá (mají jeden tvar)

Question 29

Jak dělíme druhy podstatných jmen?

Answer 29

Konkrétní

 - vlastní
 - obecná

Abstraktní

Question 30

Jaká podstatná jména mají jen tvary jednotného čísla?

Answer 30

Hromadná (více věcí téhož druhu - rákosí, kamení)
Látková (látka bez zřetele k množství - pivo, mléko)
Abstraktní (vlastnosti, děje, stavy - láska, bolest)

Question 31

Jaká podstatná jména mají jen tvary množného čísla?

Answer 31

pomnožná (plavky, kleště, dveře, osypky, játra)